č. j. 61 Az 43/2018 - 63

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

 

žalobkyně: B. T.

zastoupen advokátem Mgr. Ladislavem Bártou

sídlem 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, Purkyňova 87/6

 

proti  

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3

 

o žalobě proti rozhodnutí ze dne  23. 10. 2018, č.j. OAM-207/LE-VL17-P07-2018, o udělení mezinárodní ochrany

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra ČR ze dne 23. 10. 2018 č. j. OAM-207/LE-VL17-P07-2018 se zrušuje a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Odměna advokáta Mgr. Ladislava Bárty se určuje částkou 6 800 Kč, která mu bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

                                   

                                                             Odůvodnění:

 

  1. Rozhodnutím ze dne 23. 10. 2018, č.j. OAM-207/LE-VL17-P07-2018 žalovaný zastavil řízení ve věci žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle ust. § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) pro nepřípustnost této žádosti podle ust. § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že nynější žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany byla podána dne 12. 9. 2018. Tuto žádost žalobce odůvodnil tím, že má strach o život. Má doklad o tom, že jim vykradli dům a jeho matku málem zabili ukrajinští nacionalisté. Dále žalobce uvedl, že žádá o protézu, protože je už 8 měsíců zavřen na pokoji. Pracoval jako hlavní inženýr, má dvě vysoké školy, stáže v Anglii, zná několik jazyků a nyní je jako bezdomovec. Na Ukrajinu se vrátit nemůže, neboť tam se svým politickým přesvědčením nepřežije a navíc je invalida. Žalovaný v odůvodnění dále uvedl, že první žádost o udělení mezinárodní ochrany podal žalobce dne 16. 12. 2017 a jako důvod této žádosti tehdy uvedl, že má obavy z trestního stíhání za účast na událostech v Kyjevě během demonstrace na Majdanu a obavu z nacionalismu kvůli napadení matky i jeho samotného. Dále uvedl potřebu legalizace svého dalšího pobytu v ČR, i svůj zdravotní stav, kdy mu byla amputována dolní končetina. O této první žádosti žalobce bylo vedeno správní řízení pod č. j. OAM-183/LE-VL14-2017 a bylo ukončeno rozhodnutím ze dne 7. 5. 2018, o neudělení mezinárodní ochrany žalobci, které nabylo právní moci dne 24. 5. 2018. V rámci tohoto prvního správního řízení žalovaný dospěl k závěru, že hlavním důvodem podané žádosti žalobce o mezinárodní ochranu v ČR byla snaha vyhnout se hrozícímu se vyhoštění, poté, co byl v ČR zadržen pro nelegální pobyt a umístěn z důvodu realizace správního vyhoštění do zařízení pro zajištění cizinců, kde až následně po poučení policií o této možnosti příslušnou žádost podal. Podle žalovaného v nynějším řízení o opakované žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne 12. 9. 2018 žalobce neuvedl žádné nové informace či skutečnosti, které by bylo zapotřebí opětovně hodnotit, a to ani ve vztahu k jeho zdravotnímu stavu. Jeho nová sdělení se týkají pouze nejrůznějších stížností na jeho pobyt v zařízení pro zajištění cizinců a jeho jednotlivé aspekty, personál, zařízení a volnočasové aktivity, které pro posuzování návratu žalobce do vlasti nemají žádnou relevanci. Podle odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je žalobci v příslušném zařízení poskytována zcela nadstandartní péče, odpovídající jeho zdravotnímu stavu a jeho potřebám a je adekvátně reagováno na veškeré jeho požadavky či žádosti týkající se jak zdravotní péče, tak i podmínek jeho ubytování v tomto zařízení. Naopak nelze přehlédnout řadu úředních záznamů o zcela nepřípustném a agresivním chování žalobce ve vztahu k jiným osobám umístěným v zařízení, ale i ve vztahu k pracovníkům tohoto zařízení, které nelze omlouvat jeho zdravotním postižením.
  2. Žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, kterou nijak neodůvodnil a zároveň požádal, aby mu pro toto řízení byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Jeho žádosti krajský soud vyhověl usnesením ze dne 14. 11. 2018, jímž zároveň vyzval ustanoveného právního zástupce k doplnění žaloby. Podáním ze dne 23. 11. 2018 specifikoval právním zástupce žalobce žalobní body tak, že bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces a na nahlížení do spisového materiálu. Žalobce jako cizinec se bez znalosti českého jazyka nebyl schopen řádně uplatňovat svá práva, a proto poté, co mu žalovaný předložil spisový materiál, udělil plnou moc advokátu, aby bylo zajištěno, že bude schopen adekvátně reagovat na obsah spisového materiálu a formulovat své azylové důvody tak, aby jeho žádost nebyla vyhodnocena jako opakovaná. Dne 11. 10. 2018 bylo žalovanému datovou schránkou zasláno oznámení o převzetí právního zastoupení společně s plnou mocí a zároveň v této písemnosti žalobce požádal o umožnění nahlédnutí do spisového materiálu. Žalovaný na tuto žádost reagoval až po vydání rozhodnutí ve věci samé, a to tak, že po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, tj. dne 29. 10. 2018 doručil právnímu zástupci žalobce odpověď na jeho žádost a umožnil mu do spisového materiálu nahlížet dne 7. 11. 2018. Tím, že právnímu zástupci žalobce neumožnil seznámit se se spisem ještě před vydáním rozhodnutí, upřel žalobci možnost nahlédnout do správního spisu a případně doplnit jeho žádost před vydáním rozhodnutí dne 23. 10. 2018. Žalovaný až dne 26. 10. 2018 vyhotovil odpověď na žádost žalobce o nahlédnutí do spisového materiálu, kterou právnímu zástupci žalobce doručil až po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci samé dne 29. 10. 2018. Dále žalobce žalovanému vytýkal, že se nesprávně zabýval tím, že nedošlo v zemi jeho původu k takové zásadní změně situace, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Z těchto důvodů žalobce navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc žalovanému vrácena k dalšímu řízení.
  3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Poukázal na to, že dne 5. 10. 2018 byla žalobci dána možnost se seznámit s podklady rozhodnutí a informacemi, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady pro rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. Žalobce se s podklady seznámil za přítomnosti tlumočníka ruského jazyka, byl tedy dostatečně s nimi seznámen a byl schopen hájit své zájmy a uplatňovat svá práva. Skutečnost, že právnímu zástupce žalobce odpověděl žalovaný na jeho žádost o umožnění nahlížet do správního spisu až dne 26. 10. 2018 podle žalovaného neznamená porušení procesních práv žalobce, protože nahlížení do spisu žalobci, respektive jeho právnímu zástupci nebylo upřeno a taktéž mezidobí do vydání rozhodnutí nebyli omezováni na dokládání důkazních materiálů, jakožto podkladů pro vydání rozhodnutí. Žalovaný dodal, že ze spisových materiálů vyplývá, že v zemi původu žalobce obecně nedošlo k takové zásadní změně politické a bezpečnostní situace, která by mohla založit opodstatněnost jeho nové žádosti a udělení mezinárodní ochrany.
  4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne OAM-207/LE-VL17-P07-2018 a z obsahu správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s.).
  5. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že nynější projednávanou žádost o udělení mezinárodní ochrany podal žalobce dne 12. 9. 2018. V rámci poskytnutí údajů k této žádosti dne 17. 9. 2018 uvedl, že má strach o život, vykradli jim dům a jeho matku málem zabili ukrajinští nacionalisté. Požaduje protézu, je osm měsíců zavřený v pokoji. Uvedl, že pracoval jako hlavní inženýr a nyní je bezdomovec. Má dvě vysoké školy a nežádá nic jiného, než protézu, může pomoci našemu státu. Má stáže v Anglii a zná několik jazyků. Na Ukrajinu se nemůže vrátit kvůli svému politickému přesvědčení a navíc je invalida. Požaduje, aby byl kontaktován pracovníky NUHCH a Mezinárodního červeného kříže. Dne 11. 10. 2018 byla žalovanému doručena plná moc udělená žalobcem advokátu Mgr. Ladislavu Bártovi k zastupování v řízení o žádosti o mezinárodní ochranu podané dne 12. 9. 2018. K plné moci byl připojen přípis Mgr. Bárty, v němž oznamuje, že převzal právní zastoupení žalobce a že zároveň žádá o nahlížení do spisové dokumentace s tím, aby mohl být přítomen i žalobce. Téhož dne, tj. 11. 10. 2018 byla žalovanému doručena žádost samotného žalobce o nahlédnutí do jeho osobního spisu, a to ve středu 17. 10. 2018 za přítomnosti „jeho advokátu (právníku)“. Dne 23. 10. 2018 vyhotovil žalovaný předvolání k převzetí rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, kterým vyzval žalobce, aby se dostavil dne 29. 10. 2018 na pracovišti žalovaného – Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty k převzetí rozhodnutí ve věci jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Podle úředního záznamu ze dne 23. 10. 2018 žalobce uvedené předvolání si přečetl, avšak následně jej odmítl převzít a podepsat. Přípisem ze dne 23. 10. 2018 byl Mgr. Ladislav Bárta vyrozuměn o správním úkonu převzetí rozhodnutí ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce, které proběhne ve dne 29. 10. 2018. Dalším přípisem ze dne 26. 10. 2018 sdělil žalovaný jak žalobci, tak jeho právnímu zástupci, že na základě žádosti o možnost nahlédnutí do spisového materiálu, doručené žalovanému dne 11. 10. 2018 žalovaný sděluje, že předmětný spis bude připraven k nahlédnutí dne 7. 11 2018 v 9:00 hod. na pracovišti žalovaného – Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty. Součástí správního spisu je mimo jiné žalobou napadené rozhodnutí ze dne 23. 10. 2018 s doložkou nabytí právní moci dne 29. 10. 2018.
  6. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s podanou žalobou požádal zároveň o ustanovení zástupce z řad advokátů, který jej bude zastupovat ve správním řízení, týkajícím se jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Svou žádost odůvodnil tím, že advokát Mgr. Ladislav Bárta jej zastupoval již v dřívějším řízení o udělení mezinárodní ochrany a byl mu ustanoven Krajským soudem v Ostravě i pro řízení o žalobě o jeho zajištění podle zákona o azylu. Žalobce tak využil možnosti dané v ust. § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, podle něhož si účastník může zvolit zmocněnce. Podle ust. § 38 odst. 1 věty první správního řádu, účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. Ustanovení § 36 odst. 3 věty první správního řádu pak správnímu orgánu ukládá, že nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutím vzdal. S podklady pro rozhodnutí ve věci národní ochrany byl žalobce seznámen podle sepsaného protokolu dne 5. 10. 2018 za přítomnosti tlumočnice jazyka ruského a ukrajinského. Nicméně dne 11. 10. 2018 byla žalovanému doručena písemnost Mgr. Ladislava Bárty o převzetí právního zastoupení žalobce s doloženou plnou mocí ze dne 10. 10. 2018, ve které žalovaného požádal o nahlížení do spisové dokumentace s tím, aby mohl být tomu přítomen žalobce. Kromě toho žalobce sám téhož dne, tj. 11. 10. 2018 doručil žalovanému svou žádost o nahlédnutí do spisu. Žalovaný na to vydal dne 23. 10 .2018 žalobou napadené rozhodnutí, které si téhož dne žalobce odmítl převzít. Přípisem ze dne 26. 10. 2018 pak žalovaný sdělil jak žalobci tak jeho právnímu zástupci, že předmětný spisový materiál bude připraven k nahlédnutí dne 7. 11. 2018. Tímto postupem žalovaný fakticky porušil výše uvedené ust. § 36 odst. 3 správního řádu, když neumožnil právnímu zástupci žalobce nahlédnout do spisu ještě před vydáním rozhodnutí za přítomnosti žalobce. Namísto toho dne 23. 10. 2018 rozhodl ve věci samé a teprve až poté dne 26. 10. sdělil žalobci a jeho právnímu zástupci termín, kdy bude možno do spisové dokumentace nahlížet.
  7. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného pro vady řízení bez jednání tímto rozsudkem zrušil podle ust. § 76 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a věc mu vrátil v souladu s ust. § 78 odst. 4 s. ř. s. k dalšímu řízení. Před vydáním nového rozhodnutí bude žalovaný povinen v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu umožnit právní moc zástupci žalobce, případně i za přítomnosti žalobce samotného nahlížet do spisové dokumentace. V novém rozhodnutí bude mít žalovaný možnost se též vyjádřit k další žalobní námitce, tj. zda nedošlo v zemi původu žalobce k zásadní změně situace, který by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany.
  8. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalobci žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
  9. Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna za jeho zastupování v rozsahu dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč a dvou režijních paušálů po 300 Kč v souladu s ustanovením § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

 

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

 

Ostrava  21. května  2019

 

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje