USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci

žalobce:    Mgr. T. T., nar. X,

 t.č. X,

proti

žalovaným:    1/ Vězeňská služba ČR,

    sídlem Praha 4, Soudní 1672/1a,

2/ Ministerstvo spravedlnosti 

     sídlem Praha 2, Vyšehradská 16

v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného a o návrhu na finanční odškodnění žalobce

t a k t o :

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků se zamítá.
4. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného a žádá pod bodem 1), aby soud zavázal žalovaného k učinění speciálních opatření pro zajištění zvláštních potřeb vězňů, kteří patří k etnickým menšinám, aby tito měli možnost udržovat vztahy s rodinnými příslušníky mimo území ČR co možná nejrozmanitějším způsobem, tedy měli možnost realizovat nárok na návštěvu prostřednictvím videokonference internetovým spojením. Současně žalobce žádá pod bodem 2) vzhledem k morální škodě způsobené protiprávním jednáním žalovaného o příslušné finanční odškodnění, a to ve výši stanovené zákonem, s tím, že částku určí znalec.

2. Soud se ještě před tím, než se začal zabývat žalobou samotnou, zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny podmínky pro její meritorní projednání, a zjistil, že tomu tak není.

3. V části žaloby pod bodem 1) jde o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Podmínky pro řízení o těchto žalobách jsou uvedeny v ustanovení § 82 až § 87 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ s.ř.s.“).

4. Podle ustanovení § 82 zákona č. 150/2002 Sb, soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

5. Z obsahu podané žaloby je zřejmé, že se žalobce pod bodem 1) žaloby domáhá, aby soud zavázal žalovaného k učinění úkonů, která jsou ale zcela nad rámec možných opatření, která v souvislosti s návštěvami u odsouzených upravuje zákon č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o výkonu trestu“) Ani ustanovení § 72, které upravuje výkon trestu u odsouzených cizinců, ani ustanovení § 19 tohoto zákona, které upravuje podmínky návštěv u odsouzených, možnost videokonferencí internetovým spojením s příbuznými odsouzeného neupravuje. Je tedy patrné, že žádný relevantní právní předpis neukládá žalovanému povinnost zajistit styk odsouzeného s jeho rodinou právě tímto způsobem.

6. Aby soud mohl rozhodnout o tom, že se jedná o nezákonný zásah, musí být forma jednání správního orgánu, jehož splnění se podanou žalobou žalobce domáhá, upravena zákonem a zákon musí její realizaci v tom kterém konkrétním případě umožnit. Jak soud již výše uvedl, taková situace v projednávané věci nenastala. Vzhledem k tomu, že zákon o výkonu trestu neukládá žalovanému povinnost žalobcem požadovanou videokonferenci internetovým spojením s příbuznými zajistit, nelze v „nečinnosti“ žalovaného spočívající v tom, že žalobci tento způsob komunikace s příbuznými neumožnil spatřovat zásah do žalobcových práv.

7. Městský soud proto dospěl k závěru, že v případě návrhu pod bodem 1) nejsou splněny podmínky řízení, když tento nedostatek je neodstranitelný, a proto v této části žalobu podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl.

8. K další části žaloby, ve které se žalobce domáhá pod bodem 2) vyplacení finančního odškodnění za vzniklou morální škodu, soud poukazuje na to, že náhrada majetkové a nemajetkové újmy je upravena zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v ustanovení § 2894 a následujících ustanoveních. Postup, kterým se může navrhovatel ochrany svých práv u soudu domáhat pak vyplývá ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalobce proto musí podat nový návrh – žalobu, podle § 79  o.s.ř. a tuto žalobu musí podat ve lhůtě určené zákonem u příslušného okresního (obvodního) soudu.

9. S ohledem na výše uvedené Městský soud v Praze rozhodl o odmítnutí i druhé části podané žaloby, a to podle ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. neboť soud odmítne návrh také tehdy, domáhá- li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.

10. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

11. Žalobce současně v podané žalobě požádal o osvobození od soudních poplatků. Podle ustanovení § 36 odst. 3 s.ř.s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Žalobce podal návrh, který nelze v řízení před správním soudem projednat, a proto bylo na místě jej bez věcného projednání odmítnout. V tomto případě se tak jedná o zjevně bezúspěšně uplatněný návrh, a proto soud dospěl k závěru, že podmínka pro osvobození od soudních poplatků nebyla splněna.

12. Pokud jde o žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, vycházel soud z  ustanovení § 35 odst. 8 s.ř.s., dle kterého navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Z uvedeného vyplývá, že možnost ustanovení advokáta je vázána na dvě podmínky, a to na splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a objektivní potřebu zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. Ani v tomto případě nebyly žalobcem podmínky naplněny. Jak vyplývá z výše uvedeného, podmínka předpokladu pro osvobození od soudních poplatků nebyla pro zjevnou bezúspěšnost návrhu splněna, a proto soud i tento návrh žalobce zamítl.

P o u č e n í  :

I.   V té části žaloby, ve které se žalobce domáhá finančního odškodnění se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 46 odst. 2 s.ř.s.) u okresního (obvodního) soudu,  jehož místní příslušnost je upravena v § 250 odst. 1 písm. a) o.s.ř., a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (§ 82 odst. 3 o.s.ř.).

II.  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 10. června 2019

JUDr. Hana  V e b e r o v á  v. r.

předsedkyně senátu