USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci
žalobce: o. J.
sídlem X
proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81/11, Praha 5
za účasti
osoby zúčastněné na řízení: V. s.r.o., IČO: X
sídlem X,
zastoupena advokátkou Mgr. Petrou Fenikovou
sídlem Bělehradská 572/63, Praha 2
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2018, č. j. 062456/2018/KUSK o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě,
takto:
- Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2018, č. j. 062456/2018/KUSK, se zamítá.
- Žalobce je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení České republice – Krajskému soudu v Praze soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč, a to na účet soudu č. 3703‑8729111/0710, VS: 5433008318.
Odůvodnění:
- Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 27. 7. 2018 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2018, č. j. 062456/2018/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kostelec nad Černými lesy (dále jen „stavební úřad“) ze dne 12. 12. 2017, č. j. 08318/2017/KNCL/SU (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž byla na žádost osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) umístěna stavba skleníku s provozním zázemím, skladu, žumpy, vrtané studny, jezírka pro retenci dešťových vod, zpevněných ploch, mlatové cesty, vjezdu, oplocení a areálové přípojky elektro na pozemcích p. č. X, X, X, X, X, X a X v k. ú. J. (dále jen „stavba“).
- Podáním ze dne 11. 4. 2019 žalobce navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Návrh odůvodnil tím, že dne 9. 4. 2019 obdržel oznámení stavebníka o zahájení prací na základě prvoinstančního rozhodnutí. Žalobci vznikne újma spočívající v možnosti stavebníka započít s realizací stavby, která je v rozporu s územním plánem žalobce a změní ráz krajiny a přírodní biotop. Vybudování příjezdové komunikace dále bude mít za následek zvýšenou prašnost na území obce a nadměrné hlukové zatížení. Tato újma převyšuje náklady stavebníka na pozastavení stavebních prací. Hrozí také narušení veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny a zásad dobré správy a předvídatelnosti správních rozhodnutí.
- Žalovaný ve vyjádření k návrhu uvedl, že žalobce byl účastníkem územního řízení, kde uplatňoval obdobné námitky jako v návrhu. Stavební úřad a žalovaný se s nimi vypořádali. Návrh žalobce je neurčitý, není doloženo, že žalobci vznikne újma, a že bude nepoměrně vyšší než újma, která by vznikla stavebníkovi v důsledku přiznání odkladného účinku. Nelze mít za nezpochybnitelné, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důkazní břemeno leží na žalobci.
- Krajský soud v Praze návrh na přiznání odkladného účinku posoudil takto:
- Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
- Odkladný účinek lze žalobě přiznat, pokud jsou kumulativně splněny tři předpoklady, a to že (1.) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, (2.) tato újma je pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3.) přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tyto tři předpoklady je nutno naplnit kumulativně, při nesplnění byť jednoho z nich nelze návrhu vyhovět. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud neposuzuje důvodnost žaloby, ale pouze zjišťuje, zda byly osvědčeny uvedené zákonné předpoklady. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě tedy nemůže jakkoliv předjímat rozhodnutí ve věci samé nebo hodnotit zákonnost napadeného rozhodnutí.
- Tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, je povinen žalobce, který se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem; nestačí tak v návrhu toliko poukázat na možnost vzniku újmy. Vznik újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí. Zároveň musí jít o následek určité intenzity, aby jej bylo vůbec možno označit za újmu.
- Vznik újmy je žalobce povinen tvrdit dostatečně konkrétně a určitě. Musí tedy konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, a z jakých konkrétních okolností to dovozuje (srov. bod 8 usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2019, č. j. 8 As 60/2019 – 18, dostupné na www.nssoud.cz). V nynější věci žalobce pouze obecně tvrdil, že v důsledku realizace stavby dojde ke změně krajinného rázu a zásahu do přírodního biotopu. Nespecifikoval, jaké konkrétní krajinné hodnoty či biotopy jakých organismů se v oblasti nacházejí a v jaké míře budou stavbou dotčeny. Neuvedl ani, která konkrétní část stavby a jakým způsobem do nich zasáhne. Totéž platí o obecném tvrzení o hrozbě narušení zájmu na ochraně přírody a krajiny. Také v případě újmy spočívající ve zvýšené prašnosti a nadměrné hlukové zátěži žalobce dostatečně podrobně nevylíčil, z jakých skutečností dovozuje, že vybudování příjezdové komunikace bude mít tyto následky (např. jaké bude složení a intenzita dopravy, kdo konkrétně bude zvýšené prašnosti a hluku vystaven apod.) a jaký bude jejich rozsah. Svá tvrzení žalobce navíc ani žádným způsobem neosvědčil.
- Tvrzení o rozporu napadeného rozhodnutí s územním plánem a porušení zásad dobré správy a předvídatelnosti rozhodování správních orgánů, vedle toho, že je rovněž nekonkrétní, nelze považovat za tvrzení o vzniklé újmě. Z hlediska podmínek pro přiznání odkladného účinku nelze hodnotit zákonnost napadeného rozhodnutí. Jak již bylo výše uvedeno, soud nemůže při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku posuzovat důvodnost žaloby a předjímat tím rozhodnutí ve věci samé.
- Soud tak uzavírá, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, neboť nedostatečně specifikoval, jaká újma a jakým způsobem mu v souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí bude způsobena. Svá tvrzení rovněž nedoložil. Není proto splněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku plynoucí z § 73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto důvodu se soud již nezabýval splněním dalších dvou podmínek a návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.
- Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že usnesení o odkladném účinku žaloby s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté. Žalobci tedy má možnost podat nový návrh, pokud v něm doplní tvrzení o hrozící vážné újmě a taková tvrzení odpovídajícím způsobem doloží.
- Druhým výrokem uložil soud žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Judikatura správních soudů dovodila (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32), že na vznik povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku je třeba analogicky vztáhnout právní úpravu poplatkové povinnosti za návrh na vydání předběžného opatření. Z § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) vyplývá, že povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na vydání předběžného opatření vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Soud tak žalobci vyměřil soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku podle položky 20 Sazebníku, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].
Praha 13. května 2019
Olga Stránská, v. r.
předsedkyně senátu