[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

t a k t o :

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a skutkové okolnosti případu

1.         Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, který dosud nevydal rozhodnutí o jeho návrhu ze dne 7. 9. 2018.  

2.         Ze žalobcem předložených dokumentů soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

3.         Dne 18. 1. 2018 žalobce zaslal řediteli Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje výzvu k upuštění od diskriminačního jednání. Ve výzvě žalobce protestoval proti skutečnosti, že mu za rok 2017 nebyla vyplacena žádná odměna. Domníval se, že se tak stalo v důsledku diskriminace. 

4.         Dopisem ze dne 13. 2. 2018 Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje žalobci sdělilo, že žalobci odměna nebyla vyplacena, neboť se v roce 2017 dopustil ve svých výstupech řady nedostatků. Nebyly tedy splněny důvody pro udělení peněžité odměny. 

5.         Dne 7. 9. 2018 žalobce zaslal žalovanému návrh na ochranu před diskriminací v odměňování. Žalobce uvedl, že mu nebyla jako jedinému v roce 2017 přiznána peněžitá odměna. Tím došlo k porušení § 77 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“). Navrhl, aby žalovaný věc řádně prošetřil a aby Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje uložil, aby upustilo od nerovného zacházení. Zároveň požadoval přiměřené zadostiučinění 10 000 Kč.

6.         Žalovaný žalobci dopisem ze dne 11. 10. 2018 sdělil, že kontrolní útvar Policejního prezidia ověřil informace uvedené žalobcem a neshledal důvody k přijetí dalších opatření v dané věci.

II.

Argumentace účastníků

7.         Žalobce v žalobě namítá, že je obětí diskriminace v odměňování. Proti své diskriminaci se ohradil u služebního funkcionáře a následně žalovaného. Žalovaný je však nečinný, neboť v jeho věci na základě podnětu ze dne 7. 9. 2018 nevydal rozhodnutí. Žalovaný vydal pouze vyrozumění, které nemá náležitosti správního rozhodnutí.  

8.         Žalovaný navrhl žalobu odmítnout nebo zamítnout. Podle něj neexistuje povinnost, aby v dané věci vydal rozhodnutí. Ve vztahu k podání žalobce ze dne 7. 9. 2018 není nečinný. Nakonec také není pasivně legitimován, neboť není služebním funkcionářem.

III.

Posouzení žaloby soudem

9.         Podle § 79 odst. 1 věty prvé soudního řádu správního ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

10.     Z textu právě citovaného ustanovení vyplývá, že ochrany proti nečinnosti se lze u soudu úspěšně domáhat, pouze pokud správní orgán má povinnost v dané věci vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Žalobce tvrdí, že žalovaný měl na jeho podnět ze 7. 9. 2018 vydat rozhodnutí.

11.     Z podnětu žalobce ze dne 7. 9. 2018 je zřejmé, že se jím žalobce domáhá ochrany před diskriminací při odměňování v rámci služebního poměru. Požaduje ukončení diskriminace a přiměřené zadostiučinění v penězích.

12.     Podle § 77 odst. 9 zákona o služebním poměru dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, toto právo má příslušník i v případě, že jeho služební poměr již skončil. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.

13.     Z tohoto ustanovení je zřejmé, že žalovaný, respektive ani služební funkcionář, není orgánem, který by měl pravomoc rozhodovat o tom, že žalobce byl diskriminován, učinit opatření k nápravě a přiznat žalobci přiměřené zadostiučinění. Tímto orgánem je soud. Podáním žalobce ze dne 7. 9. 2018 tedy nemohlo být zahájeno správní řízení, které by mohlo končit vydáním rozhodnutí ve věci. Rozhodování o diskriminaci ve služebním poměru je mimo věcnou působnost žalovaného a služebních funkcionářů dle zákona o služebním poměru.

14.     Žalovaný tedy správně podnět žalobce vyhodnotil jako podnět k vnitřní kontrole v rámci policejního sboru. Na takový podnět adekvátně reagoval dopisem ze dne 11. 10. 2018, ve kterém žalobce informoval o tom, že neshledal důvody k přijetí dalších opatření ve věci.

15.     S ohledem na právě uvedené není tedy splněna základní podmínka úspěšnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti, tedy povinnost žalovaného vydat rozhodnutí ve věci nebo osvědčení. Městský soud proto dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná a podle § 81 odst. 3 soudního řádu správního ji zamítl

16.     Za těchto okolností soud nepovažoval za nutné ani účelné provádět dokazování, jak navrhuje žalobce v žalobě. Navrhované důkazy by nemohly nic změnit na výše uvedeném závěru, že žalovaný nebyl povinen ohledně návrhu žalobce ze dne 7. 9. 2018 vydat rozhodnutí.

17.     Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud tedy ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 soudního řádu správního rozhodl, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.  

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha    20. června 2019

JUDr. Karla C h á b e r o v á  v. r.

       předsedkyně senátu