30 A 270/2017 - 27

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: R. Š., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Znojmo, P. O. BOX 51, Znojmo, zastoupeného Mgr. Pavlem Nevrklou, advokátem, se sídlem náměstí Republiky 899/18, Znojmo, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Znojmo, se sídlem Dyjská 4, Znojmo, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 8. 2017, bez uvedení č. j.,

t a k t o :

I. Žaloba   s e   o d m í t á.

II. Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

 Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, vydaného ve věci kázeňského trestu uloženého žalobci podle § 46 odst. 3 písm. d) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“). Tímto rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 200 Kč za kázeňský přestupek, jehož se měl žalobce dopustit tím, že dne 17. 7. 2017 kolem 15:30h během návratu z pracoviště firmy Numero Uno se nedovoleně vzdálil
od stanovené trasy z místa pracovního zařazení do Věznice Znojmo a navštívil obchod
se smíšeným zbožím „Hruška“, kde si neprokázaným způsobem pořídil dvě nespecifikované PET láhve.

Krajský soud je povinen v každém okamžiku vedeného soudního řízení zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení, za nichž může ve věci jednat a mezi které se řadí i otázka přípustnosti podaného žalobního návrhu.

Podle § 52 odst. 4, věty druhé, zákona o výkonu trestu odnětí svobody platí,
že rozhodnutí vydaná v kázeňském řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až d) a i) nepodléhají přezkoumání soudu.

Podle § 46 odst. 3 téhož zákona jsou kázeňskými tresty:

a)      důtka,

b)     snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců,

c)      zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce,

d)     pokuta až do výše 5 000 Kč,

(…)

i)       odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny.

  V předmětném případě přitom bylo žalobou napadeno rozhodnutí, které se týká právě uložení pokuty dle § 46 odst. 3 písm. d) zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Je však zřejmé, že soudní přezkum tohoto rozhodnutí je zákonem o výkonu trestu odnětí svobody vyloučen.

 Podle § 68 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

 Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.

Vzhledem k tomu, že v daném případě není podaná žaloba z výše uvedených důvodů přípustná, krajský soud ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. odmítl.

Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1, věta prvá, s. ř. s. a contrario).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3, větou první,
s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

V Brně dne 18. prosince 2017

                            Mgr. Milan Procházka

                       předseda senátu