č. j. 11 A 31/2019‑48

 

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně  JUDr. Hany Veberové  a soudců Mgr. Marka Bedřicha a  JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská služba České republiky se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.8.2018 č.j. VS-11769-12/ČJ-2018-8008PR a návrhu na náhradu za majetkovou újmu, 

 

takto:

 

  1. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.8.2018 č.j. VS-11769-12/ČJ-2018-8008PR se zastavuje.
  2. V řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.8.2018 č.j. VS-11769-12/ČJ-2018-8008PR  nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žaloba  na náhradu za majetkovou újmu  se odmítá.

 

O d ů v o d n ě n í :

A.

  1. Žalobce se žalobou, podanou u Krajského soudu v Plzni, která byla postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu  věcně a místně příslušnému, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí ze dne 17.8.2018 č.j. VS-11769-12/ČJ-2018-8008PR ve věci  odložení žádosti žalobce o poskytnutí informací. Navrhl vydání předběžného opatření a dále požadoval, aby soud uložil žalované uhradit žalobci za majetkovou újmu náhradu ve výši 100.000 Kč.
  2. Současně se žalobou požádal žalobce o osvobození od soudního poplatku. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 24.9.2018 č.j. 57 A 104/2018-16 nebylo osvobození od soudního poplatku ve věci žaloby na přezkum napadeného rozhodnutí žalobci přiznáno. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5.12.2018.
  3.  Vzhledem k tomu, že žalobce s  podanou žalobou nezaplatil soudní poplatek, vyzval soud  usnesením ze dne 1.3.2019  č.j. 11 A 31/2019 – 42  žalobce, aby  uhradil soudní poplatek ve výši  4 000 Kč v kolcích podle položky č.18 bod 2. písm. a) a položky 20 Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Lhůtu splatnosti určil soud patnáctidenní s tím, že počíná běžet následující den po doručení výzvy. Současně byl žalobce poučen o následcích nezaplacení soudního poplatku.
  4. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla doručena žalobci dne 7.3.2019. Žalobce na výzvu k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě stanovené soudem nereagoval a soudní poplatek nezaplatil. Soudem stanovená lhůta marně uplynula 22.3.2019 .
  5. Podle ustanovení § 2 odst.1 písm. a) zákona č.549/1991 Sb. o soudních poplatcích , ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č.549/1991 Sb.“) je poplatníkem poplatku za řízení před soudem žalobce. Podle ustanovení § 4 odst.1 zákona č. 549/1991Sb.  jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č.549/1991 Sb. je soudní poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.549/1991 Sb. platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnáct dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
  6. V daném případě byl soudní poplatek splatný podáním žaloby. Žalobce poplatek nezaplatil ani k výzvě soudu k dodatečnému zaplacení soudního poplatku v soudem stanovené lhůtě, která již marně uplynula.
  7. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů      ( dále jen „ s.ř.s.“) soud  řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. V tomto případě je zvláštním zákonem zákon č. 549/1991Sb., konkrétně výše citované ustanovení § 9 odst. 1 tohoto zákona. Protože žalobce soudní poplatek nezaplatil ani ve lhůtě stanovené soudem, soud řízení o žalobě  proti rozhodnutí žalované ze dne 17.8.2018 č.j. VS-11769-12/ČJ-2018-8008PR podle § 47 písm. c) s.ř.s. zastavil. Toto rozhodnutí brání soudu v tom, aby se zabýval důvodností podané žaloby a souvisejícího návrhu na předběžné opatření.
  8. O nákladech  řízení  rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Soud proto rozhodl tak, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.8.2018 č.j. VS-11769-12/ČJ-2018-8008PR  žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

B.

  1. Žalobce se dále domáhal toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit mu za majetkovou újmu částku 100.000 Kč. Je zřejmé, že v této části žaloby se žalobce domáhá uložení povinnosti k úhradě finanční částky, jde požadavek z titulu soukromoprávního vztahu.
  2.  Městský soud v Praze proto zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady, za nichž může o této části podané žalobě rozhodnout (podmínky řízení) a přitom dospěl k závěru, že tomu tak v posuzované věci není.
  3. Podle ustanovení § 2 s.ř.s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že ve správním soudnictví je poskytována ochrana takovým právům, která mají veřejnoprávní – tedy nikoli soukromoprávní – povahu. Zákon vymezuje, že ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu výhradně veřejným subjektivním právům fyzických či právnických osob. V případě, že předmětem řízení nejsou veřejná subjektivní práva, nýbrž se jedná o spor či jinou právní věc, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných či obchodních vztahů, pak jsou k řízení podle ustanovení § 7 odst. 1 občanského soudního řádu věcně příslušné soudy v občanském soudním řízení.
  4. Podle ustanovení § 46 odstavce 2 věty první s.ř.s. soud návrh odmítne tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.  Podle uvedeného ustanovení soud žalobu v této části odmítl, aniž by řešil poplatkovou povinnost žalobce, neboť správní soud zde není věcně příslušným soudem.

 

P o u č e n í :

I.

V této věci se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení ( ust.§ 46 odst. 2 s.ř.s.,) u okresního/obvodního soudu, a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (ust.§ 82 odst. 3 o.s.ř.).

II.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst.1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

V Praze dne 23. dubna 2019                                                  

 

                                                                                          JUDr. Hana  V e b e r o v á   v. r.

                               předsedkyně senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. V.