[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: M. K., narozená dne „X“,

  bytem „X“,

  zastoupená Mgr. Milanem Hadravou, advokátem,

  sídlem Školní 3315, 460 01  Chomutov,

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,

  sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 6. 2018, č. j. „X“, o invalidním důchodu, jímž bylo rozhodováno o námitkách žalobkyně proti rozhodnutím žalované ze dne 10. 4. 2018, a to č. I (č. j. „X“) a č. II (č. j. „X“),

takto:

1.       Žaloba se zamítá.

2.       Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Ustanovenému advokátu Mgr. Milanu Hadravovi se přiznává odměna
   za zastupování žalobce ve výši 4 719 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 6. 2018, č. j. „X“, o invalidním důchodu, jímž byly zamítnuty pro opožděnost námitky žalobkyně proti rozhodnutím žalované ze dne 10. 4. 2018, a to č. I (č. j. „X“) a č. II (č. j. „X“), (společně dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jimiž žalovaná rozhodla, že žalobkyni dle ust. § 54 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, náleží od 16. 2. 2017 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 3 652 Kč měsíčně, od ledna 2018 pak 3 841 Kč měsíčně, přičemž současně zamítla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu. Žalobkyně se domáhala započtení doby pojištění získané péčí o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, leč předmětná doba péče spadala do období po přiznání invalidního důchodu.

Žaloba

2. V žalobě, ve znění protokolu o provedení důkazů před dožádaným soudem ze dne 10. 8. 2018 a jejího doplnění ze dne 7. 5. 2019, žalobkyně uvedla, že s žalobou napadeným rozhodnutím nesouhlasí, jelikož je těžce nemocná a její zdravotní stav se neustále zhoršuje, má nízký příjem a nebyla jí při výpočtu výše invalidního důchodu uznána péče o rodiče. Nesouhlasila s tím, že námitky, o nichž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, byly podány opožděně, když prvostupňová rozhodnutí jí byla doručena dne 12. 4. 2018 a třicetidenní lhůta k podání námitek byla zachována, jelikož dotčené námitky byly podány dne 10. 5. 2015, nikoliv až 8. 6. 2018 k přepravě a doručeny žalované dne 11. 6. 2018.

Vyjádření žalované k žalobě

3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě stručně uvedla, že žalobkyně nedodržela třicetidenní lhůtu k podání námitek proti prvostupňovým rozhodnutím, když prvostupňová rozhodnutí jí byla doručena dne 12. 4. 2018 a námitky prostřednictvím České pošty podala až dne 7. 6. 2018. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

Posouzení věci soudem

4. O žalobě rozhodl soud v souladu s ust. § 51 odst. 1 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobkyně s projednáním věci bez nařízení ústního jednání souhlasila a žalovaná nevyjádřila do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s takovým projednáním, takže se má za to, že souhlas udělila, když byla o tomto následku ve výzvě výslovně poučena.

5. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ust. § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v ust. § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle ust. § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle ust. § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.

6. Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Dle ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci“), proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

8. Dle ust. § 88 odst. 8 zákona o organizaci není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.

9. Dle ust. § 40 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu,

a) nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin; v pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala,

b) končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce,

c) připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin,

d) je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

10. Dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.

11. Ke způsobu vypořádání žalobních bodů v rozsudku soud předně odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2019, č. j. 10 Azs 316/2018-60, z nichž vyplynulo, že: „NSS úvodem poznamenává, že napadený rozsudek není nepřezkoumatelný, byť stěžovatelé na několika místech kasační stížnosti dovozují opak. Krajský soud detailně vypořádal veškeré žalobní body, jakkoliv se třebas nevyjádřil ke všem úvahám obsaženým v rámci jednotlivých žalobních bodů. Skutečnost, že se krajský soud nezabýval detailně každou dílčí námitkou uvnitř jednoho žalobního bodu, ještě nezakládá nepřezkoumatelnost rozsudku. To platí zejména u rozsáhlých žalob, jakou ostatně byla i žaloba stěžovatelů. Krajský soud nemusí nutně volit cestu vypořádání se s každou dílčí žalobní námitkou, ale naopak proti žalobě postaví právní názor, v jehož konkurenci žalobní body jako celek neobstojí. Případně svůj názor podpoří i odkazem na napadené rozhodnutí žalovaného. Pokud si tedy stěžovatelé myslí, že na jejich košatou a obsáhlou žalobu musel reagovat krajský soud ještě košatějším rozsudkem, mýlí se. Opačný závěr by směřoval k tomu, že u podání rozsáhlých, jako je i podání stěžovatelů, by bylo velmi obtížné sepsat „přezkoumatelný“ rozsudek. Takovéto pojetí nepřezkoumatelnosti by pak směřovalo k nekonečnému „ping pongu“ mezi NSS a soudy krajskými…“
12. Ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, vyplynulo, že: „Není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná.“

13. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyni byla prvostupňová rozhodnutí doručena dne 12. 4. 2018 a námitky, o nichž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutí, byly žalované doručeny dne 11. 6. 2018, přičemž k přepravě byly držiteli poštovní licence předány dne 8. 6. 2018.

14. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že napadeným rozhodnutím bylo žalovanou rozhodnuto o námitkách, které byly podány opožděně. Třicátý den lhůty pro podání námitek připadl na sobotu 12. 8. 2018, lhůta tudíž uplynula v pondělí dne 14. 5. 2018, tedy nejbližší následující pracovní den. Žalovaná neměla jinou možnost než námitky dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu pro opožděnost zamítnout, aniž by se věcně zabývala jejich obsahem.

15. K námitce žalobkyně, že námitky byly podány ve lhůtě, jelikož byly podány dne 10. 5. 2018, soud konstatuje, že tyto námitky podané dne 10. 5. 2018 jsou rovněž součástí správního spisu, avšak bylo o nich rozhodováno rozhodnutím odlišným od žalobou napadeného rozhodnutí.

16. Bezpředmětné jsou obecné žalobní námitky žalobkyně týkající se jejího neustále se zhoršujícího zdravotního stavu, nízkého příjmu a nezapočtení péče o rodiče pro účely invalidního důchodu. Žalobním námitkám, týkajícím se věcného posouzení námitek žalobkyně v předcházejícím správním řízení, soud nepřisvědčil, jelikož žalovaná napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně ve správním řízení zamítla pro opožděnost a tudíž neměla prostor se jejich obsahem věcně zabývat.

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť neshledal žádnou žalobní námitku důvodnou, a proto žalobu ve výroku I. rozsudku podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

18. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve výroku II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

19. Protože byl žalobkyni rozhodnutím soudu ustanoven pro toto řízení zástupce z řad advokátů, náleží zástupci dle ust. § 35 odst. 10 s. ř. s. náhrada hotových výdajů a odměny za zastupování, které hradí stát. Výše této odměny je stanovena ve výroku III. rozsudku dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a činí celkem 4 719 Kč. Odměna je tvořena třemi úkony právní služby, a to: příprava a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, písemné podání ve věci samé (doplnění žaloby ze dne 7. 5. 2019) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, prostudování spisu dle ust. § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu; vše po 1 000 Kč/úkon dle ust. § 9 odst. 2 ve spojení s ust. § 7 bodu 3 advokátního tarifu, třemi souvisejícími náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a částkou 819 Kč odpovídající 21 % DPH, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, odvést z odměny za zastupování a náhrad, jež byly výše vyjmenovány. Odměna bude ustanovenému zástupci žalobkyně vyplacena ve lhůtě 30 dní ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 28. června 2019

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.

samosoudce