USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Lehké, Ph. D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

žalobce:                P. S., narozený „X“,

                             bytem „X“, 

proti     

žalovanému:         Magistrát města Chomutova,  

                             sídlem Zborovská 4602, 430 01 Chomutov,  

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 7. 2018, sp. zn. MMCH/28175/SD/57/2015/ODaSČ/Cha,

takto:

1. Žaloba se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se předmětnou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Magistrátu města Chomutova, odbor dopravních a správních činností ze dne 13. 7. 2018, č. j. MMCH/28175/SD/57/2015/ODaSČ/Cha, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, neboť dle ustanovení § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dale jen „zákon o pozemních komunikacích”), se dopustil správního deliktu tím, že dne 9. 4. 2014 v 16.25 hod. v obci Chomutov, v ulici Farského na pozemní komunikaci jako provozovatel motorového vozidla značky Kia RZ “X” nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

2. V ustanovení § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je výslovně uvedeno, že ochrany veřejných subjektivních práv se lze domáhat teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, pokud je právní úprava připouští. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 19. 7. 2007, č. j. 7 Afs 12/2007-110, podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ve správním soudnictví soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Svých práv se tedy žalobou proti rozhodnutí správního orgánu nemůže úspěšně domoci ten, o jehož opravném prostředku nebylo doposud vůbec rozhodnuto.

3. Z podané žaloby vyplývá, že žalobce touto žalobou napadá příkaz, kterým mu byla uložena pokuta za spáchání výše zmíněného správního deliktu. Příkaz vydaný v souladu s ustanovením § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen “s. ř.”) je prvostupňovým rozhodnutím ve věci. Proti příkazu může v souladu s ustanovením § 150 odst. 3 s. ř. ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Dle sdělení Magistrátu města Chomutova ze dne 20. 8. 2018 opravný prostředek proti příkazu podán nebyl.

4. V návaznosti na shora uvedené skutečnosti je nutno konstatovat, že žalobce v posuzovaném případě nevyčerpal zákonem upravené opravné prostředky. Žalobce se totiž nemůže domáhat žalobou soudního přezkumu prvoinstančního rozhodnutí, pokud nebyly z jeho strany využity řádné opravné prostředky v rámci správního řízení. Takovou žalobu je nutné považovat za nepřípustnou a ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 68 písm. a) s. ř. s. ji nelze soudem meritorně přezkoumat, nýbrž musí být odmítnuta. Proto soud výrokem I. rozhodl o odmítnutí žaloby z důvodu její nepřípustnosti.

5. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, protože ke dni vydání rozhodnutí nebyl poplatek uhrazen.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacenísoudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 22. května 2019

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.                               

předsedkyně senátu