č. j. 49 Ad 4/2019 - 47

 

 

 

 

 

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci

žalobce: J. N.

bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01  Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 13. 8. 2018, č. j. MPSV‑2018/47125-513/1,

                                                               t a k t o :

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhal zrušení rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 13. 8. 2018, č. j. MPSV‑2018/47125-513/1 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ministryně zamítla jeho rozklad proti svému usnesení ze dne 1. 2. 2018, č. j. MPSV-2017/208236-513/2, jímž zastavila řízení o jeho žádosti ze dne 7. 9. 2017 o obnovu řízení skončeného rozhodnutím ministryně ze dne 26. 2. 2016, č. j. 2015/74214-51, které zamítlo žádost žalobce ze dne 19. 10. 2015 o obnovu řízení, v němž byl žalobce vyřazen z evidence uchazečů.
  2. V žalobě se žalobce původně domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zrušit napadené rozhodnutí, doručit žalobci usnesení podle § 80 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodnutí o stížnosti ze dne 2. 7. 2018, informovat jej důvodech porušení procesních práv žalobce dle § 36 odst. 3 a § 82 odst. 4 věty poslední správního řádu a vydat usnesení o způsobu narovnání takto porušených práv a konečně též umožnit žalobci dokazovat listinou a svědeckou výpovědí.
  3. Usnesením ze dne 13. 6. 2019, č. j. 49 Ad 4/2019-42, soud žalobce vyzval, aby opravil svou žalobu tím, že upraví návrh výroku rozsudku, tj. údaj, čeho se domáhá, do souladu s rozsahem pravomoci soudu podle § 78 odst. 1 a 4, popř. § 76 odst. 2 s. ř. s., neboť soud ve správním soudnictví může pouze zrušit napadené rozhodnutí nebo vyslovit jeho nicotnost. V odůvodnění tohoto usnesení soud výslovně na žalobce apelovat v tom směru, že soud může v řízení o žalobě proti rozhodnutí v případě důvodnosti žaloby pouze napadené rozhodnutí zrušit (nikoliv uložit žalovanému, aby si jej zrušil) a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení, popř. podle § 76 odst. 2 s. ř. s. vyslovit nicotnost napadeného rozhodnutí. V závěru též soud žalobce poučil o tom, že nebude-li žaloba ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy doplněna nebo opravena a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu usnesením odmítne. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 1. 7. 2019.
  4. Podáním odeslaným dne 2. 8. 2019 žalobce upravil svůj požadavek tak, že požadoval, aby soud uložil žalovanému, aby zrušil napadené rozhodnutí, vydal usnesení podle § 66 odst. 1 písm. b) a c) správního řádu o žádosti o obnovu řízení podané dne 6. 10. 2015 a řízení o této žádosti zastavil.
  5. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce neodstranil vady podané žaloby ve stanovené lhůtě Jednak na jednoduchou a jednoznačnou výzvu soudu reagoval opožděně a jednak, což je podstatnější, ani svým opožděným podáním vytýkané vady neodstranil a požaduje v rozsudku uložení povinnosti, kterou soud není ani v případě důvodnosti podané žaloby oprávněn žalovanému uložit. Jak již byl žalobce výslovně soudem s odkazem na příslušná ustanovení s. ř. s. poučen, soud by mohl pouze rozhodnout tak, že napadené rozhodnutí zruší (popř. vysloví jeho nicotnost) a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení.
  6. Žalobce však setrvává na svém požadavku, aby soud uložil žalovanému učinit konkrétní procesní úkony. Protože k takovému rozhodnutí soud postrádá v řízení o žalobě proti rozhodnutí pravomoc, jak byl žalobce upozorněn, zůstala žaloba nadále neprojednatelnou.
  7. Podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
  8. Protože žalobce neodstranil v poskytnuté lhůtě na výzvu soudu vady žaloby, ač byl poučen o možném důsledku v podobě odmítnutí jeho podání (žaloby), nezbylo soudu, než žalobu bez dalšího podle § 37 odst. 5 věty druhé s. ř. s. odmítnout.
  9. Druhým výrokem bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 5. srpna 2019

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

samosoudce

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.