USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci

žalobce:  M. M. H. H.

zastoupený obecnou zmocněnkyní Mgr. S. S. z Organizace pro pomoc uprchlíkům, Josefská 8, 602 00 Brno

proti

žalovanému:   Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2019, č. j. OAM-581/ZA-ZA11-K10-2018,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal u krajského soudu žalobu, kterou se domáhá přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím mu nebyla udělena mezinárodní ochrana v České republice podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).

Přípisem ze dne 1. 4. 2019 zástupkyně žalobce sdělila soudu, že žalobce se v současné době nenachází na území České republiky. Tuto informaci potvrdila soudu následujícího dne i telefonicky. Konkrétně uvedla, že žalobce z České republiky odcestoval do Německa. Bližší údaje o místě jeho současného pobytu ale nebyla schopna sdělit. Krajský soud dále z databáze Ministerstva vnitra zjistil, že žalobce dne 22. 3. 2019 svévolně opustil místo svého naposledy hlášeného pobytu, Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí (tj. v rozporu se zákonem nenahlásil nové místo svého pobytu). Žalovaný tuto skutečnost potvrdil také ve vyjádření k žalobě, které krajskému soudu zaslal dne 17. 4. 2019. Dle tohoto vyjádření není žalovanému známo aktuální místo pobytu žalobce. 

Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud ve správním soudnictví zastaví řízení, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Zvláštním zákonem, na nějž odkazuje § 47 písm. c) s. ř. s., je v daném případě zákon o azylu. Uvedený zákon upravuje důvody, pro které je soud oprávněn zastavit řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, v § 33. S ohledem na výše uvedené má krajský soud za to, že je splněn přinejmenší jeden z důvodů stanovených v § 33 zákona o azylu – žalobce v průběhu řízení vstoupil na území jiného státu [§ 33 písm. c) uvedeného zákona].

Krajský soud tedy rozhodl o zastavení předmětného řízení podle § 47 písm. c), ve spojitosti s § 33 písm. c) zákona o azylu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení:

Rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům.

Proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 30. dubna 2019

Mgr. Tomáš Blažek v. r.

samosoudce