[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. Věry Jachurové a Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph. D., v právní věci

žalobce: M. V., nar. 14. 7. 1970

proti

žalovanému: První náměstek policejního prezidenta

se sídlem Praha 7, Strojnická 27

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2016 č.j. PPR-1522-12/ČJ-2015-990131

takto:

1. Rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 29. 11. 2016 č.j. PPR-1522-12/ČJ-2015-990131 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9.800,- Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitele Ředitelství služby cizinecké policie ve věcech služebního poměru č. 3210/2014 ze dne 28. 11. 2014 (dále jen „rozhodnutí ředitele“). Rozhodnutím ředitele byla podle § 125 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) s odkazem na § 54 a § 207 odst. 1 zákona o služebním poměru zamítnuta žalobcova žádost o proplacení neodůvodněně nařizovaných přesčasových hodin za nařízenou službu přesčas v roce 2011 v rozsahu 90 hodin a v roce 2012 v rozsahu 67,5 hodin, a o proplacení neodůvodněně nařizovaných hodin za nařízenou službu přesčas konanou podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru v kalendářním roce 2010 a od 1. ledna do 31. ledna 2011, neboť bylo namítnuto promlčení, protože lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí podle § 207 odst. 1 zákona o služebním poměru 3 roky a marně uplynula dnem 14. května 2014.

2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zrekapituloval důvody, o které správní orgán I. stupně opřel své rozhodnutí a shrnul odvolací námitky žalobce proti rozhodnutí ředitele. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013 č.j. 4 Ads 11/2013-41, v němž se NSS zabýval požadavkem na minimální obsahové náležitosti rozhodnutí, kterým je nařizována služba přesčas, konstatoval, že ze spisového materiálu, zejména z analýzy přesčasových hodin, plánů služeb, WEB evidence přítomnosti a nepřítomnosti, dokladů o nařízení služby přesčas, žádostí o poskytnutí dovolené/služebního volna a z vyjádření služebního funkcionáře je zřejmé, že žalobci byla nařizována služba přesčas z důvodů dále rozvedených. K jednotlivým dnům, v nichž byla žalobci nařízena služba přesčas, žalovaný uvedl následující:

a)      dne 28. 3. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 1,5 hodiny od 19,00 do 20,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 4 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 29 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 2 příslušníci byli propuštěni ze služebního poměru, 7 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 9 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a u 2 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán (nepřítomnost byla odůvodněna vysláním na stáž a do kurzu odborné přípravy); žalovaný uvedl, že termíny odborných kurzů nemůže služební funkcionář ovlivnit, avšak v rámci útvaru cizinecké policie je odbornost nezbytná, dále konstatoval, že poskytování ozdravných pobytů je v mnoha případech odvislé od volných termínů lázeňských zařízení;

b)      dne 17. 4. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodiny od 00,00 do 7,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 03,00 do 03,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 4 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 34 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 2 příslušníci byli vysláni do jazykového kurzu, 3 příslušníci byli vysláni na kurz odborné přípravy, 14 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a u 2 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán (nepřítomnost byla odůvodněna čerpáním dovolené a vysláním na stáž); žalovaný uvedl, že termíny odborných kurzů nemůže služební funkcionář ovlivnit, avšak v rámci útvaru cizinecké policie je odbornost a jazyková vybavenost nezbytná;

c)      dne 25. 4. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4 hodin od 7,00 do 11,00 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 22 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 26 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 15 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a u 2 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán (nepřítomnost byla odůvodněna čerpáním dovolené);

d)      dne 26. 4. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4 hodin od 7,00 do 11,00 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, v rozhodnutí ředitele bylo uvedeno, že předmětného dne bylo nepřítomno 37 příslušníků, ale ze spisového materiálu bylo zjištěno, že uvedení příslušníci vykonávali službu nebo službu přesčas, konkrétně bylo nepřítomno 26 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, žalovaný dále uvedl, že má za prokázané, že minimálně v 6 případech (u 5 dočasných neschopností ke službě a 1 služebního volna) nevěděl služební funkcionář o budoucí nepřítomnosti příslušníků ve službě, a proto tuto skutečnost nemohl zohlednit v plánu služeb na měsíc duben 2011,

e)      dne 19. 5. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodiny od 7,00 do 41,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 12,00 do 12,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 5 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 2 příslušníci byli vysláni do jazykového kurzu, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a u 3 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán;

f)       dne 20. 6. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodiny od 19,00 do 24,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 22,00 do 22,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 10 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 1 příslušník byl převelen na jiné služební místo, 4 příslušnici byli vysláni k výkonu jiné služební činnosti, 1 příslušník byl vyslán na kurz odborné přípravy, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a u 1 příslušníka nebyl důvod nepřítomnosti dohledán;

g)      dne 21. 6. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 2 hodin od 00,00 do 02,00 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 16 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 30 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno (z důvodu ošetřování člena rodiny), 1 příslušník byl vyslán na kurz odborné přípravy, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 19 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

h)     dne 23. 6. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 2 hodin od 00,00 do 02,00 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, nepřítomno bylo 31 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 6 příslušníkům bylo uděleno služební volno (z důvodu ošetřování člena rodiny, účasti na svatbě a účasti na státní reprezentaci), 1 příslušník byl vyslán do jazykového kurzu, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 15 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, což je o 1 příslušníka, jehož nepřítomnost byla odůvodněna vysláním na stáže, více a zároveň o 2 příslušníky, u nichž se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat, méně, než bylo uvedeno v rozhodnutí ředitele;

i)        dne 24. 6. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 2,5 hodiny od 19,00 do 21,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, nepřítomno bylo 33 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby (což je o 1 příslušníka, u něhož se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat, méně, než bylo uvedeno v rozhodnutí ředitele), 1 příslušník byl převelen na jiné služební místo (což je o 1 příslušníka, u něhož se nepodařilo dohledat důvod nepřítomnosti, méně, než bylo uvedeno v rozhodnutí ředitele), 1 příslušník byl vyslán na kurz odborné přípravy, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 19 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a u 2 příslušníků nebyl dohledán důvod nepřítomnosti;

j)        dne 25. 8. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 3,5 hodiny od 19,00 do 23,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 22,00 do 22,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 7 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 4 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými výkonu služby (což je o 2 příslušníky, u nichž se důvod nepřítomnost nepodařilo dohledat, méně, než bylo uvedeno v rozhodnutí ředitele), 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno (což je o 1 příslušníka, u něhož se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat, méně, než bylo uvedeno v rozhodnutí ředitele), 24 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené (což je o 1 příslušníka méně, než bylo uvedeno v rozhodnutí ředitele) a u 4 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán;

k)     dne 18. 9. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 2 hodin od 07,00 do 09,00 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 12 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 46 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 1 příslušník byl vyslán na jazykový kurz, 17 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 17 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

l)        dne 5. 10. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 07,00 do 19,00 hodin včetně 2x půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 12,00 do 12,30 hodin a od 17,00 do 17,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 1 příslušníkovi, konkrétně bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 4 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými výkonu služby, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno (z důvodu ošetřování člena rodiny a návštěvy lékaře), 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 3 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 3 příslušníci byli vysláni na kurz odborné přípravy, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

m)   dne 14. 10. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 07,00 do 19,00 hodin včetně 2x půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 12,00 do 12,30 hodin a od 17,00 do 17,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 18 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 29 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 2 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 2 příslušníci byli vysláni na kurz odborné přípravy, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 15 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

n)     dne 16. 10. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 1 hodiny od 07,00 do 08,00 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 2 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 30 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušník byl vyslán na jazykový kurz, 7 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 12 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

o)      dne 25. 11. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 1,5 hodiny od 07,00 do 08,30 hodin neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 12 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 39 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno (což je o 1 příslušníka, který měl být na kurzu odborné přípravy odborné přípravy, více, než bylo uvedeno v rozhodnutí ředitele), 3 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 3 příslušníci byli vysláni na kurz odborné přípravy, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 1 příslušník byl vyslán k plnění úkolů v mírové misi EU, 18 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

p)      dne 15. 12. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 07,00 do 19,00 hodin včetně 2x půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 12,00 do 12,30 hodin a od 17,00 do 17,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 4 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 4 příslušníkům bylo uděleno služební volno (což je o 2 příslušníky, kteří se podle rozhodnutí ředitele zúčastnili kurzu odborné přípravy, více než bylo uvedeno v rozhodnutí ředitele), 1 příslušník byl vyslán na jazykový kurz, 6 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 14 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

q)      dne 20. 12. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodiny od 19,00 do 24,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 22,00 do 22,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 9 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 5 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 15 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a důvod nepřítomnosti 1 příslušníka, který měl podle rozhodnutí ředitele čerpat dovolenou, se nepodařilo dohledat;

r)       dne 21. 12. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodiny od 00,00 do 07,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 03,00 do 03,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 1 příslušníkovi, konkrétně bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 10 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 18 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a důvod nepřítomnosti 2 příslušníků, jejichž nepřítomnost byla podle rozhodnutí ředitele čerpáním dovolené a vysláním na stáž, se nepodařilo dohledat;

s)       dne 20. 1. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodiny od 19,00 do 24,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 22,00 do 22,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 5 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 5 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 6 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 4 příslušníci byli vysláni na kurz odborné přípravy, 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a důvod nepřítomnosti 1 příslušníka se nepodařilo dohledat;

t)       dne 21. 1. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodiny od 00,00 do 07,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 03,00 do 03,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 5 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 5 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 6 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 1 příslušník byl vyslán na jazykový kurz, 4 příslušníci byli vysláni na kurz odborné přípravy, 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a důvod nepřítomnosti 1 příslušníka se nepodařilo dohledat;

u)      dne 25. 1. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodiny od 07,00 do 11,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 21 příslušníkům, k údaji o nepřítomnosti 39 příslušníků žalovaný uvedl, že ze spisového materiálu bylo zjištěno, že uvedení příslušníci většinou vykonávali službu nebo čerpali nepřetržité volno, z toho 2 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 2 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 2 příslušníci byli vysláni k výkonu jiné služební činnosti, 7 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

v)      dne 18. 3. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 07,00 do 19,00 hodin včetně 2x půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 12,00 do 12,30 hodin a od 17,00 do 17,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 19 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 1 příslušník byl vyslán na jazykový kurz, 3 příslušníci byli vysláni na kurz odborné přípravy, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a důvod nepřítomnosti 1 příslušníka se nepodařilo dohledat;

w)    dne 22. 3. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodiny od 07,00 do 14,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 12,00 do 12,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 19 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 34 příslušníků, z toho 10 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 5 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 14 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

x)      dne 18. 5. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodiny od 07,00 do 11,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 5 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 3 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 24 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

y)      dne 31. 7. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodiny od 07,00 do 11,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 12 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 2 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 22 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

z)      dne 15. 9. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodiny od 19,00 do 24,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 22,00 do 22,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 15 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 34 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 8 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 3 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené a u 2 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán;

aa)   dne 16. 9. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodiny od 00,00 do 07,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 03,00 do 03,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 13 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 32 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 7 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 3 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 10 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

bb) dne 20. 9. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodiny od 07,00 do 14,00 hodin včetně půl hodiny přestávky na jídlo a odpočinek od 12,00 do 12,30 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 13 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 39 příslušníků, z toho 5 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 6 příslušníkům byl poskytnutí ozdravný pobyt, 9 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 2 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené;

cc)   dne 24. 9. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 2 hodin od 19,00 do 21,00 hodin, neboť došlo ke kumulaci nepřítomnosti příslušníků, práce přesčas byla nařízena celkem 22 příslušníkům, konkrétně bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 4 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 2 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 1 příslušník byl vyslán na kurz odborné přípravy, 9 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

3. Žalovaný konstatoval, že všechny zjištěné nesrovnalosti a zřejmé písemné nesprávnosti samy o sobě nemají vliv na meritum věci, neboť vždy byla dohledána kumulace nepřítomnosti jiných příslušníků ve službě ve dnech, kdy měl žalobce nařízenou službu přesčas. K případům, kdy bylo určeno čerpání dovolené, pak uvedl, že plány služeb vedoucí příslušník vytváří do 25. dne předchozího měsíce před měsícem, ve kterém má být služba vykonána. Povinnost fixovat takto naplánované směny ke dni 25. předchozího kalendářního měsíce byla vedoucím příslušníkům stanovena až od měsíce září 2012. Nicméně povinnost směny dopředu naplánovat na měsíc dopředu plyne z § 53 odst. 1 zákona o služebním poměru. Tudíž pokud příslušník požádal o určení dovolené po datu 25. předchozího kalendářního měsíce či v měsíci, kdy dovolenou čerpal, jedná se o dovolenou dopředu nepředvídatelnou, na což pamatuje i rozsudek NSS ze dne 23. 5. 2013 č.j. 4 Ads 11/2013-41, v němž je uvedeno, že: „Jedná se o situace, jež nebylo možné předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 služebního zákona …“

4. K tvrzení o nesprávně uplatněné námitce promlčení žalovaný uvedl, že tato námitka byla uplatněna v souladu se zákonem o služebním poměru a služba přesčas v rozsahu 20,5 hodin, kterou žalobce vykonal v období od února do dubna 2011, byla do posuzování služby přesčas zahrnuta a vyhodnocena.

5. K tvrzení, že žalobci nebyly nikdy sděleny důvody nařízení služby přesčas a že tyto důvody byly dodatečně uváděny v odůvodnění rozhodnutí ředitele, žalovaný odkázal na § 171 písm. h) zákona o služebním poměru, kde je uvedeno, že na nařízení služby přesčas se nevztahuje řízení ve věcech služebního poměru, což znamená, že vedoucí příslušník nebyl povinen podřízeným příslušníkům odůvodňovat rozkaz, kterým je nařízena služba přesčas. Soudy služebního funkcionáře zavázaly k tomu, aby byl schopen důvod jejího nařízení prokázat, neboť je nutné zpětně přezkoumat, zda byl dán zákonný důvod k jejímu nařízení.

6. Pokud žalobce poukazoval na výpis z aktualit ze dne 4. 1. 2012, z něhož vyvodil personální nedostatečnost II. oddělení, poukázal žalovaný na skutečnost, že žalobce vykonával služby přesčas zejména na I. oddělení, na II. oddělení vykonal služby přesčas ve dnech 23. 6. 2011, 21. 12. 2012, 25. 1.2012 a 18. 5. 2012, tedy ve 4 případech z celkových 31 případů služby přesčas.

7. Za iluzorní žalovaný označil domněnku žalobce, že nemůže dojít k situaci, aby do služby přišlo méně příslušníků, než je počet systemizovaných míst. Každé pracoviště je živý mechanismus a dochází k různým proměnným, které dopředu předvídat nelze, neboť každé pracoviště podléhá vlivům přirozené fluktuace pracovníků. K tvrzení žalobce, že za neočekávanou nepřítomnost není možné považovat čerpání dovolení, vyslání na studijní pobyt, náhradní volno a některé další nepřítomnosti, žalovaný uvedl, že se jistě v praxi může stát, že příslušník požádá o udělení dovolené například z důvodu úmrtí v rodině či nemoci osoby, na niž nemůže čerpat ošetřování člena rodiny. Je pak pochopitelné, že vedoucí příslušník mu tuto dovolenou udělí i za cenu toho, že jinému příslušníkovi pak musí nařídit službu přesčas. Stejná situace nastává v případě čerpání služebního volna, které se uděluje z mnoha důvodů, například z důvodu obecného zájmu, důležité osobní překážky apod. V praxi často nastává situace, že jeden příslušník onemocní, další musí manželku doprovodit do zdravotnického zařízení (služební volno) a další potřebuje udělit dovolenou kvůli úmrtí strýce, který nemá žádné příbuzné a příslušník musí zařídit jeho pohřeb.

8. Ke dni 21. 6. 2011, který žalobce uvedl jako příklad odůvodňující jeho námitky, žalovaný podotkl, že 13 z 19 příslušníků, kterým bylo určeno čerpání dovolené, požádalo o čerpání dovolené až poté, co jim byl stanoven plán služby na měsíc červen 2011. Práce neschopných bylo uznáno 6 příslušníků, z toho neplánovaně byli uznáni 4 příslušníci a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno. V daném případě tedy došlo ke kumulaci neočekávaných nepřítomností příslušníků ve službě.

9. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce připomenul své odvolací námitky proti rozhodnutí ředitele. Zdůraznil, že zákon o služebním poměru nezná další důvody k nařízení služby přesčas, než ty, které jsou uvedeny v § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Významná a důležitá je nepochybně každá služba zajišťovaná bezpečnostním sborem. To však nemění nic na tom, že tato služba má být zajišťována v rámci základní doby služby, protože je zabezpečována nikoli výjimečně, ale jedná se o běžné úkoly, které jsou oběma odděleními zajišťovány. Pokud služební funkcionář k podmínce přesčasové služby konstatoval, že: „Výjimečnost přesčasové služby spočívá ve skutečnostech, které vedoucí oddělení ani další funkcionáři nemohou ovlivnit … Jedná se o počet policistů, kteří toho dne do té které dlouhodobě plánované služby nemohou nastoupit buď z nepředvídatelných osobních důvodů – nemoc, péče o rodinné příslušníky, návštěva lékaře, dárcovství krve atd., ale i z dalších služebních důvodů, kdy sice policista nastoupí do služby, ale z důvodu změn bezpečnostní situace, na které je nutno reagovat, jako např. odvelení do akcí mezinárodního charakteru (Frontex), bezpečnostní akce, či školení, jazyková příprava, které musí nadřízený též akceptovat … V personálním stavu Ředitelství služby cizinecké policie nejsou a nemohou být zařazeni „záložní policisté“, kteří by byli vycvičeni a vyškolení zastávat různé funkce a činnosti, kteří by v případě potřeby „zaskakovali“ za policisty, kteří se nemohou z různých zákonných důvodů včetně řádné dovolené, dostavit do plánovaného výkonu služby“, je podle žalobce mylný závěr, že: „Z tohoto důvodu je v § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru zakotven a v praxi využíván institut stanovení služebního příjmu s přihlédnutím k případné službě přesčas.“  Citované vyjádření žalovaného dle mínění žalobce dokazuje, že služba je nařizována z důvodu nedostatečné personální obsazenosti obou oddělení. Kdyby se skutečně jednalo o výjimečný stav, kdy neočekávaně nepřijde do služby více policistů, nebyla by příslušníkům pravidelně nařizována služba přesčas po dobu několika let. Za neočekávanou nepřítomnost ve službě nelze považovat případy, kdy je vedoucí příslušník oprávněn o nepřítomnosti příslušníka sám rozhodnout. Jedná o případy čerpání dovolené, vyslání na studijní pobyt, náhradní volno a některé další nepřítomnosti. Nelze za ně považovat dokonce ani běžnou nemocnost a další překážky ve službě, které zákon upravuje. Za samozřejmé žalobce považuje, že počet příslušníků ve službě nebude nikdy plný. Počet systemizovaných služebních míst musí být stanoven tak, aby nebylo nutno nařizovat službu přesčas při každé zákonem předpokládané nepřítomnosti příslušníků ve službě. Omyl služebního funkcionáře lze dokladovat na skutečnosti, že příslušník, který má v kalendářním roce nárok na 6 týdnů dovolené a pokud slouží více než 15 let, má nárok na dva týdny ozdravného pobytu, v případě pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz v předpokládané délce 2 týdny a v případě jednoho týdne služebního volna z důvodu obecného zájmu, důležitého osobního zájmu, případně z důvodu studia, bude ve službě nepřítomen 412,5 hodiny, což znamená, že za tohoto příslušníka budou službu přesčas nuceni odsloužit téměř tři příslušníci. Žalobce dále namítl, že o dlouhodobém nedostatku personálního obsazení systemizovaných služebních míst, případně množství těchto systemizovaných míst svědčí také častost a rozsah služby přesčas konané nejen žalobcem, ale i ostatními příslušníky. O nikoli výjimečném nařizování služby přesčas svědčí také počty příslušníků, kterým byla v jednotlivých dnech služba přesčas nařizována (například dne 25.4.2011 byla nařízena 22 příslušníkům), dále o tom svědčí počet dnů, kdy byla služba přesčas nařizována, například v září 2011 byla nařízena ve dnech 1., 5., 6., 10., 11., 17., 18. a 21. celkem 60 příslušníkům. Nedostatek příslušníků k zajištění základního chodu služby jako skutečný důvod nařizování služby přesčas dokládá i vyjádření služebního funkcionáře, který za zdůvodnění služby přesčas považoval text: „Nařízena práce přesčas v důležitém zájmu zajištění služby ICP – hlídkové služby, plynulého odbavování v 1. oddělení“. Žalobce odmítl argumentaci žalovaného, že při nařizování služby přesčas byly zohledněny případy, jež nebylo možné předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 zákona o služebním poměru. Žádná neočekávaná situace neproběhla, žádný výjimečný případ se nestal. I v jiných dnech, než je žalobcem příkladmo uváděný 21.6.2011, byla pravidelně nařizována služba přesčas minimálně 10 příslušníkům. Žalobce poukázal na výpis z Aktualit 1. oddělení na ICP Praha Ruzyně ze dne 4. 1. 2012, v němž je uvedeno, že: „Vzhledem k personálnímu stavu II. oddělení lze předpokládat, že tento počet policistů na přesčas se bude pravidelně opakovat, proto počítejte, že se postupně na tyto přesčasy vystřídáte všichni. Pro začátek, pokud se nenahlásí dostatečný počet policistů, budu velet ty, kteří měli nejméně přesčasů za rok 2011“.

10. Žalobce namítl, že služební funkcionář ani žalovaný nedodrželi povinnost uloženou jim ustanovením § 180 odst. 1 zákona o služebním poměru, tj. povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, a za tím účelem si opatřit potřebné doklady pro rozhodnutí. Obě rozhodnutí vycházejí z nesprávného právního posouzení věci a jsou rozporná s dikcí § 181 odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru, protože nejsou v souladu s právními předpisy.

11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě odkázal na rozsudek NSS ze dne 23.5.2013 č.j. 4 Ads 11/2013-41, z něhož vyplývá, že služební funkcionář „… v přiměřeném rozsahu vymezí konkrétní důvody pro nařizování jednotlivých služeb přesčas žalobci v rozhodném období …“ Zároveň při posuzování jednotlivých konkrétních hodin služby přesčas byly zohledněny „… situace, jež nebylo možné předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 zákona o služebním poměru jako kupříkladu momentální indispozice či absence některého z příslušníků ze zdravotních či jiných důvodů nebo předem neočekávaný úkol bezpečnostního sboru, který může být náležitě splněn jen příslušníkem s požadovanou kvalifikací mimo rámec jeho naplánované směny …“ Dále uvedl, že pokud se do služby nenadále dostaví méně příslušníků než byl plánovaný a nezbytný počet, je nařízení výkonu služby přesčas jinému příslušníkovi v důležitém zájmu služby, tedy v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. V reakci na žalobní námitky upozornil na skutečnost, že každá služba (ať už řádná nebo přesčasová) vykonávaná na dotčeném útvaru bude vždy směrovat k plnění úkolů, které jsou tomuto útvaru příslušnými předpisy svěřené. Dovozovat nevýjimečnost nařízení služby přesčas z důvodu, že v rámci přesčasové služby byly plněny „běžné“ úkoly útvaru, je nepřípadné. Mimořádná situace, která bude odůvodňovat nařízení služby přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, může nastat na jakémkoli útvaru policie a při plnění jakýchkoli úkolů. Prvek mimořádnosti, který odlišuje běžný výkon služby od nařízeného výkonu služby přesčas v důležitém zájmu služby, je tak nezbytné nacházet v okolnostech, za nichž byly svěřené úkoly plněny. Důležitý zájem služby lze spatřovat v náhlém ohrožení splnění úkolů výjimečně nastalými překážkami, kterými mohou být kumulace nepřítomnosti jiných příslušníků. Z rozsudku NSS ze dne 26. 10. 2011 č.j. 6 Ads 151/2011-126 vyplývá, že si nelze představit vznik neočekávané situace způsobené například momentální indispozicí či absencí některého z příslušníků, například ze zdravotních důvodů, jež by byla subsumovatelná pod § 54, resp. § 201 zákona o služebním poměru. Žalovaný podotkl, že NSS v posledně zmíněném rozsudku připustil i jiné možné neočekávané situace, které příslušníkovi brání ve výkonu služby a lze je podřadit pod § 54 a § 201 zákona o služebním poměru. Za jistých okolností se může jednat o neočekávané krátkodobé nepřítomnosti příslušníků spočívající v neschopnosti ke službě, dále v uděleném služebním volnu, které v sobě subsumuje ošetřování člena rodiny, dárcovství krve nebo jiné důležité osobní překážky ve službě, studijním volnu, dovolené, ozdravném pobytu apod. Pokud dojde k souběhu těchto neočekávaných důvodů a některému z příslušníků již bylo v této době uděleno služební volno, dovolená, lázeňská péče apod., lze hovořit o neočekávaném vybočení z normálního průběhu výkonu služby, kdy absentuje současně několik příslušníků, za které je krátkodobě nutno zajistit náhradu nařízeným výkonem služby přesčas. Žalovaný konstatoval, že součástí spisového materiálu jsou potřebné materiály vztahující se ke konkrétním důvodům nařizování výkonu služby přesčas, a že se v odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobně zabýval jednotlivými hodinami služby přesčas vykonanými žalobcem v dotčeném období. Převážným důvodem výkonu služby přesčas žalobcem byla kumulace nepřítomnosti několika příslušníků v jeden den, přičemž právě tato nepředvídatelná a mimořádně nastalá kumulace nepřítomnosti jiných příslušníků představovala mimořádnost situace. Důvody nařízení služby přesčas žalobci podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru jsou podloženy absencemi jednotlivých příslušníků z důvodů, které samy o sobě nemohl služební funkcionář předvídat. Pokud žalobce namítl, že za důvody nařízení služby přesčas v důležitém zájmu nelze považovat čerpání dovolené (žalovaný poznamenal, že žalobce nerozlišuje, zda jde o řádnou nebo mimořádnou dovolenou), vyslání na studijní pobyt, náhradní volno, neschopnost ke službě, vyvstává otázka, z jakých konkrétních důvodů by nařízení služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru žalobce akceptoval. V napadeném rozhodnutí je u každého dne, kdy žalobce sloužil přesčas v důležitém zájmu služby, proveden rozbor dílčích absencí, a to jednak těch, které objektivně nebylo možné předvídat při sestavování plánu běžných služeb na následující měsíc (tyto důvody by samy o sobě obstály jako samostatné důvody pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby) a dále absencí jiných příslušníků, které by sice služební funkcionář ovlivnit mohl, a samy o sobě by pak tyto absence nebyly relevantním důvodem pro nařízení služby přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, ale bylo namístě je v kontextu celé věci uvést a zohlednit s poukazem na to, že důvodem nařízení služby přesčas, v němž byla shledána výjimečnost, byla především kumulace nepřítomnosti z různých důvodů. Žalovaný tedy nepovažoval za zdůvodnění služby přesčas text: „Nařízena práce přesčas v důležitém zájmu zajištění služby ICP – hlídkové služby plynulého odbavování v 1. oddělení“. Důvodem nařízení služby přesčas byla dopředu nepředvídatelná kumulace nepřítomnosti žalobcových kolegů ve službě, přičemž tyto nepřítomnosti byly zpravidla samy o sobě neočekávané. Žalovaný dále uvedl, že pokud příslušníci například požádají o určení dovolené v mezidobí od provedení plánu služeb na daný kalendářní měsíc do doby skutečného vykonání služby, jedná se o dovolenou dopředu nepředvídatelnou. K námitce, že na dotčeném útvaru policie panuje personální podstav, žalovaný podotkl, že nastavené počty systemizovaných služebních míst v systemizaci plánových míst v útvaru Policie ČR, v němž je žalobce zařazen, jsou stanoveny tak, aby v běžném výkonu služby nemusela být nařizována služba přesčas za nepřítomné příslušníky, pokud není překročena optimálně nastavená hranice zastupitelnosti. V okamžiku, kdy se krátkodobě, neočekávaně a výjimečně změní běžné podmínky výkonu služby, jde o vybočení z normálu. Z toho lze dovodit, že nařízení služby přesčas, které řeší krátkodobý neočekávaný výpadek několik příslušníku v jeden den, nelze zaměňovat za trvalé nahrazování nedostatku příslušníků při výkonu služby. Hranici, kdy dochází k vybočení z řádného výkonu služby, musí posoudit vedoucí příslušník na základě osobních znalostí a zkušeností a v nezbytném případě může nařídit výkon služby přesčas v důležitém zájmu služby. Při udělení jakékoli řádné dovolené nebo při déletrvající absenci není nezbytné jinému příslušníkovi pro vykrytí služeb těchto příslušníků vždy nařídit službu přesčas. Tyto případy jsou primárně pokryty běžnou službou a k nařizování služby přesčas dochází pouze ve výjimečných případech. S tím, že příslušníci budou čerpat řádnou dovolenou a jiné nároky vyplývající ze zákona o služebním poměru, žalovaný počítá, nelze však vycházet z ideálního modelu, kdy se absence jednotlivých příslušníků budou vzájemně střídat. Mít v záloze jakési rezervní příslušníky na vykrývání jakýchkoli situací, aby vůbec nedocházelo k nařizování služby přesčas, není reálně možné, neboť pro tyto příslušníky by nebylo při plnění běžných úkolů a za přítomnosti běžného počtu příslušníků využití. Žalovaný tedy odmítl tvrzení žalobce, že prostřednictvím přesčasových hodin je třeba nahradit veškeré absence příslušníků.

12. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů. V posuzované věci vyšel z následně uvedené právní úpravy:

13. Podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru v relevantním znění příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

14. Podle § 54 odst. 2 zákona o služebním poměru jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

15. Podle § 54 odst. 3 věta první zákona o služebním poměru se za službu přesčas podle odstavce 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn.

16. Podle § 112 odst. 2 věta první zákona o služebním poměru příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

17. Podle § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru má příslušník nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

18. Podle § 201 odst. 1 zákona o služebním poměru za důležitý zájem služby se považuje zájem bezpečnostního sboru na včasném a kvalitním plnění úkolů bezpečnostního sboru.

19. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Úvodem soud předesílá, že judikatura Nejvyššího správního soudu na základě analogické aplikace § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru dovodila, že příslušník má nárok na náhradní volno, nebo na poměrnou část přiznaného tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku i za každou vykonanou hodinu služby přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce, která mu byla nařízena v rozporu se zákonem (viz rozsudek NSS ze dne 23. 5. 2013 č.j. 4 Ads 11/2013-41). Pro posouzení věci je klíčové, zda služby přesčas byly žalobci nařízeny v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru.

21. NSS v rozhodnutí ze dne 23. 5. 2013 č.j. 4 Ads 11/2013-41 zdůraznil výjimečnost výkonu služby přesčas, neboť jde o službu nařizovanou nad rámec základní doby služby v rozsahu 37,5 hodiny týdně. Vyložil, že pokud by služba přesčas představovala jakýsi dodatečný fond služební doby, z něhož by mohl vedoucí příslušník kdykoli a z jakýchkoli důvodů čerpat do limitu 150 hodin v kalendářním roce, vytratil by se rozdíl mezi základní dobou služby v týdnu a službou přesčas. V takovém případě by institut služby přesčas postrádal smyslu, neboť ničím nepodmíněné využívání takového fondu by mohlo být u každého příslušníka dosaženo poměrným zvýšením základní doby služby, aniž by muselo být nařizování služby přesčas jakkoli vykazováno a odůvodňováno. Důležitý zájem služby tedy musí být s ohledem na smysl a účel služby dán jen ve výjimečných případech. Jedná se o situace, jež nebylo možno předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 zákona o služebním poměru.

22. Judikatura rovněž dovodila povinnost správního orgánu jednoznačným a nezpochybnitelným způsobem prokázat, že služba přesčas není z jeho strany využívána k jiným účelům a za jiných podmínek, nežli připouští právní úprava (viz rozhodnutí NSS ze dne 15. 10. 2015 č.j. 1 As 183/2015-63 nebo rozhodnutí NSS ze dne 26. 9. 2012 č.j. 6 Ads 151/2011-126). Žalovaný v napadeném rozhodnutí ve shodě se správním orgánem I. stupně nařízení služby přesčas odůvodnil kumulovanou nepřítomností příslušníků na pracovišti v jeden den. Nepřítomnost jednotlivých příslušníků byla zapříčiněna různými důvody [pracovní neschopností, služební volnem, účastí na jazykovém nebo odborném kurzu, ozdravným pobytem, čerpáním dovolené, vysláním k výkonu jiné činnosti (Frontex), plněním úkolů v mírové misi EU a ukončením služebního poměru], v jejichž (nepředvídatelné) kumulaci žalovaný spatřoval mimořádnost situace zakládající důležitý zájem ve smyslu ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru.

23. Lze shrnout, že institut služby přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru má své místo (pouze) tehdy, je-li dán důležitý zájem, který výjimečné nařízení služby přesčas odůvodňuje. Služební funkcionář je povinen přijetí tohoto mimořádného opatření zdůvodnit a prokázat.

24. V rozhodnutí ze dne 25. 1. 2018 č.j. 9 As 258/2017-32 NSS stanovil, že pro řádné posouzení žaloby je třeba provést rozbor toho, zda jednotlivé dílčí důvody absence příslušníků by bylo možno samostatně akceptovat jako důležitý zájem služby ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, a po takto provedeném rozboru jednotlivých dílčích důvodů provést u každého dne, kdy žalobci byla nařízena služba přesčas, hodnocení, zda obstojí odůvodnění správních orgánů poukazující na kumulaci absencí celé řady příslušníků chybějících ze široké palety důvodů.

25. Soud se proto nejprve zabýval posouzením, zda jednotlivé důvody absence jiných příslušníků mohou být hodnoceny jako důležitý zájem, pro který lze nařídit podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru práci přesčas. K dílčím důvodům soud uvádí následující:

a)       pracovní neschopnost

26. Soudní judikatura se ustálila na názoru, že pracovní neschopnost způsobená zdravotními důvody je nahodilá událost, k níž nemusí u jednotlivého příslušníka vůbec dojít a i v případě, že k ní dojde, nelze ji dopředu předvídat. Z těchto důvodů nelze dost dobře případnou absenci příslušníků zohlednit při rozvrhu základní doby služby (viz již odkazovaná rozhodnutí NSS ze dne 25. 1. 2018 č.j. 9 As 258/2017-32 a ze dne 15. 10. 2015 č.j. 1 As 183/2015-63). Soud proto nepřisvědčuje námitce žalobce, že s běžnou nemocností je nutno kalkulovat při stanovení počtu systemizovaných služebních míst, a není tak neočekávanou nepřítomností ve službě. Pracovní neschopnost příslušníka a nutnost jej po dobu jeho nepřítomnosti zastoupit je tedy akceptovatelným důležitým důvodem pro nařízení služby přesčas.

b)      účast příslušníka na jazykovém nebo odborném kurzu

27. Správní orgán má podle § 38 odst. 1 zákona o služebním poměru možnost uvážit, zda příslušníka vyšle na studijní pobyt. Z uvedeného plyne, že nemůže jít o nepředvídatelnou ani neovlivnitelnou okolnost, neboť správní orgán sám rozhoduje o účasti příslušníků na kurzu, a má proto možnost ovlivnit, zda příslušník bude na studijní pobyt vyslán. NSS v rozhodnutí ze dne 25. 1. 2018 č.j. 9 As 258/2017-32 konstatoval, že: „ Obecně však lze vysílání příslušníků na studijní pobyt řadit mezi organizační otázky, jejichž vyřešení lze po bezpečnostním sboru jako celku vyžadovat takým způsobem, aby pouze z důvodu studijního pobytu jednoho příslušníka nemusela být nařízena služba přesčas jinému příslušníkovi.“  Nepřítomnost jiného příslušníka z důvodu, že jej správní orgán vyslal na jazykový nebo odborný kurz, tedy nezakládá důležitý zájem na nařízení služby přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru.

c)       služební volno

28. Služební volno je upraveno v hlavě čtvrté a páté zákona o služebním poměru, který rozlišuje služební volno s poskytnutím služebního příjmu a bez poskytnutí služebního příjmu. Příslušník má nárok na poskytnutí služebního volna při překážkách ve službě z důvodu obecného zájmu (§ 68 zákona o služebním poměru), dále při důležitých osobních překážkách ve službě (§ 70 zákona o služebním poměru) a z důvodu účasti na výběrovém řízení nebo k získání dalšího odborného požadavku (§ 72 zákona o služebním poměru). V ostatních případech, konkrétně v případě služebního volna při studiu (§ 73 zákona o služebním poměru) a služebního volna, o které může příslušník požádat z jiných, než zákonem předvídaných důvodů (§ 76 zákona o služebním poměru), nárok na udělení služebního volna nevzniká a jeho poskytnutí je závislé na rozhodnutí služebního funkcionáře. Podle § 75 odst. 2 zákona o služebním poměru je příslušník povinen o poskytnutí služebního volna požádat; to neplatí v případě, jestliže mu překážka ve službě podle § 68 odst. 5 písm. c) nebo § 70 odst. 2 písm. a) až f) nebyla předem známa. Zákon tedy připouští, že některé důvody, pro které má být služební volno poskytnuto, mohou být svou podstatou nepředvídatelné pro příslušníka, a tím i pro služebního funkcionáře, který tyto důvody musí reflektovat a příslušníku služební volno poskytnout.

29. Služební volno bylo podle napadeného rozhodnutí poskytnuto z důvodu ošetřování člena rodiny [§ 70 odst. 2 písm. f) zákona o služebním poměru], studia (§ 73 zákona o služebním poměru), dárcovství krve [§ 68 odst. 5 písm. a) zákona o služebním poměru], účasti ve státní sportovní reprezentaci [§ 68 odst. 5 písm. b) zákona o služebním poměru], účasti na pohřbu [§ 70 odst. 2 písm. h) zákona o služebním poměru], svatby [§ 70 odst. 2 písm. g) zákona o služebním poměru], návštěvy lékaře [70 odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru] a výkonu funkce v odborovém orgánu [§ 68 odst. 5 písm. e) zákona o služebním poměru].

30. Jak soud poznamenal shora, zákon o služebním poměru dává (částečnou) odpověď na otázku, které důvody poskytnutého služebního volna mohou být svou podstatou nepředvídatelné, neboť připouští, že jejich existence nemusí být příslušníku předem známa. Pakliže zákon o služebním poměru v ustanovení § 75 odst. 2 in fine akceptuje, že příslušník není povinen ve vymezených případech (formálně) požádat o poskytnutí služebního volna, je nutno tyto důvody podřadit pod nenadálé události, na které nemůže služební funkcionář adekvátně (včas) reagovat a těmto okolnostem přizpůsobit organizaci služeb v rámci rozvržení doby služby (§ 53 zákona o služebním poměru). Čerpání služebního volna z důvodu návštěvy lékaře a ošetřování člena rodiny proto představují událost, kterou služební funkcionář nemůže ovlivnit a v důsledku které může nastat situace vyžadující, aby jinému příslušníkovi byla nařízena práce přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Byť zákon o služebním poměru nepovažuje za nenadálou osobní překážku, pro kterou nemusí příslušník o služební volno požádat, též obstarání pohřbu a účast na pohřbu člena rodiny (případně účast v delegaci na pohřbu určeném služebním funkcionářem), je soud toho názoru, že i tento důvod je nutno podřadit pod předem (s dostatečným předstihem) neznámé okolnosti, které služebnímu funkcionáři mohou zabránit včas a efektivně, tj. bez nařízení služby přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, absenci příslušníka zapracovat do plánu služeb. Naproti tomu služební volno poskytnuté z důvodu svatby, účasti ve státní sportovní reprezentaci, dárcovství krve nebo výkonu funkce v odborovém orgánu nelze zařadit mezi důvody, které se nedají předvídat. Ve všech těchto případech lze důvodně předpokládat, že se jedná o události předem plánované, o jejichž konání je příslušník dopředu včas informován, resp. jejichž termín si sám určuje (svatba).

31. Služební volno poskytnuté příslušníkovi z důvodu studia rovněž nepředstavuje nepředvídatelnou absenci, kterou služební funkcionář nemohl ovlivnit. O poskytnutí služebního volna z tohoto důvodu rozhoduje služební funkcionář na žádost příslušníka, kterému zákon o služebním poměru nárok na udělení služebního volna z tohoto důvodu nepřiznává. Služební funkcionář proto nemusí žádosti vyhovět, pokud by nepřítomnost příslušníka znamenala personální oslabení vyžadující nařízení služby přesčas jinému příslušníkovi. Nutno dodat, že právní úprava (§ 73 zákona o služebním poměru) omezuje možnost poskytnutí služebního volna z důvodu studia pouze na studium, které je pro výkon služby nezbytné. Z uvedeného plyne, že studium, které souvisí s výkonem služby, nemůže být pro služebního funkcionáře zcela překvapivou a předem neznámou informací. Lze předpokládat, že příslušníci, kteří si chtějí doplnit odbornou kvalifikaci, o tomto záměru budou včas informovat služebního funkcionáře. Ten totiž musí přijmout taková opatření, aby se o žádostech o studijní volno dozvěděl s dostatečným předstihem a mohl absenci příslušníka po dobu jeho studia zohlednit při plánování služeb. Zákon o služebním poměru také předpokládá a řeší situaci, kdy studijní volno v rozsahu 8 dnů v každém školním roce, popřípadě 14 dnů v akademickém roce nebude moci příslušník pro překážky na straně bezpečnostního sboru (§73 odst. 3 zákona o služebním poměru) vyčerpat. Zájem na plynulém a personálně saturovaném výkonu služby je tedy prioritou, kterou zákonodárce implicitně vyjádřil eventualitou, že příslušníkovi nebude v daném roce služební volno z důvodu studia poskytnuto.

d)      ozdravný pobyt

32. Nárok na ozdravný pobyt má v délce 14 dnů v kalendářním roce podle § 80 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let. Služební funkcionář nepochybně musí vědět, kolik příslušníků v daném útvaru splňuje podmínku pro vznik nároku na ozdravný pobyt, a proto může s předstihem upravit rozvrh služeb tak, aby na ozdravný pobyt mohl příslušník nastoupit, aniž by bylo třeba kompenzovat jeho nepřítomnost nařízením služby přesčas jinému příslušníkovi. Nejedná se tedy o nečekanou událost, na níž by služební funkcionář nemohl objektivně reagovat. Navíc i v případě ozdravného pobytu platí, že překážka na straně bezpečnostního sboru, kterou je potřeba zajistit nerušený a plynulý výkon služby, umožňuje služebnímu funkcionáři určit, aby příslušník ozdravný pobyt nastoupil až v následujícím kalendářním roce (§ 80 odst. 6 zákona o služebním poměru).

e)       dovolená

33. K nařizování a čerpání dovolené se vyjádřil NSS například v již citovaném rozhodnutí ze dne 25.1.2018 č.j. 9 As 258/2017-32 tak, že jde o zcela běžnou záležitost, u níž není naplněn požadavek výjimečnosti, který je spojen s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. NSS zdůraznil, že je věcí státní správy policie, aby vyřešila personální otázky fungování policie tak, aby jen z důvodu čerpání dovolené u jednoho příslušníka nebyla jinému příslušníku nařizována služba přesčas, která není podle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena.

f)        vyslání příslušníka k výkonu jiné činnosti

34. Žalovaný v několika případech odůvodnil nařízení služby přesčas i nepřítomností příslušníků, kteří byli vysláni k plnění úkolů v mírové misi EU nebo v rámci FRONTEX (Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích). Spisový materiál neobsahuje žádnou dokumentaci vztahující se k vyslání jednotlivých příslušníků k výkonu jiné činnosti, a nelze proto dovodit, že by vyslání příslušníků k výkonu jiné činnosti představovalo nepředvídatelnou absenci, kterou by služební funkcionář nemohl předem zakomponovat do plánu služeb, aniž by byl nucen využít mimořádného institutu služby přesčas. Například služba přesčas nařízená žalobci dne 18.5.2012 byla mj. odůvodněna nepřítomností jednoho příslušníka vyslaného k výkonu jiné činnosti (FRONTEX), avšak z napadeného rozhodnutí se zároveň podává, že tento příslušník byl k výkonu jiné činnosti vyslán již 9. 5. 2012. Služební funkcionář tedy nemohl argumentovat nepředvídatelností události, o níž věděl několik dní před nařízením služby přesčas. Obecně lze konstatovat, že vyslání příslušníka k výkonu jiné činnosti je - s výjimkou zcela náhle vyvstalých událostí (např. živelné pohromy nebo krizové situace jako důsledek vyhrocených společensko-politických poměrů) - plánovaným aktem, na který služební funkcionář může odpovídajícím způsobem reagovat při sestavování plánu služeb.

g)       ukončení služebního poměru

35. Žalovaný v jednom případě (28. 3. 2011) odůvodnil nařízení služby přesčas kumulací důvodů nepřítomnosti, mezi něž zařadil propuštění 2 příslušníků ze služebního poměru. Propuštění ze služebního poměru je upraveno v § 42 zákona o služebním poměru. Skončení služebního poměru je v závislosti na důvodu propuštění vymezeného v § 42 odst. 1, 2 a 3 zákona o služebním poměru vázáno na den, kdy je příslušníku doručeno rozhodnutí o propuštění, případně na uplynutí stanovené lhůty či rozhodnutí služebního funkcionáře (§ 42 odst. 5 a 6 zákona o služebním poměru). Z uvedeného plyne, že služební funkcionář, který musí o propuštění příslušníka vydat rozhodnutí, si je v určitém časovém předstihu vědom skutečnosti, že útvar bude personálně oslaben. Proto může a má s touto skutečností počítat při sestavování plánu směn a regulovat (ne)přítomnost příslušníků tak, aby nepřítomný příslušník nemusel být nahrazen jiným příslušníkem v režimu nařízené práce přesčas.

36. V posuzované věci byla ve všech níže uvedených dnech služba přesčas nařízena nižšímu počtu příslušníků, než byl celkový počet nepřítomných příslušníků. Byla-li služba přesčas nařízena stejnému nebo nižšímu počtu příslušníků, než byl počet příslušníků nepřítomných z důvodů, které lze, jak soud vyložil shora, akceptovat jako nepředvídatelné události, je nutno uzavřít, že služba přesčas byla žalobci (i ostatním příslušníkům) nařízena v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Jednalo se o službu přesčas nařízenou v těchto dnech:

-          28. 3. 2011 – tento den bylo nepřítomno 29 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušník čerpal služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 2 příslušníci byli propuštěni ze služebního poměru, 1 příslušníku byl poskytnut ozdravný pobyt, 7 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 9 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 2 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 8 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny) a služba přesčas byla nařízena 4 příslušníkům, tj. nižšímu počtu příslušníků, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci (i dalším příslušníkům) v důležitém zájmu služby, a žalobci tak nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          17. 4. 2011 – tento den bylo nepřítomno 34 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 2 příslušníci čerpali služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 1 příslušníku bylo uděleno služební volno z důvodu pohřbu člena rodiny, 5 příslušníků bylo vysláno na kurz jazykové a odborné přípravy, 14 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 2 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 11 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny a účasti na pohřbu) a služba přesčas byla nařízena 4 příslušníkům, tj. nižšímu počtu příslušníků, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci (i dalším příslušníkům) v důležitém zájmu služby a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          19. 5. 2011 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušník čerpal služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 2 příslušníci byli vysláni na kurz jazykové přípravy, 1 příslušníku byl poskytnut ozdravný pobyt, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 3 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 8 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny) a služba přesčas byla nařízena 5 příslušníkům, tj. nižšímu počtu příslušníků, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci (i dalším příslušníkům) v důležitém zájmu služby a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          24. 6. 2011 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušník čerpal služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 1 příslušník byl převelen na jiné služební místo, 1 příslušník byl vyslán na kurz odborné přípravy, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 19 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 2 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 7 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny) a služba přesčas byla nařízena 3 příslušníkům (soud poznamenává, že údaj o počtu příslušníků, kterým byla nařízena služba přesčas, byl dohledán ve správním spise na č.l. 45), tj. nižšímu počtu příslušníků, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci (i dalším příslušníkům) v důležitém zájmu služby a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          5. 10. 2011 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 4 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými služby, 2 příslušníci čerpali služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny a návštěvy lékaře, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 6 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné a jazykové přípravy, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 6 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny a návštěvy lékaře) a služba přesčas byla nařízena toliko 1 příslušníkovi, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci v důležitém zájmu služby a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          16. 10. 2011 – tento den bylo nepřítomno 30 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 8 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné a jazykové přípravy, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 12 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 6 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti) a služba přesčas byla nařízena 2 příslušníkům, tj. nižšímu počtu příslušníků, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci (dalším příslušníkům) v důležitém zájmu služby a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          15. 12. 2011 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 4 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu důležité osobní překážky (blíže nespecifikované) a z důvodu studia, 7 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné a jazykové přípravy, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 14 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 6 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti) a služba přesčas byla nařízena 4 příslušníkům, tj. nižšímu počtu příslušníků, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci (i dalším příslušníkům) v důležitém zájmu služby a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          21. 12. 2011 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 10 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušníku bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 18 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 2 příslušníků se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 11 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny) a služba přesčas byla nařízena toliko 1 příslušníku, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci v důležitém zájmu služby) a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          20. 1. 2012 – tento den bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 5 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 5 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny a návštěvy lékaře, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 4 příslušníci byli vysláni na kurz odborné přípravy, 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 2 příslušníků se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 10 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny) a služba přesčas byla nařízena 5 příslušníkům, tj. nižšímu počtu příslušníků, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci (i dalším příslušníkům) v důležitém zájmu služby a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

-          21. 1. 2012 – tento den bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 5 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 5 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny a návštěvy lékaře, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 5 příslušníků bylo vysláno na kurz jazykové a odborné přípravy, 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 1 příslušníka se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat. Vzhledem k tomu, že za neočekávanou a náhlou nepřítomnost lze považovat absenci 10 příslušníků (z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny) a služba přesčas byla nařízena 5 příslušníkům, tj. nižšímu počtu příslušníků, bylo nařízení výkonu služby přesčas žalobci (i dalším příslušníkům) v důležitém zájmu služby a žalobci nemohl vzniknout nárok na proplacení této služby.

37. Ve druhé skupině dnů však byla práce přesčas nařízena vyššímu počtu příslušníků, než byl počet nepřítomných příslušníků, jejichž důvod nepřítomnosti lze podřadit pod důležitý zájem ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, pro který lze výjimečně nařídit službu přesčas. Soud nesdílí argumentaci žalovaného, že právě kumulace různých důvodů nepřítomnosti příslušníků zakládá důležitý zájem opravňující služebního funkcionáře nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas bez nároku na její náhradu. Služební funkcionář je povinen podle § 53 zákona o služebním poměru rozhodovat o rozvržení doby služby ve vztahu k jednotlivým příslušníkům. Přitom by měl dbát na to, aby výkon služebních povinností byl mezi příslušníky rozdělen způsobem, který nebude vyžadovat výjimečné nařízení služby přesčas. Zejména by měl pečlivě uvážit, zda může vyhovět žádosti o čerpání služebního volna z důvodu studia (jiného důvodu, na který není nárok) či zda udělí souhlas k čerpání dovolené, nebo rozhodne o poskytnutí ozdravného pobytu, pokud je personální situace v útvaru nejistá a absence příslušníka by představovala komplikaci při sestavování plánu směn. Přehlédnout nelze ani to, že kumulace většího počtu absencí, jež vedla k nařízení služby přesčas žalobci (v roce 2011 se tak stalo 19x, v roce 2012 12x) se opakovala v průběhu dvou let s intenzitou, kterou nelze považovat za náhodnou a pro služebního funkcionáře nepředvídatelnou.

38. Do druhé skupiny, kdy byla žalobci nařízena práce přesčas, aniž by byla splněna podmínka důležitého zájmu ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, patří následující dny:

- 16. 4. 2011 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 3 příslušníci byli vysláni na kurz jazykové a odborné přípravy, 14 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 3 příslušníků se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat. Služba přesčas byla nařízena 14 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 10 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a služebního volna uděleného z důvodu ošetřování člena rodiny).

- 25. 4. 2011 – tento den bylo nepřítomno 26 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 2 příslušníkům bylo uděleno z důvodu studia, 15 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 2 příslušníků se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat. Služba přesčas byla nařízena 22 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za 7 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti).

- 26. 4. 2011 – tento den bylo nepřítomno 26 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 14 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 8 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a služebního volna uděleného z důvodu ošetřování člena rodiny).

- 20. 6. 2011 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 1 příslušník byl převeden na jiné služební místo, 4 příslušníci byli vysláni k výkonu jiné služební činnosti, 1 příslušník byl vyslán na kurz odborné přípravy, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 1 příslušníka nebyl dohledán důvod nepřítomnosti. Služba přesčas byla nařízena 10 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 7 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a služebního volna uděleného z důvodu ošetřování člena rodiny).

-21. 6. 2011 – tento den bylo nepřítomno 30 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 1 příslušník byl vyslán na kurz odborné přípravy, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 19 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 16 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 7 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a služebního volna uděleného z důvodu ošetřování člena rodiny).

- 25. 8. 2011 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 4 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu darování krve, 24 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 4 příslušníků se důvod nepřítomnosti nepodařilo dohledat. Služba přesčas byla nařízena 7 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 4 příslušníky nepřítomné z důvodu pracovní neschopnosti).

-18. 9. 2011 – tento den bylo nepřítomno 46 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 18 příslušníků bylo vysláno na kurz jazykové a odborné přípravy, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 17 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 12 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 10 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny).

-14. 10. 2011 – tento den bylo nepřítomno 29 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 4 příslušníci byli vysláni na kurz jazykové a odborné přípravy, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 15 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 18 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 6 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti).

-25. 11. 2011 – tento den bylo nepřítomno 39 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu návštěvy lékaře, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu důležitých osobních překážek, 6 příslušníků bylo vysláno na kurz jazykové a odborné přípravy, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 1 příslušník byl vyslán k plnění úkolů v mírové misi EU, 18 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 12 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 9 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti, z důvodu ošetřování člena rodiny a návštěvy lékaře).

-20. 12. 2011 – tento den bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu návštěvy lékaře, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 1 příslušníkovi bylo uděleno volno z důvodu darování krve, 15 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 9 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 8 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a z důvodu návštěvy lékaře).

-25. 1. 2012 – tento den bylo nepřítomno 39 příslušníků (žalovaný sice v napadeném rozhodnutí k tomuto údaji uvedl, že ze spisového materiálu bylo zjištěno, že uvedení příslušníci většinou vykonávali službu nebo čerpali nepřetržité volno, blíže však údaj o celkovém počtu nepřítomných příslušníků neupřesnil; soud k tomu dodává, že tento údaj není pro posouzení věci stěžejní, neboť rozhodující je poměr nepřítomných příslušníků z uznatelných důvodů k počtu příslušníků, jimž byla služba přesčas nařízena), z toho 2 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny a z důvodu osobní překážky ve službě, 2 příslušníci byli vysláni na jazykový kurz, 2 příslušníci byli vysláni k výkonu jiné služební činnosti, 7 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 21 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 5 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a z důvodu ošetřování člena rodiny).

-18. 3. 2012 – tento den bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 4 příslušníci byli vysláni na kurz jazykové a odborné přípravy, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 1 příslušníka nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Služba přesčas byla nařízena 19 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem o 11 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a z důvodu ošetřování člena rodiny).

-22. 3. 2012 – tento den bylo nepřítomno 34 příslušníků, z toho 10 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 5 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné přípravy, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 14 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 1 příslušníka nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Služba přesčas byla nařízena 19 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 12 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a z důvodu ošetřování člena rodiny).

-18. 5. 2012 – tento den bylo nepřítomno 35 příslušníků, z toho 3 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu studia, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu výkonu funkce v odborovém orgánu, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 3 příslušníci byli vysláni na kurz odborné a jazykové přípravy, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 17 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, u 4 příslušníků nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Služba přesčas byla nařízena 7 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 4 příslušníky nepřítomné z důvodu pracovní neschopnosti a z důvodu ošetřování člena rodiny).

-20. 7. 2012 – tento den bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 3 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými služby, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 24 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 5 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 3 příslušníky nepřítomné z důvodu pracovní neschopnosti).

-31. 7. 2012 – tento den bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 2 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno z důvodu dárcovství krve, 1 příslušník byl vyslán k výkonu jiné služební činnosti, 22 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 12 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 3 příslušníky nepřítomné z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny).

-16. 9. 2012 – tento den bylo nepřítomno 32 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 10 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné a jazykové přípravy, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 10 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 13 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 8 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti).

-20. 9. 2012 – tento den bylo nepřítomno 39 příslušníků, z toho 5 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 6 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 11 příslušníků bylo vysláno na kurz odborné a jazykové přípravy, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 13 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 6 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny).

-24. 9. 2012 – tento den bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 4 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno z důvodu ošetřování člena rodiny, 6 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 3 příslušníci byli vysláni na kurz odborné a jazykové přípravy, 9 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Služba přesčas byla nařízena 22 příslušníkům, což je více, než je počet příslušníků, za které bylo možno dle hledisek vyložených shora službu přesčas nařídit (službu přesčas bylo možné nařídit za celkem 5 příslušníků nepřítomných z důvodu pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny).

39. U této druhé skupiny dnů nebyla splněna podmínka důležitého zájmu ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, a proto nebylo možné nařídit žalobci práci přesčas, která není ve smyslu ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena.

40. Do první ani druhé skupiny dnů soud nezařadil den 23. 6. 2011, neboť u tohoto dne žalovaný ani správní orgán I. stupně neuvedli počet příslušníků, jimž byla služba přesčas nařízena. Tento údaj soud nedohledal ani ve spisovém materiálu, v němž podklady k tomuto dni chybí. Co se týče dne 23. 6. 2011 je tak nutno uzavřít, že napadené rozhodnutí trpí v této části nepřezkoumatelností, protože z něj není zřejmé, kolika příslušníkům byla práce přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru nařízena. Absence tohoto údaje brání posouzení důvodnosti žalobních tvrzení ve vztahu k uvedenému dni.

41. S přihlédnutím ke všem shora uvedeným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením soudu nezbylo než napadené rozhodnutí pro nezákonnost a pro vytčenou vadu nepřezkoumatelnosti zrušit [§ 76 odst. 1 písm. a) a § 78 odst. 1 s.ř.s.]. V souladu s § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který soud ve zrušujícím rozsudku vyslovil, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

42. Ve druhém výroku tohoto rozsudku přiznal soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které žalobci vznikly, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.000,- Kč a v nákladech souvisejících s právním zastoupením žalobce advokátem při podání žaloby. Tyto jsou tvořeny jednak odměnou za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepsání žaloby), přičemž sazba odměny za každý z těchto úkonů právní služby činí dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3.100,- Kč [§7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], a dále dvěma paušálními částkami ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, tedy činí 9.800,- Kč. Pro úplnost soud dodává, že z informační databáze České advokátní komory zjistil, že právní zástupce žalobce Mgr. Tomáš Vebr byl minimálně k datu vyhlášení tohoto rozsudku vyškrtnut ze seznamu advokátů. Jelikož oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů (§ 7a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), zanikla tím i plná moc, resp. oprávnění zastupovat účastníka v daném řízení. Soud proto rozhodl, že náklady řízení je žalovaný povinen uhradit přímo k rukám žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.              

Praha 28. února 2019

Mgr. Martin Kříž v. r.

předseda senátu