ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci

navrhovatelů:   a) ONENESS o.p.s.

                        b) SEMANE NORD s.r.o.

                        oba sídlem Rusava 296

                        oba zastoupeni Mgr. Bc. Janem Spáčilem, LL.M., advokátem

                        sídlem Karolinská 654/2, Praha  

proti

odpůrci:           obec Rusava

                        sídlem Rusava 248

                        zastoupená Mgr. H. K., obecným zmocněncem

                        bytem Z. V 3149, Z.

o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2015 - územního plánu Rusava, v rozsahu zařazení pozemku p.č. 1788, katastrální území Rusava, mezi vymezené využití K – plochy krajinné zeleně,

takto:

1. Opatření obecné povahy  – územní plán obce Rusava vydaný zastupitelstvem obce Rusava dne 23.11.2015 – se v části zařazení pozemku p.č. 1788, katastrální území Rusava, mezi vymezené využití K – plocha krajinné zeleně, ruší dnem vyhlášení tohoto rozsudku.
2. Odpůrce je povinen nahradit navrhovatelům a) a b) náklady řízení ve výši 26 456 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Bc. Jana Spáčila, LL.M., advokáta, sídlem Karolinská 654/2, Praha.
3. Odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Navrhovatelé podali ke zdejšímu soudu návrh, kterým se domáhají zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2015 - územního plánu Rusava schváleného zastupitelstvem obce Rusava dne 23.11.2015, jenž nabyl účinnosti dne 15.12.2015, v rozsahu zařazení pozemku p.č. 1788, katastrální území Rusava, mezi vymezené využití K – plochy krajinné zeleně.
2. Usnesením ze dne 20.2.2019, č.j. 67 A 14/2018-50, zdejší soud s ohledem na v návrhu nesprávně označeného odpůrce – Městský úřad Bystřice pod Hostýnem –  rozhodl v souladu s § 101a odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.), o tom, že na straně odpůrce bude v řízení pokračováno s obcí Rusava. 

II. Shrnutí obsahu návrhu

3. Navrhovatelé v návrhu doručeném zdejšímu soudu v pondělí dne 17.12.2018 uvádějí, že v obci Rusava společně provozují kulturní a rekreační středisko, umístěné na pozemku p.č. 608 v katastrálním území Rusava, jehož vlastníkem je navrhovatel b). Navrhovatel a) je vlastníkem 5/6 pozemku p.č. 1788 v katastrálním území Rusava, na němž chtěli navrhovatelé vybudovat kořenovou čistírnu odpadních vod, aby zajistili ekologicky a ekonomicky udržitelné řešení odvádění odpadních vod ze střediska.
4. V souvislosti s probíhajícím řízením o dodatečném povolení stavby vodního díla „Vestavba ČOV do septiku a vsakovací drenážní systém“ pro rekreační zařízení navrhovatele a) podal navrhovatel a) žádost o územně plánovací informaci o podmínkách využití území mimo jiné na pozemku p.č. 1788 v katastrálním území Rusava. Městský úřad Bystřice pod Hostýnem dne 15.10.2018 navrhovateli a) sdělil, že umístění kořenové čistírny odpadních vod či instalace blokové čistírny odpadních vod do stávajícího septiku v ploše krajinné zeleně není v souladu s územním plánem Rusava.
5. Navrhovatelé uvádějí, že proti zařazení pozemku p.č. 1788 do plochy krajinné zeleně již v minulosti brojili jeho dřívější většinoví vlastníci (sourozenci T.) a podali námitky v procesu schvalování územního plánu. Navrhovatelé namítají, že jejich námitky sice formálně vypořádány byly, nicméně věcně neprávně. Věcné vypořádání námitky podle navrhovatelů zkrátilo práva vlastníků pozemku. Podrobnou argumentací navrhovatelé vytýkají odpůrci, jak předmětnou námitku vypořádal.
6. Navrhovatelé nesouhlasí s odůvodněním rozhodnutí o námitce, v němž dává odpůrce přednost ploše krajinné zeleně a uvádí, že není v jeho zájmu rozšiřovat zastavitelné plochy mimo zastavěné území obce. Tím odpůrce upřednostnil svůj zájem před zájmem soukromých vlastníků a porušil zásadu minimalizace zásahů do individuálních práv fyzických a právnických osob, jak byl akcentován v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2.2.2009, č.j. 2 Ao 4/2008, na který navrhovatelé v této souvislosti odkazují. Navrhovatelé poukazují též na to, že středisko, které provozují, se v obci Rusava nacházelo již v době přijetí územního plánu. Navrhovatelé předmětný pozemek (spolu s dalšími pozemky) zakoupili v roce 2015 právě a pouze za účelem realizace stavby kořenové čistírny odpadních vod, se kterou již podle navrhovatelů obec Rusava souhlasila v roce 2012.
7. Navrhovatelé tudíž namítají porušení zásady proporcionality. Již v námitce bylo totiž uvedeno, že zařazení pozemku do lokality krajinné zeleně není vhodné s ohledem na nezbytnost vybudování kořenové čistírny odpadních vod. Odpůrce tuto skutečnost ignoroval. Podle navrhovatelů tak zamezil podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti navrhovatelů (tu navrhovatelé odkazují na čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a nerespektoval ani § 18 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Ačkoli je kořenová čistírna odpadních vod ve smyslu právních předpisů stavbou, fakticky se jedná o biologický rybník s litorálním pásmem bohatě osazeným vodním a mokřadním rostlinstvem, proto podle navrhovatelů nepředstavuje tato stavba rozpor se zájmy obce a její umístění na předmětném pozemku se z hlediska proporcionality jeví jako vyhovující.    
8. Ze shora uvedených důvodů se navrhovatelé domáhají zrušení části opatření obecné povahy.
   Na svém procesním postoji navrhovatelé setrvali po celou dobu řízení před zdejším soudem, i na jednání, které ve věci proběhlo, při němž jednotlivé návrhové body konkretizovali.

III. Shrnutí procesního stanoviska odpůrce

9. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu, případně odmítnutí návrhu. Poukázal přitom na letitou složitou a neřešenou situaci ohledně likvidace odpadů z budovy střediska navrhovatelů, nicméně v územním plánu nejde podle odpůrce pouze o zájmy navrhovatelů, nýbrž i jiných subjektů, a také o zájmy veřejné.    

IV. Posouzení věci

10. Zdejší soud byl při rozhodování vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s.ř.s.). 
11. Nejprve se zdejší soud zabýval přípustností návrhu a splněním dalších podmínek řízení. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. To, zda jsou navrhovatelé skutečně na svých právech dotčeni, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21.7.2009, č.j. 1 Ao 1/2009-120), jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu.
12. Zdejší soud je konstantně toho názoru, že potencialitu zásahu do subjektivních práv lze úspěšně dovozovat prakticky u každého vlastníka nemovitostí umístěných v území regulovaném územním plánem, neboť územní plán, případně jeho změna, tím, že mimo jiné určuje podmínky pro využití jednotlivých ploch a podmínky prostorového uspořádání, v zásadě omezuje vlastníka nemovitostí v takto určených plochách v jeho právu užívat nemovitost jiným než takto stanoveným způsobem (obdobně ostatně judikoval také Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4.8.2010, č.j. 4 Ao 3/2010-54); od tohoto svého konstantně zastávaného názoru nemá zdejší soud důvod se ani v nyní posuzované věci jakkoli odchylovat.
13. Pokud jde o navrhovatele b), sice platí, že nájemce nemovitosti na území regulovaném územním plánem zásadně není aktivně procesně legitimován k návrhu podle § 101a a násl. s.ř.s. na zrušení tohoto územního plánu nebo jeho části (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.7.2009,
    č.j. 1 Ao 1/2009-120), nicméně zdejší soud u jednání ověřil, že navrhovatel b) na rozdíl od navrhovatele a) sice není vlastníkem pozemku p.č. 1788 v katastrálním území Rusava, nicméně je vlastníkem pozemku p.č. 608 v katastrálním území Rusava, který navrhovateli a) pronajímá spolu s nebytovými prostory budovy (kulturního střediska) na pozemku. Tyto skutečnosti navrhovatelé doložili u jednání soudu výpisy z listů vlastnictví, nájemní smlouvou ze dne 1.5.2009 a prohlášením o existenci nájemního vztahu ze dne 6.3.2009. Pro potřeby kulturního střediska (dříve rekreační středisko „Koryna“) navrhovatelé hodlají vybudovat na pozemku p.č. 1788 v katastrálním území kořenovou čistírnu odpadních vod (dále jen „kořenová ČOV“), kterou hodlají řešit dlouhodobě problematickou likvidaci odpadů střediska. Navrhovatelé jsou tedy oba osobami oprávněnými k podání návrhu, neboť jejich zájem na konkrétním funkčním využití pozemku p.č. 1788 je z návrhu a ze spisové dokumentace zcela zřetelný a dlouhodobý, a nadto byl podpořen listinami, kterými zdejší soud dokazoval u jednání.
14. Zdejší soud dále musel posoudit, zda byl návrh podán včas. Z pohledu včasnosti návrhu je podstatné, že územní plán obce Rusava nabyl účinnosti dne 15.12.2015. Návrh byl podán dne 17.12.2018, tedy za účinnosti s.ř.s. ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Podle § 101b odst. 1 s.ř.s. v tomto znění lze návrh podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí. Napadáno je opatření obecné povahy z doby před účinností zákona č. 225/2017 Sb., proto se uplatní přechodné ustanovení podle čl. XXXVIII odst. 3 zákona č. 225/2017 Sb., podle kterého v případě opatření obecné povahy, která nabyla účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůta podle § 101b odst. 1 s.ř.s., ve znění tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud lhůta podle tohoto ustanovení, ve znění ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo neuplyne za dobu kratší než 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To tedy znamená, že pro podání návrhu v nyní posuzované věci je aplikovatelná tříletá lhůta pro podání návrhu, zbylá pravidla podle
    § 101b odst. 1 a 2 s.ř.s. ve znění zákona č. 225/2017 Sb. se již uplatní bez výjimky; konkrétně tedy platí, že zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout a že obsahuje-li návrh návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body.  
15. Lhůta pro podání návrhu v nyní posuzované věci uplynula v sobotu dne 15.12.2018. Podali-li tedy navrhovatelé návrh v pondělí dne 17.12.2018, byl podán včas, neboť tento den byl podle pravidel pro počítání lhůt k podání návrhu dle s.ř.s. posledním dnem lhůty (§ 40 odst. 1 a 3 s.ř.s.).
16. Pokud jde o východiska, z nich zdejší soud vycházel při posouzení důvodnosti návrhu, tak předně je třeba uvést, že z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21.7.2009, č.j. 1 Ao 1/2009- 120, č. 740/2006 Sb. NSS) vyplývá tzv. přezkumu opatření obecné povahy, který zahrnuje pět kroků, v rámci nichž soud při přezkumu opatření obecné povahy postupuje, které zahrnují přezkum toho, zda napadené opatření obecné povahy bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda orgán, který opatření vydal, nepřekročil zákonem stanovené meze své působnosti (věcné, osobní, prostorové a časové), ve třetím kroku soud posuzuje zákonnost postupu odpůrce při vydávání napadeného opatření obecné povahy. Ve čtvrtém kroku se pak soud zaměřuje na otázky obsahového souladu napadeného opatření obecné povahy se zákonem, tedy s hmotněprávními předpisy. Poslední krok přezkumu pak spočívá ve zkoumání souladu opatření obecné povahy se zásadou proporcionality. Soud přitom přezkumu postupuje od prvého kroku k dalším s tím, že pokud u některého z kroků algoritmu shledá důvod pro zrušení napadeného opatření obecné povahy, aplikací dalších kroků se již věcně nezabývá, ledaže by povaha věci, zejména s ohledem na dopad soudního rozhodnutí na další průběh řízení o vydání opatření obecné povahy naznačení dalšího postupu vyžadovala, zejména z důvodů eliminací případných příštích opakovaných soudních sporů postavených na argumentaci vznesené již v projednávaném návrhu. Tzv. algoritmus přezkumu opatření obecné povahy byl modifikován novelizací s.ř.s. provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jež zakotvila vázanost soudu rozsahem a důvody návrhu na zrušení opatření obecné povahy (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.7.2013, č.j. 2 Aos 1/2013‑138.). Z hlediska systematiky přezkumu opatření obecné povahy v rozsahu návrhových bodů však uvedený algoritmus a zejména posloupnost jeho kroků zůstává použitelný.
17. V nyní posuzované věci navrhovatelé brojí proti zařazení pozemku p.č. 1788 v katastrálním území Rusava do plochy krajinné zeleně. Podle navrhovatelů zařazením tohoto pozemku do této plochy došlo k materiálnímu dotčení na jejich právech – právu vlastnickém a právu podnikat. Jednotlivé návrhové body rozvedené u jednání soudu směřují, a to i s odkazem na námitku jejich právních předchůdců týkající se zařazení pozemku p.č. 1788 do plochy krajinné zeleně, k poslednímu bodu výše uvedeného algoritmu – otázce proporcionality. Pokud jde o předchozí body algoritmu, sami navrhovatelé uvádějí, že všechny kroky odpůrce ve smyslu předchozích bodů algoritmu mají za formálně i věcně správné. Pokud jde tedy o samotný proces pořizování územního plánu a procedurální okolnosti předcházející jednání zastupitelstva, ty nebyly nikterak zpochybňovány, ani zdejší soud neshledal, že by tento proces trpěl jakoukoli vadou, k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 
18. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), je cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
19. Podle § 18 odst. 2 stavebního zákona územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
20. Podle § 18 odst. 3 stavebního zákona orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
21. Podle § 18 odst. 4 územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
22. Podle § 18 odst. 5 stavebního zákona lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
23. Podle § 18 odst. 6 stavebního zákona lze na nezastavitelných pozemcích výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
24. Podle § 43 odst. 4 stavebního zákona se územní plán vydává formou opatření obecné povahy podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Základní náležitosti opatření obecné povahy jsou pak uvedeny v § 171 a násl. správního řádu, a patří mezi ně i odůvodnění, které musí obsahově odpovídat náležitostem předepsaným správním řádem, stavebním zákonem a prováděcími předpisy.
25. Navrhovatelé v tomto řízení hájí svá soukromá práva, zejména právo vlastnické, a zpochybňují věcné řešení zvolené v územním plánu ohledně využití pozemku p.č. 1788 v k.ú. Rusava. Jedná se tedy o „ryzí“ námitku mířící vůči proporcionalitě řešení týkající se konkrétního pozemku. V tomto případě je třeba, aby při posuzování důvodnosti návrhu soud mimo jiné vycházel i z toho, zda byli navrhovatelé či jeho právní předchůdci v průběhu pořizování územního plánu nějakým způsobem procesně aktivní (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.5. 2014, č.j. 6 Aos 3/2013-29).
26. Případná procesní pasivita navrhovatelů v průběhu pořizovaní územního plánu však v žádném případě nesouvisí s otázkou aktivní procesní legitimace k podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy. Je ustáleně judikováno, že „skutečnost, že navrhovatel v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části (§ 101a a násl. soudního řádu správního) neuplatnil námitky či připomínky ve fázích přípravy opatření obecné povahy, jej nezbavuje práva takový návrh podat. Návrh proto nemůže soud pro nedostatek aktivity navrhovatele v předcházejících fázích řízení správního odmítnout pro nedostatek procesní legitimace.“ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16.11.2010, č.j. 1 Ao 2/2010-116). „Lze tedy shrnout, že pokud navrhovatel námitky ani připomínky v rámci přípravy územního plánu nepodal, soud se otázkou proporcionality přijatého řešení zabývat nemůže. Rozhodoval by o dané otázce „v první linii“, a nahrazoval tak činnost pořizovatele územního plánu. […] Ke zrušení opatření obecné povahy však může soud přikročit i přes procesní pasivitu navrhovatele tehdy, pokud převáží důvody pro zrušení nad právní jistotou osob jednajících v důvěře v přijaté změny (rozšířený senát měl podle všeho ve výše citovaném usnesení na mysli ochranu dobré víry všech osob, jichž představuje porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy. […] Zda se o závažný důvod pro zrušení územního plánu jedná, je třeba posoudit s ohledem na veškeré relevantní okolnosti případu a snesené argumenty stran řízení….ony závažné důvody mohou spočívat i v  porušení právních předpisů chránících významné veřejné zájmy, např. zájem na ochraně životního prostředí…Sama obecnost odůvodnění územního plánu takovýto případ zásadní nezákonnosti nepředstavuje. Odlišný náhled by snad byl možný v případě, že by odůvodnění územního plánu nedávalo o záměrech jeho zpracovatele jasnou představu ani v nejobecnější rovině a fakticky by tak zcela chybělo.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.5.2014, č.j. 6 Aos 3/2013-29). Zdejší soud se proto podrobně otázkou procesní aktivity navrhovatelů v procesu pořizování napadeného územního plánu zabýval.
27. Zdejší soud zároveň zdůrazňuje, že uspořádání práv a zájmů různých vlastníků nemovitostí v dané lokalitě zvolenou regulací daného území je výlučně v pravomoci obce jakožto územně samosprávného celku. Územní plán obce přitom musí vypořádat kolize práv a zájmů vlastníků se zájmy obce jakožto územně samosprávného celku z hlediska jejího územního rozvoje a naplnění cílů sledujících ochranu urbanistických či jiných hodnot a zvolené řešení musí nalézt odraz v odůvodnění stanovených regulativů (§ 173 odst. 1 správního řádu). V odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí, mj. důvody výroků, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a to tak, aby bylo zřejmé – jednoduše řečeno – jaké a z jakých důvodů bylo určité řešení přijato. Za předpokladu dodržení zásady subsidiarity a minimalizace zásahu může územním plánem (jeho změnou) dojít k omezení vlastníka nebo jiného nositele věcných práv k pozemkům či stavbám v území regulovaném tímto plánem, nepřesáhnou-li spravedlivou míru; taková omezení nevyžadují souhlas dotyčného vlastníka, který je povinen strpět je bez náhrady (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21.7.2009, č.j. 1 Ao 1/2009-120). Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu tedy částečně překonal právní závěry plynoucího z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5.2.2009, č.j. 2 Ao 4/2008-88, jehož se navrhovatelé dovolávali.
28. Z předloženého územního plánu, části textové ve spojení s částí grafickou, vyplývá, že pozemek p.č. 1788 se nachází v ploše krajinné zeleně (plocha K), k níž stanoví územní plán následující podmínky využití. Jako hlavní využití této plochy vymezuje územní plán Rusava krajinnou zeleň, přičemž dále připouští využití této plochy jako vodní plochy, travní porosty, porosty dřevin, stavby a zařízení související s převažujícím využitím, prvky ÚSES kromě biocenter, technická opatření a stavby pro zlepšení podmínek nekomerční rekreace a cestovního ruchu, související dopravní a technickou infrastrukturu. Jako nepřípustné je pak stanoveno využití pro veškeré činnosti, stavby a zařízení, které nesouvisí s převažujícím a přípustným využitím. Spisovou dokumentací dále prochází rozhodnutí o námitkách, obsahující námitku právních předchůdců navrhovatelů (sourozenců T.) – původních vlastníků pozemku p.č. 1788 v k.ú. Rusava,
    v níž upozorňují na připravovaný prodej pozemku a zřízení kořenové ČOV na tomto pozemku. Odpůrce k námitce uvedl, že v zájmu obce není rozšiřovat zastavitelné plochy mimo zastavěné území obce. Dále uvedl, že plocha pro kořenovou ČOV k objektu na st. p.č. 608 není dořešena přístupem k čistírně a samotným objektem je pozemek p.č. 1793, přes nějž by měl jít přívod do kořenové ČOV. Technicky není plocha pro umístění dořešená, nejedná se o veřejně prospěšnou stavbu. Umístění plochy pro kořenovou ČOV není podle odpůrce jediným možným řešením pro veřejně prospěšnou společnost, která má o tyto pozemky zájem, čistit odpadní vody lze i vybudováním domovní biologické čistírny na pozemcích přímo u objektu, které jsou v zastavěném území obce.
29. Pokud jde o argumentaci navrhovatelů týkající se způsobu vypořádání námitky jejich právních předchůdců, je třeba zdůraznit, že odůvodnění rozhodnutí o námitce, kterou nepodali sami navrhovatelé, nýbrž jejich právní předchůdci, má pro přezkum v nyní posuzované věci význam ve smyslu přezkoumání důvodu odpůrcem přijaté změny – zařazení pozemku p.č. 1788 v katastrálním zemí Rusava do plochy krajinné zeleně; má tedy význam ve vztahu k odůvodnění změny regulativu u předmětného pozemku územním plánem. Dokazováním u jednání bylo přitom zjištěno, že námitky navrhovatelé nepodali z toho důvodu, že v době projednávání návrhu územního plánu a plynutí lhůty k podání námitek ještě navrhovatel a) pozemek p.č. 1788 v katastrálním území Rusava nevlastnil, byť jeho odkup dlouhodobě připravoval. Předmětný pozemek získal navrhovatel a) do svého vlastnictví až na základě kupní smlouvy č. N 932/2015 ze dne 14.9.2015 uzavřené se sourozenci T. a panem G., s právními účinky vkladu ke dni 24.9.2015, přičemž zápis vlastnického práva navrhovatele a) byl do katastru nemovitostí proveden dne 16.10.2015. V této souvislosti ze spisové dokumentace k územnímu plánu obce Rusava vyplynulo, že posouzený a upravený návrh územního plánu Rusava byl vystaven k nahlédnutí od 22.6.2015, veřejně projednán byl dne 4.8.2015, přičemž lhůta k podání připomínek činila 7 dnů od veřejného projednání. Dle prezenční listiny a záznamu z veřejného projednání se jej účastnila paní K. za navrhovatele a) a požadovala vysvětlení kořenové ČOV. Dne 11.8.2015 podali předchozí spoluvlastníci pozemku p.č. 1788 námitku, které zastupitelstvo obce Rusava v rámci hlasování o územním plánu nevyhovělo, což odpůrce nad rámec správního spisu doložil u jednání zápisem ze 7. veřejného jednání zastupitelstva ze dne 23.11.2015.
30. Pokud jde procesní aktivitu navrhovatelů a dobrou víru navrhovatelů v to, že jim územní plán realizaci kořenové ČOV na pozemku p.č. 1788 umožní, kterou akcentovali u jednání, tak ze správního spisu dokládajícího proces přípravy a přijetí územního plánu vyplývá, že návrh zadání územního plánu byl vystaven od 28.11.2012 do 28.12.2012. Mezi seznamem žadatelů o doplnění územního plánu ve vztahu (mimo jiné) k pozemku p.č. 1788 je uvedena paní E. K. (jednatelka navrhovatele b/) a jako důvod je v seznamu uvedeno heslovitě „funkční členění“ (seznam je připojen ke stanovisku Krajské veterinární správy k návrhu zadání územního plánu ze dne 13.12.2012, č.j. SVS/2012/037246-Z). V záznamu 1. výrobního výboru při zpracování návrhu územního plánu ze dne 13.6.2014 vyplývá, že pořizovatel má mimo jiné zajistit „paní K. - areál Koryna, dořešit navržené plochy pro sport, kde má být umístěna ČOV nebo rybníky“. Z prezenční listiny k veřejnému projednání návrhu územního plánu dne 4.8.2015 vyplývá, že se jej účastnila paní K. za navrhovatele a), s poznámkou u jejího jména „vysvětlení kořenové čistírny“. Součástí spisové dokumentace je dále email od navrhovatele a), vytištěný dne 3.9.2014, kterým pořizovateli zasílá podklady ke změně územního plánu Rusava – umístění kořenové ČOV pro kulturní centrum. Přílohu tohoto emailu tvořil výkres (aktuální situace s vyznačením pozemků plánovaných ke koupi kořenové ČOV a varianty jejího umístění),  dále studie umístění kořenové ČOV z roku 2010 vypracovaná Ing. J. K., souhlasy majitelů aktuálně dotčených pozemků s jejich prodejem (mezi nimi jsou uvedeni i původní majitelé pozemku p.č. 1788) a katastrální mapa s vyznačením pozemků, které navrhovatel a) předpokládá zakoupit.
31. Pokud navrhovatelé sami nepodali v procesu přípravy územního plánu námitku, nejde o pasivitu.   V uplatnění námitek jim bránilo to, že v rozhodné době nebyli vlastníky dotčeného pozemku. Navrhovatelům je však třeba přičítat k dobru procesní aktivitu jejich právních předchůdců, navíc je v posuzovaném případě třeba zohlednit i dlouhodobou faktickou komunikaci manželů K. (statutárních orgánů navrhovatelů) ve vztahu k odpůrci a Městskému úřadu Bystřice pod Hostýnem, která se týkala možnosti řešení likvidace odpadů střediska, jak vyplynulo
    i z dokazování u jednání zdejšího soudu.
32. Pokud jde o změnu spočívající v zařazení pozemku p.č. 1788 do plochy krajinné zeleně územním plánem a okolnosti týkající se přijetí změny, tak z dokazování u jednání zdejšího soudu nad rámec správního spisu k tomu vyplynuly následující skutečnosti.
33. V původním územním plánu obce Rusava, který byl schválen zastupitelstvem obce dne 24.3.1997 (včetně jeho tří změn), byl po celou dobu pozemek p.č. 1788 zahrnut v rámci plochy pole, orná půda a ostatní plochy (hlavní výkres územního plánu obce Rusava, včetně zákresu změn z roku 2001). Z usnesení obce Rusava ze dne 2.4.2001 vyplývá, že současně s územním plánem schvaluje závaznou část územního plánu a jeho změnu č. 1 a vyhlášku č. 15/2001 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Rusava. Z článku 5 vyhlášky č. 15/2001, funkční uspořádání, vyplývá, že vymezenému funkčnímu využití území a ploch musí odpovídat způsob jeho užívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich užívání. Stavby a jiná opatření, která funkčnímu vymezení území neodpovídají, nesmí být na tomto území umístěna nebo povolena. Dle čl. 5 bodu 3 nesmí být v neurbanizovaném území umisťovány a povolovány novostavby kromě staveb sloužících jako doplňkové k využití stanovené funkce území a staveb základního technického vybavení a nadřazených inženýrských sítí vyplývajících z tras daných schváleným územním plánem velkého územního celku zlínské aglomerace. Toto území se dělí podle funkčních kritérií na zemědělskou půdu, vodní plochy a toky a ostatní pozemky mimo zastavěné území sídel.
34. Z územně plánovací informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití ze dne 11.4.2008, č.j. MUBPH 8353/2008, vydané Městským úřadem Bystřice pod Hostýnem, adresované navrhovateli a), vyplynulo, že Městský úřad Bystřice pod Hostýnem navrhovateli a) sdělil, že pozemek p.č. 1788 v k.ú. Rusava se nachází mimo zastavěné území a mimo zastavitelnou plochu. Městský úřad Bystřice pod Hostýnem s odkazem na § 18 odst. 5 stavebního zákona uvedl, že předložený záměr (biologická /kořenová/ čistička odpadních vod, včetně odvodu přečištěné vody do vodoteče), mimo jiné na pozemku p.č. 1788 v k.ú. Rusava, pro stávající objekt (stavba pro rodinnou rekreaci ev. č. 296 na pozemku parc. č. 608 v k.ú. Rusava) lze akceptovat.  
35. Z územně plánovací informace ze dne 15.10.2018, č.j. MUBPH 20 865/2018, zaslané Městským úřadem Bystřice pod Hostýnem Ministerstvu životního prostředí, vyplynulo, že umístění kořenové ČOV, instalace blokové ČOV do stávajícího septiku v krajinné zeleni není v souladu s (aktuálním) územním plánem Rusava z důvodu nesouladu jak s hlavním, tak s přípustným využitím. Shodné sdělení obsahovala i územně plánovací informace Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem zaslaná Ministerstvu životního prostředí dne 13.12.2018, č.j. MUBPH 24/777/2018, která s odkazem na blíže nespecifikované skutečnosti označuje územně plánovací informaci ze dne 15.10.2018, č.j. MUBPH 20 865/2018, za od počátku neplatnou s tím, že  umístění kořenové ČOV v krajinné zeleni není v souladu s (aktuálním) územním plánem Rusava z důvodu nesouladu jak s hlavním, tak s přípustným využitím.                  
36. Z přípisu „Žádost obecně prospěšné společnosti Oneness o.p.s. o změnu v územním plánu obce“ ze dne 27.9.2012, jenž byl určen Obecnímu úřadu Rusava, vyplynulo, že navrhovatel a) z důvodu připravované rekonstrukce objektu požádal o provedení změny v připravovaném plánu obce pro parcely č. 1788, č. 1789 a č. 1790 tak, aby byly v případě vyřešení majetkových vztahů výše uvedených pozemků tyto pozemky změněny na „plochy specifické“, na nichž bude výlučně umístěna kořenová ČOV a zázemí pro tuto plochu, s tím, že tato žádost je podávána po konzultaci s Městským úřadem Bystřice pod Hostýnem.
37. Z přípisu obce Rusava navrhovateli a) označeného jako „Usnesení“ vyplynulo, že starosta obce Rusava pan B. Š. sděluje, že zastupitelstvo obce Rusava na veřejném projednání dne 15.10.2012 projednalo žádost navrhovatele a) o začlenění pozemků do zadání nového územního plánu obce s tím, že požadavek navrhovatele a) byl schválen a bude následně zapracován do plánovací dokumentace.
38. Z přípisu Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“) ze dne 23.11.2018 navrhovateli a) označeného jako „ONENESS o.p.s. žádost o aktuální pomoc s řešením problematiky ochrany vod“, vyplynulo, že MŽP v návaznosti na žádost navrhovatele a územně plánovací informaci ze dne 15.10.2018 se s názorem Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem uvedeným v územně plánovací informaci ze dne 15.10.2018 ztotožnilo pouze částečně. I když se podle MŽP jedná o kořenovou ČOV, tedy přírodě blízkou stavbu (biologický rybník s litorálním pásmem bohatě osázeným vodním a mokřadním rostlinstvem), přece jen se jedná o stavbu vodního díla k likvidaci odpadních vod z hromadné rekreace a cestovního ruchu, což z hlediska funkce odporuje současným platným regulativům územního plánu. Nicméně na vodní dílo, jakým je kořenová ČOV, lze podle MŽP pohlížet jako na vodní plochu, jejíž umístění je v dané ploše přípustné, kdy v regulativech již dále není více konkrétně specifikována funkce této vodní plochy. Podle MŽP lze tedy kořenovou ČOV coby vodní dílo s volnou hladinou vody a přirozeným porostem vodních a mokřadních rostlin považovat za vodní plochu určenou k biologickému čištění odpadních vod ze stávajícího septiku, tedy za přípustné využití zájmového území. Dále MŽP doporučuje alternativní, podle něj vhodnější systém čištění odpadních vod, a to prostřednictvím septiku, vestavěné technologie ČOV a zasakovacího systému, přičemž podle ministerstva ani tento systém není v rozporu s územním plánem obce Rusava, neboť se jedná pouze o stavební úpravy stávajícího septiku, resp. změnu stavby vodního díla, stejně tak je vyústění vedené do jednotlivých větví zasakovacího systému stávající, kdy došlo pouze v rámci odstranění havarijního stavu k jeho rekonstrukci. Z uvedeného stanoviska dále vyplývá, že MŽP má za to, že z hlediska nastavení a formulace regulativů územního plánu ve vztahu k přípustnosti umístění kořenové ČOV nebo vestavby ČOV do stávajícího septiku nezahrnuje územní plán předmětnou lokalitu zcela komplexně, a to nejen z hlediska budoucích potřeb a rozvoje činností navrhovatele, ale nezohledňuje ani některé stávající objekty či technikou infrastrukturu (stávající septik, drenážní vsakovací systém). Tento stav může v konečném důsledku vést k nemožnosti provádět v tomto území rekonstrukce stávajících zařízení, případně budování další nezbytné infrastruktury či objektů spojených s předmětem činnosti navrhovatele. 
39. Z přípisu MŽP ze dne 5.3.2019, č.j. MZP/2019/570/298, sp. zn. ZN/MZP/2018/570/309, označeného jako „Stanovisko k realizaci kořenové ČOV, vestavbě ČOV do stávajícího septiku a vsakovacího systému k likvidaci odpadních vod z provozu kulturního centra ONENESS o.p.s. z hlediska umístění těchto vodních děl“ vyplynulo, že Městský úřad Bystřice pod Hostýnem mu sdělil, že jeho územně plánovací informace ze dne 15.10.2018 je od počátku neplatná, neboť byla vydána na základě neúplných údajů. MŽP v přípisu konstatuje, že obě uvedené územně plánovací informace se z hlediska obsahu nikterak neliší, až na závěr, že instalaci blokové ČOV do stávajícího zkolaudovaného septiku, kdy dojde pouze k výměně technologie a stanovení ochranného pásma vodního zdroje, územní plán neřeší. Tato informace je tedy stěžejní pro řízení o úpravě stávajícího septiku a instalaci blokové ČOV. MŽP dále uvedlo, že se se závěrem v obou územně plánovacích informacích, že kořenovou ČOV nelze umístit v ploše krajinné zeleně, neztotožňuje. Předmětné vodní dílo, které je svým charakterem a stavebně technickým provedením přírodě blízké, lze mezi přípustné využití dané plochy zařadit. Situaci, kdy v návrhu územního plánu nebyla zohledněna skutečnost, že se na předmětném pozemku nachází stávající vsakovací systém k zasakování odpadních vod odtékajících ze stávajícího septiku, přičemž obě díla byla v minulosti řádně povolena a kolaudována, lze označit jako nestandardní. Z původního umístění vodních děl jednoznačně vyplývá, že provozovatel kulturního centra má velmi omezené jiné možnosti, jak likvidovat odpadní vody z této provozovny. Pokud jde o situaci v místě popsanou v žádosti o stanovisko zaslané MŽP Krajskému úřadu Zlínského kraje, tak ta musí být podle MŽP orgánu územního plánování z úřední činnosti dobře známa. Pokud byla navrhovateli územního plánu a orgánu územního plánování z dřívějšího období dostatečně známa skutečnost, že objekt kulturního centra zajišťuje likvidaci odpadních vod prostřednictvím septiku a vsakovacího systému, pak pozemky, kde jsou tato díla umístěna, měly být převedeny do jiných ploch anebo zde měl být minimálně rozšířen způsob přípustného využití s možností budování vodních děl a jiné nezbytné infrastruktury. Totéž platí i o pozemku p.č. 1788, na němž je situován původní zasakovací systém. MŽP rovněž akcentovalo obecný princip, že objekty, provozované obzvláště za účelem rekreace, musí mít zajištěnu odpovídající likvidaci odpadních vod, a při schvalování územního plánu je nutné jak otázku likvidace odpadů, tak otázku zásobování pitnou vodou apod. řešit komplexně s ohledem na místní podmínky a potřeby jednotlivých právnických a fyzických osob a přizpůsobit jej tak, aby vlastníci a uživatelé objektů nebyli kráceni na svých právech.    
40. Z přípisu Ing. J. K. ze dne 6.3.2019 vyplynulo, že Ing. J. K. v minulosti pro navrhovatele a) zpracoval projekt na umístění kořenové ČOV, a je toho názoru, že zvolený pozemek, stejně jako projektované řešení, jsou dostatečné a vhodné pro realizaci předmětného záměru (pozemek se nachází pod svahem, na němž je umístěno středisko). Patrně z tohoto důvodu byl na tomto pozemku již historicky umístěn drenážní systém pro odpadní vody (kolaudace rekreačního objektu v roce 1972). Pokud jde o stavbu kořenové ČOV, Ing. J. K. uvádí, že jde o přírodě blízkou stavbu (biologický rybník s litorálním pásmem bohatě osazeným vodním a mokřadním rostlinstvem), kde převládají přírodní a přírodě blízké prvky nad prvky stavebními. Samotná kořenová ČOV tak minimálně „opticky“ nebude jakkoli rozšiřovat nezastavěnou plochu obce, naopak by působila jako součást okolní zeleně. Podle názoru Ing. J. K. uvedeného v přípisu je toto řešení nejen vhodné, ale i maximálně šetrné k okolnímu životnímu prostředí.
41. Z přípisu Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem ze dne 21.11.2017, č.j. MUBPH 22076/2017, sp. zn. SÚ/44/2017/Mr, vyplynulo, že navrhovatel a) dne 16.11.2017 oznámil, že učinil opatření k odstranění havarijního stavu spočívající ve vestavbě technologie čištění odpadních vod do stávajícího septiku objektu ev. č. 296 Rusava. K tomu Městský úřad Bystřice pod Hostýnem, jako obecný stavební úřad, sděluje, že vestavbu technologie čištění odpadních vod do stávajícího septiku je nezbytné dále dořešit v mezích stavebního zákona s příslušným speciálním stavebním úřadem, kterým je Městský úřad Bystřice pod Hostýnem, odbor životního prostředí. V souvislosti s přerušeným územním řízením o umístění kořenové ČOV na pozemku p.č. 1788 v k.ú. Rusava stavební úřad konstatuje, že pokud nebudou ve lhůtě do 31.1.2017 předloženy kompletní podklady pro řádné posouzení umístění navrhovaného záměru, bude územní řízení zastaveno.
42. Z dokazování fotografiemi a dvěma printscreeny mapy dané lokality vyplynulo, že na pozemku p.č. 1788 se historicky nacházel systém vsakovacích drenáží. Některé z nich měly být údajně v minulosti v blíže neurčenou dobu navrhovateli opravovány.
43. Z vytištěných emailů předložených odpůrcem vyplynulo, že v roce 2006 probíhala emailová komunikace mezi manžely K. a paní R. M. ohledně koupě rekreačního střediska Koryna od předchozího majitele s tím, že manželé K. paní M. v emailu sdělují, že si vyřizují hypotéční úvěr a snaží se získat finanční prostředky na rekonstrukci objektu. Uvádějí, že předchozí majitel, pan Š., vůbec neřešil situaci kolem odpadních vod a neposkytl k tomu manželům Krejčím žádné informace. V rámci této emailové komunikace paní R. M. sděluje informace z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 6.12.2005 v rámci vodoprávního dozoru za účasti předchozího majitele objektu pana Š. Tento dozor byl podle paní M zaměřen na kontrolu odkanalizování střediska Koryna. Bylo zjištěno, že stavba je odkanalizována do septiku s přepadem, dle sdělení pana Š., trativodem do podzemních vod. Jedná se o dvoukomorový septik o obsahu cca 50 m3. Na základě kontrolních zjištění měl pan Š. doložit stavební povolení na stavbu septiku, kolaudační rozhodnutí na předmětnou stavbu, povolení k nakládaní s vodami – vypouštění odpadních vod do vod podzemních, a to do 28.2.2006. V daném termínu bylo doloženo povolení k nakládání s vodami s platností do 31.12.1996 a smlouva o zprostředkování koupi nemovitosti s manžely K. Paní M. dále sděluje, že je možné na sezónu septik ucpat, provést zkoušku vodotěsnosti a využít ho jako bezodtokovou jímku, a dále manželům K. zaslala kontakt na výrobce ČOV.
44. Z kopie protokolu o šetření ze dne 24.10.2006, konaného za účasti Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem, starosty obce Rusava a pana K., vyplynulo, že rekreační objekt ev.č. 296, k.ú. Rusava, byl vystavěn zhruba v roce 1972. Novým majitelem bylo dohledáno kolaudační rozhodnutí na stavbu septiku a povolení k nakládání s vodami platné do 31.12.1996. Na místě bylo dohodnuto, že do konce března 2007 bude vypracována studie odkanalizování objektu ev.č. 296, k.ú. Rusava, provedena revize a vyvezení septiku.
45. Z přípisu navrhovatele b) Městskému úřadu Bystřice pod Hostýnem ze dne 29.3.2007 vyplynulo, že v návaznosti na šetření ze dne 24.10.2006 ověřili dostupné možnosti odkanalizování rekreačního střediska. Nejvhodnější variantou je osazení adekvátní blokové ČOV na stávající septik využívající projekt osazení ČOV, který již byl v roce 2002 odsouhlasen Městským úřadem Bystřice pod Hostýnem a byla na něj udělena výjimka ze stavební uzávěry. Dále navrhovatel b) požádal o povolení k vypouštění odpadních vod do stávajícího trativodu do doby ukončení výstavby blokové ČOV, zejména vzhledem k technickým podmínkám jiných způsobů likvidace odpadních vod. Podle vyjádření odpovídajících institucí je vyvážení a likvidace odpadních vod z 60 m3 septiku technicky prakticky neproveditelné, s dopady např. na místní komunikace.
46. Odpůrce dále předložil žádost navrhovatele b) ze dne 29.3.2007 o udělení výjimky ze stavební uzávěry v přírodním parku Hostýnské vrchy na stavbu – osazení BČOV AS-ANACOMB 50, obsahující shodné odůvodnění jak je uvedeno v přípisu ze dne 29.3.2017, žádost navrhovatele a) ze dne 16.12.2016 o vydání rozhodnutí o umístění stavby kořenové ČOV vod na pozemku p.č. 1788, výzvu k odstranění nedostatků tohoto podání a usnesení Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem ze dne 2.1.2018, č.j. MUBPH 34/2018, sp. zn. SÚ/44/2017/Mr-U-3/3, kterým bylo zastaveno územní řízení o žádosti navrhovatele a) o vydání územního rozhodnutí
    o umístění stavby kořenové ČOV pro neodstranění nedostatků podání ve stanovené i prodloužené lhůtě.      
47. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zatímco nyní napadený územní plán neumožňuje umístění kořenové ČOV na pozemku p.č. 1788 v k.ú. Rusava, na základě předchozího územního plánu obce Rusava nebylo možné dovodit nemožnost umístění kořenové ČOV na pozemku p.č. 1788 v k.ú. Rusava. To ostatně navrhovatelům potvrdil i Městský úřad Bystřice pod Hostýnem v územně plánovací informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití ze dne 11.4.2008, č.j. MUBPH 8353/2008. Argumentoval-li odpůrce u jednání tím, že navrhovatelé nemohli být ani v návaznosti na poskytnou územně plánovací informaci v dobré víře, že případné umístění kořenové ČOV na pozemku p.č. 1788 je v souladu s předchozím územním plánem, neboť územně plánovací informace není nikterak závazná a platí pouze jeden rok od jejího vydání (§ 21 odst. 3 stavebního zákona), tak zdejší soud se s takovou konstrukcí neztotožňuje. Územně plánovací informace je  institutem, jehož smyslem je žadateli sdělit informaci, zda jím předestřený záměr je v souladu s podmínkami využívání území dle územně plánovací dokumentace, přičemž se jedná o předběžnou informaci představují kvalifikovanou formu pomoci správních orgánů občanům (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16.6.2009, č.j. 52 Ca 15/2009-40, č. 1919/2009 Sb. NSS, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.4.2016, č.j. 1 As 303/2015-49). Nepochybně tedy přijetím územního plánu došlo ke změně regulativů ve vztahu k pozemku p.č. 1788 v k.ú. Rusava.
48. Došlo-li tedy za výše popsané situace ke změně v zařazení pozemku do plochy, která umístění kořenové ČOV v rámci přípustného využití neumožňuje (přinejmenším se nejedná o technické opatření a stavbu pro zlepšení podmínek nekomerční rekreace a cestovního ruchu či o samostatné vodní dílo bez návaznosti na provoz střediska), jde o takovou změnu ve využití pozemku soukromého vlastníka, kterou musí provázet pečlivé odůvodnění zahrnující vážení zájmů veřejných oproti zájmům soukromým, a to obzvlášť v situaci, kdy ten, o jehož soukromé zájmy šlo, a jeho právní předchůdce byli v procesu pořizování územního plánu tak aktivní, jak tomu bylo v nyní posuzované věci.
49. Pokud jde o vymezení ploch krajinné zeleně a otázku řešení odpadů, tak z odůvodnění územního plánu obce Rusava vyplývá, že byl důsledně zohledněn požadavek ochrany pohledových horizontů, neboť obec Rusava patří mezi obce s územím speciálních zájmů – plochy pro ochranu pohledových horizontů nadregionálního významu – Hostýnské vrchy. Územní plán, pokud jde o krajinný ráz obce Rusava, odkazuje na Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, v nichž je tato oblast zařazena do cílové charakteristiky krajina lesní s územím částečně atraktivním pro rekreaci. Nové rozvojové zastavitelné plochy jsou proto územním plánem řešeny tak, že nejsou navrhovány do volné krajiny, soustřeďují se na kompaktnost se stávajícím zastavěným územím, řešení nevyvolává možné ohrožení jako je velkoplošná likvidace lesa (kapitola II.2). Z komplexního odůvodnění (kapitola II.9.) plyne, že je celkově kladen maximální důraz na ochranu okolní krajiny a jejích jednotlivých složek – zemědělské půdy, lesa, vodních ploch a zeleně, přičemž cílovým stavem je zachování stávající lučně-lesní krajiny. Dále je v odůvodnění akcentován plán územní systém ekologické stability (ÚSES), v němž je kladen důraz na zachování a kultivaci krajinné zeleně (kapitola II.9.5.).
50. Pokud jde o odpady, tak v návrhu zadání územního plánu je mimo jiné uvedeno, že při nakládání s odpady bude respektován současný systém nakládání s odpady. V odůvodnění územního plánu je pak problematika nakládání s odpady v obci v textové části shrnuta tak, že systém odkanalizování obce je stabilizován. V souvislosti s novými zastavitelnými plochami dojde částečně k rozšíření stávající obecní sítě v rámci jednotlivých funkčních ploch (čl. I.d 2.2 textové části). Pokud jde o samostatné plochy technické infrastruktury pro nakládání s odpady, ty nejsou navrhovány (I.d 2.5. textové části). Z kapitoly II.9.4.3. odkanalizování dále vyplývá, že pokud jde o rekreační objekty, některé jsou napojeny na kanalizaci, přičemž v extravilánu se nacházejí  rodinné chaty s bezodtokovými jímkami – trativody. Pokud jde o velké chaty – „Koryna“ (středisko navrhovatelů, pozn. soudu) a „TOS“, ty mají velké biologické septiky. Dále se z této kapitoly podává, že v případě individuální rekreace, u níž nebude technicky možné připojení na kanalizační síť, je možno uvažovat jako alternativu technického řešení likvidace OV svoz odpadních vod z bezodtokových jímek do výkonné mechanicko-biologické čistírny odpadních vod dimenzované pro odbourávání dusíku a fosforu nebo DČOV.
51. Z výše uvedeného má zdejší soud za to, že konkrétní řešení územního plánu ve vztahu k pozemku p.č. 1788 v katastrálním území Rusava, co do důvodů jeho zařazení do plochy krajinné zeleně, není dostatečně zdůvodněné a po stránce skutkové nereflektuje dlouhodobou a reálnou potřebu vyřešit situaci s likvidací odpadů ze střediska navrhovatelů (dříve rekreačního objektu Koryna), která vyplynulo z dokazování. Přes vědomí obce a snahu navrhovatelů nějakým způsobem tuto situaci řešit, územní plán uvádí, že tento objekt je vybavený velkým biologickým septikem, ačkoli z dokazování vyplynulo, že navrhovatelé upozorňovali Městský úřad Bystřice pod Hostýnem, že technicky zajistit vyvážení takového septiku je velmi náročné, a především usilují o využití pozemku p.č. 1788 pro řešení odpadů i z toho hlediska, že na něm byl historicky umístěn systém trativodů a svojí polohou se jedná o vhodný pozemek.
52. Vymezení plochy K a stanovení podmínek jejího funkčního využití pro případ pozemku
    p.č. 1788 v katastrálním území Rusava v tomto ohledu nemůže obstát, protože přes obecné a jinak zcela legitimní důvody týkající se vymezení ploch krajinné zeleně vůbec po stránce skutkové neodpovídá dlouhodobé a problematické situaci likvidace odpadů ze střediska, které není napojeno na obecní kanalizaci, pomocí zřízení kořenové ČOV. I přes různé názory na vhodnost likvidace odpadů pomocí kořenové ČOV či jiného typu čističky, a přes různé názory na povahu tohoto zařízení coby stavby ve smyslu stavebního zákona, je nutné zdůraznit, že pozemek
    p.č. 1788 není pozemek ve vlastnictví obce, nýbrž soukromého vlastníka, který je oprávněn si sám vybrat, které řešení považuje za vhodné (třeba i z hlediska estetického či ochrany přírody) a toto řešení poté za splnění požadavků plynoucích ze stavebního zákona a zvláštních právních předpisů, realizovat. Názor odpůrce, že navrhovatelé mohou odpady likvidovat pomocí instalace blokové ČOV, když usilují o kořenovou ČOV, je v tomto ohledu pouze vyjádřením názoru. 
53. Důvody pro přeřazení pozemku p.č. 1788 do plochy krajinné zeleně s nemožností realizace technického zařízení či stavby – vodního díla – sloužícího k provozu rekreačního střediska musí být z povahy věci jiné, vyvěrající ze silného zájmu na zvolených regulativech na daném pozemku, a to i po pečlivém zohlednění existence předchozího drenážního systému na pozemku a všech argumentů týkajících se problematiky likvidace odpadů ze střediska. Takové důvody však územní plán neobsahuje. Také vypořádání námitky právních předchůdců v tomto směru nic k důvodu změny nepřináší, neboť nikdy nebylo požadováno zahrnutí pozemku do zastavitelných ploch určených kupř. k bydlení či rekreaci. Také pokud jde o argument, že není dořešen přístup k čistírně přes pozemek jiného vlastníka, jedná se o otázku, jež je k řešení až v případném územním řízení, stejně jako otázka případných obav sousedů ze zápachu z kořenové ČOV, která byla nadnesena odpůrcem u jednání.
54. Ochrana krajinné zeleně a nezastavitelného území obce je jistě legitimním cílem, k němuž odpůrce může směřovat, musí však věcně (po stránce odborné) vysvětlit, proč instalace kořenové ČOV v dané lokalitě, resp. obecněji technologie či technického zařízení určitého typu, nemůže být podmínkami funkčního využití pozemku ve smyslu § 18 odst. 5 a 6 stavebního zákona připuštěna, jinými slovy, proč by instalace tohoto typu zařízení byla v rozporu s cíli územního plánování v obci Rusava v dané lokalitě. V tomto ohledu se zdejší soud zčásti ztotožňuje se stanovisky MŽP, kterými dokazoval u jednání. Ani stanovisko odpůrce podané zdejšímu soudu u jednání v tomto směru nic konkrétního nepřineslo. Za tohoto stavu pokládá zdejší soud územní plán v části týkající se zařazení pozemku p.č. 1788, katastrální území Rusava, mezi vymezené využití K – plochy krajinné zeleně, za nepřezkoumatelný.
55. Proto byl územní plán v části týkající se zařazení pozemku p.č. 1788, katastrální území Rusava, mezi vymezené využití K – plochy krajinné zeleně v souladu s návrhem tímto rozsudkem zrušen podle § 101d odst. 2 s.ř.s., a to dnem vyhlášení tohoto rozsudku. Zdejší soud neshledal žádný důvod k tomu, aby účinnost zrušení byla odkládána do budoucna, neboť zrušení územního plánu v této části se nemůže dotknout ani práv jiných fyzických či právnických osob, nýbrž pouze vlastníků předmětného pozemku.

V. Náklady řízení

56. Výrok o nákladech řízení navrhovatelů a odpůrce se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrce ve věci úspěšný nebyl, plný procesní úspěch zdejší soud dovozuje u navrhovatelů. Navrhovatelům proto přísluší náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení proti odpůrci.
57. Za důvodně vynaložené náklady navrhovatelů zdejší soud pokládá náklady za zaplacené soudní poplatky ve výši 10 000 Kč (2 x 5 000 Kč za podaný návrh) a za právní zastoupení. Přestože byly právní služby formálně uskutečněny ve vztahu k oběma navrhovatelům, svým obsahem navenek spočívaly ve věcně jednotné argumentaci, a to v průběhu celého řízení; jednotlivé body návrhové argumentace a na ně navazující argumentace při jednání před zdejším soudem tedy nebyly ve skutečnosti koncipovány specificky ve vztahu k jednotlivým navrhovatelům. Za důvodně vynaložené náklady navrhovatelů za právní zastoupení tedy zdejší soud pokládá náklady za čtyři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, společně se čtyřmi režijními paušály podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, účast u dvou jednání soudu, z nichž druhé přesáhlo dvě hodiny), ze shora uvedeného důvodu bez zohlednění pravidel pro zastupování více osob podle
    § 12 téže vyhlášky, a to s navýšením o částku odpovídající DPH, tedy 16 456 Kč. Celkově tedy navrhovatelům na náhradě nákladů řízení proti odpůrci náleží částka 26 456 Kč. K jejímu zaplacení k rukám zástupce navrhovatelů byla odpůrci stanovena přiměřená lhůta. Pokud navrhovatelé uplatnili prostřednictvím zástupce náklady za úkon právní služby spočívající v poradě ze dne 5.3.2019 konané za účelem společné přípravy na jednání soudu, tak tomuto úkonu odpovídá úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, a pokud jde úkony právní služby, jež měly spočívat v sepisu dvou podání (žádost o odročení a rekapitulace důkazních návrhů), nejedná se o nezbytné úkony právní služby ve věci samé, jejichž úhrada by měla jít k tíži odpůrce.  

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 14. března 2019

David Raus v.r.

předseda senátu