[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

žalobkyně: M. K., státní příslušnost Ruská federace,

 v ČR bytem [adresa],

proti

žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

 se sídlem náměstí Hrdinů 1643/3, Praha 4,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 10. 2017, č. j. MV-107388-4/SO-2016,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.                 Stručné vymezení věci
   1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též „OAM“) ze dne 7. 12. 2015 č. j. OAM-30645-10/DP-2015, jímž bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zastaveno řízení o její žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.
   2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalovaná nevešla na odvolací námitky žalobkyně a přisvědčila zjištěnému skutkovému stavu a právnímu posouzení OAM, který řízení o žádosti žalobkyně o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia (dále jen „žádost“), podané podle § 45 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil, neboť žalobkyně nedoložila všechny požadované doklady v přiměřené lhůtě ani ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí. Správní řízení o žádosti žalobkyně bylo tedy zastaveno v souladu s § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť žalobkyně neodstranila podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. Skutečnost, že žalobkyně požadované doklady doložila v průběhu odvolacího řízení, nemohla vést k jinému závěru s ohledem na ust. § 82 odst. 4 správního řádu, nadto bylo z těchto dokladů patrné, že doklady byly vystaveny až po vydání usnesení o zastavení řízení správním orgánem prvního stupně. Žalovaná zdůraznila, že řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu je řízením dispozičním a probíhá na návrh účastníka řízení, který musí být aktivní v předkládání a navrhování podkladů odůvodňujících žádost. Kromě toho byla žalobkyně řádně vyzvána k odstranění vad žádosti, pro což jí byla poskytnuta přiměřená lhůta 30 dnů. Žalobkyně mohla chybějící doklady také doložit až do rozhodnutí OAM o neprodloužení lhůty k odstranění vad, které bylo vydáno dva měsíce po uplynutí lhůty pro odstranění vad. Žalovaná rovněž odmítla námitku, že správní orgán I. stupně nevyrozuměl žalobkyni o pokračování v řízení, neboť dle žalované to není jeho povinnost. Žalovaná proto odvolání žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.
2.              Obsah žaloby
   3. Žalobkyně v žalobě uplatnila tři námitky.
   4. První námitkou žalobkyně tvrdila, že žalovaná porušila ustanovení § 2 a § 3 správního řádu, když si nezjistila skutečný stav věci dostatečně přesně a úplně, pročež nemohla správně zhodnotit stav věci a založit na něm své rozhodnutí, nadto žalovaná zhodnotila provedené důkazy bez vzájemné souvislosti. Dále žalobkyně namítala porušení § 4 správního řádu, kdy měla za to, že žalovaná porušila svou povinnost chovat se k dotčeným osobám zdvořile.  
   5. Druhá námitka se týkala doložení požadovaných náležitostí. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 29. 10. 2015 podala žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem „jiné/ostatní“, současně s tím také žádost o spojení řízením vedeným správním orgánem I. stupně v žalované věci a požádala o využití dokladů z žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu v projednávané věci. Správní orgán I. stupně však na tuto skutečnost nereflektoval. K tomu připojila jako důkaz dokument označený jako „Vyrozumění ve věci žádosti o spojení řízení ze dne 30. 11. 2015“ (dále též „Vyrozumění“).
   6. Třetí námitka brojila proti porušení povinnosti správního orgánu vyzvat účastníka řízení k odstranění vad podání, ke kterému dle žalobkyně došlo.
   7. Žalobkyně žádala, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
3.            Vyjádření žalované
   8. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná odkázala na odůvodnění svého rozhodnutí, neboť námitky shledala za shodné s námitkami uplatněnými v odvolacím řízení. K námitce žalobkyně v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že řízení zahajovaná na návrh nejsou plně ovládána zásadou vyšetřovací a účastnice řízení musí být aktivní. Nadto má rozhodnutí o zastavení řízení povahu rozhodnutí procesního, nikoli meritorního, proto se u něj seznámení s podklady neuplatní.
   9. Ke druhé uplatněné námitce žalovaná uvedla, že žádost žalobkyně o spojení řízení ze dne 29. 10. 2019 ani žádost o využití dokladů nebyla obsahem spisu a ani se o těchto žádostech žalobkyně nezmínila v odvolání proti usnesení správního orgánu I. stupně.
   10. Ve věci třetí námitky žalovaná konstatovala, že žalobkyně byla řádně správním orgánem I. stupně vyzvána k odstranění vad žádosti, což však ve lhůtě neučinila.
   11. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dále sdělila, že s ohledem na zásadu koncentrace řízení zakotvenou v § 82 odst. 4 správního řádu nemohla přihlédnout k dokladům, které žalobkyně doložila po vydání usnesení o zastavení správního řízení správním orgánem I. stupně.
   12. Žalovaná žádala, aby soud žalobu zamítl.
4.           Posouzení věci Městským soudem
   13. K ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila, ač byla řádně předvolána, soud proto jednal jen za přítomnosti žalované. K návrhu žalobkyně v žalobě soud provedl důkaz Vyrozuměním, z něhož vyplynulo, že OAM žádosti žalobkyně o spojení řízení v nyní projednávané věci a ve věci žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem jiné/ostatní, vedené pod sp. zn. OAM-38487-8/DP-2015, podané podle § 44a zákona o pobytu cizinců, nevyhověl, neboť dospěl k závěru, že jí hrozí nebezpečí újmy ve smyslu § 140 odst. 1 správního řádu, kdy ani v jednom řízení nebyly splněny podmínky pro vyhovění žádosti. Zároveň ji ale informoval, že v tomto řízení (OAM-38487-8/DP-2015) využije doklad o zajištění prostředků, který doložila v řízení v nyní soudem projednávané věci. Zástupce žalované setrval na svém stanovisku.
   14. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
   15. Podstatou sporu je posouzení, zda rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti žalobkyně podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, podle kterého řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, bylo vydáno v souladu se zákonem či nikoli.
   16. Soud z obsahu spisového materiálu, odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, podané žaloby, jakož i vyjádření žalované k žalobě ověřil skutkový stav tak, jak byl účastníky řízení tvrzen a dospěl k závěru, že správní orgány obou stupňů zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností podle § 2 a § 3 správního řádu a posoudily zjištěný skutkový stav v souladu se zákonem. Je tomu tak proto, že žalobkyně v průběhu řízení o žádosti před správním orgánem I. stupně přes jeho výzvu dle § 45 odst. 2 správního řádu k odstranění vad žádosti, podané podle § 45 zákona o pobytu cizinců, požadované doklady nedoložila, ač jí byla poskytnuta přiměřená lhůta (30 dnů) od doručení výzvy, byla poučena o následcích neodstranění vad žádosti ve stanovené lhůtě a za tím účelem bylo řízení přerušeno (výzva k odstranění vad žádosti ze dne 1. 9. 2015 a usnesení z téhož dne, doručená dne 2. 10. 2015). Žalobkyně na výzvu dne 1. 10. 2015 doložila pouze některé ze zákonem požadovaných náležitostí a požádala o prodloužení lhůty, stěžejní doklad pro dané řízení (potvrzení o studiu) však, mimo jiné, nedoložila. O neprodloužení lhůty k odstranění vad žádosti bylo rozhodnuto až dne 1. 12. 2015 (č. j. OAM-30645-9/DP-2015), ani do té doby však žalobkyně chybějící náležitosti nedodala. Z odůvodnění posledně zmiňovaného rozhodnutí je přitom patrno, že správní orgán vyčkával, zda žalobkyně požadované náležitosti doplní, protože se tak však nestalo, po uplynutí 30 dnů (tedy od výzvy k odstranění vad 60 dnů) rozhodl o neprodloužení lhůty. Žalobkyně ostatně požadované dokumenty nedoložila ani k datu vydání prvostupňového rozhodnutí OAM (7. 12. 2015). Prvostupňový správní orgán proto řízení o její žádosti podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil, neboť žalobkyně v určené lhůtě neodstranila podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. O odvolání žalobkyně, v němž argumentovala téměř obdobně jako v podané žalobě, rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.
   17. Z uvedeného je zřejmé, že neobstojí první námitka žalobkyně, neboť skutkový stav byl zjištěn úplně a bez důvodných pochybností, a byl správními orgány posuzován v souladu se zákonem. Žalobkyní tvrzené pochybení žalovaného, spočívající v nedostatku zdvořilosti přístupu k žalobkyni, soud z obsahu spisového materiálu nezjistil, žalobkyně jej nijak nedoložila, soud proto ani na tuto její související námitku nevešel. 
   18. Neopodstatněnou soud shledal i druhou námitku žalobkyně, v níž tvrdila, že správní orgán pochybil v otázce včasnosti odstranění vad žádosti, tedy doložení dokladů. Žalobkyně prokazatelně nedodala veškeré náležitosti žádosti, a to ani v poskytnuté lhůtě, ani v době trvání řízení o prodloužení lhůty k odstranění vad, ani později do data vydání prvostupňového rozhodnutí. Skutečnost, že žalobkyně dne 29. 10. 2015 podala žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem „jiné/ostatní“ (tedy jinou žádost), v níž zároveň žádala o spojení, na závěr o zákonnosti rozhodnutí správních orgánů obou stupňů nemá vliv. Z žalobkyní doloženého Vyrozumění, které soud provedl jako důkaz, totiž pouze vyplývá, že žádosti žalobkyně o spojení řízení nebylo v jiném řízení (o žádosti za účelem jiné/ostatní, vedeném pod jiným číslem jednacím OAM-38487-8/DP-2015), vyhověno z důvodů zde uvedených, a současně správní orgán I. stupně žalobkyni vyrozuměl o vyhovění žádosti v rozsahu využití dokladu o zajištění prostředků z řízení v nyní projednávané věci. Z toho je patrno, že správní orgán vyhověl žádosti, aby v následně zahájeném řízení (na žádost ze dne 29. 10. 2015) ve věci prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem „jiné/ostatní“ byly využity doklady, které žalobkyně dodala do řízení zahájeného na základě žádosti ze dne 19. 8. 2015 ve věci vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem studia, nikoli opačně. Soud tak pochybení v postupu žádného ze správních orgánů neshledal.
   19. Ze spisového materiálu je zcela zřejmé, že nedůvodnou je také třetí námitka žalobkyně, neboť spis obsahuje výzvu správního orgánu I. stupně dle § 45 odst. 2 správního řádu, adresovanou žalobkyni a vyzývající ji k odstranění nedostatků žádosti se stanovenou přiměřenou lhůtou 30 dnů ode dne doručení výzvy.
   20. Na základě shora uvedených skutečností soud nedůvodnou žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
   21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla ve věci procesně úspěšný, žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

Praha 12. června 2019

JUDr. Ivanka Havlíková v. r.

předsedkyně senátu