USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

 

navrhovatele:  XX

 bytem XX

 

proti odpůrcům:  1) XX

  sídlem XX

2) XX

 jednající XX 

3) XX

 jednající XX

4) XX

 jednající XX

5) XX

 jednající XX

6) XX

 jednající XX

7) XX

 jednající XX

8) XX

 jednající XX

 

 

o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování do zastupitelstva města Ralsko ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. října 2018

 

takto:

 

  1. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování do zastupitelstva města Ralsko
    ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Návrhem ze dne 19. 10. 2018 navrhovatel zpochybnil platnost hlasování a voleb do zastupitelstva města Ralsko. Jako důvody pro podání návrhu uvedl podezření, že ve volebním okrsku 2 (XX) mohlo dojít k manipulaci s hlasovacími lístky při sčítání hlasů nebo s volebními výsledky při jejich předávání. Doba sčítání a vyhodnocení výsledků byla neúměrně dlouhá, zisky stran byly v porovnání s ostatními volebními okrsky nepravděpodobné. Je zde také podezření na ovlivňování volební komise ve volebním okrsku 3 (Ploužnice), došlo zde ke konfliktu mezi volební komisí, když se lídr kandidátky SNK Evropští demokraté pokusil vnutit voliče nezapsané na seznam voličů, což by mohlo být zaznamenáno v zápisu volební komise. Také je zde podezření na nepovolenou předvolební agitaci a ovlivňování voličů, podezření ze zástupného vyplňování volebních lístků před volební místností u voličů, kteří v Ralsku nebydlí a nemají zde ukončený trvalý pobyt, kteří byli k volbám svezeni za úplatu. Toto možné jednání by mohlo být zaznamenáno na bezpečnostním kamerovém systému. Nakonec navrhovatel namítl, že volební strana XX nezískala mandát, ačkoli ziskem 5,01 % překročila pětiprocentní hranici.

 

  1. V písemném vyjádření k návrhu Městský úřad Ralsko jako volební orgán uvedl, že k prodloužení lhůty pro odevzdání volebních výsledků došlo proto, že volební strany do komisí delegovaly členy vyššího věku s minimálními zkušenostmi, což vedlo ke zvýšení opatrnosti při sčítání hlasů. Rovněž došlo k technickému problému s tiskárnou. Na lídra uvedené politické strany se obrátil cizí státní příslušník s právem volit (občan Slovenské republiky), došlo k nesplnění povinnosti podat žádost o zápis do dodatku stálého seznamu voličů. Ke kamerovému záznamu městský úřad odkázal na vyhodnocení záznamu z kamerového systému ve městě. Podle úředního záznamu městské policie, která dne 22. 10. 2018 obsah záznamu vyhodnotila, dne 5. 10. 2018 v době
    od 16:28 – 16:46 hodin byl před vchodem do volební místnosti přítomen kandidát za SNK Evropští demokraté XX, který komunikoval s přicházejícími občany, a v několika případech si k němu občané přisedli, manipulovali s nějakými papíry, pravděpodobně volebními lístky. Ze záznamu byla patrná pouze komunikace XX s občany, nikoli jeho zásah do volebních lístků či jiné ovlivňování občanů. Potom s tímto kandidátem komunikovala členka volební komise XX a mladý muž v obleku. K poslední námitce městský úřad oponoval návrhu tím, že ve volbách do zastupitelstev obcí se uplatňuje jiný systém sčítání hlasů oproti volbám do Poslanecké sněmovny. Při překročení 5 % hranice nemusí dostat strana mandát.

 

  1. Vyjádřila se i volební strana SNK Evropští demokraté. Sdílela podezření, že volební komise (volební okrsek č. 2) nemusela řádně sčítat hlasy. Uvedla, že v žádné z volebních komisí neměla svého zástupce, ale že členové volebních komisí okrsků v Ralsku prokázali v průběhu voleb nedostatečnou kompetenci (bez předsedy nedokázali jednat vůči voličům předepsaným způsobem, správně je informovat např. o možnosti použít volebního zákona v tištěné podobě při nejasnostech a dotazech), v těchto případech nevyužili ani tzv. hotlinku. K další námitce konstatovala, že je neopodstatněná. Volit byli občané s trvalým pobytem a občanstvím v souladu s volebním právem a občané, kteří dlouhodobě žijí v sídelní oblasti Ralsko – Ploužnice. Ale komise v okrsku č. 3 na Ploužnici neuměla bez přítomnosti předsedy vysvětlit občanům s trvalým pobytem na Ploužnici a občanstvím SR, proč nemohou volit, a bez vysvětlení je vykazovala z volební místnosti. Proto se na lídra (XX) obrátily dvě voličky s trvalým pobytem na x a občanstvím Slovenské republiky telefonicky, neboť jim nebylo umožněno volit a nebylo jim podáno vysvětlení. Lídr volební strany požádal volební komisi,
    aby vysvětlila důvod vykázání těchto voliček, ale nikdy z přítomných členů to nedokázal vysvětlit tuto skutečnost, proto vše ověřil telefonicky na krajském úřadě tzv. hotlinkou. Poté se vrátil k okrskové volební komisi č. 3 na Ploužnici vysvětlit členům komise, jaké zjistil informace a omluvil se za svou a jejich neznalost. Události byli přítomni strážníci městské policie. Lídr volební strany se dále vyjádřil k informaci o svozu voličů za úplatu. Prohlásil, že v průběhu voleb nedělal žádnou agitaci, ani nesvážel za úplatu žádné voliče k volebním místnostem. K volební komisi v okrsku č. 3 dovezl své 3 rodinné příslušníky, kteří nestihli odvolit v čase výjezdu s urnou na Náhlově, nejsou pojízdní a chtěli naplnit volební právo.

 

  1. Volební strana Změna pro Ralsko – odpůrce 8) – uvedl, že s ohledem na velikost volebního okrsku č. 2 bylo sčítání hlasů neúměrně zdlouhavé a výsledky překvapující, ale nikdo z kandidátů nezaznamenal žádnou nezákonnost. K druhému návrhovému bodu se odpůrce 8) nevyjádřil, neboť popisovanému jednání nebyl nikdo přítomen. Na podporu návrhu však odpůrce 8) zmínil nikoli nestranný postoj úřadu a nekalé praktiky konkurentů. Jako příklad uvedl, že sama referentka úřadu rozhodla, která volební strana má nahradit kandidátku zapsanou na kandidátní listině dvou volebních stran – hnutí ANO a odpůrce 8), když rozhodnout se má podle zákona samotný kandidát. Toto vyvolalo konflikt mezi kandidátkou a hnutím ANO, odpůrce 8) ustoupil a kandidátku nahradil jiným kandidátem. Pochybnosti panují i ohledně losování čísel kandidátních stran, i když není veřejné losování nebo losování za přítomnosti zástupců stran podmínku, je zcela běžnou praxí. Odpůrce 8) poté konstatoval, že byl poškozen odstoupením dvou kandidátek, které bylo vyvoláno jednak střetem s bytovou komisí města (jež však nelze prokázat), jednak rodinným konfliktem s kandidátek za jinou volební stranu, v souvislosti s příslibem přidělení veřejných zakázek rodinnému příslušníku (ovšem také bez relevantních důkazů). S ohledem na důkazní nouzi nepodával odpůrce 8) návrh na neplatnost výsledků hlasování, ani trestní oznámení pro podezření z úplatkářství či ovlivňování výsledků voleb, ale podporuje podezření, že volby neprobíhaly v souladu se zákonem, a vyjádřil naději, že soud podanému návrhu vyhoví.

 

  1. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát, anebo sdružení nezávislých kandidátu návrhem u soudu domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

 

  1. Podle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 322/2016 Sb. (dále jen „zákona o volbách do zastupitelstev obcí“), podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Dle § 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Podle ustálené judikatury správních soudů existují v obecné rovině tři základní předpoklady vyhovění volební stížnosti: 1) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona; 2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož volba je napadena volební stížností; a 3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu kandidáta. V této souvislosti uvádí soud, že s účinností od 1. 1. 2017 novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí provedená zákonem č. 322/2016 Sb. vyžaduje zjištění, že namítaná nezákonnost hrubě ovlivnila výsledek voleb, hlasování či volby kandidáta.

 

  1. Před meritorním posouzením podaného návrhu se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou nějaké překážky bránící vlastnímu projednání věci. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle § 90 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí aktivně legitimován k podání návrhu, neboť se jedná o osobu, která byla přihlášena k trvalému pobytu v Ralsku a je zapsána do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku č. 1 Hradčany, což soudu potvrdil Městský úřad Ralsko vedoucí stálý seznam voličů.

 

  1. Návrh byl podán písemně dne 19. 10. 2018 v 9:40 hodin u podepsaného soudu jako soudu věcně a místně příslušného, tedy v poslední den zákonné desetidenní lhůty dle § 60 odst. 1, § 67 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, když k vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí došlo dne 9. 10. 2018 pod č. 225/2018 Sb.

 

  1. V obecné rovině je třeba uvést, že podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, Pl. ÚS 73/04 (vyhlášen pod č. 140/2005 Sb.), plyne pro postup soudu v řízení ve věcech volebních vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů a že předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Nejvyšší správní soud pak v usnesení ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51 (rozhodnutí NSS dostupná
    na www.nssoud.cz), konstatoval že „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, které nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.“ V citovaném usnesení Nejvyšší správní soud dále uvedl, že „funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána natolik široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat, či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky“.

 

  1. Navrhovatel pouze na základě tvrzeného zpoždění s odevzdáním volebních výsledků v okrsku č. 2 dovozuje manipulaci s hlasy, případně výsledky voleb. Tato velmi obecná, ničím nepodložená námitka nemůže vést k prohlášení výsledků voleb za neplatné. Navrhovatel svá tvrzení ničím konkrétním nepodložil, ani neoznačil žádné důkazy, které by měly manipulaci s hlasovacími lístky či výsledky voleb potvrdit.

 

  1. Podle § 42 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí vyhotoví okrsková volební komise o průběhu a výsledků hlasování zápis, který podepisují její členové. Pokud některý člen okrskové volební komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. Podle § 42 odst. 2 citovaného zákona se v zápisu mimo jiné uvedou důvody pro odročení, přerušení nebo prodloužení hlasování a také stručný obsah oznámení a stížností, které byly podání okrskové volební komisi, dále i usnesení, které komise přijala a jejich stručné odůvodnění. Současně každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována, může podle § 17 odst. 2 citovaného zákona do okrskové volební komise delegovat svého člena a náhradníka, čímž je jí umožněn dohled nad činnostmi okrskových volebních komisí v průběhu hlasování, sčítání odevzdaných hlasů a předávání výsledku voleb. Z uvedeného tedy vyplývá,
    že okrskové volební komise mají v průběhu hlasování stěžejní úlohu, je věcí samotných aktérů voleb, kteří mohou do okrskových komisí delegovat své členy, aby takto vzájemně kontrolovali dodržování zákonných pravidel (srov. obdobně usnesení NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46). Pokud by v průběhu hlasování a při sčítání výsledků vyvstal nějaký problém, mělo by to být především zjistitelné ze zápisů o průběhu a výsledků hlasování.

 

  1. Po nahlédnutí do předložené volební dokumentace soud zjistil, že ve volebním okrsku č. 2 (Kuřívody) zápis vyhotovený dle shora uvedeného ustanovení podepsali členové komise s právem hlasovat a zapisovatel, nikdo ze členů komise neodmítl zápis podepsat. Podle zápisu nikdo z členů komise, ale ani žádný volič nepodal proti průběhu voleb stížnost. Čas vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování (zde konkrétně 18:36 hodin dne 6. 10. 2018) sám o sobě nelze považovat za závažnou indicii, která by poukazovala na manipulaci s hlasy ve prospěch určité volební strany a zavdala by příčinu k takové široké formě soudní kontroly volebních výsledků, jaké se navrhovatel domáhá. Ani ve spojení s tvrzením volební strany SNK Evropští demokraté ohledně nekompetence členů okrskové volební komise bez přítomnosti předsedy správně reagovat na všechny dotazy voličů a informovat je vyčerpávajícím způsobem nelze dospět k závěru, že jsou zde opravdu takové závažné indicie, které zavdávají příčinu pochybovat o regulérnosti vyhodnocení hlasovacích lístků, sčítání hlasů a výsledků hlasování v daném volebním okrsku. Rovněž volební strana Změna pro Ralsko vyjádřila pouhé spekulace, současně uvedla, že nikdo z jejich členů nezaznamenal nezákonnost.

 

  1. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 3 (Ploužnice) soud rovněž nezjistil, že by došlo k nějakým potížím, které by mohly hlasování a výsledky voleb ovlivnit. Všichni členové komise řádně zápis o průběhu a výsledku hlasování podepsali, žádný člen neodmítnul svůj podpis připojit, žádný volič nepodal proti průběhu voleb a hlasování stížnost, o které by musela komise rozhodovat. Přitom je úkolem okrskových volebních komisí podle § 16 zákona o volbách do zastupitelstev obcí dbát nad průběhem hlasování. Navrhovatelem tvrzený konflikt lídra strany SNK Evropští demokraté v souvislosti s případem voliče, který nebyl zapsán do stálého seznamu voličů, Městský úřad Ralsko potvrdil. Současně uvedl, že tento cizí státní příslušník Slovenské republiky nesplnil povinnost podat žádost o zápis do dodatku stálého seznamu voličů. Podle vyjádření samotné volební strany SKN Evropští demokraté šlo o dvě voličky s trvalým pobytem v x, státní příslušnice Slovenské republiky, pro něž důvody nemožnosti volit zjišťoval lídr kandidátní listiny XX. Z ničeho ovšem neplyne,
    že by některý cizí státní příslušník volil, ačkoli nebyl zapsán v seznamu voličů ve smyslu § 28 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, res. jeho dodatku. Ostatně navrhovatel pouze zmiňoval, že se kandidát SNK Evropští demokraté nezapsaného voliče pokoušel volební komisi „vnutit voliče“, nikoli, že by k takovému ovlivnění volební komise skutečně došlo a volil volič, který neměl pasivní volební právo. Soud tedy v tomto směru neshledal žádné porušení zákona o volbách.

 

  1. Další námitky se týkají podezření na nepovolenou volební kampaň a ovlivňování voličů a vyplňování volebních lístků před volební místností. Navrhovatel zmiňoval vyplňování volebních lístků u voličů s trvalým pobytem v Ralsku, kteří tam už nebydlí, a jejich svoz za úplatu.

 

  1. Na tomto místě považuje soud za potřebné znovu zdůraznit, že soudní přezkum voleb je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny, vyjádřené svobodným hlasováním a respektujícím práva menšiny (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 20102, sp. zn. Pl. ÚS 5/02, publ. pod č. 476/2002 Sb.), a jak již bylo uvedeno shora, pro postup soudu v řízení ve věcech volebních platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů (srov. nález Ústavního soudu ze dne 36. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, publ. pod č. 140/2005 Sb.). Soud pak může rozhodnutí voličů jako suveréna měnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že voliči by rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 1. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 30/95, publ. pod č. 31/1996 Sb., či ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). Tyto obecné principy soud při posouzené nemohl pominout.

 

  1. Obsahem svých námitek (byť opět velmi nekonkrétních, bez uvedení alespoň přibližného počtu voličů, kterých se tvrzené ovlivňování mělo týkat, bez označení konkrétních důkazů, především ve vztahu k tvrzenému svozu za úplatu, které by nezákonné jednání konkrétních osob mohlo prokázat – navrhovatel pouze zmínil možnost, že je jednání zachyceno na kamerovém systému) navrhovatel v podstatě namítá porušení čistoty volební kampaně a princip rovné volební soutěže stran.

 

  1. Podle § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé volební kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Současně platí, že nikoli každé porušení čistoty volební kampaně je v příčinné souvislosti se složením zvoleného sboru zastupitelů a vedlo nebo prokazatelně mohlo vést k hrubému zkreslení výsledků voleb. Za zakázanou volební agitaci by bylo možno považovat jen takovou, která je přímo zaměřena na bezprostřední okolí volebních místností, není jednorázová či dokonce pouze nahodilá a je natolik intenzivní, že v konečném důsledku je reálně způsobilá ovlivnit chování i takového voliče, který byl bezprostředně před příchodem do volební místnosti již rozhodnut hlasovat určitým způsobem (srov. obdobně usnesení NSS ze dne 19. 11. 2008, č. j. Vol 7/2008-13, publ.
    ve Sb. NSS 2194/2011). Zakázaná je pak nepochybně kampaň vedená tzv. obchodně tržním způsobem (viz nález Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl ÚS 57/10, ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 4/11), kdy dochází k porušení požadavku na svobodné vyjádření vůle lidu, které předpokládá absenci jakékoli formy nátlaku.

 

  1. V dané věci soud vycházel, při absenci konkrétnějších tvrzení ze strany navrhovatele, z toho, co na základě vyhodnocení kamerového systému městskou policií potvrdil Městský úřad Ralsko. Tedy že před volební místností v okrsku č. 3 byl přítomen asi cca 15 minut jeden z kandidátů volební strany SKN Evropští demokraté XX, který hovořil s voliči nad volebními lístky, kterými manipulovali. Takové počínání kandidáta představuje nedovolenou agitaci v bezprostřední blízkosti volební místnosti ve smyslu § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Ničím však nebylo prokázáno, že by tento kandidát vůči voličům postupoval způsobem, kterým by jim upíral svobodné vyjádření jejich vůle ve smyslu shora popsané judikatury především Ústavního soudu a který by vylučoval principy svobodného a tajného hlasování. Navrhovatel pak neuváděl nic konkrétního k zástupnému vyplňování volebních lístků za voliče, kteří v městě nemají ukončený trvalý pobyt. Pokud jde o svoz voličů za úplatu, navrhovatel opět nic bližšího soudu neuvedl, jedná se o ničím nepodložené tvrzení. Ani Městský úřad Ralsko žádné takové podezření nepotvrdil (ani na základě vyhodnocení kamerového systému obce městskou policií). Z vyjádření volební strany SKN Evropští demokraté vyplynulo pouze to, že jejich kandidát č. 1 XX k volbám dovezl své rodinné příslušníky. Soud zdůrazňuje, že soudní přezkum ve věcech volebních nestojí na inkvizičním principu, kdy by soud musel sám vyhledávat veškeré možné relevantní důkazy k tvrzením účastníků, důkazní břemeno tíží především navrhovatele, který musí svá konkrétní skutková tvrzení prokázat. Soud tedy uzavírá, že nebylo ničím prokázáno, že ve volebním okrsku č. 3
    by se jednalo se ze strany SKN Evropští demokraté o natolik agresivní, časově a věcně rozsáhlou agitaci před volební místností, která by představovala takovou formu nátlaku, že by svou podobou byla způsobilá ovlivnit voliče způsobem, že by byly výsledky hlasování ovlivněny hrubým způsobem, či dokonce tzv. „obchodně tržní“ kampaň, jež by byla v extrémním a hrubém nesouladu s principy demokratického státu.  Zdejší soud je navíc přesvědčen o tom, že možné ovlivnění voličů na místní úrovni tím, že se před volební místností setkají s kandidátem určité volební strany, je velmi nepravděpodobné. Voliči v malých městech, jakým Ralsko bezesporu je, jsou na rozdíl od voličů ve velkých městech formováni ve svých rozhodnutích bezprostředními zkušenostmi s jednotlivými kandidáty a právě ty jsou základem jejich volby. Soud vychází z presumpce racionality voličského chování a z toho, že při cestě do volební místnosti
    a při následném hlasování jsou již voliči zpravidla pevně rozhodnuti, komu odevzdají svůj hlas.

 

  1. Jako nedůvodnou vyhodnotil soud i námitku, v níž navrhovatel poukazuje na to, že volební strana INICIATIVA NEZÁVISLÝCH RALSKA nezískala mandát, ačkoli získala 5,01 % z celkového počtu hlasů.

 

  1. K této námitce soud uvádí, že zisk 5 % z celkového počtu platných hlasů zaručuje volební straně v souladu s § 45 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí tzv. vstup do skrutinia, tedy do další fáze rozdělování mandátů jednotlivým politickým stranám. Postup do skrutinia ve volbách do zastupitelstev obcí neznamená automatický zisk mandátu. Další postup pro rozdělení mandátů mezi kandidátní listiny (tedy jednotlivé volební strany) upravují § 45 odst. 2, odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (tzv. d´Hondtova metoda). Postupuje se tak, že počet platných hlasů pro každou kandidátní listinu, která vstoupila do skrutinia, se dělí postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším tak, aby se vypočítalo tolik podílů, kolik kandidátů této strany je uvedeno na kandidátní listině (odvolaní kandidáti a kandidáti, kteří odstoupili, se nepočítají). Všechny podíly vypočtené se poté seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika nejvyšších podílů, kolik mandátů se v obci (volebním obvodu) rozděluje – tj. kolik členů zastupitelstva se v obci volí (resp. kolik členů zastupitelstva se volí ve volebním obvodu). Za každý podíl obdrží kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti dvou nebo více podílů, rozhoduje o jejich pořadí celkový počet platných hlasů odevzdaných pro kandidátní listinu, je-li i ten shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Z uvedeného vyplývá, jednoduše řečeno, že volební strana získá mandát tehdy, jestliže se její podíly vypočtené podle § 45 odst. 2, odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí svou velikostí dle pořadí „vejdou“ do seřazeného seznamu podílů v počtu odpovídajícímu počtu volených kandidátů do zastupitelstva.

 

  1. Podle zápisu o výsledku voleb získala kandidátní listina volební strany INICIATIVA NEZÁVISLÝCH RALSKA 471 hlasů z celkového počtu hlasů 9 400. Postupem dle § 45 odst. 2 věta poslední zákona o volbách do zastupitelstev obcí činily podíly pro tuto kandidátní listinu 235,50; 157,00; 117,75; 94, 20; 78, 50 atd. Nejvyšší podíl pro tuto kandidátní listinu 235,50 však svou velikostí neskončil v pořadí 1 – 15 (15 kandidátů volených do zastupitelstva obce – viz § 45 odst. 2 věta prvá zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Z přílohy č. 1 k zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva města Ralsko totiž vyplynulo, že v pořadí 15. nejnižší podíl,
    který zaručoval kandidátní listině volební strany České strany sociálně demokratické mandát, činil 516,00. V souladu s § 45 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí INICIATIVA NEZÁVISLÝCH RALSKA nezískala mandát do zastupitelstva města Ralsko.

 

  1. Z uvedených důvodů soud návrh jako nedůvodný zamítnul.

 

  1. Pro úplnost soud dodává, že se nemohl zabývat dalšími tvrzeními odpůrce 8) – volební strany Změna pro Ralsko, neboť jím popisované peripetie s výměnou kandidátky původně zapsané na dvou kandidátních listinách a poškození volební strany odstoupením jiných dvou kandidátek, dle jejich přesvědčení pod tlakem vyvolaným osobami spojenými s hnutím ANO, nesouvisí se skutečnostmi, které jako důvod pro vyslovení neplatnosti hlasování uplatnil navrhovatel.

 

  1. Podle § 90 odst. 3 s. ř. s. bylo o návrhu rozhodnuto usnesením, v pořádkové lhůtě 20 dnů, a to bez jednání, neboť soud mohl o návrhu rozhodnout na základě předložených listin a neshledal potřebu provádět další dokazování.

 

  1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.


Poučení:


Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

 

 

Liberec dne 5. listopad 2018.

 

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu