[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci

v řízení o nedatované žalobě předané k poštovní přepravě dne 15.10.2018 proti rozhodnutí žalované ze dne 25.6.2018 č.j. …  o invalidní důchod,

takto:

1. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.6.2018 č.j. … a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 29.3.2018 č.j. R-29.3.2018 – ...,  se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou bez data předanou k poštovní přepravě dne 15.10.2018 a doručenou zdejšímu soudu dne 16.10.2018, která byla s ohledem na níže uvedené skutečnosti vyhodnocena jako včasná, s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 25.6.2018 č.j. …, kterým jí byl snížen stupeň invalidity a výše invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), tak, že ode dne 10.5.2018 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně jí náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město ze dne 6.3.2018 je žalobkyně invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 55%, invalidní důchod tak činí 3.470 Kč měsíčně. V odůvodnění rozhodnutí dne 25.6.2018 žalovaná zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 19.6.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně je od 6.3.2018 nadále invalidní pouze pro invaliditu druhého stupně, neboť rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7b) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-45% a žalobkyni byla přiznána horní hranice daného rozmezí, tj. 45%, která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10% na celkových 55%.
2. Žalobkyně v rozsáhlé žalobě mimo jiné vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím a dožadovala se jeho zrušení s ohledem na svůj zdravotní stav, který obsáhle popsala, jelikož dle ní není možné, aby měla 15 let III. stupeň a ten jí byl svévolně změněn na II. stupeň, když její zdravotní stav je stále velmi špatný. Dále vyjádřila, že nebyl správně posouzen její zdravotní stav, proto požadovala přezkoumání.
3. Ze zapůjčeného spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 19C 177/2018 bylo zjištěno, že žalobkyně žalobu bez data adresovanou jmenovanému soudu k poštovní přepravě předala dle založené obálky dne 27.8.218 a usnesení uvedeného soudu o zastavení řízení ze dne 21.9.2018 č.j. 19C 177/2018-16 nabylo právní moci dne 12.10.2018. S ohledem na zjištění, že napadené rozhodnutí žalované bylo žalobkyni doručeno dne 26.6.2018, posledním dnem lhůty k podání žaloby (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), byl den 26.8.2018 – jednalo se však o sobotu, proto ve smyslu § 40 odst. 3 s.ř.s. byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 27.8.2018, a tento den byla žaloba předána k poštovní přepravě, tedy byla podána v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě, avšak původně byla určena Okresnímu soudu Plzeň-město a až poté byla zaslána dne 15.10.2018 v další zákonné lhůtě místně a věcně příslušnému Krajskému soudu v Plzni, jemuž byla doručena dne 16.10.2018.
4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 14.11.2018 navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění; rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 25.6.2018 bylo podle dodejky žalobkyni doručeno dne 26.6.2018.
5. Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 6.3.2018 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 19.6.2018 ČSSZ-pracoviště Plzeň vyplývá, že žalobkyně byla nadále uznána invalidní dle § 39 odst. 1 zákona pouze pro invaliditu druhého nikoli třetího stupně s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7b) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 45%, která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10% na celkových 55%; den změny stupně invalidity: 6.3.2018 (datum jednání OSSZ) a doba platnosti posudku: 31.3.2021.
6. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 28.2.2019 za účasti odborného lékaře z oboru psychiatrie i žalobkyně. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (25.6.2018) byla žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%, přičemž se jedná o pokračování invalidity s datem vzniku 3.5.2003; doba platnosti posudku (lhůta KLP): trvale. Komise uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace a vyšetřením psychiatrem při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je smíšená porucha osobnosti těžká s převažující paranoiditou, kverulující s projevy hysteroidními, narcistickými, hypochondrickými, polymorfní obtíže se somatizujícími projevy, osobnost premorbidně simplexní. Dále PK MPSV konstatovala, že u žalobkyně se jedná o zvláště těžké postižení uvedené v kapitole V, položce 7c) přílohy vyhlášky, pro které stanovuje míru poklesu pracovní schopnosti 70%; není důvod pro použití § 3 ani § 4 odstavce 1 citované vyhlášky; celková ztráta míry poklesu pracovní schopnosti je tedy 70%. Závěrem komise konstatovala, že s ohledem na zjištěný průběh onemocnění, zdravotní stav a funkční postižení žalobkyně není v souladu s posudkovým zhodnocením OSSZ Plzeň - město ani námitkového řízení ve smyslu oduznání invalidity III. stupně a přiznání invalidity druhého stupně při přiřazení funkčního postižení ke kapitole V, položce 7b) a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti 45%, resp. při navýšení o 10% pro další onemocnění 55%. Komise nesouhlasila, že nebyl důvod pro ponechání třetího stupně invalidity, když doložené psychiatrické nálezy opakovaně prokazují a i vlastní vyšetřeni psychiatrem v komisi objektivizovalo těžkou smíšenou poruchu osobnosti s převažující paranoiditou, kverulující, s hysteroidními projevy, osobnost premorbidně simplexní, maladaptivní, nízkou úroveň kognice. Klinický stav odpovídá těžkému postižení a žalobkyně není schopna výdělečné činnosti ani za ulehčených podmínek. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.)
7. S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující:

(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

8. V § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky je stanoveno: V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. V této věci podmínky pro zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti byly shledány lékaři OSSZ a ČSSZ, jak uvedeno shora.
9. Dle § 38 písm. a) zákona má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.

10. Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).
11. Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.
12. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 25.6.2018, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 

13. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala ponechání třetího stupně invalidity z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 28.2.2019 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované (25.6.2018) se u žalobkyně jednalo nadále o invaliditu třetího nikoli pouze druhého stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 25.6.2018 a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 29.3.2018 bez nařízení jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobkyně nadále od 3.5.2003 a tedy k 29.3.2018 i 25.6.2018  odpovídal třetímu stupni invalidity, když míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila celkem 70%, avšak lékařem OSSZ a lékařem ČSSZ byla přiznána pouze míra poklesu 55%.

14. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobkyně je dle posudku PK MPSV ze dne 28.2.2019 nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně od 5.3.2003, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – pokračování invalidity třetího stupně, čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 10.4.2019 č.j. 16 Ad  76/2018-49, když rozhodnutí o snížení stupně invalidity a výše invalidního důchodu z třetího na druhý stupeň ode dne 10.5.2018 by žalovaná nevydala v případě, že by se dle výše uvedených posudků lékařů OSSZ a ČSSZ nejednalo o snížení stupně invalidity žalobkyně.

15. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně však nepožadovala žádné náklady tohoto řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.). 

Plzeň 10. dubna 2019

JUDr. Alena Hocká  v.r.

samosoudkyně