žalobce:

M.K.,  nar. …,  bytem …,

proti

žalovanému:

Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2,

1.    Žaloba se odmítá.
2.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne 27. 12. 2018 bylo zdejšímu soudu doručeno podání žalobce ze dne 18. 12. 2018 nazvané jako Návrh na zahájení řízení. V něm žalobce uvedl, že Úřadu práce, krajská pobočka Plzeň, kontaktní pracoviště Stříbro, se sídlem Mánesova 16, Stříbro (dále jen „pobočka úřadu práce“), odeslal dne 23. 5. 2018 žádost podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci“], v níž uplatnil nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Pobočka úřadu práce, jako úřad nepříslušný, měla podle žalobce žádost postoupit úřadu příslušnému, a to žalovanému; to však neučinila a do podání žaloby nebylo žalobci pobočkou úřadu práce ani žalovaným sděleno žádné stanovisko. Vzhledem k tomu, že jeho nároku na náhradu škody nebylo vyhověno, požadoval žalobce ve smyslu § 15 odst. 2 citovaného zákona po Krajském soudu v Plzni, aby žalovanému uložil uhradit žalobci částku ve výši 10.000.000 Kč coby „zadostiučinění“. K podání ze dne 18. 12. 2018 připojil žalobce žádost ze dne 23. 5. 2018 zaslanou pobočce úřadu práce nadepsanou „Výzva k úhradě za nesprávný úřední postup“, v níž uplatňoval nárok na náhradu škody vzniklé nesprávným úředním postupem.
2. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15. 4. 2019 vyzval žalobce k odstranění vad žaloby, konkrétně k tomu, aby specifikoval, čeho se svou žalobou domáhal a jaké řízení měl v úmyslu iniciovat. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 24. 4. 2019 a uvedl, že svou žalobou inicioval jednak řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného a jednak žalobu o zaplacení částky 10.000.000 Kč, jakožto úhrady za neoprávněný zásah ze strany žalovaného do osobnostních práv žalobce a jeho rodiny, včetně zákonného úroku z prodlení z uvedené částky, dle zákona č. 82/1998 Sb., způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Usnesením ze dne 30. 4. 2019 č. j. 30 A 53/2019-46 vyloučil krajský soud podle § 39 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s.ř.s.“) řízení o žalobě o zaplacení částky 10.000.000 Kč, jakožto úhrady za neoprávněný zásah ze strany žalovaného do osobnostních práv žalobce a jeho rodiny, včetně zákonného úroku z prodlení z předmětné částky, nárokovanou dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, k samostatnému projednání. K vyloučení právě projednávané žaloby k samostatnému projednání došlo proto, že pravomoc rozhodovat o této žalobě soudy ve správním soudnictví nemají. Ta náleží dle § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“) civilním soudům; dle § 9 o. s. ř. jsou věcně příslušnými k rozhodování o této žalobě okresní soudy. Část žaloby, týkají se ochrany před nečinností správního orgánu, postoupil z důvodu místní nepříslušnosti usnesením ze dne 15. 5. 2019 k Městskému soudu v Praze.
3. V právě souzené věci pod sp. zn. 30 A 58/2019 soud posuzuje žalobcovu žalobu na zaplacení částky 10.000.000 Kč, jakožto úhrady za neoprávněný zásah ze strany žalovaného do osobnostních práv žalobce a jeho rodiny, a zákonného úroku z prodlení dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
4. Zdejší jako soud rozhodující ve správním soudnictví dospěl k závěru, že žalobu na zaplacení částky 10.000.000 Kč, jakožto úhrady za neoprávněný zásah ze strany žalovaného do osobnostních práv žalobce a jeho rodiny (coby „zadostiučinění“), a zákonného úroku z prodlení dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je nutno odmítnout, a to z následujících důvodů:
5. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob „způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.“
6. Podle § 4 odst. 1 s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o

a)      žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),

b)      ochraně proti nečinnosti správního orgánu,

c)      ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,

d)      kompetenčních žalobách.

7. Podle § 4 odst. 2 s.ř.s. ve správním soudnictví dále soudy rozhodují

a)      ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda,

b)      ve věcech politických stran a politických hnutí,

c)      zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

8. Podle § 46 odst. 2 s.ř.s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. Podáním žaloby o zaplacení částky 10.000.000 Kč, jakožto úhrady za neoprávněný zásah ze strany žalovaného do osobnostních práv žalobce a jeho rodiny (coby „zadostiučinění“), a zákonného úroku z prodlení dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, právě k takové situaci došlo.
9. V daném případě se nejedná o ochranu veřejných subjektivních práv žalobce prostřednictvím žaloby, kterou podle shora citovaného § 4 odst. 1 a 2 s.ř.s. projednávají soudy ve správním soudnictví. Nároků vyplývajících ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, se žalobce může domáhat výlučně v občanském soudním řízení u civilního soudu. Krajský soud v Plzni proto v souladu podle § 46 odst. 2 s.ř.s. žalobu odmítl.
10. Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1 věta prvá s.ř.s. a contrario).
11. Byla-li žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s.).

1. Nároků vyplývajících ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, se žalobce může domáhat podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§46 odst. 2 s.ř.s.) u místně příslušného okresního soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, a to tak, aby v této lhůtě žaloba k tomuto soudu došla (§ 82 odst. 3 o.s.ř.).

2. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.