č. j. 54 A 9/2019 - 20

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Heleny Hrubé, PhD., ve věci

žalobce:  Mgr. Ing. P. L.

 bytem X

proti

žalovanému:  Městský úřad Říčany

sídlem Masarykovo náměstí 53/40, 251 01  Říčany

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. 198650/2018/Čv

takto:

  1. Řízení se zastavuje.
  2. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Zaplacený soudní poplatek bude vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
  3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou podanou osobně dne 4. 2. 2019 domáhal podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce o vydání deklaratorního rozhodnutí podle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jímž by bylo určeno, že zaniklo právo provést stavbu podle stavebního povolení vydaného žalovaným dne 19. 1. 2009 pod č. j. 1417s/25797/2008/Po.
  2. Žalobce v žalobě tvrdí, že poté, co bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 28224/2017/Po, č. j. 38258/2018-MURI/OSÚ/000022, zamítající žalobcovu žádost zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. SZ 114590/2018/KUSK ÚSŘ/Vo, č. j. 151360/2018/KUSK, a žalovaný dne 22. 11. 2018 obdržel správní spis, nebylo ani ke dni podání žaloby dosud o podané žádosti rozhodnuto. Žalobce také nesouhlasil se závěrem krajského úřadu, který k jeho žádosti dne 22. 1. 2019 neshledal, že by byl žalovaný nečinný, s tím, že jde o obzvlášť složitý případ, pro který platí 60denní lhůta pro vydání rozhodnutí.
  3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 19. 2. 2019 k žalobě uvádí, že ve věci nebyl nečinný, přičemž se ztotožňuje s názorem krajského úřadu, že mu 60denní lhůta běžela od 17. 12. 2018, kdy obdržel oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu. Žalovaný upozornil na to, že dne 19. 2. 2019 o žádosti žalobce rozhodl. S ohledem na to žalovaný žádal, aby soud žalobci podle § 60 odst. 7 s. ř. s. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, protože v době podání žaloby ještě neuplynula lhůta pro vydání rozhodnutí.
  4. Podáním doručeným soudu dne 13. 3. 2019 vzal žalobce svou žalobu zpět a požádal o vrácení části soudního poplatku a o přiznání náhrady nákladů řízení tvořených nevráceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč s odůvodněním, že mu bylo doručeno rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. 198650/2018/Čv., č. j. 39973/2019-MURI/OSÚ/00617, kterým byla jeho žádost zamítnuta. Poukázal na to, že žalovaný rozhodnutí vydal až 13 dní poté, co mu byla soudem doručena žaloba na ochranu proti nečinnosti, v den, kdy je datováno vyjádření žalovaného k žalobě. Rozhodnutí krajského úřadu nabylo právní moci dne 22. 11. 2018 a spis byl žalovanému vrácen dne 28. 11. 2018, 30denní lhůtu pro vydání rozhodnutí tak žalovaný překročil o celých 50 dní. Žalobce popřel, že by v daném případě existoval důvod pro prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí na 60 dnů, protože odůvodnění rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2019 je doslovně stejné s odůvodněním předchozího rozhodnutí ze dne 20. 6. 2018, pouze původní poslední odstavec byl nově duplicitně uveden i na začátku odůvodnění a došlo k doplnění krátkého textu zmiňujícího názor krajského úřadu, že žalobce neprokázal nezbytnost deklaratorního rozhodnutí pro uplatnění jeho práv. S výjimkou zaslané výzvy k seznámení se s obsahem spisu (spojeného s vyrozuměním o pokračování v řízení a stanovením lhůty pro uplatnění námitek) žalovaný v řízení neučinil žádný procesní úkon a spisu nebyly založeny ani žádné nové dokumenty, nelze tedy hovořit o složitosti řízení. Kromě toho rozhodnutí žalovaný vydal i po uplynutí lhůty 60 dnů chybně počítané žalovaným od 17. 12. 2018.
  5. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Soud proto v souladu s dispoziční zásadou a citovaným zákonným ustanovením řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil.
  6. O vrácení soudního poplatku sníženého o 1 000 Kč žalobci rozhodl soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobci vrácen ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 téhož předpisu.
  7. Soud dále posuzoval, zda má žalobce právo na náhradu nákladů řízení.
  8. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“ Krajský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 23. 3. 2011, č. j. 44 A 118/2010-23 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), vyložil, že podmínkou aplikace § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. není důvodnost žaloby ve smyslu toho, zda by žalobce byl býval se svou žalobou úspěšný. Při rozhodování podle tohoto ustanovení je soud v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti povinen hodnotit, zda žalovaný po podání žaloby začal konat a vydal skutečně to rozhodnutí, jehož vydání žalobce svou žalobou žádal. Náhrada nákladů řízení tak může být přiznána jen tomu žalobci, který vzal žalobu zpět skutečně pro pozdější chování žalovaného.
  9. I v situaci, kdy soud shledá, že by žalobci jinak náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., lze aplikovat § 60 odst. 7 s. ř. s., podle něhož platí, že: „Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.“ Právě aplikací tohoto ustanovení lze zajistit, aby nebyla přiznána náhrada nákladů řízení tomu žalobci, který by – nebýt zastavení řízení pro zpětvzetí – nemohl být se svou žalobou úspěšný, a to například proto, že žalobce před podáním nečinnostní žaloby zjevně nevyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti, či o situace, kdy žalobce podává žalobu na ochranu proti nečinnosti v okamžiku, kdy ještě neuplynula lhůta stanovená pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, nebo nápadně krátce poté, co stanovená lhůta uplynula. Důvody pro aplikaci § 60 odst. 7 s. ř. s. přitom v mnoha případech budou plynout přímo ze soudního či správního spisu (viz již citované usnesení č. j. 44 A 118/2010-23).
  10. V souzené věci byla dne 4. 2. 2019 podána žaloba. Žalovaný vydal požadované rozhodnutí dne 19. 2. 2019, tedy 15 dnů po podání žaloby. Vydání rozhodnutí o odvolání bylo to, čeho se žalobce svou nečinnostní žalobou domáhal, a současně bylo důvodem pro zpětvzetí žaloby. Žalobce tedy vzal svou žalobu zpět pro pozdější jednání žalovaného a má právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s.
  11.                      Soud nicméně s ohledem na vyjádření žalovaného k žalobě také posuzoval, zda nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro to, aby žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 60 odst. 7 s. ř. s. Zohlednil přitom, že žalovaný byl ve věci nečinný, neboť požadované rozhodnutí nevydal v zákonem stanovené lhůtě. V tomto směru soud odkazuje ve stručnosti na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2017, č. j. 5 Azs 151/2017‑23, který dovodil, že po zrušení rozhodnutí odvolacím orgánem běží správnímu orgánu prvého stupně nová lhůta pro vydání rozhodnutí již ode dne právní moci zrušujícího rozhodnutí (bez ohledu na okamžik předání spisu). Z příloh k podané žalobě soud zjistil, že rozhodnutí krajského úřadu bylo žalobci jakožto jedinému účastníkovi, s nímž krajský úřad jednal, doručeno do datové schránky dne 22. 11. 2018, uvedeného dne tedy patrně nabylo právní moci (předložený správní spis rozhodnutí krajského úřadu s doložkou právní moci neobsahuje). I kdyby snad žalovanému svědčila 60denní lhůta pro vydání rozhodnutí, taková lhůta by uplynula dne 21. 1. 2019, rozhodnutí však žalovaný vydal až dne 19. 2. 2019. Mezi účastníky je také nesporné, že žalobce před podáním žaloby taktéž neúspěšně vyčerpal prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., jímž byla žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu.
  12. Soud tedy ze shora uvedených důvodů neshledal, že by žaloba byla nepřípustná nebo zjevně nedůvodná, a proto nepřistoupil k aplikaci § 60 odst. 7 s. ř. s. Ze soudního ani správního spisu nezjistil ani jiné důvody zvláštního zřetele hodné, které by měly vést k tomu, aby žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
  13. Žalobci tak přísluší náhrada nákladů řízení sestávající z náhrady za nevrácenou část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha  26. března 2019

 

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu