USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou ve věci

žalobce: M. N.,

  státní příslušník Ukrajiny,

  t. č. X,

  zastoupený opatrovníkem JUDr. Michalem Steinerem,

  advokátem se sídlem Platnéřská 88/9, 110 00 Praha 1,

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra,

se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2018, č. j. OAM-250/ZA-04-K07-PD3-2010

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Ustanovenému opatrovníku žalobce JUDr. Michalu Steinerovi, advokátu se přiznává odměna ve výši 968 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví, jímž žalovaný podle § 53a odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) žalobci neprodloužil doplňkovou ochranu.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

Soud v průběhu řízení zjistil, že žalobce je neznámého pobytu. Podle informací Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 2. 4. 2019 a informací z registru žadatelů o azyl je poslední známou nahlášenou adresou pobytu žalobce X. V žalobě žalobce jako adresu doručování uvedl X. Soudu se však v průběhu řízení nedařilo doručovat ani na jednu z těchto adres. Z adresy X se zásilky vracely s tím, že je tam adresát neznámý. K adrese v X pak ubytovatel R. S. soudu sdělil, že žalobce u něj od srpna 2018 nebydlí a nedochází si vyzvedávat poštu. Jiné místo pobytu žalobce není soudu známo.

Protože místo současného pobytu žalobce nelze zjistit, soud řízení zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože řízení bylo zastaveno.

Odměnu opatrovníka, ustanoveného žalobci usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 5. 2019, č. j. 45 Az 5/2019-34, platí stát. Výši odměny určil soud na 800 Kč. Tato částka je odměnou za jeden účelně provedený úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám – § 7, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif)], která činí 500 Kč. K této částce soud přičetl paušální částku jako náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Součet výše uvedených částek ve výši 800 Kč byl zvýšen o částku 168 Kč odpovídající 21 % DPH, neboť (advokátní kancelář) ustanovený opatrovník žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty.  Za samostatný úkon přitom soud nepovažoval nahlížení do spisu. Tento úkon totiž soud při nedoložení uskutečnění první porady s klientem (která je v dané věci vyloučena) považuje za úkon první poradu s klientem nahrazující, a tedy za součást převzetí a přípravy zastoupení. Podání zaslané soudu dne 25. 6. 2019 neobsahuje žádnou právní či skutkovou argumentaci a je formální odpovědí na výzvu soudu, konkrétně jde o sdělení, že žalobce nevznáší námitku podjatosti, žádá o nařízení jednání ve věci a současně žádá o ustanovení tlumočníka z ukrajinského jazyka. Odměna bude opatrovníku vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve stanovené lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 29. července 2019

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

soudkyně