č. j. 64 Af 1/2019 - 21

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Martina Láníčka ve věci

 

žalobkyně:  Mgr. Ing. P. B.

insolvenční správkyně Energetika Návsí s. r. o.

sídlem Šemberova 66/9, 779 00  Olomouc

proti

žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství

sídlem Masarykova 427/31, 602 00  Brno

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2018 č. j. 48762/18/5000-10480-712342, ve věci daňového penále,

 

takto:

 

I. Žaloba se zamítá.

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání úpadce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „finanční úřad“) ze dne 17. 4. 2018 č. j. 687088/18/3100-31471-804121, jímž finanční úřad vyměřil úpadci penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně.
  2. Namítá, že jakkoli tu bylo pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o odvodu (exekuční titul), žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání (které bylo žalovaným zamítnuto) a proti rozhodnutí o odvolání i žalobu ke správnímu soudu, která je zdejším soudem vedena pod sp. zn. 65 Af 28/2018. Ke dni rozhodování žalovaného o ní nebylo rozhodnuto. Žalovaný – nevyčkav rozhodnutí správního soudu – tak nepostupoval způsobem nejmírnějším ve smyslu § 5 odst. 3 zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).
  3. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Zdůrazňuje, že podání žaloby proti pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí nemá za následek odklad účinků takového rozhodnutí a nepředstavuje tak překážku vyměření penále, které je navíc toliko deklaratorním.
  4. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
  5. Krajský soud zdůrazňuje, že právní řád České republiky zná v různých procesních předpisech různé opravné instituty, které se od sebe liší m. j. i tím, že některé z nich mají ze zákona odkladný účinek, jiné nikoli. Žaloba podaná ke správnímu soudu proti rozhodnutí moci výkonné odkladný účinek automaticky nemá, lze jej však přiznat soudním rozhodnutím na návrh žalobce (viz § 73 odst. 1, 2 s. ř. s.).
  6. Jak soud ověřil ve svých evidencích, návrh na přiznání odkladného účinku nebyl v žalobkyni odkazované věci ani podán.
  7. Krajský soud dále akcentuje konstantní závěry správních soudů o tom, že odkladný účinek má ve správním soudnictví charakter institutu výjimečného, který nemá být v řízeních před správními soudy pravidlem. Měl-li by pravidlem být, nestanovil by zákonodárce jako základní pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemají (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2014 č. j. 6 Afs 73/2014-56, www.nssoud.cz).
  8. Jestliže se ovšem žalobkyně ani nepokusila o přiznání odkladného účinku žalobě, takový odkladný účinek nenastal, pročež podání žaloby nebrání vyměření penále za prodlení, a to ani při uplatnění zásady zdrženlivosti obsažené v § 5 odst. 3 daňového řádu. Opačný výklad – zastávaný žalobkyní – totiž popírá institut přiznání odkladného účinku žalobě v samé jeho podstatě. Pokud by měl být takový výklad akceptován, stal by se institut přiznání odkladného účinku zcela zbytečným. To však bylo jen stěží úmyslem zákonodárce při formulaci § 73 s. ř. s., do kterého byl právě tento institut výslovně zakotven.
  9. Krajský soud uzavírá, že žaloba je nedůvodná, a proto byla podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnuta.
  10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v tomto řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Ostrava 9. dubna 2019

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje