č. j. 43 A 38/2019 - 16

 

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci

žalobkyně: a) L. K.,

 bytem X,

 b) M. J.,

 bytem X,

proti

žalovanému: Městský úřad Dobřichovice,

se sídlem Vítova 61, 252 29 Dobřichovice,

o žalobě na ochranu před nezákonnými zásahy žalovaného spočívajícími ve vydání souhlasu se změnou užívání stavby ze dne 4. 5. 2016, č. j. 531/2016/SU-2, sp. zn. SZ 531/16, a kolaudačního souhlasu ze dne 10. 6. 2016, č. j. 628/2016/SU-4, sp. zn. SZ 628/16,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalobkyni a) se vrací soudní poplatek ve výši 1 500 Kč, který jí bude vyplacen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.
  4. Žalobkyni b) se vrací soudní poplatek ve výši 1 500 Kč, který jí bude vyplacen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podanou u zdejšího soudu dne 20. 5. 2019 domáhají určení, že zásah žalovaného spočívající ve vydání souhlasu se změnou užívání stavby ze dne 4. 5. 2016, č. j. 531/2016/SU-2, sp. zn. SZ 531/16, a ve vydání kolaudačního souhlasu ze dne 10. 6. 2016, č. j. 628/2016/SU-4, sp. zn. SZ 628/16 je nezákonný. Současně žalobkyně navrhují, aby soud vyslovil, že souhlas žalovaného se změnou užívání stavby je nicotný.
  2. Soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti žaloby.
  3. Podle ustanovení § 84 odst. 1, 2 s. ř. s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Zmeškání lhůty nelze prominout.
  4. Z citovaného ustanovení vyplývá, že tzv. objektivní lhůta k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je zásadně vázána na okamžik, kdy k tvrzenému nezákonnému zásahu došlo. Judikatura sice u tzv. trvajících zásahů připustila, že lhůta pro podání žaloby běží až od faktického ukončení zásahu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18), o takový případ se však v dané věci nejedná, neboť jak souhlas se změnou užívání stavby, tak kolaudační souhlas jsou jednorázovými zásahy s trvajícími účinky. Jak pak uvádí konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu, „lhůta bude vždy počítána od okamžiku, kdy došlo k úkonu, který je žalobcem označován za nezákonný.“ (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 2 Afs 144/2004, č. 735/2006 Sb. NSS). Závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, týkající se trvajícího zásahu se na danou věc neuplatní.
  5. Souhlas se změnou užívání stavby i kolaudační souhlas je listina zachycující projev vůle správního orgánu (potvrzení nebo osvědčení), proto je z hlediska počátku běhu objektivní lhůty podstatné, kdy byla listina vydána a nikoli kdy se skutečnosti tam potvrzené konkrétně projevily v právní sféře žalobce. Lze mít za to, že k úkonu došlo právě dnem, který je na listinách uveden, tj. dne    4. 5. 2016 a 10. 6. 2016, neboť listiny obsahují označení správního orgánu (žalovaného), otisk úředního razítka a podpis úřední osoby; zjevně nejde o pomocný dokument (koncept), ale o finální podobu úkonu.
  6. Je proto zřejmé, že posledním dnem pro podání žaloby byl v případě souhlasu se změnou užívání stavby pátek 4. 5. 2018 a v případě kolaudačního souhlasu pondělí 11. 6. 2018. Žaloba však byla podána až dne 20. 5. 2019.
  7. Z důvodu výše uvedeného považuje soud za nadbytečné blíže zkoumat, zda byla dodržena subjektivní dvouměsíční lhůta k podání žaloby, jejíž počátek je dán okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o skutečnostech, v nichž spatřuje nezákonný zásah (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. 5 Aps 5/2010-293, č. 2386/2011 Sb. NSS). Jeví se však, že i v tomto případě žádají obě žalobkyně soudní ochranu svých veřejných subjektivních práv opožděně, neboť v žalobě samy uvádějí, že dne 19. 7. 2017 se obrátily na žalovaného s žádostí o informace ze spisu a dne 20. 7. 2017 podaly žalovanému námitky proti umístění školy do rodinného domu, tudíž se s obsahem předmětného kolaudačního souhlasu musely již v této době seznámit. Jejich povědomost o obsahu tohoto souhlasu vyplývá i z dalších připojených písemností, např. ze sdělení žalovaného ze dne 29. 10. 2018, č. j. 1233/2018/SU-2, sp. zn. SZ 1233/18, jímž žalovaný odpovídal na podání obou žalobkyň ze dne 27. 9. 2018 označené jako žádost o obnovu řízení a směřující ke zrušení obou souhlasů, proti nimž nyní v žalobě brojí.
  8. Žaloba byla tedy podána opožděně, a proto ji soud podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
  9. Na okraj soud poznamenává, že z důvodu opožděnosti žaloby se samostatně nezabýval návrhem na prohlášení nicotnosti souhlasu se změnou užívání stavby, neboť nicotnost je pojmově myslitelná jen u rozhodnutí v materiálním smyslu.
  10. O nákladech řízení soud rozhodl za použití ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
  11. S ohledem na ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 3 000 Kč, a to tak že každé z žalobkyň bude vrácena polovina z této částky, tedy 1500 Kč. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude poplatek žalobkyním vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 31. května 2019

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.