č. j. 78 A 4/2019-16

 

 

USNESENÍ

 

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., ve věci

žalobce: R.  G., narozený „X“,

  bytem „X“,

  zastoupený advokátem Mgr. Ladislavem Malečkem,

  se sídlem Nerudova 22, 412 01  Litoměřice,

 

proti

žalovanému:  Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství,

  se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem,

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 12. 2018, č. j. 5224/DS/2018, JID: 186480/2018/KUUK/FD,

takto:

 

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

  1. Dne 23. 1. 2019 byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručena prostřednictvím datové schránky žaloba, kterou se žalobce domáhal údajně prostřednictvím svého právního zástupce, Mgr. Ladislava Malečka, zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 28. 12. 2018, č. j. 5224/DS/2018, JID: 186480/2018/KUUK/FD, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Litoměřice, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 24. 1. 2018, č. j. MULTM/0005961/18/DOPPŘ/Jre, sp. zn. 0074328/17/DOP/Jre/1064, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání tří přestupků podle ust. § 125c odst. 1 písm. d), ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 a ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za což mu byla uložena pokuta ve výši 30 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení na dobu 24 měsíců, jakož mu byla i uložena povinnost uhradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Současně s podáním žaloby požádal žalobce o přiznání odkladného účinku žalobě.
  2. S ohledem na skutečnost, že k žalobě nebyla připojena plná moc, byl údajný právní zástupce žalobce, Mgr. Ladislav Maleček, vyzván k jejímu doložení neformální výzvou soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 78 A 4/2019-4, a opakovanou neformální výzvou ze dne 25. 2. 2019, č. j. 78 A 4/2019-12. Požadovaná plná moc však ani přes obě neformální výzvy soudu doložena nebyla, naopak dne 28. 2. 2019 bylo soudu doručeno sdělení zaslané z datové schránky Mgr. Ladislava Malečka, že žalobce bere podanou žalobu zpět v celém rozsahu a žádá o zastavení řízení.
  3. Vzhledem ke stále trvající absenci plné moci k zastupování nemohl soud k tomuto podání Mgr. Ladislava Malečka přihlížet, a to až do okamžiku předložení plné moci, neboť advokát bez doložení svého zplnomocnění od svého klienta (v daném případě žalobce) nemůže s úspěchem iniciovat soudní řízení a posléze disponovat s jeho předmětem, to vše obzvláště za situace, kdy ze strany žalobce nebyla dosud splněna poplatková povinnost. 
  4. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud proto přikročil v intencích ust. § 32 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), k vydání kvalifikované výzvy v podobě usnesení ze dne 25. 3. 2019, č. j. 78 A 4/2019-15, jíž byl údajný právní zástupce žalobce vyzván k předložení plné moci k zastupování žalobce v předmětné věci do tří dnů od doručení výzvy, čili k odstranění nedostatku podmínek řízení v přiměřené lhůtě k jejímu splnění. V dané výzvě byl údajný právní zástupce žalobce současně výslovně soudem poučen o následcích nesplnění výzvy. Postup soudu plně odpovídal závěrům, které vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017-33, jenž je dostupný na www.nssoud.cz), když v daném rozhodnutí bylo vysloveno, že „[b]yla-li žaloba podána zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele.“     
  5. Ze strany právního zástupce ani žalobce samotného však do dnešního dne nebyla soudu předložena plné moci k zastupování žalobce v předmětné věci, třebaže výše specifikovaná kvalifikovaná výzva byla údajnému právnímu zástupci žalobce řádně doručena do jeho datové schránky dne 27. 3. 2019, v důsledku čehož došlo zjevně k marnému uplynutí stanovené tří denní lhůty ke splnění výzvy.
  6. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., platí, že soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.  
  7. S ohledem na právě uvedené byl tak soud nucen konstatovat, že údajný právní zástupce žalobce přes kvalifikovanou výzvu soudu v následně stanovené soudcovské lhůtě a ani do dne vydání tohoto usnesení nepředložil plnou moc k zastupování žalobce.
  8. Tím se z odstranitelného nedostatku podmínek řízení staly neodstranitelné nedostatky podmínky řízení, pro které soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. předmětné podání ve výroku usnesení I. odmítl.  
  9. V důsledku odmítnutí podání současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
  10. Jelikož žalobce dosud neuhradil nic na soudní poplatek, tak soud o případném vrácení soudního poplatku nerozhodoval.

 

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Ústí nad Labem 18. dubna 2019

 

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

samosoudce 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.