[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci

žalobkyně: I. R.

  státní občanka Ukrajiny

proti

žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem nám. Hrdinů 1634/3, poštovní schránka 155/SO, 140 21 Praha 4

o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 14. 12. 2017 č. j. MV-119812-5/SO-2017, ve věci zastavení řízení

takto:

1. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne ze dne 14. 12. 2017 č. j. MV-119812-5/SO-2017 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované, jímž bylo podle ust. § 93 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) ve spojení s ust. § 66 odst. 1 písm. c) téhož zákona zastaveno řízení o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 9. 2017 č. j. OAM-2704-19/ZR-2016, kterým bylo rozhodnuto o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu žalobkyně na území České republiky (dále jen „ČR“) podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a současně byla žalobkyni stanovena lhůta k vycestování z území.

2. V podané žalobě žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s důvody zastavení řízení, tj. že podané odvolání nemělo všechny zákonné záležitosti, konkrétně, že absentoval podpis žalobkyně. Výzvou k odstranění vad podání vyzvala žalovaná žalobkyni k doplnění podpisu, k čemuž jí určila lhůtu 7 dnů, jež běžela do 13. 11. 2017. Žalobkyně v určené lhůtě odstranila vadu podání tak, že své odvolání doplnila dokumenty s vlastnoručním podpisem, a to dne 8. 11. 2017, tj. 5 dnů před vypršením lhůty. Dopis, kterým odstranila vadu podání, zaslala žalobkyně prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a má k dispozici doklad, že tak učinila. Pokud tedy zásilka nebyla doručena ve lhůtě, není to vinou žalobkyně, která svou povinnost splnila řádně a včas. Žalobkyně dále poukázala na procesní charakter lhůty k odstranění vad podání. Žalobkyně své tvrzení doložila kopií podacího lístku ze dne 8. 11. 2017, který předložila soudu v příloze žaloby.
    
3. V další části žaloby se žalobkyně vyjádřila k obsahu rozhodnutí správního orgánu I. stupně po věcné stránce, zejména ohledně své trestné činnosti a osobních a rodinných poměrů.

4. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že řízení o odvolání žalobkyně bylo zastaveno, když ani přes výzvu k odstranění vad žádosti žalobkyně neodstranila vadu podání spočívající v absenci podpisu žalobkyně na odvolání. Žalovaná v podrobnostech odkázala na obsah napadeného rozhodnutí s tím, že žaloba nepřináší žádnou novou relevantní argumentaci, která by zpochybňovala správnost napadeného rozhodnutí. Žalovaná rozhodovala podle právního a skutkového stavu v době vydání napadeného rozhodnutí. Tvrzení žalobkyně, že učinila podání doplnění odvolání  o podpis, nekoresponduje s obsahem správního spisu, který takové podání neobsahuje. Žalovaná má za to, že žalobkyně své tvrzení o podání doplnění odvolání neprokázala, protože podací stvrzenka není důkazem, neboť z ní není zřejmé, že by odesílatelem zásilky byla žalobkyně a že by se jednalo o doplnění odvolání o podpis. Žalovaná poukázala na zásadu quod non est in actis, non est in mundo (co není ve spise, není na světě). Žalovaná má za to, že bylo věcí žalobkyně, aby si střežila svá práva a podala doplnění odvolání o podpis včas. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen „s. ř. s.“) a byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě. Ve věci nařídil ústní jednání k provedení dokazování (viz zejm. bod 8. tohoto rozsudku).

6. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že správní orgán I. stupně oznámením ze dne 5. 12. 2016 zahájil s žalobkyní řízení ve věci zrušení povolení k trvalému pobytu podle ust. § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců z důvodu, že žalobkyně opakovaně závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, čehož se dopustila svým opakovaným protiprávním jednáním a pravomocným odsouzením. Součástí správních spisů jsou rozsudky v trestních věcech, kdy žalobkyně byla odsouzena rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j 71 T 300/2004 pro trestný čin útoku na veřejného činitele, dále trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě č. j. 15 T 12/2013 pro přečin výtržnictví, trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě č. j. 15T 59/2013 pro přečin krádeže, rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. 15T 180/2015 pro zločin křivého obvinění, přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně č. j. 34T 117/2016 pro přečin krádeže a rozsudkem Okresního soudu v Opavě č. j. 19 T 55/2016 pro přečin krádeže. Na základě uvedeného vydal správní orgán I. stupně dne 4. 9. 2017 pod č. j. OAM 2704-19/ZR-2016 rozhodnutí, jímž podle ust. § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců zrušil žalobkyni platnost povolení k trvalému pobytu na území ČR a současně jí stanovil lhůtu k vycestování. Proti tomuto rozhodnutí, které bylo žalobkyni doručeno dne 13. 9. 2017, podala žalobkyně odvolání, jež bylo doručeno správnímu orgánu I. stupně dne 22. 9. 2017 a které nebylo opatřeno podpisem žalobkyně. Odvolání bylo spolu se správním spisem postoupeno dne 11. 10. 2017 odvolacímu orgánu. Žalovaná výzvou ze dne 18. 10. 2017 vyzvala žalobkyni k odstranění formálních vad odvolání, a to podpisu na odvolání, k čemuž jí poskytla lhůtu 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla dle doručenky založené ve správním spise žalobkyni doručena dne 6. 11. 2017. Dne 14. 12. 2017 pod č. j. MV-119812-5/SO-2017 žalovaná rozhodla, že se řízení o odvolání zastavuje, když žalobkyně ve stanovené lhůtě své odvolání o chybějící podpis nedoplnila. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 28. 12. 2017. Ve spise se dále nachází dopis žalobkyně doručený žalované (adresovaný Mgr. K. H., předsedovi rozhodujícího senátu žalované), v němž žalobkyně popisuje, že dne 8. 1. 2017 (evidentně nesprávné datum, správně mělo být uvedeno 8. 11. 2017 – pozn. soudu) zaslala doporučený dopis obsahující odvolání s podpisem. Přílohou tohoto vyjádření žalobkyně je kopie podací stvrzenky České pošty, s. p., pošty 702 00 Ostrava 2 ze dne 8. 11. 2017.

7. Jelikož kopie podací stvrzenky ve správním spise je totožná s kopií podací stvrzenky, kterou předložila žalobkyně jako přílohu žaloby, zaslal krajský soud výzvu  České poště, pobočce Ostrava, Wattova 1046/19 Ostrava – Přívoz, nechť k předložené kopii stvrzenky sdělí soudu, zda byla označená zásilka převzata k doručení, kdo byl uveden jako odesílatel zásilky a zda a kdy byla zásilka doručena adresátovi, případně nechť předloží doklad o doručení.
    
8. Příslušná pobočka České pošty v odpovědi ze dne 8. 3. 2019 sdělila krajskému soudu:

Na podacím lístku, který jste zaslali k Vašemu dotazu je uvedeno u odesílatele číslo zákaznické karty X. Tato zákaznická karta je evidována na osobu: I. R., E. 795/88, O. 30- H. Nedokážeme potvrdit, ani vyvrátit, že se jedná o I. R. (jak je uvedeno příjmení ve Vaší žádosti). Dohledali jsme v elektronické evidenci zásilek České pošty, s.p., že zásilka RX, která byla podaná dne 8. 11. 2017 u pošty Ostrava 2, byla adresována Ministerstvu vnitra, náměstí Hrdinů, 140 21 Praha (údaje jsou totožné s údaji na podacím lístku). Zásilka byla uložena dne 10. 11. 2017 na poště 140 00 Praha 4 a oznámena do P.O.Boxu u pošty 140 00 Praha 4. Z P.O.Boxu byla převzata (doručena) dne 13. 11.2017.

9.  Dále krajský soud kopii podací stvrzenky a kopii vyjádření České pošty ze dne 8. 3. 2019 zaslal žalované, kterou vyzval, nechť se k předloženým písemnostem vyjádří a současně předloží soudu kopii zásilky včetně dokladu prokazujícího doručení.

10. Žalovaná ve vyjádření ze dne 21. 3. 2019 č. j. MV-119812-11/SO-2017 uvedla, že nadále trvá na tom, že podací stvrzenka není důkazem, neboť z ní není zřejmé, že by odesílatelem zásilky byla žalobkyně a že by se jednalo o doplnění odvolání o chybějící podpis žalobkyně. Podací stvrzenka také neobsahuje informaci o tom, že by adresátem zásilky byla Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, neboť jako adresát je uvedeno Ministerstvo vnitra. Evidovaná zákaznická karta není vedena na identitu žalobkyně, takže nelze žalobkyni prokazatelně považovat za odesílatele zásilky. Dále žalovaná zdůraznila, že Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců a Ministerstvo vnitra jsou dva odlišné správní orgány. Ministerstvo vnitra nemělo racionální důvod nepředat žalované žalobkyní podepsané odvolání, pakliže žalobkyně takovou písemnost skutečně podala. Tvrzení žalobkyně tak nekoresponduje s obsahem správního spisu. Žalovaná v příloze předložila sběrný arch spisového materiálu k sp. zn. MV-119812/SO-2017 vzniklý výstupem z elektronického systému spisové služby, z něhož je také zřejmé, že žalovaná neobdržela podepsané odvolání žalobkyně.

11. Na základě uvedeného krajský soud přípisem ze dne 23. 4. 2019 sdělil skutečnosti zjištěné z vyjádření České pošty a žalované Ministerstvu vnitra a současně je vyzval jako adresáta označené zásilky k předložení její kopie včetně doručenky a sdělení, jakým způsobem Ministerstvo vnitra s touto zásilkou naložilo.
12. Ministerstvo vnitra ve sdělení ze dne 2. 5. 2019 č. j.  MV-63359-2/OAM-2019 soudu sdělilo, že dne 6. 10. 2017 bylo odvolání žalobkyně včetně kompletního spisového materiálu postoupeno žalované a od tohoto okamžiku nebyla na Ministerstvo vnitra doručena žádná písemnost, která by měla souvislost s řízením o zrušení pobytového oprávnění jmenované. Ministerstvo vnitra tedy nemůže předložit požadovanou kopii zásilky podané na podací poště dne 8. 11. 2017, neboť touto nedisponuje.
13. Na základě shora uvedeného má krajský soud za to, že žalobkyně podanou žalobou a předloženou kopií podacího lístku zpochybnila úplnost správního spisu, na jehož základě bylo napadené rozhodnutí vydáno.
14. Důvodnost pochybností má krajský soud za prokázanou vyjádřením České pošty, pobočky Ostrava, Wattova 1046/19 ze dne 8. 3. 2019. Krajský soud nesdílí názor žalované, že zákaznická karta odesílatele neprokazuje identitu žalobkyně, neboť je zde pouze drobná odchylka v příjmení, které je místo správného „R.“ uvedeno jako „R.“. Krajský soud má za to, že tato odchylka byla způsobena toliko nesprávným přepisem cizojazyčného příjmení žalobkyně, zejména když křestní jméno i doručovací adresa E. 795/88, O. 30 – H., jsou správné. Na totožnou  doručovací adresu bylo žalobkyni doručováno také žalovanou. Krajský soud má tak za prokázané, že označená listovní zásilka specifikovaná na podacím lístku ze dne 8. 11. 2017 byla odeslána žalobkyní a jejím adresátem bylo Ministerstvo vnitra, tj. správní orgán I. stupně, jemuž byla zásilka také dle vyjádření České pošty dodána dne 10. 11. 2017 a doručena dne 13. 11. 2017. Skutečnost, že adresátem písemnosti byl správní orgán I. stupně a nikoliv žalovaná, nevyvrací tvrzení žalobkyně, že zásilka obsahovala doplnění odvolání o podpis žalobkyně. Je nutno přihlédnout k ust. § 86 odst. 1 správního řádu, podle kterého se odvolání podává u správního orgánu, jenž napadené rozhodnutí vydal, což mohlo vést žalobkyni k tomu, že také doplnění odvolání zaslala prvostupňovému správnímu orgánu. Ostatně ve smyslu ust. § 37 odst. 3 správního řádu (ve spojení s ust. § 86 odst. 1 správního řádu) nedostatky podání (odvolání) je povinen primárně řešit správní orgán I. stupně, tj. v posuzované věci Ministerstvo vnitra a nikoliv žalovaná. Skutečnost, že výzvu žalobkyni k doplnění odvolání zaslala žalovaná a nikoliv správní orgán I. stupně, není sice pochybením, které by samo o sobě zakládalo nezákonnost napadeného rozhodnutí, ale nelze vyloučit, že tento postup zmátl žalobkyni právě v otázce subjektu, jenž má být adresátem doplnění odvolání. Ani omyl žalobkyně v adresátovi podání nezbavuje správní orgán, jenž podání obdržel, povinnosti postoupit je žalované.

15. Z uvedených důvodů považuje krajský soud vyjádření příslušné pobočky České pošty ze dne 8. 3. 2019 za důkaz, který zpochybnil skutkový stav, jenž byl podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí žalované (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ ze dne 30. 8. 2016 č. j. 5 As 203/2015-141, publikovaný ve Sb. NSS pod č. 3454/2016). Jakkoli nelze s určitostí dospět k závěru, že označená listovní zásilka obsahovala doplnění odvolání  o vlastnoruční podpis žalobkyně, nelze takové tvrzení považovat ani za vyvrácené. Skutkový stav, na jehož základě bylo vydáno napadené rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání žalobkyně, tudíž nebyl ke dni vydání napadeného rozhodnutí postaven najisto. Dle sdělení České pošty byla zásilka doručena správnímu orgánu I. stupně dne 13. 11. 2017, kdy byla převzata z P.O. Boxu. K vydání napadeného rozhodnutí došlo až dne 14. 12. 2017. Povinností správního orgánu I. stupně, do jehož právní sféry se označená zásilka dostala bylo, pokud se její obsah vztahoval k posuzované věci, postoupit ji žalované jako odvolacímu orgánu. Pokud se zásilka k posuzované věci nevztahovala, měl správní orgán I. stupně v reakci na výzvu soudu ze dne 23. 4. 2019 takovou skutečnost sdělit, což však neučinil, když pouze tvrdil a to  v rozporu s vyjádřením České pošty, že touto zásilkou nedisponuje. Stejně tak nic nebránilo žalované, aby na základě výzvy soudu ze dne 8. 3. 2019 sama iniciovala šetření ohledně označené zásilky. Oba správní orgány však zůstaly nečinné.
16. Na základě shora uvedené právní argumentace krajský soud napadené rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.), dále proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, vyžaduje zásadní doplnění (§ 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.) a pro podstatné porušení  ustanovení o řízení před  správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.). Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem vysloveným soudem ( § 78 odst. 4 s.ř.s.).
17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst.1 s.ř.s., když žalobkyni, která měla ve věci úspěch, vznikly s tímto řízením náklady zaplacením soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 3 000 Kč a zaplacením soudního poplatku za přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč.  Celkově činí náklady řízení žalobkyně 4 000 Kč.
18. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) týkající se nabytí právní moci rozhodnutí stanovil soud žalované lhůtu k plnění 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 54 odst. 4 s.ř.s., § 159 a § 168 o.s.ř.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

     Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Ostrava 24. června 2019

JUDr. Monika Javorová 

předsedkyně senátu