[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení sp. zn. FA/SR/ZP/899/2017,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Podanou žalobou žalobkyně brojí proti nečinnosti žalovaného, kterého se žalovaný měl dopustit v řízení vedeném pod sp. zn. FA/SR/ZP/899/2017 tím, že dosud nerozhodl o návrhu žalobkyně v uvedeném řízení.
2. Žalobkyně podala návrh na zahájení řízení proti společnosti Česká pojišťovna, a.s., se sídlem Spálená, Praha 1, podstatou návrhu byl požadavek na určení absolutní neplatnosti smlouvy investičního životního pojištění, uzavřené mezi žalobkyní a touto společností, a dále na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně upozornila žalovaného na nečinnost výzvou ze dne 27. 7. 2018, kde ho ve smyslu § 80 odst. 3 správního řádu vyzvala k odstranění nečinnosti a vydání nálezu v zákonné lhůtě. Žalobkyně má za to, že finanční arbitr měl nález vydat bez zbytečného odkladu, nejpozději do dne 11. 1. 2018, neboť žalovaný shromáždil podklady nutné pro rozhodnutí v okamžiku, když žalobkyně odstranila vady návrhu, tj. ke dni 12. 10. 2007.
3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí s tím, že podaná žaloba je předčasná a nepřípustná a v řízení k tvrzenému nečinností nedochází. Žalovaný dospěl k závěru, že lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená v § 15 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi dosud neuplynula.
4. Z podání žalovaného ze dne 30. 1. 2019 se podává, že žalovaný tohoto dne vydal nález v uvedeném řízení. Součástí podání žalovaného je nález ze dne 30. 1. 2019, č. j. FA/SR/ZP/899/2017 -20, jímž žalovaný rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 15 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb. K předloženému nálezu je současně připojena doručenka, prokazující, že nález byl dne 30. 1. 2019 doručen právnímu zástupci žalobkyně. 

II.

Posouzení žaloby

5. Podle § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
6. Podle § 81 odst. 3 s.ř.s., soud zamítne žalobu, není-li důvodná.

Soud při rozhodování o podané žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, což znamená, že soud v první řadě zkoumá, a to k okamžiku svého rozhodnutí, zda je dána (resp. zda trvá) nečinnost správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s.ř.s. Otázka nečinnosti přitom není podmínkou řízení, nýbrž otázkou meritorního posouzení důvodnosti žaloby. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2010, č. j. 8 Ans 1/2009 – 72). Jestliže soud zjistí, že v době podání žaloby byl správní orgán v nečinnosti, nicméně ke dni rozhodnutí soudu již v nečinnosti není a tento stav pominul, je dán důvod k zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. To platí i v případě, kdy o pozdějším vydání rozhodnutí nebo osvědčení nebyl (ještě) žalobce informován, nebo mu rozhodnutí nebo osvědčení bylo již oznámeno a přesto žalobu nevzal zpět.

III.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

7. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že tvrzená nečinnost žalovaného v době vydání soudního rozhodnutí pominula, neboť žalovaný rozhodl v řízení o návrhu žalobkyně dne 30. 1. 2019 a téhož dne bylo rozhodnutí řádně doručeno právnímu zástupci žalobkyně. V souladu s citovaným zákonným ustanovením proto žalobu zamítl.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. žalobce nebyl ve věci z procesního hlediska úspěšný, neboť žaloba byla zamítnuta. Právo na náhradu nákladů řízení mu proto nesvědčí. Žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a Městský soud v Praze proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu jejich náhradu právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. března 2019 

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu