č. j. 9A 176/2018 - 104

 

U S N E S E N Í

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

 

žalobkyně:  Ing. J. K.

trvale bytem R., V. M.

doručovací adresa: D., U. O.

proti

žalovanému:  Ministerstvo životního prostředí

sídlem Vršovická 1442/65, 100 00  Praha 10

 

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu – vydání stanoviska č. j. 25408/ENV/16, 719/570/16 ze dne 13. 4. 2016

 

takto:

 

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobkyně se žalobou ze dne 31. 1. 2018, doručenou Krajskému soudu v Brně dne 7. 2. 2018, postoupenou Městskému soudu v Praze dne 14. 8. 2018, domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, za který žalobkyně označila vydání stanoviska Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy VIII, Krapkova 3, 779 00 Olomouc, č. j. 25408/ENV/16, 719/570/16, ze dne 13. 4. 2016, jehož obsahem je nesouhlas ministerstva s návrhem opatření obecné povahy ve věci stanovení stavební uzávěry nezastavěného území katastrálního území Uherský Ostroh, Ostrožského Předměstí a Kvačice na území zasahujících do chráněných ložiskových území stanovených ve výhradních ložiscích nerostných surovin ve vlastnictví České republiky.
  2. Základní právní rámec řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je dán § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)., podle něhož platí: Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
  3. Kromě uvedeného zákon stanoví nezbytnou časovou podmínku pro projednání zásahové žaloby v ust. § 84 s.ř.s. tak, že žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
  4. Žaloba ze dne 31. 1. 2018 byla zdejšímu soudu postoupena na základě pravomocného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2018, č. j. 30 A 88/2018 - 77, jež nabylo právní moci dne 28. 6. 2018, kdy samotná žaloba byla Krajskému soudu v Brně doručena dne 7. 2. 2018.
  5. Pro počátek běhu subjektivní dvouměsíční lhůty pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. § 84 odst. 1 s. ř. s. je tedy rozhodný okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o úkonu nebo nečinnosti správního orgánu, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Okamžik, kdy žalobkyně nabyla přesvědčení, že tento úkon nebo nečinnost správního orgánu naplňuje veškeré znaky nezákonného zásahu, naopak není pro běh uvedené lhůty rozhodný (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. 5 Aps 5/2010 - 293, publ. pod č. 2386/2011 Sb. NSS).
  6. Podle ust. § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odstavec 2 citovaného ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odstavce 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
  7. V posuzovaném případě soud ke svému dotazu ze sdělení Městského úřadu Uherský Ostroh ze dne 18. 10. 2018 zjistil, že v obci Uherský Ostroh nebylo předmětné stanovisko Ministerstva životního prostředí ze dne 13. 4. 2016 zveřejněno.
  8. Soud dále ke svému dotazu se sdělení samotné žalobkyně ze dne 24. 10. 2018 a jeho příloh zjistil, že žalobkyně se o žalobou napadeném stanovisku ze dne 13. 4. 2016, který označila jako nezákonný zásah, dozvěděla dle jejích vlastních slov, cit: „poté, co se dotazovala na MěÚ Uh. Hradiště – telefonicky – na úz. plánu, zda by nešlo stanovit stavební uzávěru“, kde jí bylo sděleno, že „rada Města Uh. Ostrov stav. uz. stanovila, aby nemohla být povolena těžba, … MŽP Olomouc stav. uzávěru zamítlo.“.  Žalobkyně si následně „chtěla ujasnit situaci dopisem z 23. 10. 2017 a MŽP Olomouc svůj „nesouhlas“ sdělilo dopisem z 6. 11. 06 (vyhotovení 13. 11. 2017), ale dopis přišel o několik dní později“. Žalobkyně se takto výslovně vyjádřila na výzvu městského soudu ze dne 9. 10. 2018, aby sdělila, zda, jakým způsobem a kdy bylo napadené stanovisko zveřejněno, resp. kdy a jak se o tomto stanovisku dozvěděla.
  9. Městský soud zjistil z dopisu žalovaného ze dne 6. 11. 2017, č. j. MZP/2017/570/855, adresovaného žalobkyni, jež byl doložen k výzvě městského soudu žalovaným, že tímto dopisem byl žalobkyni sdělen nesouhlas s návrhem opatření obecné povahy ve věci stanovení stavební uzávěry. Z doručenky doložené žalovaným k tomuto sdělení bylo soudem dále zjištěno, že sdělení bylo doručeno žalobkyni dne 14. 11. 2017, a to prostřednictvím doručovatele poštovních služeb, což žalobkyně stvrdila vlastnoručním podpisem na doručence.
  10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti vyplývající z vyjádření žalobkyně jakož i z doloženého sdělení žalovaného je tudíž zřejmé, že žalobkyně se o vydání žalobou napadeného stanoviska žalovaného dozvěděla nejpozději dne 14. 11. 2017, kdy jí sdělení o jeho vydání bylo doručeno do vlastních rukou prostřednictvím doručovatele poštovním služeb. Žalobkyně však sama přiznala, že sdělení o vydání nesouhlasného stanoviska žalovaného jí bylo oznámeno ústně již o několik dní dříve, a to na základě jejího telefonického dotazu učiněného na Městský úřad v Uherském Ostrohu, jak vyplývá z obsahu jejího vyjádření. Ohledně písemného doručení sdělení o vydání stanoviska se tedy jednalo o nejzazší termín, kdy se žalobkyně o úkonu žalovaného, v němž spatřuje nezákonný zásah, dozvěděla.
  11. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného stanoviska (jež žalobkyně v žalobě označila jako nezákonný zásah proti její osobě) nejpozději úterý 14. 11. 2017 a poslední den dvouměsíční lhůty pro podání správní žaloby tak skončil v pondělí 15. 1. 2018, které bylo pracovním dnem.
  12. V projednávané věci žalobkyně sepsala žalobu dne 31. 1. 2018, téhož dne jí tak nejdříve mohla podat k poštovní přepravě. Žaloba byla doručena Krajskému soudu v Brně až dne 7. 2. 2018, lze tudíž rozumně předpokládat, že k zaslání žaloby prostřednictvím držitele poštovní licence došlo ještě o pár dní později, než byla žaloba vyhotovena, tedy později než dne 31. 1. 2018. Z uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby na ochranu proti před nezákonným zásahem žalovaného nebyla zachována, jelikož žaloba nebyla v poslední den lhůty (tj. v pondělí 15. 1. 2018) zaslána soudu. K faktickému zaslání žaloby prostřednictvím držitele poštovní licence totiž mohlo dojít nejdříve dne 31. 1. 2018, kdy je žaloba samotnou žalobkyní datovaná.
  13. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.
  14. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je zřejmé, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání, proto soud rozhodl v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a žalobu pro opožděnost odmítl.
  15. Městský soud pak z důvodu odmítnutí žaloby nerozhodoval o žádosti žalobkyně o přiznání osvobození od soudních poplatků, jež byla součástí vyjádření žalobkyně ze dne 24. 10. 2018, neboť podle ust. § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.
  16. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 28. února 2019

 

 

 

JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

předsedkyně senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje V. B.