[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci
žalobkyně: J. P.
bytem P.
zastoupená: Mgr. Ilonou Kindlovou, advokátkou
KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 10. 2018 č.j. RN-705 207 0509-42091-DF
takto:
- Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 24. 10. 2018 č.j. RN-705 207 0509-42091-DF se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
- Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6.292 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Mgr. Ilony Kindlové, advokátky.
Odůvodnění:
- Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. R-17.8.2018-422/705 207 0509 ze dne 17. 8. 2018. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím přiznala žalobkyni podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a čl. II bodu 3 zákona č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, od 12. 3. 2018 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 5. 2018 již žalobkyně není podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. invalidní pro invaliditu prvního stupně. Podle tohoto posudku byla žalobkyně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. uznána od 12. 3. 2018 invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 50 %.
- V žalobě žalobkyně namítala nedostatečně zjištěný skutkový stav bez přihlédnutí k ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. Zdůraznila, že z posudkového hlediska je její zdravotní stav trvale vysoce aktivní, progredující, léčebně těžko ovlivnitelný, s těžkou poruchou funkce orgánů s autoimunitním procesem-oči, ústa, kožní vaskulitida histologicky ověřená, postižení hematopoetického aparátu s neschopností jakéhokoliv zatížení.
- Pokud jde o věc samotnou, správní spis pak obsahuje pro danou věc mimo jiné tyto podstatné dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 8. 2018 č.j. R-17. 8. 2018-422/705 207 0509, námitky žalobkyně ze dne 13. 9. 2018, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 24. 10. 2018 č.j. RN-705 207 0509-42091-DF. V soudním spise je pak založen posudek Posudkové komise MPSV ČR ze dne 19. 3. 2019 č.j.: 2019/101-PH.
- Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 19. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.
- Při jednání konaném dne 29. 4. 2019 k závěrům posudku neměla připomínky ani zástupkyně žalobkyně, ani zástupkyně žalované.
- Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná.
- Soud posoudil předmětnou věc takto:
- Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně.
- Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.
- V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobkyně nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti odborného internisty podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobkyně, mimo jiné uvedla, že: „Je sledovaná pro onemocnění spadající do skupiny chorob pojivové tkáně, často se s překrývajícími klinickými či imunologickými projevy mezi jednotlivými chorobnými jednotkami – u posuzované primárně Sjögrenův syndrom s uváděnými možnými prvky systémového lupus erythematodes (SLE) s typickými projevy únavy a sicca syndromu – nedostatku slz a slin při autoimunitním zánětu žláz s vnější sekrecí se snížením jejich funkce. Mezi nejčastější extraglandulární projevy patří příznaky kožní vaskulitidy, jak bylo i u posuzované. Výsev exantemu v 5/18 byl hodnocen jako urtikariální vaskulitida, t.č. po léčbě bez známek vaskulitidy a bez kožního výsevu, bez nutnosti další léčby dermatologem. Nebylo jednoznačně dokladováno postižení orgánové, jsou pouze signalizace dle laboratorních hodnot na jejich pozvolné projevy, i když zatím zcela mírně. Laboratorně byla přítomna pozitivita autoprotilátek při autoimunitním charakteru nemoci, zvýšená sedimentace erytrocytů, jak je typické pro tuto chorobu a odpovídající aktivnímu stadiu. Neznalost etiologického činitele a neúplná znalost patogenetických dějů vedou k tomu, že nejčastějším způsobe terapie je podávání kortikosteroidů a symptomatická léčba. U posuzované masivní kombinovaná imunospupresivní terapie (předložila seznam užívaných léků – 13 druhů v průběhu dne + umělé slzy).
Anemie z nedostatku železa byla v péči hematologa, byla stabilizovaná, bez progrese. Anemie byla hodnocena jako z nedostatku železa, ale bývá průvodní při základní chorobě.
Dále sledovaná pro bolesti krční páteře při degenerativních změnách verifikovaných zobrazovacími metodami (MR, RTG) bez útlaku kořenů a v objektivním nálezu neurologickém bez kořenového dráždění, s omezením rotací a úklonů vpravo. Kořenový obstřik C vpravo měl jen přechodný efekt. Horní končetiny bez omezení hybnosti. EMG vyšetření nezjistilo známky úžinového syndromu či radikuloptahie. Na dolních končetinách bez závažné patologie charakteru paréz či plegií, taxe normální, síla svalová normální symetrická, čití normální. Stoj normální, chůze bez většího omezení, bez opory a pomůcek. Lehce byla omezená dynamika bederní páteře. Celkově lze hodnotiti postižení páteře jako lehčí, bez topických změn.
Autoimunitní tyhreoiditida na substituční terapii byla bez vlivu na pracovní potenciál. Jedná se o onemocnění diagnostikované u starších žen ve více jak 10 % a při substituční terapii u posuzované bez negativních projevů.
Pro četné kožní névy provedena jejich excize, nádorová patologie nebyla uváděna. Byla dispenzarizována kožním lékařem pro rizikovou kůži.
K datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ se u posuzované jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl autoimunitní zánět žláz s vnější sekrecí (Sjögrenův syndrom) s možnými prvky systémového lupus erythematodes s počínajícími orgánovými změnami. Stupeň postižení hodnotila PK MPSV jako těžký, ale vzhledem k mírnějšímu vyjádření orgánových změna volila dolní hranici procentního rozmezí 70 – 80 % míry poklesu pracovní schopnosti, tj. 70 %.
Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle vyhlášky č. 359/2009 Sb. dle kapitoly XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), odd. D (systémové postižení pojiva), pol. 1d (těžké formy) příl. k vyhl. č. 359/2009 Sb. a činila 70 %.
K době vydání napadeného rozhodnutí 24.10.2018 se u posuzované nejednalo o invaliditu I. nebo II. stupně, ale vzhledem k míře poklesu pracovní schopnosti se jednalo o invaliditu III. stupně.
Datum změny invalidity: 12.3.2018 (na základě odborného nálezu revmatologického a hematologického v dokum.).“
- Z posudku posudková komise MPSV ČR v Praze ze dne 19. 3. 2019 č.j. 2019/101-PH vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%.
- Posudek PK MPSV ČR z 19. 3. 2019 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není žádných pochyb.
- Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.
- O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady zastoupení žalobkyně advokátkou ve výši 4.000 Kč, což tvoří 4 úkony právní služby po 1.000 Kč a související paušální poplatky v celkové výši 1.200 Kč (4 x 300 Kč) dle §§ 7, 9 odst. 2., 10 odst. 1, 11 odst. 1 písm. a), d), g) a 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a dále DPH ve výši 21 % z částky 5.120 Kč, tj. ve výši 1.092 Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení 6.292 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 29. dubna 2019
JUDr. Marcela Rousková v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.