USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci

žalobce: L. K.

proti

žalované:  Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice

sídlem nám. Míru 55, 507 11 Valdice

v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu doručené soudu dne 24. 5. 2019,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Hradci Králové byla dne 24. 5. 2019 doručena žaloba proti nezákonnému zásahu správního orgánu, podaná dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce na úvod žaloby (v odstavci nadepsaném „označení zásahu“) konstatoval, že žalovaná dne 29. 4. 2019 zbavila žalobce dispozičního práva k polovině peněžních prostředků přijatých téhož dne určených na úhradu pohledávek uvedených v § 25 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“). V další části žaloby žalobce podal výklad § 25 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, který dle jeho názoru žalovaná svým postupem porušuje. Na závěr žalobce navrhl, aby soud rozsudkem:

1. určil, že zásah žalované spočívající ve zbavení žalobce dispozičního práva k polovině peněžních prostředků určené na úhradu pohledávek uvedených v § 25 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody přijatých na účet žalobce dne 29. 4. 2019, je nezákonný;
2. zakázal žalované pokračovat v porušování žalobcova práva spočívajícím ve zbavení žalobce dispozičního práva k polovině peněžních prostředků určené na úhradu pohledávek uvedených v § 25 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody a neumožnění žalobci hradit z této poloviny vyjmenované pohledávky od okamžiku přijetí peněžních prostředků na účet žalobce.

Krajský soud však obdržel žalobu, kterou se žalobce domáhá ochrany proti obdobně vymezenému zásahu žalované, již dne 7. 5. 2019. O této žalobě je u krajského soudu vedeno řízení pod sp. zn. 31 A 6/2019. Také v tomto případě žalobce označil za nezákonný zásah skutečnost, že žalovaná jej dne 29. 4. 2019 zbavila dispozičního práva k polovině peněžních prostředků přijatých téhož dne na účet žalobce zřízený a vedený žalovanou. Žalobce argumentoval, že v rozporu se zákonem mu žalovaná z této poloviny peněžních prostředků neumožňuje hradit pohledávky vyjmenované v § 25 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Navrhl proto, aby krajský soud rozsudkem předně určil, že takto vymezený zásah žalované je nezákonný, a dále zakázal žalované pokračovat v porušování žalobcova dispozičního práva k polovině peněžních prostředků určené na úhradu pohledávek uvedených v § 25 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody.

Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již řízení u soudu probíhá.

Krajský soud proto výrokem I. tohoto usnesení odmítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, kterou od žalobce obdržel dne 24. 5. 2019. O téže věci (o žalobě na ochranu proti shodně vymezenému zásahu žalované) již u krajského soudu řízení probíhá (pod sp. zn. 31 A 6/2019).

Výrokem II. krajský soud rozhodl o nákladech tohoto řízení. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta (§ 60 odst. 3 s. ř. s.).

Žalobce přiložil k žalobě žádost o osvobození od soudních poplatků. Krajský soud nicméně o této žádosti nerozhodoval, neboť zjevně nejsou splněny podmínky řízení o podaném návrhu a tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný (obdobně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 – 48).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 3. července 2019

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu