č. j. 6 Ad 25/2015 – 39
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci
žalobce: J. D.
bytem …
zastoupen advokátkou Mgr. Jarmilou Grumlovou
sídlem Politických vězňů 98, Kolín III.
proti
žalované: Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
sídlem Orlická 2020/4, Praha 3
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2015, č. j.: RO/1749/15 Mi, sp. zn.: S-VZP-14-02555225/02-S8E3,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že odvolání žalobce meritorně nepřezkoumával, a to z důvodu opožděnosti podaného odvolání. Žalobce v odvolání poukázal na změnu v příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2013, tuto skutečnost však nedoložil (nepředložil kopii opravného daňového přiznání za rok 2013) a nepodal opravný Přehled za rok 2013. Z tohoto důvodu nebyly shledány předpoklady k zahájení přezkumného řízení.
Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterým je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána nedůvodně. Při přezkoumání rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili.
Soud považje za potřebné zdůraznit, že předmětem přezkoumání je rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost, což znamená, že soud vypořádá pouze námitku žalobce, že v době doručování byl mimo bydliště a že na zásilkce nebylo vyznačeno datum jejího doručení. Námitky směřující proti samotnému zamítnutí žádosti o vrácení přeplatku na pojistném mu v tomto řízení řešit nepřísluší, neboť ani rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání pro opožděnost není rozhodnutím, ve kterém by se správním orgán věcně zabýval odvolacími námitkami. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda nebyl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2003, č. j. 5 A 14/2002 - 35, publ. pod č. 287/2004 Sb. NSS; usnesení rozšířeného senátu ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 As 51/2006 - 105, též rozsudky NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 8 As 51/2006 – 112; ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007 – 111; ze dne 23. 12. 2009, č. j. 5 As 105/2008 – 135; ze dne 23. 4. 2010, č. j. 5 As 10/2010 – 75).
V daném případě bylo prvostupňové rozhodnutí žalobci doručováno do vlastních rukou na jím uvedenou adresu. Podle § 23 odst. 1 správního řádu nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. Podle odstavce 4 téhož ustanovení adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.
Z kopie doručenky rozhodnutí správního orgánu I. stupně vyplývá, že při doručování písemnosti nebyl žalobce zastižen. Žalobce byl vyzván k vyzvednutí zásilky, tato byla připravena k vyzvednutí dne 28. 3. 2015 a následně byla dne 9. 4. 2015 vhozena do schránky.
Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. V daném případě se tedy uplatnila fikce doručení, kdy se rozhodnutí správního orgánu I. stupně považuje za doručené posledním dnem desetidenní lhůty od uložení zásilky, tj. dne 7. 4. 2015. Od 7. 4. 2015 také začala běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání podle § 83 odst. 1 správního řádu, kdy posledním dnem lhůty k podání odvolání byl 22. 4. 2015. Žalobce podal odvolání až dne 29. 4. 2015, tj. opožděně.
K námitce žalobce, že na zásilce nebylo vyznačeno datum vložení do schránky, je třeba uvést, že na stanovení dne doručení v tomto případě nemá vliv skutečnost, kdy po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta (viz rozsudek rozšířeného senátu sp. zn. 3 As 241/2014–41). Pozdější faktické převzetí rozhodnutí nemá na právní účinky doručení již žádný vliv (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 5 As 44/2007 – 93). Při stanovení okamžiku doručení fikcí není rozhodné, že žalobce se dnem doručení nebyl seznámen.
Pokud žalobce v žalobě uvedl, že v době doručování prvostupňového rozhodnutí se v místě nezdržoval, že byl na dovolené, ani toto tvrzení nemůže změnit závěr o tom, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zjištěným skutkovým stavem.
Na případy, kdy se adresát v místě v době doručování písemnosti nezdržuje, dopadá § 24 odst. 2 správního řádu. Podle tohoto ustanovení prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Možnost takového postupu žalobce při podání odvolání nevyužil a v rámci správního řízení vůbec neuvedl, že byl v době doručování na dovolené. Jestliže tento argument neuplatnil při podání odvolání, tak toto tvrzení nemůže být soudem shledáno jako důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí.
Na základě shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaném náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha dne 31. května 2019
Karla Cháberová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: M. V.