č. j. 15 A 203/2016-20

USNESENÍ

 

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a JUDr. Petra Černého, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  Ing. I. B., IČO: x,

sídlem N. V.714/81, B.,

zastoupený JUDr. Petrem Procházkou, advokátem,

se sídlem náměstí Svobody 77/12, 602 00 Brno,

 

proti

žalovanému: Český telekomunikační úřad,

se sídlem Sokolovská 219, 225 02 Praha,

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2016, č. j. ČTÚ-87 207/2016-603,

 

takto:

 

  1.        Žaloba se odmítá.
  2.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč. Částka 3 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2016, č. j. ČTÚ-87 207/2016-603, kterým byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severočeskou oblast, ze dne 15. 8. 2016, č. j. ČTÚ-77 101/2011-635/XV. Vyř. – DrS, kterým nebylo k žádosti žalobce obnoveno řízení podle § 100 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Předmětem žádosti žalobce byla obnova řízení ve věci sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění za poskytnutou službu, jehož účastníky byli společnost TS-Data, s. r. o. a žalobce a žalobci byla uložena povinnost uhradit společnosti TS-Data, s. r. o. částku ve výši 21 976 Kč s příslušenstvím, náklady řízení ve výši 640 Kč za uhrazený správní poplatek a částku 1 797 Kč za právní zastoupení, a to vše do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
  2. Krajský soud se primárně zabýval otázkou své věcné příslušnosti. Podle ust. § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) ve správním soudnictví platí, že správní soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Veřejná subjektivní práva jsou taková práva, která mají osoby ve vztazích vůči státu, jako právnické osobě, a jiným subjektům veřejné správy, tj. fyzickým a právnickým osobám, o nichž tak stanoví Ústava nebo zákon. Podle ust. § 4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
  3. V návaznosti na právě uvedené skutečnosti soud uvádí, že soudy ve správním soudnictví jsou povolány projednávat zejména správní žaloby, které se týkají veřejných subjektivních práv, a to a) žaloby proti rozhodnutím správního orgánu, b) žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, c) žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, jak vyplývá z ust. § 4 odst. 1 s. ř. s., který spolu s odst. 2 téhož ustanovení obsahuje taxativní, a tedy uzavřený, výčet všech jednotlivých žalob popř. návrhů, které spadají do pravomoci správních soudů.  
  4. Podle § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.
  5. Soud konstatuje, že ve věci rozhodl orgán moci výkonné, a to Český telekomunikační úřad, ve věci sporu vyplývajícího ze smluv na poskytování služeb elektronických komunikací, tedy o vztahu soukromého práva, a toto rozhodnutí již nabylo právní moci. Žaloba, byť adresovaná správnímu soudu, nesměřuje k ochraně veřejných subjektivních práv, ale práv vycházejících ze soukromoprávních vztahů. Z uvedeného je zřejmé, že předložený spor má být rozhodován podle části páté, tedy § 244 a násl. o. s . ř.
  6. Podle ust. § 46 odst. 2 s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže se žalobce popř. navrhovatel domáhá rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.
  7. Podle § 249 odst. 1, § 250 odst. 1 písm. a) a § 85 odst. 2 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Žalobce má sídlo v Břeclavi. K projednání žaloby je proto podle bodu 6 Přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, místně příslušným Okresní soud v Břeclavi. Na základě shora uvedeného zdejší soud tedy konstatuje, že není věcně ani místě příslušným a nezbylo mu než žalobu podle ust. § 46 odst. 2 s. ř. s. ve výroku I. usnesení odmítnout.
  8. S ohledem na tento výsledek současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. soud ve výroku II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
  9. Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve výroku III. usnesení rovněž o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč za podání žaloby. Uhrazený soudní poplatek v celkové výši 3 000 Kč bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

 

 

Poučení:

 

Žalobce může podat k Okresnímu soudu v Břeclavi do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu ve smyslu ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že občanské soudní řízení o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví.

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Podání kasační stížnosti nestaví lhůtu pro podání žaloby v občanském soudním řízení. 

 

 

 

Ústí nad Labem 12. března 2019

 

 

Mgr. Václav Trajer, v. r.

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.