[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci

o žalobě ze dne 16.5.2018 proti rozhodnutí žalované ze dne 15.3.2018 č.j. … o invalidní důchod,

takto:

1. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 15.3.2018 č.j. … a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 6.10.2017 č.j. R-6.10.2017 – … se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.

2. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 3.146,-Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce advokáta JUDr. Jiřího Štancla na účet č. 6748351/0100, VS 100120, vedený u KB a.s.

Odůvodnění:

1. Včasnou žalobou ze dne 16.5.2018 s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 15.3.2018 č.j. …, jímž zamítla žalovaná jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. R-6.10.2017-…  ze dne 6.10.2017, kterým mu byl snížen stupeň invalidity a výše invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon) tak, že ode dne 12.11.2017 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně mu náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Klatovy ze dne 12.9.2017 je invalidní pro invaliditu druhého stupně, jelikož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 50%. Dle odůvodnění rozhodnutí ze dne 15.3.2018 bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 7.3.2018 lékařem ČSSZ zjištěno, že žalobce je od 12.9.2017 invalidní pro invaliditu druhého stupně, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., odd. B, položce 7c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozpětí 30-50%; lékař ČSSZ zvolil na základě doložených lékařských zpráv vzhledem k charakteru postižení zdravotního stavu horní hranici daného rozmezí, tj. 50%, a tato procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 vyhlášky změněna, proto nebylo možno námitkám žalobce vyhovět.  
2. Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím s ohledem na svůj zdravotní stav a zejména namítal, že v posudku o invaliditě, pracoviště ČSSZ Plzeň, ze dne 12.3.2018 nebyly zohledněny závěry novějšího plicního vyšetření žalobce Klatovskou nemocnicí, a.s. ze dne 23.2.2018, ale hodnoceno bylo plicní vyšetření ze dne 3.11.2017. K jeho telefonickému dotazu mu byl zaslán tentýž posudek dodatečně upravený v tom, že posudkový orgán doplnil do textu svého rozhodnutí také lékařskou zprávu z 23.2.2018 a to na první straně předmětného posudku (3. odstavec shora) a na druhé straně (7. odstavec shora), ale ostatní text se žádným způsobem nezměnil, tudíž se tato lékařská zpráva do hodnocení posudkového lékaře vůbec nepromítla, tedy ani do napadeného rozhodnutí. Žalobce se dožadoval co nejdůkladnějšího posouzení zdravotního stavu, protože dle něho posuzování bylo pouze formální, a závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalované.
3. Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Klatovy vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 12.9.2017 a ze založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 7.3.2018 ČSSZ-pracoviště Plzeň vyplývá, že žalobce byl uznán invalidní dle § 39 odst. 1 zákona s tím, že již nejde o invaliditu třetího stupně, ale od 12.9.2017 jde o invaliditu druhého stupně, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X, odd. B, položce 7c) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 50%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna (doba platnosti posudku: trvale). 
4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 17.7.2018 navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění; rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 15.3.2018 bylo podle dodejky žalobci doručeno dne 16.3.2018.
5. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku. Posudek byl vypracován po jednání konaném dne 31.10.2018 a 7.1.2019 za účasti odborného lékaře z oboru pneumologie a ftizeologie (plicní) a interního lékařství i žalobce dne 31.10.2018 (vyšetřen plicním lékařem). Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (15.3.2018) byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70% a datum vzniku invalidity bylo stanoveno 24.6.2015 (pokračování invalidity třetího stupně); doba platnosti (lhůta KLP): trvale. Komise uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je sarkoidóza plic III. st. histologicky verifikovaná. Žalobce je v léčení Kliniky pneumologie a ftizeologie FN v Plzni od roku 2013, kdy byla sarkoidóza plic II. st. diagnostikována. Subjektivně přetrvává dušnost, potíže kolísají, žalobce je dušný i při pomalé chůzi, musí se zastavit a prodýchat, má problém se schody. Na základě výsledků CT vyšetření z roku 2016, kde popis plicních změn spíše odpovídal sarkoidóze III. st. si PK MPSV vyžádala přešetření v ambulanci pro intersticiální plicní procesy ve FN v Plzni. Vyšetření ze dne 28.11.2018 dokládá v dalším průběhu onemocnění postupnou mírnou progresi, dle CT a HRCT vyšetření z 03/2018 jsou přítomny rozsáhlé peribronchiální infiltráty, mikronodulace a fibrosní změny, jde o pokročilou sarkoidózu s diskrétní progresí fibrosních změn, sarkoidóza je III. st. Funkčně je prokázána těžká ventilační porucha restrikčního typu bez známek respirační insuficience. Ke zlepšení ani stabilizaci zdravotního stavu žalobce od poslední kontrolní lékařské prohlídky invalidity nedošlo. PK MPSV z výše uvedených důvodů proto hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti oproti posouzení lékařem OSSZ a ČSSZ nadále podle kapitoly X, oddílu B, položky 7d) přílohy vyhlášky 70% a tato míra poklesu ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna. V horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti jsou zohledněna i další uvedená zdravotní postižení, která na míru poklesu pracovní schopností již nemají zásadní dopad. Žalobce však ani nadále není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Závěrem komise ještě uvedla, že se jedná se o pokračování invalidity třetího stupně od data 24.6.2015 a vzhledem k věku a zjištěnému zdravotnímu stavu je další kontrolní lékařská prohlídka invalidity již neúčelná. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)
6. S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující:

(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

7. Pro úplnost krajský soud dodává, že dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů (dle § 4 odst. 1 téže vyhlášky lze dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů). Podmínky pro toto zvýšení (snížení) nebyly v této věci shledány (viz shora). 
8. Dle § 38 písm. a) zákona má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.

9. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).
10. Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.
11. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 15.3.2018, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 

12. Žalobce se podanou žalobou domáhal ponechání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 7.1.2019 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované ČSSZ se u žalobce jednalo nadále o invaliditu třetího nikoli druhého stupně a to již od 24.6.2015, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 15.3.2018 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 6.10.2017 bez nařízení jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobce od 24.6.2015 nadále a tedy k 15.3.2018 i 6.10.2017 odpovídal třetímu stupni invalidity, když míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila 70%, avšak přiznána míra poklesu lékařem OSSZ a lékařem ČSSZ při kontrolní lékařské prohlídce činila pouze 50%.

13. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobce je dle posudku PK MPSV ze dne 7.1.2019 invalidní pro invaliditu třetího stupně nadále od 24.6.2015, o čemž vydá nové rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – trvání invalidity třetího stupně (od uvedeného data), čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27.2.2019 č.j. 16 Ad 35/2018-65, když rozhodnutí ze dne 6.10.2017 o snížení invalidního důchodu z třetího na druhý stupeň by žalovaná nevydala v případě zjištění nadálého trvání invalidity třetího stupně žalobce, přičemž podkladem pro vydaná rozhodnutí žalované byly posudky lékaře OSSZ i ČSSZ shora uvedené. Samozřejmě žalovaná zohlední skutečnost, že žalobci byl od 12.11.2017 vyplácen invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, ačkoliv byl nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně, tudíž mu doplatí rozdíl ve výši invalidního důchodu.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.  Zástupce žalobce v podání ze dne 15.2.2019 požadoval náklady řízení v celkové výši 3.146,-Kč a to za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) á 1.000,-Kč , tj. 2.000,-Kč, a za 2 režijní paušály á 300,-Kč, tj. 600,-Kč  i DPH 21% ve výši 546,-Kč (z částky 2.600,-Kč), neboť je jeho plátcem. Nárok je oprávněný a soud proto přiznal na nákladech řízení požadovanou částku 3.146,-Kč za dva úkony právní služby výše uvedené, jež je zcela v souladu s § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 i 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif., když tuto částku je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupce žalobce na uvedený účet ve lhůtě, kterou soud považuje za přiměřenou (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

Plzeň 27. února 2019

JUDr. Alena Hocká  v.r.

samosoudkyně