USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci

žalobce:   L. K.

proti

žalované:   Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice

sídlem nám. Míru 55, 507 11 Valdice

o návrhu na obnovu řízení

takto:

1. Návrh na obnovu řízení se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

 Žalobce podal dne 14. 1. 2019 návrh na obnovu řízení ukončeného rozsudkem krajského soudu ze dne 27. 4. 2018, č. j. 30 A 63/2017 – 51. Tímto návrhem napadl výroky II. a III. uvedeného rozsudku. Za nový důkaz ve smyslu § 111 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), tj. za důvod pro povolení obnovy řízení, žalobce označil rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2018, č. j. 1 As 200/2018 – 26. Právní názor vyslovený Nejvyšším správním soudem v uvedeném rozsudku dle mínění žalobce dopadá i na jeho věc.

 Žalobce se v řízení vedeném krajským soudem pod sp. zn. 30 A 63/2017 domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalované ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. Nezákonný zásah spatřoval v tom, že rozhodnutími ředitele věznice Valdice vydanými v období od 23. 7. 2015 do podání žaloby (tj. do 20. 3. 2017) docházelo k nezákonným srážkám odsouzenému P. K., na úhradu nákladů výkonu trestu odnětí svobody, současně mu bylo vypláceno z přijatých peněz 100 Kč měsíčně, to vše ke škodě žalobce. Krajský soud výrokem I. uvedeného rozsudku žalobu částečně odmítl (v části tvrzeného nezákonného zásahu spočívajícího v provádění srážek žalovaným z přijatých peněz pro úhradu nákladů výkonu trestu prováděných od 23. 7. 2015 do 19. 1. 2017 odsouzenému P. K.,  a vyplácení mu z přijatých peněz 100 Kč měsíčně), výrokem II. žalobu částečně zamítl (ve zbylé části tvrzeného nezákonného zásahu), výrokem III. rozhodl o nákladech řízení.

 Žalobce vedle návrhu na obnovu řízení podal proti rozsudku krajského soudu č. j. 30 A 63/2017 – 51 také kasační stížnost. O této kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 10. 1. 2019, č. j. 1 As 202/2018 – 33. Nejvyšší správní soud tímto rozsudkem zrušil rozsudek krajského soudu č. j. 30 A 63/2017 – 51, zároveň rozhodl o odmítnutí žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalované v plném rozsahu podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že žalobcem namítaný zásah nesměřuje přímo proti žalobci, ale proti jeho spoluvězni. Žalobce tedy vůbec nebyl aktivně legitimován k podání předmětné žaloby.

 Podle § 111 s. ř. s. se řízení ukončené pravomocným rozsudkemna návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější.

 Podle § 114 odst. 1 s. ř. s. je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízeních o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí. Podle § 114 odst. 2 s. ř. s. obnova není přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti. Obnova řízení není dále přípustná, směřuje-li návrh jen proti důvodům rozhodnutí nebo proti výroku o nákladech řízení (§ 114 odst. 3 s. ř. s.).

 Krajský soud konstatuje, že v daném případě sice bylo příslušné řízení původně zakončeno pravomocným rozsudkem krajského soudu, ovšem předmětný rozsudek krajského soudu byl následně zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu. Obnovu řízení proti předmětnému rozsudku krajského soudu tak nelze připustit již jen z tohoto důvodu. I kdyby krajský soud shledal, že jsou splněny podmínky pro povolení obnovy, stejně by nemohl pokračovat v řízení o původním návrhu ve smyslu § 119 s. ř. s., neboť ten byl odmítnut Nejvyšším správním soudem (který shledal, že žalobce nebyl aktivně legitimován k podání výše specifikované žaloby). Jinak řečeno, jestliže byla žaloba odmítnuta, není již ani co obnovovat.

 Z výše uvedených důvodů krajský soud shledal návrh na obnovu řízení nepřípustným, a tak jej podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

 Žalobce spolu s návrhem na obnovu řízení podal žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (advokáta Mgr. Ladislava Preclíka). Krajský soud nicméně o této žádosti nerozhodoval, neboť zjevně nejsou splněny podmínky řízení o podaném návrhu a tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný (obdobně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 – 48).

 O nákladech tohoto řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 3, ve spojení s § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť návrh na obnovu řízení byl odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 24. dubna 2019

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu