č. j. 19 Ad 38/2018 - 37
|
|
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci
žalobce: Z. K
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 9. 2018, č. j. X, o invalidní důchod,
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 10. 9. 2018, č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) ze dne 7. 6. 2018, č. j. R-7.6.2018-427/X, jímž byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 22. 5. 2018 není žalobce invalidní. Podle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní neschopnost pouze o 30 %. Žalobce nesouhlasil s posudkem posudkového lékaře, neboť jeho zdravotní stav je vážný a léta neměnný, bez jakékoliv perspektivy na zlepšení. Žalobce uvedl, že jeho zdravotní potíže souvisejí s úrazem v roce 1986, kdy došlo k nevratnému poškození páteře. Po 18 měsících pobytu v Městské nemocnici Ostrava - Fifejdy, kdy nedošlo k podstatnému zlepšení, byl propuštěn do domácího ošetřování. S ohledem na nízkou pravděpodobnost úspěšné operace mu byla doporučena pouze medikace. K tomu se poté přidala ještě vazoneuróza. V posledních letech začalo docházet k výraznému omezování hybnosti, k znecitlivění nohou, poruchám stability, nejistoty v chůzi a pohybu jako takového. V roce 2017 podstoupil operaci bederní páteře ve FN Ostrava. Poté došlo k podstatnému zvýšení stávající bolesti, blokaci v oblasti bederní páteře a soustavnému znecitlivění chodidel včetně prstů, což způsobilo nejistotu v chůzi, přičemž nebyl schopen ujít více než 80 – 100 metrů. Bolest přetrvává i při užívání neuropatických léků. Není si schopen sám obléct ponožky či zavázat boty, stává se, že v důsledku přetrvávajících výrazných bolestí při pohybu v bederní oblasti, místo postavení se, padá, což zapříčiňuje následný odvoz do nemocnice na obstřiky nebo infuze. Jeho denní aktivity jsou tak těžce omezeny, přičemž není schopen vykonávat jakoukoliv pracovní činnost. Podotkl, že nebyl komplexně osobně vyšetřen znalcem z oboru neurologie. Odkázal na opakovaná vyšetření v neurologické ambulanci MUDr. T. V., zdravotní dokumentaci obvodního lékaře MUDr. M. C. a radiologické vyšetření ze dne 2. 11. 2018. S ohledem na výše uvedené má za to, že posouzení jeho zdravotního stavu je neúplné.
2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 21. 11. 2018 uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 29. 8. 2018 vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované, který invaliditu žalobce posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., a to tak, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % a celkově činí 30 %. S ohledem na námitky žalobce žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. Po vypracování posudku Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě žalovaná navrhla, aby její rozhodnutí bylo zrušeno.
3. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím ČSSZ ze dne 7. 6. 2018, č. j. R-7.6.2018-427/X, žalovaná na základě posudku o invaliditě ze dne 22. 5. 2018, č.j. LPS/2018/1813-NJ_CSSZ, rozhodla, že žalobce podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp, není invalidní. Ve výše zmíněném posudkovém závěru je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % a celkově činí 30 %.
4. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky s tím, že se mu zdá neadekvátní, aby byl posudek o invaliditě vypracován na základě zdravotnické dokumentace staré 6 měsíců. Ve zprávě z oboru neurologie ze dne 31. 10. 2017 jsou uváděny trvalé silné bolesti v bedrech, s občasným akutním stavem, kdy je nucen chodit o berlích. I přes zvyšující se dávky léků je nucen navštěvovat praktického lékaře k aplikaci dalších léků injekční formou. V případě ostrých bolestí musel navštívit pohotovostní ambulanci. V roce 2017 podstoupil operaci bederní páteře ve FN Ostrava. Poté došlo k podstatnému zvýšení stávající bolesti, blokaci v oblasti bederní páteře a soustavnému znecitlivění chodidel včetně prstů, což způsobilo nestabilitu v chůzi. Není si schopen sám obléct ponožky či zavázat boty. Dále trpí vazoneurózou a poškozením krční páteře, které mu způsobuje necitlivost rukou, padání předmětů a bolesti. Požádal tedy o nové posouzení zdravotního stavu. O námitkách rozhodla ČSSZ žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 10. 9. 2018, č. j. X, tak, že námitky zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila. Výše zmíněné rozhodnutí ČSSZ vychází mimo jiné z posudku o invaliditě ze dne 29. 8. 2018, č. j. LPS/2018/844-NR-MRS_CSSZ, podle něhož žalobce není invalidní. Ve výše zmíněném posudkovém závěru je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % a celkově činí 30 %. Nejedná se tedy o středně těžké nebo těžké funkční postižení páteře, se závažnou poruchou dynamiky, se závažným neurologickým nálezem, postižením nervů, svalovými atrofiemi, parézami, poruchami hybnosti končetin či poruchami funkce svěračů. Žalobce je schopen pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce, manipulace s těžkými břemeny, v dlouhodobém stoji, v chůzi, v předklonu, v nepříznivých klimatických podmínkách, popř. při riziku vibrací.
5. Posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 13 3. 2019, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. 10. 9. 2018, byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené kapitole XIII., oddílu E, položce 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž z rozmezí 50 – 70 % byla stanovena horní hranice 70 %. Komise MPSV vycházela zejména z nálezu MUDr. K. ze dne 20. 4. 2017, neurologického nálezu MUDr. V. ze dne 31. 10. 2017, neurochirurgického nálezu MUDr. P. ze dne 1. 2. 2018, nálezu z LSSP Nový Jičín MUDr. K. ze dne 6. 2. 2018, ortopedického nálezu MUDr. D. ze dne 20. 7. 2018, neurochirurgického nálezu MUDr. P. ze dne 2. 8. 2018, neurologického nálezu MUDr. V. ze dne 6. 8. 2018, nálezu doc. MUDr. C., PhD., ze dne 5. 11. 2018, nálezu MUDr. B. z ambulance chirurgie a páteře a ortopedické ambulance KHN ze dne 11. 12. 2018, neurologického nálezu MUDr. H. ze dne 15. 1. 2019 a propouštěcí zprávy z CNP oddělení KHN od 31. 1. do 13. 2. 2019. Posudková komise uvedla, že zdravotní postižení a pokles pracovní schopnosti hodnotí s ohledem na nestabilizovaný stav v době napadeného rozhodnutí, který vedl ke druhé operaci páteře 1. 2. 2019 dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, srovnatelně s postižením v kap. XIII., oddíl E, položka 1d – vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí 50 – 70 %, tj. o 70 % a dále nezvýšila dle § 3 citované vyhlášky.
6. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. Krajský soud po provedeném řízení a dokazování vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti 30 %. Posudkem PK MPSV ČR v Ostravě bylo prokázáno zjištění poklesu pracovní schopnosti ve vyšší míře, a to 70 %, neboť podle tohoto posudku odpovídá zdravotní stav žalobce kapitole XIII., oddílu E, položce 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku, jak výše uvedeno. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, přičemž k objektivnímu posouzení zdravotního stavu měla posudková komise k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci posuzované osoby. Posudková komise dospěla k závěru, že žalobce je invalidní v III. stupni. Soud považuje posudek za úplný a přesvědčivý. V tomto řízení soud v souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodování správního orgánu. Podstatným proto byl zdravotní stav žalobce k datu 10. 9. 2018.
7. Podle ust. § 39 odst. 1 zdp, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.
8. Jelikož u žalobce k datu 10. 9. 2018 šlo o třetí stupeň invalidity, krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení z důvodu nesprávně zjištěného skutkového stavu, zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná v průběhu dalšího řízení je vázána závazným názorem krajského soudu a to, že se u žalobce jedná o invaliditu třetího stupně.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalobci prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava 26. 3. 2019
Mgr. Jarmila Úředníčková
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje