č. j. 29 Ad 23/2018- 64

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci

žalobkyně:  J. N.

zastoupena Ing. J. K.

bytem K., J. 968

proti

žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí

se sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1

o příspěvek na živobytí, k rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2018, čj. MPSV-2018/171430-918,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1.                 Vymezení věci
  1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 8. 2018 bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Hradci Králové (dále jen „ÚP“), ze dne 11. 6. 2018, čj. 50091/2018/HKR, kterým orgán I. stupně zamítl žádost žalobkyně o dávku příspěvek na živobytí. Odvolací orgán uvedené rozhodnutí I. stupně potvrdil.
  2. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že žádost o dávku příspěvek na živobytí byl orgánem I. stupně zamítnut, neboť žalobkyně nevyhověla jeho výzvě a neosvědčila rozhodné skutečnosti pro posouzení nároku na dávku a její výši, tj., nedoložila, jaké příjmy či odměny plynou z funkce statutárního orgánu a z pozice vedoucí organizační složky firmy.
  3. Z rozhodnutí orgánu I. stupně ze dne 11. 6. 2018 vyplývá velmi podrobně průběh celého správního řízení, provedeného na základě žádosti žalobkyně ze dne 27. 2. 2017. Žalobkyně doložila informace o užívaném bytu (obývaném prostoru) na adrese, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech (zde s tím, že nevlastní movitý a nemovitý majetek, stavební spoření či kapitálové životní pojištění), doklad o výši měsíčních příjmů (neměla žádné příjmy), podnájemní smlouvu a dodatek k podnájemní smlouvě, prohlášení, že není vlastníkem bankovního účtu, doklad se sazbou a jističem, doklad o úhradě briket.
  4. Správní orgán 16. 3. 2017 zjistil, že žalobkyně není invalidní, nebyla jí stanovena nutnost dietního stravování, není osobou těžce zdravotně postiženou, či dlouhodobě nemocnou. Je vedena v registru osob samostatně výdělečně činných na dobu neurčitou, nemá evidována vlastnická ani jiná práva věcná v katastru nemovitostí a není vedena v insolvenčním rejstříku. Dne 28. 4. 2017 vystavil ÚP usnesení o dožádání pro ÚP – KoP pro Hlavní město Prahu k provedení úkonu sociálního šetření za účelem zjištění sociálních a majetkových poměrů. Řízení bylo následně přerušeno a žalobkyně byla vyzvána k doložení živnostenského listu, příjmů či odměn plynoucích z provozování živnosti, přiznání dani z příjmu za r. 2016, přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu za r. 2016, rozpisu služeb spojených s užíváním bytu, souhlasu vlastníka objektu (občanského sdružení) s pronájmem a úhradou nákladů na bydlení.
  5. V průběhu řízení žalobkyně následně žalovanému sdělila, že je v pracovní neschopnosti, živnostenský list nevlastní, žádnou živnost neprovozuje, nemá žádné příjmy, takže ani nemá žádnou zákonnou povinnost podávat přiznání k dani z příjmu za r. 2016 a zpracovávat přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, neužívá žádný byt, nemůže proto předložit rozpis služeb, spojených s jeho užíváním. Odkázala na smlouvu o podnájmu, kde je uvedena paušální částka za služby při užívání nebytového prostoru, která pokrývá elektrickou energii, vodné, odvoz komunálního odpadu a náklady na otop. Užívaný prostor nemá vlastní měření energií, jiná forma úhrady než paušální částkou proto nemůže být stanovena.
  6. Žalobkyně podala odvolání proti usnesení o přerušení řízení, které bylo odvolacím orgánem dne 19. 6. 2017 zamítnuto. V průběhu správního řízení orgán I. stupně dne 18. 5. 2017 vyzval žalobkyni k předložení sdělení o příjmech z její funkce ve firmě, k níž žalobkyně sdělila, že doložila již při své žádosti o dávku hmotné nouze, která jí byla odebrána ve IV. čtvrtletí 2016 „Odstoupení z funkce ředitele společnosti a z funkce vedoucí organizační složky v České republice“. Dále uvedla, že od srpna 2012 zastupuje společnost, stejně jako organizační složku Ing. J. K. Dne 14. 3. 2012 došlo ke zcizení veškerých movitých věcí, zboží a veškeré dokumentace společnosti panem Bc. R. K., od uvedeného data společnost nepodniká ani v ČR, ani v jiné zemi. Mateřská společnost již byla v OR Velké Británie vymazána v r. 2012, aby nedošlo ke zneužití zcizené dokumentace třetí osobou, v OR bez dokladů z Velké Británie nelze provést změnu, stále probíhá soudní řízení k uvedenému případu a po jeho ukončení bude společnost vymazána i z OR v České republice. Žalobkyně již nemá žádné funkce v uvedené společnosti, neplynou jí žádné příjmy, a tudíž nemá ani žádné na příjmy navazující povinnosti.
  7. Správní orgán hodnotil žalobkyní předložené přípisy jako nedostatečné a proto žádost o dávku zamítl. K odvolání žalobkyně bylo jeho rozhodnutí zrušeno, správní řízení tedy pokračovalo novou výzvou ze dne 26. 2. 2018 k doložení příjmů či odměn žalobkyně a usnesením o dožádání zjištění sociálních a majetkových poměrů a vybavenosti bytu žalobkyně. Žalobkyně doložila předvolání k jednání před odvolacím soudem proti žalovanému dne 10. 1. 2018, setrvala na svých dřívějších prohlášeních o zániku svých funkcí ve společnosti, s tím, že je možné u FÚ údaje ověřit, zcizení věcí se Bc. K. snaží maskovat neexistující pohledávkou vůči společnosti, doložila doklad o tom, že je od 8 May 2012 Dissolved.
  8. Správní orgán obdržel následně v dubnu 2018 výsledky sociálního šetření, v němž ověřovatelka dávek hmotné nouze pro Prahu 4 v záznamu ze dne 29. 3. a 3. 4. 2018 popsala prakticky neúspěšné pokusy o provedení šetření na uvedené adrese pobytu žalobkyně, nacházející se na oploceném fotbalovém hřišti. Žalobkyně se k šetření vyjádřila tak, že na hřiští v uvedených dnech měly probíhat tréninky a zápasy, takže údaje z šetření nepovažuje za pravdivé, ústně jí bylo pracovnicemi úřadu práce sděleno, že společnost stále provozuje internetový obchod na www.azmarket.cz, provozovatelem této domény je však společnost, jedná se o jinou společnost, s níž nelze výše cit. společnosti zaměňovat. Znovu popsala zcizení společnosti z dřívějšího období.
  9. Správní orgán zjistil z úřední činnosti dne 25. 4. 2018, že má stejnou adresu kontaktu v ČR jako měla společnost, internetová stránka je aktivní od 1. 2. 2014 dle obchodních podmínek. Správní orgán si tentýž den objednal produkt výše zmíněné firmy, proběhla platba i fakturace a dodání produktu. Dále uvádí, že dne 12. 7. 2017 byla žalobkyně vymazána v obchodním rejstříku jako ředitel společnosti.
  1.              Žalobní argumentace
  1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žádost o příspěvek na živobytí podala dne 27. 2. 2017, uvedla adresu trvalého i skutečného pobytu a přiložila formulář Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru), vztahující se k objektu na adrese. V něm uvedla, že se jedná o nájemní vztah v jiném než obytném prostoru, v přízemí, s podlahovou plochou 12 m2 a průměrnou výškou místnosti 2,50 m, kde činí nájemné 1.000,- Kč měsíčně a služby 500,- Kč měsíčně, k vaření a ohřevu vody je používána elektřina, k vytápění pevná paliva (brikety). Dne 8. 3.2017 žalobkyně zaslala na úřad práce kopii faktury na nákup briket ze dne 18. 2. 2017 (50 balení za 2.329,-  Kč) a kopii opravné faktury za elektřinu vystavenou na Ing. J. K. (přeplatek ve výši 5.638,05 Kč se splatností 2. 1. 2017).
  2. Dále žalobkyně poukázala na to, že z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že dne 16. 3. 2017 úřad práce z úřední povinnosti prověřil veřejné rejstříky osob, zda v nich nejsou na žalobkyni vázána nějaká práva či závazky. Insolvenční rejstřík byl čistý, v katastru nemovitostí nejsou pro žalobkyni evidována vlastnická ani jiná věcná práva, v živnostenském rejstříku však byly nalezeny platné záznamy, kde žalobkyně figuruje jako vedoucí organizační složky obchodního závodu u firmy (která má sídlo ve Velké Británii a provozovatel v České republice má uváděn kontakt na adrese skutečného pobytu žalobkyně – tedy na adrese), a kde je evidováno platné živnostenské oprávnění (od 23. 1. 2010 na dobu neurčitou) na Výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Úřad práce z úřední povinnosti prověřoval údaje o obývané místnosti v objektu občanské vybavenosti a ověřil, že vlastnické právo je evidováno na. Na základě získaných podkladů úřad práce poté vyzval žalobkyni, aby se ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení písemnosti osobně dostavila na úřad práce k osvědčení skutečností důležitých pro nárok na dávku, a aby doložila: živnostenský list, jaké příjmy či odměny plynou z provozované živnosti, přiznání k dani z příjmu za rok 2016, přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu za rok 2016, rozpis služeb spojených s užíváním bytu, souhlas vlastníka objektu s pronájmem, úhradu nákladů na bydlení. Zároveň žalovaný vypracoval Usnesení o dožádání provedení úkonu sociálního šetření, které mělo zjistit celkové sociální a majetkové poměry žalobkyně v místě jejího skutečného pobytu v Praze. Žalobkyně připomíná i postup správního orgánu v rámci přerušení řízení, vydání rozhodnutí ze dne 29. 11. 2017, jeho zrušení odvolacím orgánem, i to, že oba správní orgány nedodržely zákonnou lhůtu.
  3. Žalobkyně je přesvědčena, že svým následným podáním ze dne 24. 4. 2018 odpověděla na všechny výtky žalovaného a upozornila na nesrovnalosti při místním šetření. Připomíná, že se domáhala vyplacení příspěvku na živobytí za období únor až říjen 2017 a žalovaný prováděl údajně šetření v březnu a dubnu 2018, také upozornila, že výsledky šetření neodpovídají skutečnosti a navrhla ke svému tvrzení důkazy.
  4. V dalším žalobkyně poukázala na znění zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a jeho ustanovení § 71, které stanovuje lhůty pro vydání rozhodnutí. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. S odkazem na datum podání své žádosti a následný postup žalovaného je přesvědčena, že v jejím případě nebyly dodrženy zákonné lhůty pro vyřízení její věci.
  5. Žalobkyně sporuje správnost postupu sociálního šetření ve své věci a podává k němu následné vyjádření - Písemným podkladem je záznam ze šetření 2/2018/AAK, vystavený V. S., ověřovatelem dávek hmotné nouze, kontaktní pracoviště v. Ve sdělení se uvádí, že byly provedeny ve dnech 29. 3. a 3. 4. 2018 pokusy o sociální šetření na klientku hmotné nouze Janu Novákovou. Ve sdělení je uvedeno, že dne 29. 3. 2018 se paní S. na hřiště vůbec nedostala, jelikož bylo hřiště uzavřeno. Dne 29. 3. 2018 byly školní prázdniny. Proto sportovní klub Bohemians 1905 využil tento den k tréninkům mládeže. Na hřišti probíhal dvoufázový trénink dvou žákovských kategorií od 9 hodin (děti přichází na trénink minimálně 1 hodinu před začátkem tréninku), na který navazoval další trénink a pokračoval mistrovský zápas. Výpis kalendáře byl přílohou jejího písemného vyjádření a je možné si ověřit na, u vedení sportovního klubu Bohemians 1905 a u rodičů dětí, kteří se tréninků dne 29. 3. 2018 na hřišti zúčastnili, informace uvedené v záznamu šetření dne 29. 3. 2018 proto nepovažuje za pravdivé. Dne 3. 4. 2018 nebyl zámek na bráně uzamčený, neboť v průběhu dne probíhal trénink dorostenců Bohemians 1905. Malý přízemní domek je bytem správce, který vlastní dva psy malého domácího plemene. Pokud na hřišti neprobíhá trénink nebo zápasy, má správce své zaměstnání. Dle jeho sdělení byl dne 3. 4. 2018 mimo areál hřiště cca od 8:30 do 16 hodin. Tedy v malém přízemním domku dne 3. 4. 2018 byli pouze dva psi, a pokud paní S. klepala na domek, bylo normální, že psi štěkali a pohybovali se. Dále bylo v záznamu uvedeno, že se paní S. snažila dovolat paní N., žalobkyně však žádný telefon nevlastní.
  6. Dle názoru žalobkyně žalovaný nerozlišuje mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty. Žalovaný v rozhodnutí ze dne 21. 11. 2017 o zamítnutí žádosti o příspěvek uvádí, že důvodem zamítnutí bylo nedoložení mimo jiné:

-   Živnostenského listu – žalobkyně nemohla doložit živnostenský list, neboť tento nevlastní,

-   Jaké příjmy či odměny plynou z provozované živnosti – žalobkyně neprovozuje žádnou živnost, tudíž jí nemohou plynout žádné příjmy či odměny,

-   Přiznání k dani z příjmu za rok 2016 – žalobkyně nemá žádné příjmy a tudíž nemá žádnou zákonnou povinnost podávat přiznání k dani z příjmu za rok 2016,

-   Přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu za rok 2016 – žalobkyně nemá žádnou zákonnou povinnost zpracovávat přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.

  1. Tyto důvody žalovaný uváděl, přestože byl opakovaně žalobkyní informován, že nepodniká, nemá žádné příjmy a nemá povinnost podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
  2. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobkyně popsal situaci kolem podnikání společnosti. Následně konstatoval, že není rozhodné, že internetový obchod na adrese provozuje společnost a že vlastníkem domény azmarket.cz je Ing. J. K., bez uvedení důkazů pak uvedl, že po zadání společnosti do internetového vyhledavače dojde k přesměrování na doménu.
  3. Žalobkyně žádala zrušení usnesení žalovaného o přerušení řízení, rozhodnutí žalovaného i orgánu I. stupně.
  1.            Vyjádření žalovaného
  1. Z písemného vyjádření žalovaného ze dne 26. 11. 2018 vyplývá, že přezkum usnesení správního orgánu o přerušení řízení je vyloučen zákonem, neboť se jedná o usnesení, upravující vedení řízení.
  2. K věci samé pak žalovaný sdělil, že odštěpný závod zahraniční právnické osoby, organizační složka, je zapsán u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou, žalobkyně je zapsána jako vedoucí odštěpného závodu i jako statutární orgán zřizovatele – zahraniční právnické osoby (ředitel společnosti). Odštěpný závod má také živé živnostenské oprávnění. S odkazem na ust. § 53 odst. 3 správního řádu – listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li prokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Poslední změna zápisu u osoby žalobkyně je datována dnem 12. 6. 2017 a žalovaný je přesvědčen, že tak nemůže tvrzení, že společnost již od r. 2012 nevyvíjí činnost, obstát. K výzvě správního orgánu žalobkyně neprokázala žádnou listinou, že by byl odštěpný závod, organizační složka, zrušen. Žalovaný je proto přesvědčen o správnosti svého postupu, pokud vycházel z údajů zapsaných v obchodním rejstříku u osoby žalobkyně, uvedené jako vedoucí odštěpného závodu a statutární orgán zřizovatele – zahraniční osoby, ředitel společnosti, a tuto vyzval, aby osvědčila příjmy z této činnosti, tj. své sociální a majetkové poměry.
  3. Žalobkyně vytýká správnímu orgánu neprovedení opakovaného sociálního šetření z důvodu zamčeného objektu a nepřítomnosti žalobkyně, tuto otázku však pro meritum věci žalovaný nepovažuje za rozhodnou, neboť neprovedené sociální šetření nebylo důvodem pro zamítnutí žádosti žalobkyně. Tím bylo neosvědčení jejích majetkových a sociálních poměrů. K její námitce že nevlastní telefon žalovaný sděluje, že jeho číslo žalobkyně uvedla ve své žádosti o dávku.
  4. Délka řízení byla značně ovlivněna nespoluprací žalobkyně při prokazování majetkových poměrů (doklady potvrzující rozhodné skutečnosti, zejména listina o zrušení výše uvedené společnosti a její organizační složky, souhlas vlastníka s podnájmem prostor užívaných k bydlení). Nedodržení správních lhůt však nezpůsobuje samo o sobě vadu řízení, která by měla vliv na obsah rozhodnutí ve věci a není důvodem ke zrušení rozhodnutí.
  5. Z výše uvedených důvodů, kdy žalobkyně neprokázala sociální a majetkové poměry ve vztahu ke své funkci vedoucí odštěpného závodu a ředitelky zřizovatele, navrhuje žalovaný zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
  1.           Jednání krajského soudu a jeho posouzení věci
  1. Dne 16. 12. 2018 doručila žalobkyně soudu vyjádření, v němž uvedla, že žalovanému opakovaně zaslala informaci o úpravě zápisu v obchodním rejstříku z června 2017, která nebyla prováděna na základě podání společnosti, když tato byla zrušena již v r. 2012, nemohla proto podávat žádné návrhy na změny. Zaslala i opis webové stránky OR Spojeného královstí Velké Británie a Severního Irska ohledně zrušení cit. společnosti. K údajnému šetření žalovaného 5 měsíců po vyřazení žalobkyně z evidence žalované žalobkyně sděluje, že byla již 12 měsíců bez příjmu, nebyla schopna platit poplatky mobilního operátora a číslo bylo zrušené, 3. 4. 2018 se proto nebylo možné dovolat. Toto šetření ani nemohlo mít vliv na období, za které žádá žalobkyně příspěvek, neboť se jedná o období únor až říjen 2017. S odkazem na zákon č. 111/2006 Sb., a jeho ustanovení § 76 je žalobkyně přesvědčena, že pokud správní orgán nevydá do 30 dnů rozhodnutí o zamítnutí, je žádost schválena a žalovaný byl povinen doručit jí písemné oznámení o dávce a její výši, tedy i příspěvek vyplatit.
  2. Při jednání soudu dne 22. 7. 2019 zástupce žalobkyně odkázal na žalobní námitky, znovu namítal nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci ze strany žalovaného, uvedl, že žalobkyně byla opakovaně žádána o doklady, o nichž již bylo jednání při ústním jednání. K telefonnímu hovoru pak sdělil, že své číslo uvedla žalobkyně při podání žádosti v únoru 2017, údajný hovor však měl proběhnout v dubnu 2018, kdy žalobkyně nebyla v evidenci ÚP a neměla proto povinnost hlášení jakýchokoliv změn. K organizační složce zahraniční právnické osoby pak zástupce žalobkyně sdělil, že v r. 2012 došlo prakticky ke zcizení věcí, firma je stále v řešení Obvodního soudu pro Prahu 3 a zástupce byl pověřen zastupováním společnosti i její organizační složky. Poslední změna v obchodním rejstříku nebyla prováděna z aktivity žalobkyně, ale vyplývala ze změny zákona, kdy docházelo ke změně všech organizačních složek, zapsaných v ČR, a to na odštěpné závody. V květnu 2012 byla firma ve Velké Británii zrušena, došlo ke zcizení věci a nebylo tedy nikoho, kdo by za ni mohl jednat a jakkoliv s ní nakládat. Zástupce žalobkyně soudu předložil jednotlivá oznámení činěná za organizační složku v jednotlivých letech 2011 – 2019 FÚ pro Prahu 3, z nichž plyne, že firma nevyvíjí žádnou činnost, nemá tedy příjmy ani výdaje a daňová povinnost je tak nulová. Je navrhováno zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, na náhradě nákladů řízení zástupce vyčíslil cestovné osobním automobilem Opel Vectra z Prahy k jednání soudu a zpět v částce 1.422,- Kč.
  3. Soud po přezkoumání a projednání věci hodnotil výše uvedené skutečnosti a listiny, které jsou obsahem správního spisu, jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 77 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní -  s.ř.s. ), a dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná.
  4. Ze správního spisu soud zjistil, že žalovaný si opakovaně ověřoval v obchodním rejstříku údaje o firmě, organizační složka – odštěpný závod zahraniční právnické osoby, která byla zapsána ke dni 23. 1. 2017, jejímž zřizovatelem byla společnost stejného názvu se sídlem v Londýně, Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Poslední výpis nese datum 9. 7. 2018, odvolací orgán zjistil totožné informace 6. 11. 2018.  Žalobkyně je zapsána jako vedoucí odštěpného závodu a ředitel společnosti. Shodné údaje plynou i z veřejného rejstříku podle fyzických osob v angažmá. Z živnostenského rejstříku pak plyne zaregistrovaná živnost Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obory činnosti – zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, se vznikem oprávnění 23. 1. 2010.
  5.  Žalobkyně předložila list, na němž je DISSOLVED, pod tímto slovem je umístěno 07028832 a pod čarou text This Company was dissolved on 08/05/12. Dále v průběhu řízení předložila Předvolání k jednání před odvolacím soudem, kdy žalobcem je Bc. R. K. a žalovaným, o zaplacení částky 50 000,- Kč s přísl. – jednání dne 10. 1. 2018 v 10,00 hodin u Městského soudu v Praze. Dále je přítomna listina, která má dokládat výpis z rejstříku v anglickém jazyce o ukončení činnosti firmy, která však není nijak ověřena. Zástupce žalobkyně soudu při jednání předložil 9 listů prakticky shodného znění, vždy adresovaných FÚ pro Prahu 3, kdy jménem, organizační složka, uvádí Ing. J. K., pověřený řízením společnosti a organizační složky, že dne 12. 3. 2012 došlo ke zcizení veškerého hmotného majetku společnosti panem R. K. a u Obvodního soudu pro prahu 3 probíhá soudní řízení v uvedené věci. Z tohoto důvodu organizační složka nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost a tedy nemá žádné příjmy ani výdaje. Listy jsou datovány vždy březnovým datem, a to od r. 2011 do r. 2019.
  6. Z ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění platném v době rozhodování žalovaného plyne, že žadatel o příspěvek na živobytí je mj. povinen k žádosti předložit doklady o výši příjmu žadatele. Žalovaný zamítl žádost o tuto dávku, právě s odůvodněním, že žalobkyně v tomto smyslu nesplnila jím doručené výzvy, resp. dostatečným způsobem.
  7. Krajský soud po přezkoumání a projednání věci konstatuje, že žalovaný opakovaně vyzýval žalobkyni, aby žádané listiny předložila a dostatečným způsobem doložila své tvrzení o tom, že za období, v němž žádá o příspěvek na živobytí, nedosahovala žádné příjmy, resp. doložila, jaké příjmy měla k dispozici. Tuto povinnost, dle přesvědčení soudu, žalobkyně v průběhu správního řízení věrohodně nesplnila a nepodařilo se jí to ani v průběhu řízení soudního. Z výše uvedených skutečností je přehledné, že v době rozhodování, a to jak žalovaného, tak ale i soudu, je stále obsahem obchodního rejstříku zápis společnosti, kde je uvedena žalobkyně jako vedoucí odštěpného závodu a ředitel společnosti. Soud souhlasí s názorem žalovaného, že předložené sdělení žalobkyně, adresované firmě do Londýna, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, nesoucí datum 31. 8. 2012 (jedná se o kopii listu), a to v českém a anglickém jazyce, není opatřeno žádným dokladem o odeslání či doručení a je proto bez jakékoliv průkaznosti. O tvrzení zcizení firmy Bc. R. K. pak v žádném případě nemůže svědčit pozvání na jednání u Městského soudu v Praze na den 10. 1. 2018 v 10,00 hodin, neboť zde je jako žalobce označen Bc. R. K. a žalovaným je v Londýně, zast. Ing. J. K., jedná se o zaplacení částky 50 tisíc Kč s přísl., tedy firma, o níž tvrdí žalobkyně, že byla zrušena, je naopak žalována o zaplacení určité částky. Žalobkyně tedy nepředložila žádný průkazný doklad, který by její tvrzení mohl věrohodně potvrdit, takovým totiž nejsou ani listiny, které předložil její zástupce při jednání soudu. Jedná se o nepodepsané listy, které jsou adresovány FÚ pro Prahu 3, bez dokladu o odeslání či jejich doručení adresátovi. Žalovaný není v pozici, v níž by měl dohledávat pravdivost tvrzení žalobkyně, neboť v daném případě je povinnost předložení řádných důkazů na straně žalobkyně, tedy, unést důkazní břemeno. 
  8. Krajský soud neshledal důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného ani v namítaném nenaplněném termínu pro vydání rozhodnutí, neboť žalovaný vedl řádné správní řízení. Dle § 75 zákona č. 111/2006 Sb., se v daném případě jednalo o případ, kdy dávka nebyla přiznána, bylo tedy konáno dle písm. a) tohoto ustanovení. Ustanovení § 76 pak pojednává o případech, kdy se rozhodnutí nevydává, doručuje se písemné oznámení o dávce a její výši, v takovém případě pak může žadatel uplatnit námitky a orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce. To ale nebyl případ žalobkyně.
  9. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila svoji povinnost, stanovenou jí výše cit. ustanovením § 72 zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to z důvodů, výše uvedených, žalobu proto posoudil jako nedůvodnou, a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s., ji jako takovou zamítl.
  1.              Náklady řízení
  1. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., dle něhož lze náklady řízení přiznat účastníkovi, který měl ve věci úspěch. Tímto účastníkem řízení byl v daném případě žalovaný správní orgán, který však náklady řízení nežádal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 29. července 2019

JUDr. Jana Kábrtová v. r.

samosoudkyně