32Ad 13/2018-43

 

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

 

R O Z S U D E K

J M É N E M   R E P U B L I K Y

 

 

 Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem v právní věci

 

žalobkyně:  E. R., bytem ……………………

 

proti

 

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2018, č.j. 735 601 4842/315-PBL, ve věci zamítnutí žádosti o invalidní důchod,

 

t a k t o :

 

  1. Žaloba   s e   z a m í t á .  
  2. Žalobkyně n e m á  p r á v o na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

 

O d ů v o d n ě n í :

 

  1. Vymezení věci

 

1. Žalobkyně brojila svou žalobou proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2018, č.j. 735 601 4842/315-PBL (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly pro opožděnost zamítnuty námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2017, č.j. R-17.4. 2018 – 424/735 601 4842 (dále jen “prvostupňové rozhodnutí“), jímž ji byla podle ustanovení § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) zamítnuta žádost o invalidní důchod.

 

 II. Žaloba a její doplnění

2. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění namítala, že ji lékařka MSSZ Brno i přes závažné zdravotní problémy, kterým odpovídaly i lékařské zprávy, uznala pokles míry pracovní schopnosti jen ve výši 25%., a to navíc toliko s ohledem na poúrazový stav levého hlezna. Neposoudila závažnou nemoc CHOPN a ani astma. Námitka žalobkyně proti tomuto rozhodnutí však nebyla uznána z důvodu opoždění, neboť z důvodu její nemoci byla podána po termínu. K námitce přiložila celý svazek lékařských zpráv.

3. Žalobkyně dále uvedla, že invalidní důchod vyřizuje již několik měsíců. Dále popsala, že žalobu původně podala na Městském soudu v Brně a následný postup tohoto soudu. Zdůraznila, že je na tom zdravotně velmi špatně, může chodit jenom omezeně, stát prakticky nemůže. K problémům s CHOPN a astmatem odkázala na analýzu z lékařských zdrojů (lékařská zpráva z poslední kontroly a analýza nemoci a poučení pacienta ze dne 18.4.2018. a dále zpráva MUDr. Y. K. z 10.9.2017). Z analýzy plyne, že nebere-li žalobkyně denně silné léky, pak nemůže dýchat, dusí se a kašle. Zdlouhavým řízením na různých soudech došlo k prodlevě při vyřizování důchodu a žalobkyně je již dlouhou dobu bez sociální podpory. Na živobytí a placení výživného na 2 dospělé studující syny si musí půjčovat, což zvyšuje její zadlužení na částku, kterou bude splácet řadu let.

4. Závěrem žaloby uvedla, že po zdravotní stránce je práce neschopna. Na Úřadu práce je evidována již dlouhou dobu, přičemž ji už ani nehledají práci, neboť zaměstnavatel by tak často nemocnou osobu nezaměstnal. I sociální odbor města Brna ji poslal do Armády spásy. Při poslední návštěvě na Úřadu práce ji doporučili, aby si vyřídila invalidní důchod s tím, že je to jediná možnost, jak může přežít. Požádala o pochopení své těžké zdravotní a sociální situace.

 

                                     III. Vyjádření žalované 

 

5. Žalovaná ve svém vyjádření zejména uvedla, že prvostupňovým rozhodnutím ze dne 20.11.2017, č.j. 735 601 4842 bylo rozhodnuto o zamítnutí její žádosti o invalidní důchod, neboť na základě posouzení zdravotního stavu provedeného dne 9.10.2017 MSSZ Brno poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 25%, přičemž tato hodnota neumožňuje přiznání invalidního důchodu. Dokumentem podaným k poštovní přepravě dne 8.1.2018 žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí námitky podle § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., v nichž vyjádřila nesouhlas s posudkovým závěrem. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobkyni doručeno dne 29.11.2017, a tudíž posledním dnem lhůty pro podání námitek bylo dne 29.12.2017. Námitky žalobkyně podala pozdě, a proto žalovaná navrhuje žalobě nevyhovět.

 

 

  1. Jednání před soudem

 

6. Žalobkyně při jednání především zdůraznila své zdravotní potíže, včetně artrózy v kotníku. Noha ji bolí a nedokáže dlouho stát. Požádala o pomoc na sociálním odboru, kde ji poslali do Armády spásy. V současné době ji bydlení, léky, stravu hradí paní, u které bydlí (maminka jejího přítele), ale někdy je nucena hledat i jídlo u popelnic.

 

7. Žalovaná především uvedla obdobnou argumentaci jako ve vyjádření k žalobě.

 

 

  1. Posouzení věci krajským soudem

 

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

9. Soud předně podotýká, že předmětem soudního přezkumu v dané věci je rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2018, č. j. 735 601 4842/315-PBL, jímž byly námitky žalobkyně zamítnuty jako opožděné.

10. Soud k tomu uvádí, že v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání - jakožto řádného opravného prostředku ve správním řízení podle správního řádu - pro opožděnost oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 8 As 51/2006 - 112, ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007 - 111, a ze dne 5. 12. 2003, č. j. 5 A 14/2002 - 35, publ. pod č. 287/2004 Sb. NSS, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Podle této judikatury naopak správní soudy nejsou oprávněny v takové situaci zkoumat zákonnost správního rozhodnutí prvního stupně, o němž se má za to, že, pokud se neprokáže v soudním řízení ohledně opožděnosti odvolání opak, je v právní moci, netvoří s rozhodnutím odvolacího orgánu, jímž bylo odvolání proti tomuto rozhodnutí prvního stupně zamítnuto pro opožděnost, jeden celek a nemůže být tedy soudním přezkumem rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost jakkoli dotčeno.

11. Závěry výše citované judikatury se mutatis mutandis uplatní i v nyní posuzovaném případě, neboť i písemné námitky dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb. jsou řádným opravným prostředkem ve správním řízení proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, který je třeba v souladu se zásadou subsidiarity soudního přezkumu správních rozhodnutí [§ 5 a § 68 písm. a) s. ř. s.] řádně a včas vyčerpat před případným podáním žaloby ve správním soudnictví (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2017, č. j. 6 Ads 204/2016 – 38) a na tomto závěru nic nemění ani to, že námitky nemají na rozdíl od odvolání devolutivní účinek a rozhoduje tedy o nich shodný správní orgán, který vydal i rozhodnutí v prvním stupni. Z uvedeného tedy vyplývá, že je třeba se zabývat toliko otázkou, zda byly námitky žalobkyně podány opožděně, či nikoliv, pokud by ovšem vůbec uplatněné žalobní body k této otázce směřovaly (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 8.3.2018, č.j. 5 Ads 171/2016-22).  

12. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2017, č. j. 735 601 4842 bylo žalobkyni doručeno dne 29. 11. 2017. Třicetidenní lhůta pro podání námitek podle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. tedy skončila uplynutím dne 29. 12. 2017. Námitky žalobkyně, které datovala dne 3.1.2018, předala držiteli poštovní licence až dne 8. 1. 2018, tedy po uplynutí zákonné třicetidenní lhůty, přičemž námitky byly žalované doručeny dne 9. 1. 2018. Současně je třeba podotknout, že námitkami napadené rozhodnutí žalované obsahovalo řádné poučení o podání opravného prostředku.

13. Soud k věci tedy uvádí, že neshledal v závěru žalované o opožděnosti podaných námitek žádné pochybení a ani ze správního spisu nevyplývá, že by otázka dodržení zákonné lhůty pro podání námitek byla žalovanou nesprávně posouzena.

14. Soudu rovněž nezbývá, než konstatovat, že žalobní námitky se míjejí s podstatou věci, neboť se týkající posouzení zdravotního stavu žalobkyně, což však s ohledem na výše uvedené ani nemohlo být předmětem soudního přezkumu. Soud však chápe složitou situaci žalobkyně a při jednání ji poučil o možnosti podat novou žádost o přiznání invalidního důchodu.

15. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl, tak jak je ve výroku I. uvedeno.

16. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované nelze náhradu nákladů řízení přiznat ve smyslu   § 60 odst. 2 s. ř. s. (výrok II. tohoto rozsudku).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

V Brně dne 27. června 2019

 

        JUDr. Petr Polách, v.r.

                                                                                                                               samosoudce

 

Za správnost vyhotovení:

K. M.