USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jan Čížka ve věci

žalobkyně: V. K.

  bytem X

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

  sídlem Zborovská 11, 150 21  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2018, č. j. 071045/2018/KUSK, sp. zn. SZ 052733/2018/KUSK ÚSŘ/Vo,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), doručenou žalovanému dne 18. 3. 2019 a následně jím předanou dne 1. 4. 2019 Krajskému soudu v Praze, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2018, č. j. 071045/2018/KUSK, sp. zn. SZ 052733/2018/KUSK ÚSŘ/Vo (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byl dílčím způsobem upraven (v jádru však potvrzen) výrok rozhodnutí Městského úřadu V., odboru výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“), ze dne 28. 2. 2018, č. j. 7273/2018/VÝST-No, sp. zn. 16113/2017/VÝST-Pr (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím stavební úřad nařídil odstranění části stavby přístřešku povoleného stavebním úřadem dne 22. 4. 2010 pod č. j. 907/10/výst.-Fr na pozemku st. p. X v k. ú. a obci V. Současně se žalobkyně domáhá i zrušení prvostupňového rozhodnutí a eventuálně žádá, aby soud ve věci sám rozhodl namísto správních orgánů.
2. Krajský soud v Praze se nejprve zabýval naplněním procesních předpokladů pro věcné projednání žaloby.
3. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
4. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně či opožděně.
5. V reakci na podanou žalobu si soud vyžádal od Ministerstva pro místní rozvoj, jemuž měl být předmětný správní spis podle sdělení žalovaného postoupen, kopii doručenky k napadenému rozhodnutí. Soudu byla předložena jednak kopie plné moci, jíž žalobkyně zmocnila v daném řízení ke svému zastupování JUDr. V. B., a jednak doručenka dokládající, že tento zmocněnec napadené rozhodnutí osobně převzal dne 20. 9. 2018.
6. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce převzala dne 20. 9. 2018, je zřejmé, že posledním dnem pro podání žaloby ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. bylo úterý dne 20. 11. 2018.
7. Žaloba však byla soudu doručena teprve dne 1. 4. 2019, tedy zjevně opožděně. Na to nemá žádný vliv ani skutečnost, že žaloba byla dříve doručena správnímu orgánu. Jednak se její doručení žalovanému odehrálo také po uplynutí neprominutelné žalobní lhůty, jednak po novele § 72 odst. 1 s. ř. s. provedené zákonem č. 303/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 již nemá doručení žaloby žalovanému ve vztahu k dodržení žalobní lhůty žádné účinky. Proto soud prvním výrokem žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl, neboť je opožděná.
8. Pro úplnost soud dodává, že výrok o odmítnutí žaloby se stejnou měrou vztahuje i na požadavek žalobkyně na zrušení prvostupňového rozhodnutí, neboť žaloba proti rozhodnutí správního orgánu musí vždy směřovat pouze proti rozhodnutí vydanému v posledním stupni. Oprávnění soudu zrušit podle § 78 odst. 3 s. ř. s. v případě důvodnosti žaloby podle okolností věci současně i prvostupňové rozhodnutí není totiž závislé na odpovídajícím požadavku žalobce a žalobce sám ani nemá na takový postup nárok. Navíc je třeba podotknout, že soudy ve správním soudnictví nemají oprávnění věc rozhodnout namísto správních orgánů. V souladu s ústavními principy dělby moci zůstává rozhodnutí ve věcech vyhrazených orgánům moci výkonné i nadále exekutivě, která je pouze povinna v dalším řízení respektovat závazný právní názor soudu (srov. § 78 odst. 4 a 5 s. ř. s.). S ohledem na odmítnutí žaloby pro její opožděnost se již soud nezabýval návrhem žalobkyně na vydání předběžného opatření (který je nicméně podle svého obsahu ve skutečnosti návrhem na přiznání odkladného účinku podané žalobě ve smyslu § 73 s. ř. s.), neboť odmítnutím žaloby je řízení před soudem skončeno.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 23. dubna 2019

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu