č. j. 65 A 23/2018-53

 

 

 

 

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudkyň JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a Mgr. Jany Volkové ve věci

 

žalobce: R. Č.

  bytem K. 140, X  K.

zastoupen advokátem JUDr. Petrem Živělou

sídlem Puškinova 5, Vyškov

proti

žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje

sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2018, č. j. KUOK 20206/2018, ve věci bodového hodnocení řidiče

 

takto:

I. Žaloba se zamítá.

 

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Magistrát města Přerova (dále jen „MmPř“) sdělil žalobci oznámením ze dne 2. 5. 2017, č. j. MMPr/057646/2017/DS/DOS dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 26. 4. 2017 a vyzval jej podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. 6. 2018 (dále jen „zákon o silničním provozu“) k odevzdání řidičského průkazu z důvodu pozbytí řidičského oprávnění.
  2. Proti záznamu bodů v registru řidičů podal dne 5. 5. 2017 žalobce námitky. Uvedl, že námitky podává ze zdravotních důvodů s tím, že je ještě následně odůvodní. To učinil ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 24. 6. 2017, v němž uvedl, že ve spise nashromážděné pokutové bloky ze dne 11. 7. 2015, 27. 3. 2016 a 2. 2. 2015 jsou nezpůsobilými podklady pro zápis bodů, neboť jsou nečitelné a není z nich zřejmé, jakých přestupků, kdy a kde se měl dopustit. Dále uvedl, že doloží lékařské potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostními pásy ze zdravotních důvodů.
  3. MmPř rozhodnutím ze dne 17. 7. 2017, č. j. MMPr/091882/2017/DS/DOS námitky žalobce zamítl a provedené záznamy 1 bodu ke dni 10. 3. 2008, 1 bodu ke dni 21. 3. 2008, 1 bodu ke dni 10. 10. 2008, 3 bodů ke dni 2. 2. 2015, 3 bodů ke dni 11. 7. 2015, 3 bodů ke dni 27. 3. 2016, 2 bodů ke dni 22. 5. 2016 a 4 bodů ke dni 26. 4. 2017 potvrdil (dále jen „provedené záznamy“). Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 10. 2017, č. j. KUOK 100466/2017 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil MmPř k novému projednání a rozhodnutí z důvodu, že rozhodnutí bylo ve věci vydáno před uplynutím lhůty poskytnuté žalobci k vyjádření se podkladům rozhodnutí.
  4. Ve vyjádření ze dne 9. 11. 2017 žalobce zopakoval argumenty uvedené ve vyjádření ze dne 24. 6. 2017. MmPř rozhodnutím ze dne 29. 11. 2017, č. j. MMPr/157090/2017/DS/DOS námitky žalobce zamítl a provedené záznamy potvrdil. Žalobce v odvolání opět jen zopakoval argumenty uvedené v předchozích vyjádřeních, jež doplnil o tvrzení, že rozhodnutí MmPř trpí závažnými vadami, jež jej činí nepřezkoumatelným, aniž však tyto vady pojmenoval.
  5. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí MmPř potvrdil. Nejprve se vyjádřil v obecné rovině k povaze řízení o námitkách proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidičů a odlišil jej od řízení o přestupcích. Dále uvedl, že námitky žalobce byly zcela obecné, proto rovněž v obecné rovině přezkoumal rozhodnutí MmPř, s jehož závěry se ztotožnil. Odkázal na posouzení čitelnosti i obsahových náležitostí předmětných pokutových bloků správním orgánem I. stupně a vyslovil závěr, že veškeré podklady pro zápis bodů u uložení pokut obsahovaly dostatečné množství údajů o tom, že se jednotlivé přestupky staly a že je spáchal žalobce.
  6. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného. Namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav. Pokutové bloky ze dne 27. 3. 2016 a ze dne 2. 2. 2015 nejsou dle žalobce způsobilé pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče, neboť tyto bloky jsou nečitelné, není z nich zřejmé, jakých přestupků se žalobce měl dopustit, jaké bylo místo jejich spáchání a kdy byly tyto přestupky spáchány. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 775/2000 musí rozhodnutí vydané v blokovém řízení obsahovat náležitosti uvedené v § 85 odst. 1, 3 a 4 věta druhá zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
  7. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Ve vyjádření k žalobě setrval na závěrech vyslovených v napadeném rozhodnutí a poukázal na zásadu presumpce správnosti správních aktů. Uvedl, že pokud byl žalobce přesvědčen o tom, že pokutové bloky nesplňovaly zákonem stanovené náležitosti, měl využít opravných prostředků s cílem dosáhnout jejich zrušení. Žalobcem zpochybňované pokutové bloky ze dne 2. 2. 2015 a 27. 3. 2016 je nutno považovat za bezvadné, neboť nebyly zrušeny příslušným správním orgánem.
  8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Krajský soud rozhodoval o věci samé bez jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem souhlasili ( § 51 dost. 1 s. ř. s.).
  9. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ukládá žalobci povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Žalobce je povinen popsat, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58). Každý žalobní bod je pak způsobilý projednání v té míře obecnosti, ve které byl formulován. Míra preciznosti žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 – 78).
  10. Namítl-li tudíž žalobce v žalobě, že je napadené rozhodnutí nezákonné z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, aniž specifikoval, v čem konkrétním tuto nedostatečnost spatřuje, tj. jaké další pro posouzení věci významné skutkové okolnosti měly být objasněny, jde o zcela obecný žalobní bod, k němuž krajský soud toliko obecně uvádí, že veškeré pro posouzení věci relevantní skutečnosti byly správními orgány zjištěny. Dále lze dodat, že v případě řízení o námitkách proti záznamů bodů do registru řidičů podle § 123f zákona o silničním provozu nelze přezkoumávat skutkový stav přestupku a ani jeho právní kvalifikaci vyplývající z pokutového bloku, neboť se jedná o pravomocné rozhodnutí sui generis (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16).
  11. Z konstantní dlouhodobé judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví vyplývá, že předmětem řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda deliktní jednání, které je v rozhodnutí popsáno, spočívá v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému deliktnímu jednání dle přílohy k zákonu o silničním provozu.
  12. Žalobce namítal, že pokutové bloky ze dne 27. 3. 2016 a ze dne 2. 2. 2015 nejsou způsobilé pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče, neboť jsou nečitelné a není z nich zřejmé, jakých přestupků se žalobce měl dopustit, jaké bylo místo jejich spáchání a kdy byly tyto přestupky spáchány. Žalobce však opomenul skutečnost, že čitelností i obsahovými náležitostmi předmětných pokutových bloků se podrobně zabýval ve svém rozhodnutí MmPř a žalovaný na jeho závěry odkázal. Žalobce na hodnocení těchto dvou pokutových bloků správními orgány nijak nereaguje, nýbrž pouze opakuje námitky, s nimiž se již správní orgány vypořádaly.
  13. Z pokutového bloku série X, č. X soud zjistil, že jako přestupce je v něm označen R. Č., rodné číslo/datum narození: X, adresa místa pobytu K. 140, P., totožnost ověřena z OP: X. Přestupkové jednání je popsáno takto: „2. 2. 2015, 12:35, Rataje, § 6/1a) z. č. 361/2000 Sb., za jízdy nebyl připoután, lék. potvrzení nevlastní, RZ: X“. Pokuta byla uložena za přestupek „dle § 125c/1 k) zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ ve výši 500 Kč. Dále je na bloku uvedeno „V R. dne 2. 2. 2015“, jakož se zde nachází i podpis a jméno oprávněné úřední osoby „J. V. X“. Ve spodní části se nachází podpis přestupce a je uvedeno datum podpisu 2. 2. 2015. Z pokutového bloku série X, č. X soud zjistil, že jako přestupce je v něm označen R. Č., rodné číslo X, adresa místa pobytu K. 140, totožnost ověřena z ŘP: X. Přestupkové jednání je popsáno takto: „27. 3. 2016 v 12:20 hod., K., K., § 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb., nebyl připoután – L. P. nevlastní, RZ: X“. Pokuta byla uložena za přestupek „dle § 125c/1 k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ ve výši 1000 Kč. Dále je na bloku uvedeno „V K. dne 27. 3. 2016“, jakož se zde nachází i podpis a jméno oprávněné úřední osoby „R. St. X“. Ve spodní části se nachází podpis přestupce a je uvedeno datum podpisu 27. 3. 2016.
  14. Z uvedeného vyplývá, že oba žalobcem rozporované pokutové bloky jsou čitelné. Krajský soud neměl s přečtením vyplněných údajů jakýkoli problém a zjistil z nich stejné skutečnosti jako policejní orgány, které vyhotovily oznámení o uložení pokuty, a jako MmPř, který na str. 8 a 9 rozhodnutí detailně popsal, jaké skutečnosti z předmětných pokutových bloků zjistil.  
  15. Z obou pokutových bloků rovněž jednoznačně vyplývá, kdy, kde a k jakým skutkům došlo, a jak byly právně kvalifikovány, tj. jaké ustanovení zákona bylo v každém jednotlivém případě žalobcem porušeno. Závěr MmPř a žalovaného o jednoznačnosti údajů v těchto pokutových blocích, které je činí způsobilými podklady pro záznam bodů, je tudíž zcela správný. Žalobce svými nekonkrétními tvrzeními žádný z relevantních údajů nezpochybnil, tudíž potřeba dalšího dokazování v řízení nevznikla. Specifikace přestupkových jednání v obou případech splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, z kombinace všech na blocích uvedených údajů je patrné, jakých konkrétních jednání se žalobce dopustil, a údaje uvedené v předmětných blocích odpovídají rovněž právní kvalifikaci, na jejímž základě byl žalobce sankcionován. Předmětné pokutové bloky proto byly způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů v počtu odpovídajícím příloze zákona o silničním provozu, tj. v obou případech 3 bodů.
  16. Jelikož neshledal krajský soud žalobní body důvodnými, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

 

Olomouc 21. března 2019

 

 

 

Mgr. Barbora Berková v. r.

předsedkyně senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.