č. j. 19 A 25/2018 - 61

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  M. D.

zastoupen JUDr. Alešem Popelkou, advokátem

sídlem 530 02 Pardubice, Třída míru 92

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2018 č. j. MSK 55568/2018, o přestupku

 

takto:

 

 I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2018 č. j. MSK 55568/2018 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 33 269 Kč, a to k rukám zástupce žalobce advokáta  JUDr. Aleše Popelky ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnutí Městského úřadu v Bruntále č. j. MÚBR/48728-17/VRA SO-

    7628/2017/VRA ze dne 19. 2. 2018 k odvolání žalobce změněno toliko tak, že bylo uvedeno jiné zákonné ustanovení a číslo vyhlášky, kterou byla stanovena paušální částka nákladů řízení a ve zbývající části, ve věci samé, bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno. 
  2. Žalobce namítal, že zásadní pochybení správních orgánů spatřuje v tom, že jej uznal vinným na základě naprosto nedostačujících důkazů a že odmítl jeho námitky, aniž by své závěry přesvědčivě odůvodnil. Poukázal na to, že jediným důkazem, který měl údajně prokázat, že řídil motorové vozidlo v době, kdy mu ještě nebylo navráceno řidičské oprávnění, je videozáznam z kamerového systému ze dne 10. 7. 2017. Ten na základě anonymního telefonátu shlédl na pokyn svého nadřízeného pana J., policista V., který uvedl, že osobou na videozáznamu je on, a to přesto, že se v inkriminovanou dobu měl nacházet ve vzdálenosti cca 30m od policejní služebny, ve které svědek V. vykonával službu. Žalobce uvedl, že nebyl na daném místě žádným způsobem ztotožněn, i když se tam měl nacházet v době telefonátu. V řízení nebylo ani zjištěno, kdy a komu měl údajný anonym telefonovat. Ani nebyl proveden žádný důkaz o tom, zda se opravdu takový telefonát uskutečnil a zda tak není celý případ zahájen na pokyn někoho od policie. Policistka svědkyně H. po zhlédnutí videa, což jí bylo umožněno až později, jej rovněž označila za osobu na videu. Svědci souhlasně vypověděli, že jej viděli pouze na záznamu z kamer, nikoliv na vlastní oči při páchání přestupku. Žalobce uvedl, že od samého počátku označil uvedené svědky za nevěrohodné. Odkázal přitom na svou výpověď z 18. 1. 2018, během níž popsal užší vztah svědka a jeho nadřízeného, zmínil i to, že svědkyně H. byla v mileneckém vztahu ke svědkovi V. Rovněž navrhl důkazy, a to zakázkový list, předložil i prohlášení pana Č. a poskytl správnímu orgánu dostatek důvodů pro to, aby zpochybnil důvěryhodnost uvedených svědků a jejich výpovědi. Těmito námitkami se ovšem správní orgány nezabývaly. Zdůraznil, že předmětné vozidlo 10. 7. 2017 neřídil a ani nemohl. Ke svým tvrzením připojil několik listinných důkazů, které potvrzují, kde se v době přestupku nacházel, kdo řídit předmětné vozidlo a z jakého důvodu tato osoba vozidlo řídila. Na tyto důkazy správní orgán nenahlížel ve vzájemné souvislosti a posuzoval je pouze jednotlivě. Správní orgány měly povinnost vyslechnout i svědky, kteří by mohli potvrdit jeho námitky a jím tvrzený odlišný skutkový stav, neboť veškeré jeho návrhy byly učiněny včas v rámci správního řízení. Správní orgány neuvedly, pro jaké konkrétní důvody neprovedly výslech dalších svědků. Pouze je označil za nevěrohodné, mající zájem na výsledku věci. Nelze ovšem hodnotit důkaz předtím, než je proveden. Pro uvedené důvody je rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelné. Žalobce dále vyslovil nesouhlas se závěrem žalovaného, že v průběhu řízení změnil svou obhajobu. Poukázal na to, že po prvním zhlédnutí videozáznamu u ústního jednání sdělil, že neví, kdo je osoba na videozáznamu, protože inkriminovaného dne bylo firemní vozidlo předáno k opravě, což bylo doloženo také listinným podkladem, a že konkrétní osobu pouze ze záznamu není možné identifikovat. Následně 17. 1. 2018 doložil správnímu orgánu listinný důkaz, a to vyjádření jednatele společnosti BOCCACIO Plus s. r. o. pana M., že v inkriminované době se nacházel na prodejně na adrese Olomouc, Na střelnici 37. Předložil rovněž listinný důkaz o objednané opravě vozidla Mercedes RZ X dne 10. 7. 2017 a závadě, pro které byly vozidlo přijato. Co se týče věrohodnosti policistů, žalobce rovněž namítal, že v průběhu řízení před správním orgánem I. stupně zmínil, že je bývalým policistou a je zřejmě někomu „trnem v oku“. Svědek V. má k němu i rodinný vztah, o čemž je zmínka na str. 6 protokolu o výslechu svědka ze dne 18. 1. 2018. Žalobce rovněž zdůraznil, že nebylo možno osobu podle videozáznamu z kamery identifikovat. Tato osoba nemá jeho základní fyzické charakteristiky, z videozáznamu je patrné, že na rozdíl o něj má osoba na videozáznamu prořídlé vlasy a zezadu tzv. pleš. Liší se i figurou. On sám celý život sportuje a má štíhlou postavu. Osoba na videu je spíše plnoštíhlé postavy. Osobu na videu nelze jednoznačně určit. V závěru pak žalobce namítal, že absentuje materiální stránka přestupku. Poukázal na to, že 22. 3. 2017 žádal správní orgán I. stupně o navrácení řidičského oprávnění. Městský úřad v Bruntále vydal 7. 6. 2017 nezákonné
    rozhodnutí, které bylo odvolacím správním orgánem zrušeno, rozhodnutím, které nabylo právní moci 11. 10. 2017. Řidičské oprávnění mu bylo vráceno až 15. 1. 2018, kdy Městský úřad v Bruntále znovu rozhodl o tom, že se mu řidičské oprávnění vrací. Pokud by správní orgány nepochybily při rozhodování o navrácení řidičského oprávnění, o což žádal prvotně 22. 3. 2017, pak by muselo být ve lhůtě 30 dnů vydáno rozhodnutí o navrácení řidičského oprávnění a v době údajného přestupku by tak disponoval platným řidičským oprávněním, aniž by v mezidobí absolvoval test odborné způsobilosti. Nelze tedy hovořit o naplnění materiální stránky přestupku.
  3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Klíčovým důkazem je dle žalovaného videozáznam kamery provozované Policií ČR, na které svědci – policisté – poznali žalobce. Tento záznam byl zhlédnut na základě anonymního telefonátu, který policii upozornil na to, že žalobce v daném místě řídí motorové vozidlo, aniž je držitelem řidičského oprávnění. Žalobce celou dobu poukazuje na to, že ho policisté neztotožnili fyzicky na místě samém, přestože kamera sledující daný prostor se nachází poblíž služebny policie. Žalobce však zcela pomíjí skutečnost, že oznamovatel přestupku telefonoval na policii v čase 11:20 hodin, tj. v době, kdy se již vozidlo řízené žalobcem v daném místě u bankomatu České spořitelny nenacházelo, neboť na místo přijelo v 11:13 hodin a odjelo v 11:19 hodin, aniž bylo známo, kam. Za situace, kdy provozovatel vozidla nevěděl a nebyl schopen sdělit, kdo vozidlo řídil (viz úřední záznam ze dne 14. 7. 2017), bylo tedy jedinou možností, jak zjistit, kdo byl řidičem vozidla, ztotožnění řidiče podle videozáznamu. Svědek V. přitom uvedl, že s žalobcem nemá žádné osobní problémy. Je to jeho bývalý kolega, se kterým sloužil rok až dva. Když se potkají, řeknou si „ahoj“. Svědkyne H. pak uvedla, že žalobce zná od vidění. Je jí známo, že byl jejich kolegou. Dle žalovaného, pokud by šlo o vyřizování nějakých osobních účtů apod., mohl by si kdokoli z bývalých kolegů, o nichž žalobce tvrdí, že k němu mají negativní vztah, na něj kdykoliv „počkat“ a ztotožnit ho fyzicky na místě samém. To se však nestalo. Policisté nijak nezinscenovali řízení vozidla žalobcem, ani ho trvale nesledovali tak, aby mohli okamžitě zasáhnout, pokud spáchá přestupek, ale pouze zpětně z videozáznamu na základě oznámení třetí osoby zjistili, že tomu tak bylo. Žalovaný nemá pochybnosti o tom, že policisté, kteří videozáznam zhlédli, ztotožnili skutečného řidiče vozidla, tedy žalobce.
  4. Listiny, které žalobce předložil v samém závěru řízení, podle žalovaného nevyvracejí výše uvedená zjištění. Žalovaný přihlédl k tomu, že skutkovou verzi, že v rozhodné době nebyl vůbec ve Vrbně pod Pradědem, ale byl v Olomouci, žalobce začal tvrdit až při druhém ústním jednání, téměř 6 měsíců po zahájení řízení, ačkoli by bylo přirozené a logické, aby toto tvrdil již od počátku řízení. Je sice právem žalobce hájit se jakýmkoliv způsobem, a to i mlčením, nicméně to činí jeho skutkovou verzi poněkud méně věrohodnou. Tvrzení, že dané vozidlo se mělo od 10 hodin toho dne nacházet v opravě, je pak v přímém rozporu s obsahem videozáznamu, na kterém je toto vozidlo zachyceno, nehledě k tomu, že na zakázkovém listu jsou uvedeny údaje „přijato dne 10. 7. 2017“ a „předběžný termín: 10.00 hod.“-z čehož vyplývá, že v 10 hodin toho dne již mělo být vozidlo opraveno, nikoli teprve do opravy převzato. Je rovněž s podivem, že jednatel provozovatele vozidla, pan P.K., se na dotaz policie vůbec nezmínil o tom, že by vozidlo mělo být v předmětnou dobu opravováno, jak plyne z úředního záznamu ze dne 14. 7. 2017. Co se týče materiální stránky přestupku, žalovaný uvedl, že žalobce nepochybně řídil motorové vozidlo v době, kdy nebyl držitelem řidičského oprávnění. Skutečnost, že v době přestupku žalobce již žádost o vrácení řidičského oprávnění podal, nijak nesnižuje škodlivost jeho jednání, neboť o žádosti dosud nebylo pravomocně rozhodnuto a žalobce věděl, že dosud není držitelem řidičského oprávnění. O absenci materiálního znaku přestupku tedy nelze v daném případě vůbec hovořit.
  5. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného jednak odkázal na žalobní námitky a poznamenal, že žalovaný pouze poukazuje na maličkosti (např. na předběžný termín v zakázkovém listu na 10 hodin) a zcela opomíjí zásadní fakt, a to, že důkazní břemeno v řízení o přestupku leží na správním orgánu, přičemž v řízení nebyly správním orgánem předloženy dostatečné důkazy pro to, aby mohl být uznán vinným z přestupku, jež mu byl kladen za vinu, tedy že byl osobou, která řídila bez řidičského oprávnění v inkriminovaný den osobní automobil RZ X. Zdůraznil, že v řízení o přestupku postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku dle § 3 správního řádu. Nad to má správní orgán povinnost zjišťovat skutečnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného, ne pouze v neprospěch dle § 50 správního řádu. Žalobce zopakoval, že shledává skutková zjištění správního orgánu za zcela nedostatečně podložená, pokud byla učiněna na základě nevěrohodných svědků. Co se týče naplnění materiální stránky přestupku, poznamenal, že správní orgán je při rozhodování o tom, zda určité jednání je přestupkem či nikoliv, povinen zkoumat i stránku materiální, tedy zda zaviněné jednání porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti. Žalovaný se zabývá spíše formální stránkou přestupku. V konkrétním případě je tak na žalovaném, aby porušení chráněného zájmu společnosti prokázal.
  6. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci.
  7. Krajský soud na základě řádně a včas podané žaloby přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů, v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  8. Ze správních spisů bylo zjištěno, že Městskému úřadu v Bruntále byla Policií ČR, obvodním oddělením Vrbno pod Pradědem postoupena spisová dokumentace, která obsahovala oznámení o přestupku ze dne 14. 7. 2017, v němž se konstatuje, že žalobce je podezřelý z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e), bod 1 zákona č. 361/2000 Sb. tím, že dne 10. 7. 2017 v čase od 11:13 do 11:19 na ul. Nádražní před domem č. p. 211 ve Vrbně pod Pradědem řídil motorové vozidlo Mercedes-Benz EG/MA N005 ML320CDI registrační značky X, jehož vlastníkem je Kamenský-Stavby a konstrukce s. r. o., IČ 619072584, ač není držitelem příslušného řidičského oprávnění dle § 3 odst. 3, 81, 102 zákona č. 361/2000 Sb. Přílohou oznámení č. j. KRPT-151956-3/PŘ-2017-070117 je rovněž kamerový záznam uvedeného jednání. Součástí postoupené dokumentace byly rovněž úřední záznamy z 10. 7. 2017 a 14. 7. 2017. Policista podpraporčík R. V. v úředním záznamu z 10. 7. 2017 uvedl, že téhož dne v 11:20 hod. telefonicky oznámil anonym na obvodní odd. Policie ČR ve Vrbně pod Pradědem, že před chvílí ve Vrbně pod Pradědem na ul. Nádražní u České spořitelny řídil osobní motorové vozidlo Mercedes-Benz jistý M. D., který nemá oprávnění k řízení motorových vozidel. Následným prohlédnutím městského kamerového systému, který je umístěn na služebně Policie ČR ve Vrbně pod Pradědem bylo zjištěno, že dne 10. 7. 2017 v době 11:13 hod. přijelo po ul. Nádražní směrem od vlakového nádraží vozidlo Mercedes-Benz EG/MA N005 ML320CDI registrační značky X, rok výroby 2006, barva hnědá-pastel, X, majitel Kamenský- stavby a konstrukce s. r. o. Toto vozidlo se otočilo u rychlé záchranné služby a zastavilo na parkovišti před domem č. p. 211. Ze záznamu jde vidět, že ve vozidle na předních sedadlech je jen jedna osoba na místě řidiče. Po chvilce z místa řidiče vystupuje osobně známý M. D., nar. X, bytem V. p. P., P. 254, který je oblečen ve žluto-fosforovém triku a tmavých tříčtvrtečních kalhotách, obut je v pantoflích. Poté jde k bankomatu České spořitelny. V čase 11:19 hod. nastupuje do uvedeného vozidla Mercedes a pokračuje jako řidič vozidla po ul. Nádražní směrem k vlakovému nádraží. Lustrací osoby v registru řidičů bylo zjištěno, že M. D. je neřidič. Porušení dopravních předpisů. Platná blokace řidičského oprávnění. Policistka Bc. D. H. v úředním záznamu ze 14. 7. 2017 uvedla, že 14. 7. 2017 byl telefonicky kontaktován jednatel firmy Kamenský- stavby a konstrukce s. r. o., IČ:61972584, P. K., nar. X, který po poučení dle § 61 zákona č. 273/2008 Sb. uvedl, že z hlavy neví, kdo dne 10. 7. 2017 v době kolem 11 hod. řídil motorové vozidlo Mercedes-Benz EG/MA N005 ML320CDI registrační značky X. S vozidlem jezdí všichni zaměstnanci firmy a bude se muset podívat do knihy jízd, kam se každá osoba, která vozidlo řídí, zapisuje. Po zhlédnutí knihy sdělil, že v danou dobu 10. 7. 2017 v dopoledních hodinách není zapsán nikdo, nedokáže tedy říct, kdo vozidlo řídil. Součástí správního spisu je dále výpis z registru řidičů a opis z evidence přestupků. Obě listiny se vztahují k žalobci. Na základě postoupeného oznámení přestupku zahájil správní orgán I. stupně správní řízení doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku a předvolání k ústnímu jednání. Tato písemnost byla žalobci doručena 9. 8. 2017. Správní orgán si současně zajistil platný výpis evidenční karty řidiče – žalobce a listiny vztahující se k pozbytí řidičského oprávnění. Tyto listiny pak byly správnímu orgánu I. stupně doručeny 3. 8. 2017. U ústního jednání dne 5. 10. 2017, u něhož byl žalobce seznámen se spisovou dokumentací, přičemž správní orgán provedl důkaz listinami, a to výpisem z registru řidičů, výpisy z evidenční karty řidiče, označenými rozhodnutími a rozsudky a žádostí o vrácení řidičského oprávnění z 22. 3. 2017 a rovněž přehrál nosič CD s kamerovým záznamem, žalobce ke kamerovému záznamu uvedl, že „neví, kdo řídil vozidlo Mercedes zlaté barvy, protože toho pána nezná, dle nekvalitního CD. Myslí si, a je o tom přesvědčen, kdyby uvedené vozidlo řídil on, vzhledem k tomu, jak je oblíbený u Vrbenské policie a jeho bývalých kolegů, věří, že by určitě někdo hrozně rád jej šel vyřešit osobně, a ne přes nekvalitní nosič CD a tuto nahrávku.“ Na závěr jednání žalobce rovněž prohlásil, že by jej osobně zajímalo, že když byli policisté obvodního oddělení policie ČR Vrbno pod Pradědem přesvědčeni, že byl spáchán přestupek v dopravě, proč jej nešli řešit a že asi nevěděli, jestli ta osoba je ta, kterou mysleli, s tím, že to může dokázat tím, že volali majiteli firmy panu P. K. a tázali se jej na knihu jízd vozidla Mercedes-Benz ML zlaté barvy. Žalobce současně vyslovil přesvědčení, že policisté sami řidiče nepoznali a tudíž se chtěli přesvědčit telefonátem s panem K. Správní orgán I. stupně u dalšího ústního jednání dne 18. 1. 2018 vyslechl svědky policistu R. V. a policistku D. H. Žalobce u ústního jednání 18. 1. 2018 uvedl, že až do 15. 1. 2018, kdy mu bylo vráceno řidičské oprávnění, vozidlo neřídil. Není osobou na videozáznamu. Prohlásil, že jako důkaz předkládá zakázkový list firmy Micelar Leading s. r. o. s tím, že v tomto listu je uvedeno, že vozidlo Mercedes-Benz firmy Kamenský dne 10. 7. 2017, si v 10:00 hodin přebíral majitel uvedené firmy do opravy. Zakázkový list je ze dne 10. 7. 2017. Jako další důkaz předložil správnímu orgánu listinu k potvrzení toho, že 10. 7. 2017 mezi 10:00 – 13:00 hod. byl jako dvojkový trenér  v Olomouci na adrese Na střelnici 37, a to v souvislosti s projednáním nákupu pro lyžařský oddíl Vrbno pod Pradědem. Z předmětného zakázkového listu plyne, že firma Micelar Leading s. r. o. se sídlem Olomouc, Chválkovice převzala od zákazníka – Kamenský – stavby a konstrukce s. r. o., sídlem Vrbno pod Pradědem do opravy vozidlo Mercedes RZ X, typ ML320. V kolonce objednané práce je uvedeno: závada na automatické převodovce, špatně řadí, závada na sání motoru. V rubrice přijato dne je uvedenou datum 10. 7. 2017, v kolonce předběžný termín je uvedeno 10:00 hod. V kolonce odevzdáno dne není uvedeno datum, nýbrž je tam vepsán text Vrbno pod Pradědem a v kolonce opravu vykonal je označena firma Micelar Leading s. r. o. se sídlem Olomouc, Chválkovice.
  9. Svědek policista R. V. kromě jiného vypověděl, že nebyl přímým svědkem protiprávního jednání žalobce. Zhlédl pouze předmětný kamerový záznam, na němž jako osobu řidiče vozidla značky Mercedes rozpoznal žalobce. Kamerový záznam zhlédl z podnětu nadřízeného pana J., jemuž volal nějaký anonym, že se žalobce zřejmě dopouští protiprávního jednání. Po zhlédnutí videozáznamu svědek následně sepsal úřední záznam. Kamerový systém, jímž byl pořízen záznam, spravuje policie Vrbno pod Pradědem. Žalobce v průběhu výpovědi svědka a kladení otázek svědkovi poukázal na rozpor plynoucí z výpovědi svědka a kamerového záznamu s tím, že svědek uvedl, že vozidlo značky Mercedes bylo tmavé barvy, přitom z kamerového záznamu plyne, že se jedná o světlou metalízu a dále poukázal na to, že svědek se vyhýbá jím položeným otázkám, které se týkají okolností nástupu svědka do řad policie a detailně také popsal údajné hrubé porušení dopravních předpisů svědkem konkrétního dne s tím, že když svědkovi následně vytkl hrubé porušení dopravních předpisů a ohrožení všech účastníků silničního provozu, mu měl svědek odpovědět, že takto jezdí normálně a smál se mu. Žalobce v průběhu výpovědi svědka namítal jeho nevěrohodnost, zmínil mimo jiné i to, že svědek má za manželku jeho tetu I. D. s tím, že jejím bývalým manželem byl R. D.
  10.                      Svědkyně policistka D. H. kromě jiného vypověděla, že pouze sepisovala oznámení o přestupku, zjišťovala majitele vozidla řízeného žalobce. Zhlédla kamerový záznam, vylustrovala si registrační značku vozidla značky Mercedes a zjistila, že majitelem vozidla je pan K. S ním se telefonicky spojila a tázala se jej, kdo v daný čas řídil předmětné motorové vozidlo a zda má nějaké záznamy z knihy jízd. Z její výpovědi rovněž vyplynulo, že nebyla přímým svědkem protiprávního jednání. Žalobce zná od vidění a na záznamu jej rozpoznala. Nikým nebyla ovlivňována.
  11.                      Na návrh žalobce správní orgán provedl důkaz listinou označenou jako potvrzení alibi ze 17. 1. 2018, v níž pan T. M., jednatel společnosti BOCCACIO Plus s. r . o. potvrzuje, že žalobce byl dne 10. 7. 2017 mezi 10:00 až 13:00 hod. v jeho prodejně v Olomouci Na střelnici 37. Projednávali nákup lyžařského vybavení na nadcházející sezónu 2017/2018 pro lyžařský oddíl ve Vrbně pod Pradědem.
  12.                      Krajský soud provedl důkaz předmětným videozáznamem ze dne 10. 7. 2017, jež je obsahem správního spisu správního orgánu I. stupně, který byl ve spojení s výpověďmi svědků stěžejním důkazem pro závěr správních orgánů, že přestupkové jednání bylo žalobci prokázáno. Z tohoto videozáznamu bylo zjištěno, že kromě jiného zachycuje motorové vozidlo značky Mercedes registrační značky X, jehož řidič zaparkoval u budovy s reklamním štítem České spořitelny. V čase 11:16 hod. z vozidla, a to z místa řidiče vystupuje muž ve žlutém tričku a odchází směrem k budově České spořitelny. V okamžiku, kdy je čelem ke snímající kameře, mu obličej zakrývá vývěsní štít. Tato osoba se pohybuje podél budovy a směřuje k jejímu vchodu, u něhož se nachází bankomat. Z videozáznamu je zřejmé, že tato osoba u bankomatu činí nějaké úkony, kamera ji v určitých okamžicích snímá převážně z profilu a částečně i tvář. Následně se tato osoba v 11:18 hod. vrací k zaparkovanému vozidlu. Po celou dobu, kdy kamera snímá tuto osobu, je zřejmé, že se jedná o hnědovlasého muže s počínajícím úbytkem vlasů na temeni, s mírně vystouplým břichem. Rysy obličeje např. nos, ústa, obočí, nejsou seznatelné, neboť videozáznam je v tomto směru nekvalitní, záběr je neostrý. Dle názoru soudu podobu muže nelze seznat do té míry, aby ji bylo možno porovnat s konkrétní osobou a ztotožnit ji. Rozhodně se dle názoru soudu nedá říci, že se jedná o žalobce, zvláště pak za situace, kdy řidič předmětného vozidla nebyl policií na místě ztotožněn. Vycházeli-li svědci toliko z předmětného videozáznamu, neboť vlastními smysly skutkový děj nevnímali, má soud za to, že dle předmětného videozáznamu nebylo možno danou osobu rozpoznat. Za tohoto stavu, přičemž žalobce se v průběhu celého právního řízení bránil tvrzením, že není osobou na videozáznamu, má soud za to, že ze strany správních orgánů nebylo provedenou dostatečné dokazování ke ztotožnění řidiče. Soud má za to, že měl být vyslechnut pan Č., o němž žalobce v průběhu správního řízení uvedl, že byl řidičem označeného vozidla. Správní orgán měl rovněž vyslechnout jednatele společnosti BOCCACIO Plus s. r . o., který vystavil předmětnou listinu ze dne 17. 1. 2018 označenou jako potvrzení alibi, a to k tvrzení žalobce, že se v daném místě a čase nacházel v Olomouci. Správní orgán měl rovněž provést důkazy ohledně tvrzeného předání předmětného vozidla dne 10. 7. 2017 do opravy firmě Micelar Leading s. r. o. firmou Kamenský-stavby a konstrukce s. r. o. , a to s ohledem na jisté nesrovnalosti, resp. neúplnosti zakázkového listu ze dne 10. 7. 2017, a to ve smyslu zjištění bližšího časového údaje, kdy a kým bylo vozidlo předáno do opravy a kdy bylo vyzvednuto. Nabízely se i další důkazy, a to vyžádání videozáznamu snímajícího osobu u bankomatu, případně i vyžádání zprávy z České spořitelny, a. s., zda v daný den a čas prováděl žalobce platební kartou u tohoto bankomatu nějaké úkony. K tomu soud poznamenává, že na dotaz soudu žalobce u jednání 4. 6. 2019 uvedl, že je držitelem platební karty  České spořitelny, a. s. a do předmětného bankomatu České spořitelny, a. s., který je částečně zachycen na předmětném kamerovém záznamu, chodil také vybírat finanční prostředky. Za situace, kdy videozáznam je nekvalitní a podobu muže vystupujícího z předmětného vozidla značky Mercedes nelze seznat pro neostré rysy obličeje, přičemž ve vztahu k policistům, kteří vyhodnocovali z podnětu nařízeného předmětný videozáznam a následně pak byli správním orgánem vyslechnuti jako svědci, žalobce v průběhu celého správního řízení namítal kromě nekvalitního záznamu i jejich nevěrohodnost s tím, že jejich svědectví bylo ovlivněno nadřízeným v jeho neprospěch a žalobce dovozoval negativní vztah policistů vůči němu s tvrzením, že on sám v minulosti 10 let u policie sloužil a že zřejmě je někomu „trnem v oku“, nelze akceptovat závěr správních orgánů, že není důvod pochybovat o pravdivosti tvrzení policistů a že ti neměli na věci a jejím výsledku jakýkoli zájem a že jen na pokyn nadřízeného vykonávali svoji služební povinnost.
  13.                      Soud zastává názor, že teprve po provedení další důkazů, jak je uvedeno výše, by bylo možno postavit najisto, zda se žalobce přestupkového jednání, které je mu kladeno za vinu v rozhodnutí správního orgánu I. stupně skutečně dopustil. Protože skutkový stav vyžaduje zásadní doplnění, krajský soud v souladu s ust. § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení a v souladu s ust. § 78 odst. 1 a odst. 4 s. ř. s. věc vrací žalovanému k dalšímu řízení, v němž je správní orgán dle § 78 odst. 5  s. ř. s. vázán právním názorem soudu výše uvedeným.

12. Podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 33 269 Kč, která sestává z odměny za pět úkonů právní služby po 3 100 Kč dle § 9, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.-advokátního tarifu (těmito úkony právní pomoci jsou příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis podání – repliky k vyjádření žalovaného, návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ze 17. 1. 2019 a odměna za zastoupení u jednání 4. 6. 2019.) Dále se jedná o polovinu úkonu ve výši 1 550 Kč za zastoupení žalobce u jednání 12. 6. 2019, u něhož došlo toliko k vyhlášení rozsudku. Odměna za sepis návrhu na přiznání odkladního účinku žalobě ze dne 19. 9. 2018 (č. l. 5) přiznána nebyla, neboť tento návrh na přiznání odkladného účinku žalobě byl zamítnut. Náklady řízení dále sestávají z 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č 177/1996 Sb. v platném znění, náhrady za ztrátu času v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč, v souvislosti s cestou zástupce žalobce k jednání 4. 6. 2019 a náhrady za ztrátu času v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce žalobce k jednání 12. 6. 2019 a náhrady jízdného 2 939,50 Kč (za cestu k jednání 4. 6. 2019 ze sídla advokáta, tj. z Pardubic do Ostravy a zpět při ujetí celkem 478 km při paušální náhradě 4,10 Kč v ceně nafty dle vyhl. 33,60 Kč/litr a při kombinované spotřebě vozidla reg. zn. 3SD 2113 6,1 l/100km činí náhrada jízdného 2 939,50 Kč). K odměně a náhradám dále náleží i 21% DPH, neboť advokát žalobce doložil, že je plátcem této daně. K nákladům řízení rovněž náleží soudní poplatek za žalobu 3 000 Kč a soudní poplatek za návrh přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč. Nad rámec výše uvedených nákladů řízení žádné další žalobcem požadované nebyly.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

 

Ostrava 12. června 2019

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje