[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: V.K.,  narozený …, bytem …, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 (dále jen MPSV), v řízení o žalobě ze dne 26.10.2017 proti rozhodnutím žalovaného ze dne 3.10.2017 č.j. MPSV-2017/146904-915 o příspěvek na zvláštní pomůcku - schodolez,

t a k t o :

I. Žaloba se    z a m í t á.

II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení. 

O d ů v o d n ě n í :

 Řízení v této projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), a pro návrh je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni žalobce a žalovaný.  Podle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Ve věcech sociální péče rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (tj. v této věci k datu 3.10.2017), jak vyplývá z § 75 odst. 1 s.ř.s. a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 

Včasnou žalobou ze dne 26.10.2017 k výzvě soudu doplněnou dne 8.11.2017 (i kopií napadeného rozhodnutí) se žalobce domáhal přezkoumání i zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 3.10.2017 č.j. MPSV-2017/146904-915 a vrácení věci žalovanému k novému rozhodnutí. Žalobce vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím, protože dle něho bylo vydáno v rozporu s dodanou lékařskou dokumentací a nedostatečným seznámením se s ní, když z ní je zřejmý pravý opak, že je osobou se zdravotním postižením odůvodňující poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku – schodolez, přičemž žalovaný dle něho učinil závěr na zcela zkresleném a lživém posudku, který vypracovalo Oddělení výkonu posudkové služby v Plzni, protože nebyly uvedeny zásadní informace o tom, že trpí únavovým syndromem, je odkázán na používání elektrického invalidního vozíku a je závislý ve 3 stupni závislosti (těžká závislost) na pomoci jiné fyzické osoby. Poukázal také na připojené lékařské zprávy a rozhodnutí o přiznání průkazu ZTP/P, příspěvku na péči 3. stupně i rozsudek ze dne 9.3.2015 o přiznání invalidního důchodu 3. stupně.

Napadeným rozhodnutím ze dne 3.10.2017 č.j. MPSV-2017/146904-915 žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Karlových Varech (dále jen ÚP) ze dne 26.6.2017 č.j. 205082/17/KV, jímž byla zamítnuta jeho žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku – schodolez (dále jen zvláštní pomůcka či schodolez). V odůvodnění rozhodnutí ze dne 3.10.2017 bylo mimo jiné uvedeno, že žalobce podal dne 15.3.2017 u ÚP žádost o příspěvek na schodolez, poté ÚP požádal Okresní správu sociálního zabezpečení Sokolov (dále jen OSSZ) o posouzení zdravotního stavu pro účely přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, která vypracovala dne 7.6.2017 posudek o zdravotním stavu žalobce, podle něhož nejde o osobu, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí ve smyslu § 9 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen zákon), pro účely příspěvku na pomůcku, nejedná se o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí uvedenou v části I. bodě 1 přílohy k citovanému zákonu (příloha k zákonu obsahuje „Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání“, část I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, bod 1. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje: písm. a) až l) – uvedena příslušná zdravotní postižení). Na základě výše uvedeného posudku o zdravotním stavu žalobce rozhodl ÚP dne 26.6.2017 rozhodnutím, kterým zamítl žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání s tím, že rozhodnutí je vypracováno na základě nepravdivých a neúplných údajů a informací, stěžoval si na jednání lékařky OSSZ a také, že při rozhodování nebyl brán zřetel na nejdůležitější lékařskou zprávu MUDr. S. z EXPY centra neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze ze dne 22.03.2017 a navíc OSSZ měla k dispozici i rozhodnutí MPSV o přiznání průkazu s označením ZTP/P ze dne 17.03.2017, kde je mimo jiné i odkaz na těžkou vadu nosného a pohybového aparátu, tudíž se nemůže ztotožnit s posudkovým zhodnocením; rovněž uvedl, že podle § 9 odst. 1 a odst. 4 zákona je tento zákon použit nesprávně a záměrně s důvodem mu ztrpčovat žití, když jeho zdravotní postižení nemůže být posuzováno podle zmiňovaného zákona, ale ve smyslu § 34 odst. 4 zákona s tím, že jde o zdravotní stav srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 písm. e) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č 388/2013 Sb.; vše dokládal OSSZ.

Žalovaný jako odvolací správní orgán si vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, Oddělení výkonu posudkové služby Plzeň (dále jen PK MPSV či komise) posouzení zdravotního stavu žalobce pro účely přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku. PK MPSV na svém jednání dne 13.9.2017 posoudila zdravotní stav žalobce a v posudku konstatovala, že nejde o osobu, která má ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 a 4 zákona těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; nejde o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí uvedenou v bodu 1 části I. přílohy k zákonu a tento stav existoval i k datu 15.3.2017.  V posudku komise konstatovala, že u žalobce byl dle doložené zdravotní dokumentace (i doložených lékařských zpráv) zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je somatizační porucha, dissociativní porucha motoriky, funkční porucha hybnosti (porucha chůze, třes) a další funkční syndromy typu dráždivý tračník, mikční obtíže, chronický únavový syndrom, bolesti hlavy); doložený psychiatrický nález dokládá v oblasti psychické somatizační poruchu, dissociativní poruchu motoriky a objektivizuje plnou orientovanost všemi kvalitami, paměť přiměřenou, intelekt normální, myšlení a vnímání bez závažných poruch kromě dissociativních nevědomých procesů, psychastenii, stav bez psychotických příznaků, bez suic. tendencí. V pohybové oblasti lékařský nález z ambulantního vyšetření v EXPY centru neurologické kliniky VFN Praha dokládá počátek obtíží v květnu 2012, kdy se objevila slabost dolních končetin, cca po 2 měsících občasný třes rukou, postupně neobratnost prstů; obtíže přetrvávaly i přes rehabilitační léčbu, tíže kolísavá, dlouhodobě bez vývoje, ujde max. 50m, pokud je stav zhoršen, pak je vožen na invalidním vozíku s nutností dopomoci při přesunu na vozík; hlavním problémem je slabost dolních končetin, třes horních končetin; svalové záškuby končetin těla, které byly přítomny v minulosti, jsou nyní od 01/2014 mírnější; objektivizuje stav bez vývoje, funkční kvadruparézu a třes, diskrepanci mezi vyšetřením svalové síly a neschopnosti vertikalizace do stoje, výraznou poruchu explicitní motorické kontroly, hyperreflexii L5/S2, neschopnost samostatné chůze; závěrem stav shrnut jako funkční porucha hybnosti (poruchu chůze, třes) a další funkční syndromy typu dráždivý tračník, mikční obtíže, chronický únavový syndrom, bolesti hlavy). Komise dále uvedla, že vycházela z doložených lékařských nálezů, které prokazují, že u žalobce se nejedná o zdravotní postižení odůvodňující poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku - schodolez dle platného právního předpisu, tj. ustanovení § 9 zákona, posouzení dle přílohy k zákonu, proto byla PK MPSV v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ. Rovněž bylo uvedeno, že nebylo vyhověno žádosti, neboť nejsou splněny zákonné podmínky a z doložených lékařských nálezů nevyplývá objektivně doložená tíže funkční poruchy odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku - schodolez (nejedná se o funkční ztrátu obou dolních končetin na podkladě úplné obrny nebo těžkého ochrnutí, ani se nejedná o anatomické ztráty končetin).

K námitkám žalobce žalovaný uvedl, že jednání posudkové lékařky OSSZ nemělo vliv na výsledek odvolacího řízení, komise při posuzování zdravotního stavu měla k dispozici lékařskou zprávu od MUDr. S. a také, že ustanovení § 34 odst. 4 zákona a přílohy č. 4 k vyhlášce 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona (tj. zák. č. 329/2011 Sb.) o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, se uplatní pouze při posouzení zdravotního stavu pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, nikoli pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku - schodolez.

Dále byla citována ustanovení § 9 odst. 1, 3 a 4 zákona a odkázáno na § 9 odst. 5 písm. a) bod 1. a odst. 8 až 10 zákona a závěrem žalovaný uvedl, že dle něho PK MPSV při posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce vycházela z úplné a dostatečné zdravotní dokumentace, z námitek uváděných v odvolání a byla zohledněna veškerá zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku - schodolez dle přílohy k zákonu, proto má za to, že ze strany PK MPSV byly zjištěny všechny zdravotní skutečnosti, potřebné pro spolehlivý posudkový závěr. 

Ze zaslaného správního spisu vedeného žalovaným v této věci vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 3.10.2017 bylo žalobci doručeno dne 9.10.2017 a také, že skutečnosti uvedené v napadeném rozhodnutí i ve vyjádření žalovaného odpovídají obsahu tohoto spisu.

Dále ze založeného posudku PK MPSV Plzeň ze dne 13.9.2017 vyplývá, že žalobce nebyl jednání přítomen a komisí byl učiněn shora uvedený závěr, kdy byly zhodnoceny v něm uvedené lékařské zprávy z období prosinec 2016 až červen 2017 od praktické lékařky, z vyšetření psychiatrického, plicního, diabetologického, chirurgického, urologického i z EXPY centra Neurologické kliniky VFN Praha (MUDr. S.) a dále kromě shora uvedeného bylo ještě k námitkám žalobce uvedeno, že pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku/schodolez, musí být splněny zákonné podmínky, které přímo vyjmenovávají ta zdravotní postižení, která odůvodňují přiznání příspěvku na schodolez; z doložených lékařských nálezů ale nelze tato zdravotní postižení prokázat, proto s ohledem na platný právní předpis, tj. § 9 zákona, posouzení dle přílohy k zákonu v platném znění, část I, bodě 1 písm. a), b), d) až i) bylo takto rozhodnuto a nebylo vyhověno žádosti, neboť nejsou splněny zákonné podmínky. Z doložených lékařských nálezů nevyplývá objektivně doložená tíže funkční poruchy odůvodňující přiznání příspěvku na schodolez.

Založen je i posudek OSSZ vypracovaný dne 7.6.2017, na jehož základě bylo vydáno rozhodnutí ÚP ze dne 26.6.2017 č.j. 205082/17/KV, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o příspěvek na schodolez; dále odvolání žalobce i protokol o seznámení se žalobce s podklady před vydáním rozhodnutí ze dne 22.9.2017 sepsaný žalovaným, kdy žalobce vyjádřil nesouhlas s posudkem PK MPSV, převzal žádanou kopii uvedeného posudku s tím, že nemá jiné podklady pro vydání rozhodnutí (např. nové lékařské zprávy).

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě dne 4.12.2017 závěrem navrhl zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je v souladu s hmotným i procesním právem a správní řízení netrpí vadami, pro které by bylo nutno toto rozhodnutí zrušit a také souhlasil s tím, aby bylo rozhodnuto o věci samé bez nařízení jednání. Dále zdůraznil, že při rozhodování vycházel především z posudku PK MPSV ze dne 13.9.2017, který je zákonným podkladem pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení správním v dané věcí, a dle něho žalobce k datu 15.3.2017 není osobou, která má ve smyslu § 9 odst. 1 a 4 zákona těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; nejde o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí, uvedenou v bodu 1 částí I přílohy k citovanému zákonu. Dle žalovaného ze strany PK MPSV byly zjištěny všechny zdravotní skutečnosti, potřebné pro spolehlivý posudkový závěr a žalobce při seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí dne 29.9.2017 sice s posudkem PK MPSV nesouhlasil, neměl nové lékařské zprávy a nepožadoval doplnění lékařských zpráv za účelem vyhodnocení jeho zdravotního stavu, ani nenamítl nekompetentnost lékaře PK MPSV MUDr. Č.

Žalobce v podání ze dne 20.12.2017 v reakci na vyjádření žalovaného setrval na podané žalobě, protože žalovaná strana se nenamáhala dočíst lékařské zprávy a ve většině docházelo k zlehčování lékařských zpráv, dále při osobním jednání LPK docházelo k zesměšňování jeho osoby a zlehčování zdravotního stavu, tak jeho pomůcky elektrického invalidního vozíku, který má osoba postižená zjevně těžkou poruchou nosného a pohybového ústrojí, což je doloženo v žalobě. Také žalobce souhlasil, aby soud rozhodl o věci samé bez jednání.

Soud v této věci rozhodl podle § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, když s tímto postupem souhlasili žalobce i žalovaný.

Podle § 9 odst. 1 a 4 zákona nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

 Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

Podle Přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. (Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání) části I. (Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku) bod 1. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje:

a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,

b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého      ochrnutí,

c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a      v bérci a výše,

d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie)      nebo těžkého ochrnutí,

e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení      hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,

f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných      kloubů dolních končetin,

g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků      pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem      se přitom rozumí trup, pánev, končetina,

h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud      tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,

i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo      exartikulace v kyčelním kloubu,

j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny,

k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin,

l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování.

V příloze č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižení, nazvané Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku v části I (Zvláštní pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí) bod 3 písm. c) je uvedeno: Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d) až i) přílohy k zákonu: schodolez.

V § 68 odst. 1 až 3 správního řádu je stanoveno:

(1)   Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků.

(2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.

 (3) V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.

V této věci se žalobce podanou žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů v ní uvedených. Soud pak na základě všech zjištěných skutečností v této věci dospěl k závěru, že žaloba proti napadenému rozhodnutí žalovaného ze dne 3.10.2017 není důvodná. Žalobce totiž dle názoru soudu neprokázal, že by žalovaný postupoval v rozporu se zákonem ohledně rozhodnutí o zamítnutí žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku – schodolez, přičemž neznamená, pokud není rozhodnutí žalovaného podle představ žalobce, že je nesprávné či dokonce v rozporu se zákonem. 

 Posouzení povahy zdravotního postižení z hlediska splnění podmínek nároku na dávku osobám se zdravotním postižením je věcí odborně medicínskou, k níž správní orgán ani soud nemají potřebné odborné znalosti, proto se vždy obracejí k osobám, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. Pro účely odvolacího správního řízení o přiznání takové dávky posuzuje zdravotní stav občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

V nyní projednávané věci tak byl pro žalovaného stěžejním důkazem posudek PK MPSV ze dne 13.9.2017, podle jehož závěru nebyl žalobce v rozhodné době osobou, která má ve smyslu § 9 odst. 1 a 4 zákona těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. U žalobce nešlo o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí uvedenou v bodu 1 části I písm. a), b), d) až i) přílohy zákona (z. č. 329/2011 Sb.). Při vypracování posudku vycházela komise z posudkového spisu OSSZ, kdy zhodnotila v posudku uvedené lékařské zprávy a po jejich posouzení neshledala u žalobce takové zdravotní postižení, byť žalobce trpí řadou zdravotních postižení, které by splňovalo kritéria pro poskytnutí příspěvku na pořízení schodolezu, a po takto provedeném přezkumu potvrdila posudek OSSZ Sokolov ze dne 7.6.2017, na základě něhož nebyl žalobci příspěvek přiznán. Soud připomíná, že podle závěru lékařského posudku ÚP pouze hodnotí, zda byly splněny zákonné podmínky pro přiznání příspěvku, tedy zda žalobce má takové zdravotní postižení, které zákon vyžaduje, aby vznikl na příspěvek nárok. V případě, že je proti rozhodnutí ÚP podáno odvolání, posuzuje se zdravotní stav žadatele znovu, tentokrát však PK MPSV zřízené dle zákona (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Její závěr o zdravotním stavu účastníka, tj. žadatele, je pro žalovaného závazný. V rámci řízení před soudem pak soud může pouze přezkoumat, zda rozhodnutí správních orgánů není v rozporu se zákonem a zda netrpí vadami, pro které by bylo možné jej zrušit. V tomto směru může soud přezkoumat, i zda posudek o zdravotním stavu žalobce byl vydán na základě veškerých předložených lékařských zpráv. Soud však neshledal, že by uvedený posudek PK MPSV byl nesprávný a nezákonný, neboť byl vypracován po jednání komise v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru psychiatrie, přičemž předseda komise má kromě jiných atestací i atestaci z posudkového lékařství, a bylo vycházeno z předložené zdravotní dokumentace, jak uvedeno výše. Soud nezjistil, že by nebyly zhodnoceny všechny předložené lékařské zprávy, ani žalobce nic takového netvrdil, pouze dle jeho názoru nebyly zhodnoceny správně, žádné jiné lékařské zprávy nepředložil v průběhu řízení. Pokud se týká lékařské zprávy z Neurologické kliniky VFN v Praze ze dne 5.10.2017 připojené k žalobě, tato nemohla být zhodnocena pouze z toho důvodu, že byla vyhotovena až po jednání komise a i po vydání napadeného rozhodnutí žalovaného. Navíc byl zdravotní stav posouzen k datu 15.3.2017, tj. k podání žádosti o příspěvek na schodolez. Žalobce pouze obecně tvrdil, že jeho zdravotní stav nebyl dle doložených lékařských zpráv správně posouzen, protože v případě správného posouzení by mu musel být příspěvek přiznán, ale na podporu svých tvrzení žádné důkazy nepředložil ani svá tvrzení blíže nekonkretizoval.

  Soud přezkoumal jak rozhodnutí žalovaného, tak posudek PK MPSV a zjistil, že uvedené lékařské zprávy byly PK MPSV předloženy a komise z nich při posouzení zdravotního stavu žalobce vycházela a hodnotila je, stejně jako předtím lékařka OSSZ. Není tedy pravdou, že by k nim nebylo správně přihlédnuto. Naopak veškerá doložená zdravotní dokumentace byla použita jako podklad pro posouzení zdravotního stavu žalobce, na níž spočívá důkazní břemeno a je tedy na ní, aby prokázala tvrzené postižení a to lékařskými zprávami jejích ošetřujících lékařů. Navíc nelze přehlédnout, že při posouzení zdravotního stavu se vychází zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, tudíž vlastní vyšetření žadatele o příspěvek či dávku, avšak jeho přítomnost při jednání není podmínkou posouzení zdravotního stavu žalobce byl přítomen posouzení na OSSZ). Posudek PK MPSV musí splňovat požadavek úplnosti a přesvědčivosti, což v této věci splňuje, jelikož se vyjádřil ke všem námitkám žalobce a žádnou z nich neshledal důvodnou. V každé posuzované věci platí požadavek úplnosti a přesvědčivosti především pro řízení před žalovaným správním orgánem, jako orgánem odvolacím, pro jehož řízení a rozhodnutí byl posudek vyžádán, obdobně je pak třeba posuzovat požadavky na tento posudek kladené v případném soudním přezkumném řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) č.j. 4 Ads 57/2009 – 57 ze dne 23.9.2009).

Sociální péče není koncipována tak, aby na všechny dávky dosáhly všechny osoby v nepříznivé sociální či zdravotní situaci. Každá jednotlivá dávka a příspěvek jsou upraveny zákonem a lze je přiznat pouze při splnění všech zákonných podmínek, které ale nejsou jednotné. Znění § 9 odst. 1 a 4 zákona a části I. bodu 1 jeho přílohy s přihlédnutím k příloze č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. v části I bod 3 písm. c) výslovně stanoví, že za zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku – schodolez se považují jen v příloze vyjmenované nemoci. Proto tato dávka nemůže být poskytnuta osobě s jinou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, i kdyby byla lékařsky diagnostikována jako těžká porucha. Je tedy v praxi zcela běžné, že některá osoba pobírá invalidní důchod, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, je jí přiznán průkaz s označením ZTP/P atd., přesto nemá nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku, protože pro přiznání těchto příkladmo uvedených dávek jsou stanoveny odlišné zákonné podmínky. Rozhodující je vždy individuální posouzení zdravotního stavu žadatele o dávku příslušnými posudkovými lékaři OSSZ či PK MPSV dle platné právní úpravy bez ohledu na předchozí rozhodnutí vydaná na základě jiné právní úpravy, byť se jedná o stejného žadatele. Přesvědčení žalobce, že má-li přiznaný průkaz ZTP/P, že mu náleží i příspěvek na schodolez, protože to mám posouzeno tak, jak uvedl, však neodpovídá platné právní úpravě.

Na základě shora uvedeného je soud přesvědčen, že žalovaný nepochybil, když zamítl odvolání žalobce a dostatečně srozumitelným způsobem se s jeho odvoláním vypořádal v odůvodnění rozhodnutí ze dne 3.10.2017. Soud se plně ztotožnil s obsahem odůvodnění napadeného rozhodnutí i vyjádřením žalovaného, jelikož plně odpovídají předmětné zákonné úpravě. Rovněž soud přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí i předcházejícího řízení, když i při vypracování posudku OSSZ dne 7.6.2017 byly veškeré předložené lékařské zprávy zhodnoceny, ani nezjistil žádné skutečnosti, které by mohly vést k jeho zrušení, jelikož rozhodnutí je srozumitelné a tedy i přezkoumatelné příslušným soudem.

Zdejší soud ze shora uvedených důvodů proto žalobě žalobce nepřisvědčil a žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s. (soud zamítne žalobu, není-li důvodná), jak vyplývá z výroku I. rozsudku, jelikož napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 3.10.2017 shledal jako věcně správné a odpovídající zákonu.

Bez ohledu na výsledek tohoto řízení má žalobce možnost podat opakovaně žádost o předmětný příspěvek. Soud si je vědom, že s ohledem na délku soudního řízení, za níž se omlouvá, která byla způsobena objektivními okolnostmi, mohlo v mezidobí dojít ke zhoršení zdravotního stavu žalobce a jeho nová žádost by mohla být úspěšná. V tomto směru pak upozorňuje žalobce, že je v jeho zájmu, aby k nové žádosti připojil veškeré lékařské zprávy získané po vydání posledního rozhodnutí žalovaného (od 3.10.2017). event. již od jednání komise. Soud ještě podotýká, že pokud žalobce měl výhrady vůči chování posudkové lékařky OSSZ, měl možnost je uplatnit u ředitele této OSSZ.

Žalobce ve věci neměl úspěch a správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).  

Poučení :  Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a          nepřípustnost kasační stížnosti je uvedena v § 104 s.ř.s.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Plzni dne 30. října 2018

                                                                                                        JUDr. Alena Hocká  v.r.Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová                                                                             samosoudkyně