č.j. 6 A 168/2015-32

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci

 

žalobce:  S. Š.

                

               zastoupený advokátkou JUDr. Zuzanou Navrátilovou

                se sídlem Praha 3, Jeseniova 1151/55

proti

 

žalovanému:  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

                  se sídlem Praha 1, Karmelitská 7

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2015, č.j. MSMT-19700/2015

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2015, č.j. MSMT-19700/2015, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 15.342,- Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce, advokátky JUDr. Zuzany Navrátilové.

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla jako nedůvodná zamítnuta jeho žádost o přezkoumání výsledku didaktického testu ze zkušebního předmětu matematika (dále jen „žádost“).

 

  1. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že v návaznosti na vyhodnocení testů proběhla validace všech zadání vycházející z podrobné položkové analýzy a komisionálního přezkoumání zadání. Byl vydán a zveřejněn závěrečný validační protokol Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „CZVV“). Žalovaný prostřednictvím svého odborného poradního orgánu prověřil závěry validační procedury a na základě odborného posouzení veškerých podkladů dospěl k závěru, že zadání didaktického textu je v souladu s katalogem požadavků pro příslušný zkušební předmět společné části maturitní zkoušky a v souladu s učebními dokumenty a rámcovými vzdělávacími programy. Dále byla posouzena správnost hodnocení úloh, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska metodologického. Žalovaný dospěl k závěru, že hodnocení žalobce bylo správné. Současně byla dodržena kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky zveřejněná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

  1. Žalovaný dále konstatoval, že v souladu se závaznými pokyny uvedenými na titulní straně testového sešitu byly hodnoceny pouze odpovědi uvedené v záznamovém archu. Poznámky uvedené v testovém sešitu nemohou být předmětem hodnocení.

 

  1. K námitkám žalobce týkajícím se znění předmětných úloh, metodiky jejich hodnocení a klíčů správných řešení žalovaný uvedl, že v záznamovém archu byly všechny zápisy přezkoumány. Digitalizovaný záznamový arch je čitelný a výsledek hodnocení je správně zaznamenán do informačního systému. Postup hodnotitelů byl objektivní a ani v této oblasti nedošlo k žádnému pochybení, které by žalobce poškodilo. Nezávislá odborná komise žalovaného (dále též jen „komise“) ve svém stanovisku k didaktickému textu uvedla, že úloha č. 22 byla správně zadána. Formulace a použitá terminologie je zcela v souladu se standardní středoškolskou terminologií, a nemohla proto vést k nesprávnému pochopení.

 

  1. V žalobě podané proti napadenému rozhodnutí žalobce namítl jeho nepřezkoumatelnost a věcnou nesprávnost. Zdůraznil, že ve své žádosti ze dne 1. 6. 2015, ke které připojil odborné posudky RNDr. B., napadal především samotné zadání (úlohy č. 22) didaktického testu [ve znění: Papírová čepice má tvar rotačního kužele. Po straně je slepena lepicí páskou. (Okraje papíru jsou k sobě přiloženy a v místě lepení se nepřekrývají). Osovým řezem kužele je rovnostranný trojúhelník s délkou strany 16 cm.], neboť právě chyba v zadání či jeho nejednoznačnost zapříčinila formálně nesprávnou odpověď, která však byla dle žalobce fakticky správná. Žalovaný nicméně svůj přezkum omezil na pouhou technologickou správnost vyhodnocovací procedury, ale nezabýval se závažnými nedostatky, které žalobce v žádosti namítl a které měly mít vliv na průběh a výsledek maturitní zkoušky a její věcně správné posouzení. Pouhé tvrzení, že úloha č. 22 byla správně zadána, je zcela nedostatečné a nepřezkoumatelné. Odborný podklad, který žalobce založil, žalovaný zcela ignoroval, ač tento podklad zcela vyvrací správnost výsledku zkoušky.

 

  1. Pokud jde o věcnou nesprávnost (didaktického testu), žalobce se plně ztotožňuje s odborným posudkem úlohy č. 22, který vypracoval RNDr. O. B., CSc., a z něhož v žalobě citoval. Dodal, že ke stejným závěrům ohledně správnosti odpovědi na předmětnou otázku dospěla i Odborná skupina Organizace výzkumu České fyzikální společnosti Jednoty českých matematiků a fyziků ze dne 11. 6. 2015. S tímto se správní orgán rovněž nevypořádal, když pouze odkázal na stanovisko komise, avšak toto stanovisko nepřiložil ani neučinil odkaz, kde je případně takové stanovisko veřejně přístupné.

 

  1. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Ve vyjádření k žalobě vyslovil nesouhlas s námitkami žalobce. Připomenul, že k hodnocení zadání se vyjádřil již v napadeném rozhodnutí. Všechny úlohy v didaktickém testu z matematiky v jarním zkušebním období 2015 i didaktický test jako celek dle žalovaného odpovídají Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z matematiky platného od školního roku 2014/2015, č.j. MSMT-8622/2013-2/CERMAT. Formulace a použitá terminologie byla zcela v souladu se standardní středoškolskou terminologií, a nemohla proto vést k nesprávnému pochopení. Všechny úlohy v didaktickém testu z matematiky v jarním zkušebním období 2015 i samotný didaktický text jsou konstrukčně v pořádku. Žalovaný vycházel ze stanoviska, jež konstatuje, že všechny úlohy jsou formulovány jednoznačně a mají jednoznačně správná řešení uvedená v klíči správných řešení. Navíc všechny úlohy svou náročností odpovídají požadavkům kladeným na maturanty dle katalogu. Zmíněné stanovisko je odborným posudkem dvou nezávislých matematických odborníků, doc. F. a RNDr. Z., kteří posuzují jak soulad úloh s katalogem, tak správnost zadání úloh.

 

  1. Pro účely posouzení žaloby žalovaný dále odkázal na podrobný rozbor předmětné úlohy uvedený v dopise náměstka pro řízení sekce vzdělávání ze dne 9. 9. 2015 (dále jen „dopis“), který podrobně rozebírá úlohu č. 22.

 

  1. Žalovaný uzavřel, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, z jakých podkladů při přezkoumávání vycházel a jakými skutkovými i právními úvahami se řídil. Z tohoto důvodu žalovaný považuje napadené rozhodnutí za přezkoumatelné.

 

  1. V replice k vyjádření žalovaného žalobce konstatoval, že se stanoviskem - odborným posudkem, na které žalovaný odkazuje, nebyl seznámen, a toto stanovisko nebylo ani součástí napadeného rozhodnutí. Podrobné vyjádření k dané otázce bylo obsaženo až ve vyjádření žalovaného k žalobě, což je z pohledu přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí neakceptovatelné. To, že dopis žalovaného ze dne 9.9.2015 nebyl doručen žalobci, jak připouští i žalovaný, dotvrzuje fakt, že odůvodnění napadeného rozhodnutí nebylo dostatečné. Žalobce trvá na tom, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, jakými skutkovými a právními úvahami se žalovaný při vydání napadeného rozhodnutí řídil. Nesouhlasí s názorem žalovaného na otázku věcné správnosti odpovědi na otázku č. 22 didaktického testu z matematiky v jarním zkušebním období 2015 a v případě přetrvávajících pochybností navrhuje vypracování nezávislého znaleckého posudku.

 

  1. Městský soud v Praze při posouzení věci vyšel z následně uvedené právní úpravy:

 

  1. Podle § 82 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou formou didaktického testu, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti.

 

  1. Podle § 68 odst. 3 správního řádu v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

 

  1. Na úvod je třeba konstatovat, že judikatura Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) se ustálila na závěru, že „V řízení o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 školského zákona je třeba podle § 180 odst. 1 správního řádu z roku 2004 aplikovat v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, správní řád. Rozhodnutí („vyrozumění“) o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 školského zákona je třeba považovat za rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s.ř.s.“ (k tomu srov. rozhodnutí rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. 6 As 68/2012).

 

  1. Při vlastním posouzení důvodnosti žaloby se soud i s přihlédnutím k žalobním bodům zaměřil na přezkoumatelnost závěrů, o které žalovaný napadené rozhodnutí opřel. Jak vyložil NSS v rozhodnutí ze dne 23. 7. 2009, č.j. 9 As 71/2008-109, „(f)unkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost. Je proto nutné, aby se správní orgán v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu vypořádal s námitkami účastníků řízení, přičemž z odůvodnění jeho rozhodnutí musí být seznatelné, z jakého důvodu považuje námitky účastníka řízení za liché, mylné anebo vyvrácené.“

 

  1. Žalovaný v nyní projednávané věci této povinnosti nedostál. V napadeném rozhodnutí se omezil na konstatování, že hodnocení (výsledků didaktického testu) žalobce bylo správné a že byla dodržena relevantní kritéria hodnocení maturitní zkoušky. Dále bez bližších podrobností odkázal na stanovisko, v němž komise uzavřela, že úloha č. 22 byla správně zadána. S konkrétními odvolacími námitkami se však žalovaný vůbec nevypořádal, neboť neuvedl naprosto žádnou oponentní věcnou argumentaci, která by byla způsobilá vyvrátit závěry žalobcem předložených odborných posudků, na které žalobce v rámci svého odvolání odkázal. V této souvislosti soud považuje za potřebné upozornit na to, že jemu předložený správní spis obsahuje (toliko) dva posudky zpracované RNDr. O. B., a to posudek z 9.5.2015 a z 16.5.2015. Pokud žalobce v žalobě odkazuje též na závěr Odborné skupiny Organizace výzkumu České fyzikální společnosti Jednoty českých matematiků a fyziků z 11.6.2015, tento dokument není součástí správního spisu (v té podobě, ve které byl soudu žalovaným předložen). Žalovaný se samozřejmě nemůže vyjadřovat k obsahu listiny, kterou objektivně nemá k dispozici, měl tak ale učinit ve vztahu k odborným závěrům vyplývajícím z výše uvedených dvou posudků, které žalobce předložil spolu s žádostí a na které v žádosti odkázal. Uvedené posudky se detailně zabývají jak (ne)jednoznačností zadání předmětné úlohy, tak i (výlučnou) správností jejího řešení. Nutno dodat, že i závěr, k němuž dospěla komise, postrádá ve vztahu k námitkám žalobce konkrétní polemiku a objasnění důvodů, pro které měl být postup žalovaného při hodnocení předmětné otázky správný. Soudu tak nezbylo než přisvědčit tvrzení žalobce o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. 

 

  1. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v nevypořádání námitek, jimiž žalobce v žádosti brojil proti správnosti vyhodnocení jeho odpovědi na úlohu č. 22 didaktického testu, nemůže být zhojena tím, že žalovaný svou argumentaci k těmto námitkám uvede až ve vyjádření k žalobě. Předmětem soudního přezkumu je zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí správního orgánu jakožto správního aktu, který bezprostředně zasahuje do právní sféry žalobce. Vyjádření žalovaného k žalobě je toliko procesním úkonem správního orgánu učiněným v rámci řízení před soudem, který se práv a povinností žalobce nedotýká, netvoří jeden celek s přezkoumávaným rozhodnutím, a proto jím nemohou být zhojeny případné nedostatky a vady napadeného rozhodnutí mající za následek jeho nezákonnost. Z toho zároveň plyne, že argumenty správního orgánu obsažené ve vyjádření k žalobě, které nebyly uplatněny v odůvodnění napadeného rozhodnutí, nemůže soud při posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí brát v potaz.

 

  1. S přihlédnutím ke shora uvedeným skutečnostem soudu nezbylo než napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. bez jednání zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. V souladu s § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který soud ve zrušujícím rozsudku vyslovil, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

 

  1. Úkolem žalovaného bude v dalším řízení opětovně rozhodnout o předmětné žádosti. V nově vydaném rozhodnutí žalovaný neopomene rozvést, jakými konkrétními úvahami se řídil při přezkoumání výsledku didaktického testu žalobce ze zkušebního předmětu matematika, které žalobcovy námitky považuje za liché, mylné anebo vyvrácené a na základě jakých, jednoznačně specifikovaných důvodů, k takovému závěru dospěl.

 

  1. Ve druhém výroku tohoto rozsudku přiznal soud v souladu s § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které žalobci v řízení vznikly, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.000,- Kč a v nákladech souvisejících s právním zastoupením žalobce advokátkou. Tyto jsou tvořeny jednak odměnou za právní zastoupení žalobce advokátkou, a to za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, replika), přičemž sazba odměny za každý z těchto úkonů právní služby činí dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3.100,- Kč [§7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.]. Náklady právního zastoupení žalobce jsou dále tvořeny třemi paušálními částkami ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a částkou 2.142,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokátka povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s.ř.s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, tedy činí 15.342,- Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v této výši, a to ve stanovené lhůtě k rukám právní zástupkyně žalobce advokátky JUDr. Zuzany Navrátilové (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s.).

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

 

Praha 25. září 2018

 

Mgr. Martin Kříž, v. r.

předseda senátu