USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové ve věci

žalobkyně:  M. K., nar. X

   bytem X

zastoupená advokátem JUDr. Milanem Vašíčkem, MBA

sídlem Brno, Lidická 710/57

proti
žalovanému:  Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

   sídlem Praha 3, Orlická 4/2020

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2017, č.j. VZP-17-04189663-C45J,

t a k t o :

I. Řízení  s e   z a s t a v u j e .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11.519,20 Kč do 30 dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Milana Vašíčka, MBA, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2017, č.j. VZP-17-04189663-C45J, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí VZP, Regionální pobočky VZP ČR Plzeň, pobočky pro Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj, ze dne 5. 10. 2016, č.j. VZP-16-01580440-C456,                        o zamítnutí žádosti o úhradu zdravotních služeb z prostředků veřejného zdravotního pojištění podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
2. Po podání žaloby městský soud usnesením ze dne 1.2.2018, č.j. 11 Ad 1/2018 – 29 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soudu v Plzni. Ke kasační stížnosti podané žalobkyní Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 16.5.2018, č.j. 1 As 55/2018 – 31, které nabylo právní moci dne 23.5.2018, usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Aby mohl soud rozhodnout o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, vyzval ji dne 3.6.2018 k vyplnění Potvrzení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Tato výzva byla zástupci žalobkyně doručena dne 9.7.2018. Vyplněný formulář byl soudu vrácen dne 16.7.2018. Dne 15.8.2018 soud osvobození žalobkyni přiznal. Dne 7.9.2018 byl žalovaný vyzván k zaslání vyjádření k podané žalobě, které bylo soudu doručeno dne 9.10.2018.                  Dne 11.10.2018 městský soud zaslal vyjádření žalovaného spolu s poučením o právech žalobkyně dle s.ř.s. právnímu zástupci žalobkyně, který soudu dne 26.10.2018 sdělil, že nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Městský soud následně nařídil ústní jednání na 5.3.2019.  Dne 29.11.2018 podala žalobkyně ústavní stížnost, o které Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne 29.1.2019, sp. zn. IV.ÚS 3892/18 tak, že má Městský soud v Praze rozhodnout o žalobě v řádu několika dnů. Městský soud proto změnil termín jednání a nařídil ho na 14.2.2019.
3. Žalovaný u jednání městského soudu dne 14.2.2019 sdělil, že hodlá žalobkyni uspokojit. Městský soud v Praze proto usnesením stanovil žalovanému podle § 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) lhůtu k vydání rozhodnutí                     o uspokojení žalobkyně 15 dnů ode dne vyhlášení usnesení při soudním jednání.
4. Dne 27.2.2018 sdělil žalovaný soudu, že vydal rozhodnutí, kterým by měla být žalobkyně uspokojena a připojil rozhodnutí ze dne 26.2.2019, č.j. VZP-19-00828420-C45J.  Dne 7.3.2019 žalobkyně k dotazu soudu, zda je vydaným rozhodnutím uspokojena, požádala o prodloužení lhůty k vyjádření, čemuž soud přípisem ze dne 13.3.2019 vyhověl. Dne 29.3.2019 sdělila žalobkyně soudu, že je postupem žalovaného uspokojena a požádala o přiznání náhrady nákladů řízení.
5. Podle § 62 odst. 1 s.ř.s. dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jímž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.
6. Podle § 62 odst. 4 s.ř.s. soud řízení zastaví, sdělí-li žalobce soudu, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
7. Vzhledem ke sdělení žalobkyně, že je postupem žalovaného uspokojena, soud dle výše uvedeného ustanovení ve spojení s ustanovením § 47 písm. b) s.ř.s. řízení zastavil.
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s., neboť k zastavení soudního řízení došlo pro uspokojení žalobkyně. Žalobkyni proto náleží náhrada důvodně vynaložených                    a prokázaných nákladů řízení, které spočívají v nákladech souvisejících se zastoupením advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Vzhledem k tomu, že žaloba byla vedena ve věci nároku fyzické osoby v oblasti veřejného zdravotního pojištění, je tarifní hodnota dle § 9 odst. 2 advokátního tarifu částka 5 000 Kč                     a odměna za jeden úkon právní služby činí 1 000 Kč. Soud přiznal žalobkyni odměnu za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, kasační stížnost, vyjádření ve věci, účast u jednání, sdělení o uspokojení žalobkyně) a 6 režijních paušálů po 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.); tedy o částku 1.999,20 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni náklady na cestovné právního zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 14.2.2019 vlakem z Brna do Prahy a zpět ve výši 520 Kč a náhradu za promeškaný čas strávený cestou k soudu podle § 14 odst. 2, odst. 3 v celkové výši 1 200 Kč (12 půlhodin). Celkem tedy náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 11 519,20 Kč. 

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 9. dubna 2019

JUDr. Hana Veberová v. r.

předsedkyně senátu