č. j. 19 Ad 7/2019 - 29

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  D. D.

 

proti

žalovanému:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem 225 08 Praha 5 – Křížová 25

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 12. 2018, o invalidní důchod takto

 

takto:

 

 I. Žaloba se zamítá.

 

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

            Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 14. 9. 2018 č.j. R-14.9.2018-425/X, kterým byla zamítnuta žádost o invalidní důchod a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 14. 9. 2018 bylo potvrzeno.
  2. Žalobce uvedl, že jeho nepříznivý zdravotní stav je nezvratný. Byl zapříčiněn těžkou fyzickou prací. Vyslovil nesouhlas se závěry posudků o invaliditě a uvedl, že je nutno jeho zdravotní stav posoudit komplexně. Zdravotní stav mu neumožňuje, aby byl pracovně zařazen.
  3. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla přezkoumání zdravotního stavbu žalobce posudkovou komisí MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění.
  4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 9. 2018 č. j. R-14.9.2018-425/X byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podkladem rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 31. 8. 2018, podle něhož pracovní schopnost žalobce poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20%. V posudku o invaliditě OSSZ Ostrava posuzující lékařka MUDr. J. B. uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, položce 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je lumboischialgie z dysfunkce LS páteře při degenerativních změnách, protruze disků L3/4 a L5/S1 vlevo s kontaktem kořenů foraminálně, sekundární stenóza kanálu v prostoru L4/5. Další přidružené komorbidity, a to především polyartrotický syndrom, bilateralis II. stupně, gonarthrosis I-II. stupně, impingement syndrom omi bilateralis mají zohledňující význam ve vztahu k invalidizující diagnóze. Celkový zdravotní stav lékařka hodnotila jako lehké funkční postižení, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, bez známek poškození nervu. Nejedná se o středně těžké postižení se závažnou poruchou statiky a dynamiky, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem. Z míry poklesu pracovní schopnosti proto lékařka určila horní hodnotu doporučeného rozpětí vzhledem k přidruženým komorbiditám. Nejedná se o invaliditu žádného stupně.
  5. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku o invaliditě ze dne 6. 12. 2018, v němž lékařka LPS ČSSZ učinila závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický vertebrogenní algický syndrom krční a bederní páteře s projevy kořenového iritačního syndromu L5/S1 při degenerativních změnách bez zánikové neurogenní léze, s lehkou poruchou dynamiky, funkční postižení lehké. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila dle kap. XIII, odd. E, položka 1b) s ohledem na artrotické postižení kloubů, dělnickou profesi, horní hranicí z daného rozmezí (10-20%), tj. 20%. Dle posuzující lékařky zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení podle položky 1c, d, kap. XIII, odd. E položky k vyhl. č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o středně těžké nebo těžké funkční postižení páteře, se závažnou poruchou dynamiky, se závažným neurologickým nálezem, postižením nervů, svalovými atrofiemi, parézami, poruchami hybnosti končetin, poruchami funkce svěračů.
  6. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě  ze dne 10. 5. 2019 č. j.: 2019/595-OS, který si zdejší soud vyžádal v průběhu soudního řízení, bylo zjištěno, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20%.  Posudková komise shledala příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního rovněž zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1b), přílohy k vyhl. o posuzování invalidity. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila z rozmezí 10-20% horní hranicí 20%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byl verterbrogenní algický syndrom s poruchou dynamiky krční a bederní páteře při degenerativních změnách bez průkazu kořenového postižení. Posudková komise uvedla, že nehodnotí zdravotní postižení dle pol. 1c ani 1d, protože nebyly zjištěny příznaky tyto položky charakterizující. Posudková komise uvedla, že komplexně zhodnotila onemocnění neurologické, ortopedické, revmatologické a interní povahy. Objektivní nález navzdory námitkám žalobce není důvodem pro invaliditu dle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posudková komise konstatovala, že žalobce nebyl schopen těžké fyzické práce, v dlouhodobé vynucené pracovní poloze, zvedání a přenášení těžkých břemen. Byl schopen využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a po případném zaškolení nebo rekvalifikaci, vykonávat s výše uvedenými omezeními lehčí práce v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách. Poznamenala, že žalobce odpracoval 26 let, 11 let již nikde nepracuje, naposledy pracoval v r. 2007 a v dnešní době nedostatku pracovních sil má dostatek pracovních příležitostí v přiměřených zaměstnáních. Posudek obsahuje rovněž výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn a zjištění ze stěžejních lékařských nálezů.
  7. Žalobce v podání ze dne 10. 6. 2019 a následně u jednání soudu vyjádřil nesouhlas s posouzením zdravotního stavu, jak jej provedla posudková komise MPSV. Vyslovil názor, že byla opomenuta ta skutečnost, že se v jeho případě jedná o postižení pohybového ústrojí, které bylo v minulosti nejvíce vystaveno přetěžování. Ohradil se proti konstatování posudkové komise, že naposledy pracoval v r. 2007. Uvedl, že posudková komise nevzala v úvahu, že do r. 2015 po dobu 4,5 let pečoval o osobu blízkou. Zdůraznil, že pokud mohl pracovat, a to efektivně, tedy bez bolesti a vytrvale, pracovní činnost vykonával a v době mládí se nijak nešetřil.
  8. Krajský soud poukazuje především na skutečnost, že v projednávané věci jde o nárok na dávku důchodového pojištění, jejíž přiznání je podmíněno nepříznivým zdravotním stavem a je tudíž závislé především na odborném lékařském vyšetření. K takovému posouzení jsou pro přezkumné řízení soudní povolány podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, posudkové komise MPSV, a to nejen v celkovém posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti pojištěnce, ale též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě, jejím vzniku, zániku či dalším trvání. Posudek posudkové komise je zpravidla rozhodujícím důkazem při posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Krajský soud dospěl k závěru, že posudek PK MPSV v Ostravě splňuje bez pochybností kritéria úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise Ostrava se zabývala zdravotními postiženími žalobce, jeho stav posoudila komplexně a ke svým závěrům dospěla na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím. Nutno dodat, že posudkové hodnocení posudkové komise Ostrava potvrzuje dříve vyslovené závěry posudku lékaře OSSZ i posudku lékaře LPS ČSSZ. Z posudku PK MPSV Ostrava vyplývá jednoznačný závěr, že se u žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl vertebrogenní algický syndrom s poruchou dynamiky krční a bederní páteře při degenerativních změnách bez průkazu kořenového postižení, uvedený v příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů v kap. XIII, odd. E položka 1 písm. b), vedoucí k poklesu pracovní schopnosti o 20%. Horní hranici rozmezí 10-20% zvolila posudková komise s přihlédnutím k dalším chorobným stavům. Krajský soud v daných souvislostech současně konstatuje, že při posuzování zdravotního stavu je úkolem posudkové komise (či posudkového lékaře) určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti (§ 2 odst. 1 vyhl. o posuzování invalidity). Podle § 2 odst. 2 vyhl. o posuzování invalidity, je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Soud dále uvádí, že lékařské zprávy jsou zdrojem objektivních lékařských poznatků o zdravotním stavu pojištěnce, tzn. mají podat zprávu o typu onemocnění pojištěnce. Hodnocení míry vlivu zdravotního postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce náleží posudkové komisi. Dle názoru soudu postup posudkové komise zcela odpovídá požadavkům daným § 2 odst. 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity. Za situace, kdy posudek PK MPSV ČR v Ostravě splňoval bez pochybností kritéria úplnosti a přesvědčivosti, krajský soud z těchto závěrů vycházel.
  9. Výsledný pokles pracovní schopnosti o 20% neodpovídá žádnému stupni invalidity, jak plyne z § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších přepisů, podle něhož je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%.
  10.                      S ohledem na výše uvedené dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není nedůvodná, a proto ji ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovanou.
  11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Ostrava 11. června 2019

 

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje