USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

žalobkyně: Mgr. S. W., narozena „X“,

                            bytem „X“,

                            zastoupená advokátem JUDr. Janem Walterem,

                            sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01  Žatec,

proti

žalovanému: Městský úřad Klášterec nad Ohří,

                            sídlem náměstí Dr. E. Beneše 85,  431 31  Klášterec nad Ohří,  

o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč. Částka 1 000 Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
3. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce podala dne 4. 9. 2018 žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve smyslu § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se žalobkyně domáhala, aby soud vyslovil, že žalovaný je povinen do patnácti dnů od právní moci rozsudku vydat rozhodnutí o její žádosti ze dne 19. 7. 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), ve které žádala o poskytnutí veškerých záznamů o šetřeních provedených žalovaným ve věci „provozu pily v K. v roce 2018“, jež byla žalovanému delegována usnesením Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 21. 5. 2018, č. j. 203/UPS/2017-3 (dále jen „žádost o informace“). Současně se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení.
2. Odpovědí na žádost o informace byl přípis žalovaného ze dne 30. 7. 2018, č. j. EC 11202/2018, jehož přílohou byly dva ručně psané záznamy, jejichž předmětem bylo šetření týkající se dle žalobkyně nemovitostí odlišných od těch, jež poptávala. Žalobkyně následně podala stížnost dne 6. 8. 2018 dle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje prostřednictvím žalovaného, v níž namítala, že jí byly poskytnuty jiné než vyžádané informace, tudíž byl žalovaný nečinný ve vztahu k poptávané informaci. Předmětná stížnost zůstala do dne podání žaloby bez odezvy.
3. Žalobkyně tvrdila, že podala svou žalobu poté, co nebyla úspěšná při uplatnění ochrany před nečinností u nadřízeného orgánu žalovaného, Krajského úřadu Ústeckého kraje, a to prostřednictvím stížnosti ze dne 6. 8. 2018 ve smyslu § 16a odst. 1 písm. b) InfZ. Přesto žalovaný a jeho nadřízený správní orgán Krajský úřad Ústeckého kraje zůstali nečinní.
4. Podáním ze dne 27. 11. 2018, které soud obdržel tentýž den, ovšem žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vzala výslovně předmětnou žalobu zpět s odůvodněním, že po podání předmětné žaloby nadřízený žalovaného vydal opatření proti nečinnosti ze dne 19. 9. 2018, č. j. 422/UPS/2018-3, načež žalovaný postoupil předmětnou stížnost Krajskému úřadu Ústeckého kraje přípisem ze dne 12. 10. 2018, č. j. EC 14970/2018, a nadřízený správní orgán vydal rozhodnutí ze dne 26. 10. 2018, č. j. 482/UPS/2018-2, jímž potvrdil postup žalovaného při vyřizování žádosti o informace, jelikož poskytnuté záznamy o šetření zahrnovaly i poptávané nemovitosti. Dále upozornila, že žalovaný na její stížnost nereagoval a nepostoupil ji řádně a včas před podáním žaloby krajskému úřadu. Navíc byl usnesením Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 7. 11. 2018, č. j. 413/UPS/2018, pověřen Magistrát města Chomutova, odbor stavební úřad, aby prošetřil a vyřídil podněty mimo jiné týkající se nepovoleného užívání stavby na pozemku st. p. č. „X“ v k. ú. K., čímž po podání žaloby zanikla povinnost k dodatečnému vytvoření informací žalovaným, a proto vzala žalobkyně svou žalobu zpět. Zároveň žalobkyně opětovně vznesla požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady za předmětné soudní řízení.
5. Protože projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve výroku I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil.
6. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem II. usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2 000 Kč, toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
7. Výrok ad III. usnesení o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 věta první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Ačkoli si žalobkyně nárokovala přiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., tj. z důvodu, že vzala podaný návrh zpět pro pozdější chování žalovaného, soud má za to, že tento případ v projednávané věci nenastal. Žalobkyně se žalobou domáhala toho, aby soud uložil žalovanému vydání rozhodnutí, k čemuž po podání žaloby nedošlo, žalovaný rozhodnutí nevydal, a proto nelze náhradu nákladů řízení z tohoto důvodu přiznat.   

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 11. července 2019

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.

předsedkyně senátu