[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci

v řízení o žalobě ze dne 16.7.2018 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.5.2018 č.j. MPSV-2018/43646-421/1 o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Včasnou žalobou ze dne 16.7.2018 soudu osobně doručenou 17.7.2018 se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 16.5.2018 č.j. MPSV-2018/43646-421/1, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Karlových Varech  (dále jen ÚP) č.j. KVA-2786/2017-L ze dne 19.12.2017, kterým byl žalobce dle § 30 odst. 2 písm. f) a odst. 3 a § 31 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen zákon o zaměstnanosti) ode dne 16.11.2017 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce.  
2. V obsáhlé žalobě žalobce zejména namítal, že v případě sankčního vyřazení jeho osoby z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nedostavení se na kontaktní pracoviště ve stanoveném termínu správní orgán nerespektoval zásady materiální pravdy, nezjistil skutkový stav věci a nevyhodnotil důvody jako relevantní a vážné ve smyslu zákona o zaměstnanosti; dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) č.j. 4 Ads 124/2013-88.

Správní řízení vedené ÚP pokládal žalobce za nezákonné. Nedostavení se na ÚP ve stanovený termín řádně a včas omluvil a doložil listinami. Správní řízení vedené ÚP, resp. úřednicí Ing. B., bylo vedeno tak, aby byl z evidence ÚP vyřazen, přičemž povinností této úřednice bylo zjistit skutečný stav dané věci. Úřednice nevystavovaly úřední záznamy a tyto nezakládaly do spisu, ve spisu chybí dokumentace, kterou žalobce ÚP předkládal. Po odvolání byl spisovým materiál upraven a doplněn. Po porovnání spisů, tj. fotokopie spisu, který od ÚP obdržel k žádosti před podáním odvolání a fotokopie spisu, který rovněž obdržel od ÚP po podání odvolání, měl žalobce za to, že se spisem bylo manipulováno.

Dále uvedl, že  měl dne 16.11.2017 od 9:00 hodin stanoven termín k dostavení se na ÚP (o němž ve spise nebyla zmínka), avšak na tento den byl rovněž objednán (minimálně s měsíčním předstihem) k zubní lékařce, MUDr. J. J., a to na 8:00 hodin. Tuto skutečnost s předstihem úřednici na ÚP sděloval, když rovněž ukazoval „objednávací kartičku MUDr. J. J.", avšak úřednici ÚP toto nezajímalo a i tak stanovila shora uvedený termín, tj. 16.11.2017. Dne 16.11.2017  se tedy na 8:00 hodin dostavil do zubní ordinace MUDr. J. J., když následně po zákroku se chtěl dostavit na ÚP, byť se zpožděním. Po provedeném zákroku u zubní lékařky se mu náhle zhoršil jeho zdravotní stav a byl nucen vyhledat lékaře. Praktický lékař MUDr. J. A. mu po kontrole zdravotního stavu nařídil klid na lůžku spolu s užitím tišících léků a pro ÚP vystavil potvrzení o dočasné neschopnosti, když celková pracovní neschopnost trvala až do února 2018. Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti vystavené MUDr. J. A. a objednávací kartičku MUDr. J. J. v zákonné 8 denní lhůtě prostřednictvím e-mailové korespondence doručil na ÚP.

Přesto dne 16.11.2017 poté, co žalobce užil předepsané medikamenty, po kterých se mu trochu ulevilo, požádal svou manželku, aby ho odvezla na ÚP, aby výše uvedené dokumenty (potvrzení od MUDr. J. A. a objednávací kartičku od MUDr. J. J.) donesl na ÚP osobně a aby se dostavil alespoň se zpožděním. Před tím ještě na ÚP telefonoval, aby důvod jeho zpoždění vysvětlil, avšak telefon nikdo nezvedal. Proto se na ÚP, pro obavy z vyřazení, nechal raději odvézt, bohužel bylo zavřeno. Pokud si úřednice mohla u praktického lékaře MUDr. J. A. ověřovat pravost jím vystavené dočasné pracovní neschopnosti, mohla si rovněž ověřit u MUDr. J. J., zda u této dne 16.11.2017 žalobce byl a podstoupil stomatologický zákrok.

Žalobce zdůraznil, že ÚP navštěvoval každý den, aniž by o těchto každodenních docházkách byla zmínka ve spise. Jednalo se o šikanózní jednání ÚP, kdy od 6.11.2017 do 23.11.2017 musel každý den v utajovaném čase (každý den byl stanoven jiný čas) docházet na ÚP a v trvání jeden a půl hodiny se musel učit zákony o zaměstnanosti a následně z nich psát testy.

V odvolacím řízení poukazoval taktéž na podjatost ve smyslu § 14 odst. 2 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) vedoucí úřednice Ing. B., která stála za jeho vyřazením z evidence, tj. byla osobou, která nařídila jeho přeřazení na jiné oddělení a individuální akční plán s každodenní docházkou na ÚP, současně zpětně zrušila žalobcovu řádnou omluvenku od lékaře, kterou zaslal na ÚP dne 20.11.2017, a sama nařídila vyřazení jeho osoby z evidence ÚP a poté se podílela na manipulaci se spisovým materiálem, do něhož ještě v únoru 2018 vkládala dokumenty. Avšak v zákonné lhůtě o podjatosti nebylo rozhodnuto. O podjatosti bylo rozhodnuto až po několika měsících, a to dne 10.4.2018, pod č.j. UPCR -KV-2018/13380-20140601, které mu nebylo vůbec doručeno. V době od 9.4.2018 do 30.4.2018 se žalobce nacházel na ozdravném pobytu v zahraničí a v listovní schránce našel pouze odtržky z doporučených dopisů, bez jakéhokoli čísla jednacího nebo celé adresy úřadu a na poště se pak dle těchto ústřižků nedalo zjistit, o jaké dopisy se jedná, resp., odkud tyto pochází. ÚP tudíž doposud nedoručil dle správního řádu rozhodnutí o podjatosti. O tom, že bylo o podjatosti již rozhodnuto, se žalobce dozvěděl až v zamítavém odvolání Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z tohoto je více než zřejmé, že se spisem bylo manipulováno a navíc tento byl doplňován ku prospěchu ÚP.

Dále uvedl žalobce, že s ÚP vždy řádně spolupracoval, na stanovené termíny řádně docházel, docházel i na volná pracovní místa, která mu byla ÚP předkládána, přičemž bylo více než jasné, že pro jeho zdravotní omezení ho nepřijmou, resp., i kdyby ho přijali, pro zdravotní omezení by tuto nabízenou pracovní pozici nemohl vykonávat. Avšak i přesto na základě součinnosti s ÚP na tato místa docházel a vždy plnil i individuální akční plán, který mu byl nařízen.

Závěrem žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a současně zrušil vyřazení jeho osoby z evidence ÚP. (K žalobě byla připojena v kopii část spisového materiálu žalovaného, na základě výzvy soudu bylo žalobcem doplněno napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně).

3.  Napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 16.5.2018 č.j. MPSV-2018/43646-421/1, bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí ÚP ze dne 19.12.2017 č.j. KVA-2786/2017-L, kterým byl žalobce dle § 30 odst. 2 písm. f) a odst. 3 a § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti ode dne 16.11.2017 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s ÚP. Z odůvodnění rozhodnutí ze dne 16.5.2018 vyplývá, že žalobce byl na základě písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání ze dne 19.7.2013 zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Do této žádosti žalobce mimo jiné zapsal, že má zdravotní omezení, nemůže pracovat v prašném prostředí a vykonávat namáhavou ruční práci - zlomenina obratle. Dne 7.11.2017 obdržel ÚP sdělení MUDr. A., že žalobce je schopen plnit ÚP uvedené povinnosti uchazeče o zaměstnání.

Žalovaný v napadeném rozhodnutí zrekapituloval průběh správního řízení, když mimo jiné uvedl, že dne 16.11.2017 v 17:55 hodin byla ÚP z adresy CopRobo@seznam.cz zaslána zpráva, v níž žalobce uvedl, že se tohoto dne ve 14:00 hodin dostavil na ÚP, ale bylo zavřeno; taktéž telefon nikdo nebral, asi si zřejmě v tom stresu spletl čas schůzky. Dne 20.11.2017 v 9:04 hodin byla ÚP z adresy CopRobo@seznam.cz zaslána zpráva, v níž žalobce uvedl, že na základě telefonického sdělení, že již nemusí chodit na ÚP, a bude s ním zahájeno správní řízení, zasílá dvě omluvenky. V příloze k této zprávě byla ÚP doručena lékařská zpráva MUDr. A. ze dne 16.11.2017, osvědčující, že žalobce byl od 16.11.2017 do 30.11.2017 nemocen. Taktéž byla ÚP doručena objednací kartička k zubní lékařce MUDr. J., v níž byly zaznamenány termíny návštěv na dny „10.10. - 10:00 hodin, 11.10. - 11:00 hodin a 16.11. - 8:00 hodin“, avšak nebylo v ní vyplněno jméno pacienta. Dne 20.11.2017 v 9:11 hodin byla ÚP z adresy CopRobo@seznam.cz zaslána další zpráva, v níž žalobce uvedl, že žádá o založení omluvenek do spisu, k čemuž dodal, že je rád, že šikana ze strany ÚP skončila. V příloze k této zprávě byla ÚP znovu doručena lékařská zpráva MUDr. A. ze dne 16.11.2017 a objednací kartička k MUDr. J.. Dne 20.11.2017 ÚP žalobci zaslal zprávu, v níž uvedl, že mu je stanoven další termín ke zprostředkování zaměstnání na den 4.12.2017 ve 13:00 hodin, kdy tento doloží ukončení či pokračování pracovní neschopnosti. Téhož dne žalobce ÚP odpověděl, že má ÚP zřejmě špatné informace, neboť mu tohoto dne v 8:35 hodin bylo telefonicky zaměstnankyní ÚP paní K. sděleno, že již na ÚP chodit nemusí, neboť s ním bylo zahájeno správní řízení. Dne 21.11.2017 ÚP obdržel přípis žalobce ze dne 20.11.2017, v němž tento uvedl, že mu telefonicky bylo tohoto dne v 8:35 hodin zaměstnankyní ÚP paní B. sděleno, že již na ÚP chodit nemusí, neboť s ním bylo zahájeno správní řízení, žádal tudíž o kopie spisového materiálu.

Dne 6.12.2017 bylo doručením písemného oznámení o zahájení správního řízení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb žalobci zahájeno správní řízení ve věci jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s ÚP, kterého se dopustil tím, že se nedostavil na ÚP ve stanoveném termínu dne 16.11.2017. Současně se zahájením správního řízení byl žalobce v oznámení poučen i o právech a povinnostech účastníka správního řízení. Dopisem ze dne 12.12.2017 ÚP zaslal žalobci kopie jím vyžádaného spisového materiálu. Dne 15.12.2017 obdržel ÚP písemné vyjádření žalobce, v němž tento uvedl, že na základě lékařské zprávy z Karlovarské krajské nemocnice dne 12.11.2017 odmítl hospitalizaci z obavy z úmyslného vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání a nadále poskytoval ÚP součinnost. Paní K. emailem dne 13.11.2017 upozornil, že se mu 10.11.2017 zhoršil zdravotní stav, dne 11.11.2017 musel dodržet klidový režim a dne 12.11.2017 byl nucen vyhledat lékařskou pomoc. Předmětnou lékařskou zprávu předložil jmenované následujícího dne osobně a požádal ji, aby ji podepsala na znamení souhlasu, že se s ní seznámila; tato si ji přečetla, avšak podpis odmítla. V dalším týdnu absolvoval IAP. Dne 16.11.2017 byl ráno u stomatologa a poté se dostavil k obvodnímu lékaři s lékařskou zprávou ze dne 12.11.2017, na základě níž mu tento lékař vystavil pracovní neschopnost. Uvedené se snažil sdělit ÚP telefonicky, nedovolal se však, proto jej manželka odvezla na ÚP, kde však nikoho nezastihl. Téhož dne proto zaslal paní K. e-mail, že se dostavil po 14:00 hod., avšak nikoho nezastihl. Dne 20.11.2017 telefonicky kontaktoval paní K., mluvil zřejmě s paní B. a ta mu sdělila, že se má ještě téhož dne v 10:00 hodin dostavit na sezení. Následně však mu bylo ještě téhož dne v 8:35 hodin telefonicky sděleno, že byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, dostane dopis. Dne 20.11.2017 poslal zaměstnankyni ÚP paní K. a paní K. e-mail s omluvou a namítal podjatost paní K. a její nadřízené.

Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zrekapituloval emailovou komunikaci s žalobcem, současně průběh správní řízení a dospěl k závěru, že v dané věci je nesporné, že žalobce se řádně nedostavil na ÚP ve stanoveném termínu dne 16.11.2017 v 10:00 hod., přičemž nebyl prokázán vážný důvod, který by bylo možno zohlednit pro toto jeho nesplnění povinnosti uchazeče o zaměstnání. Žalobce své nedostavení se na ÚP v předmětném termínu téhož dne v 17:55 hod. ve svém e-mailu vysvětlil tím, že si zřejmě ve stresu spletl čas schůzky, na ÚP se dostavil tohoto dne ve 14:00 hod. Toto však nelze zohlednit jako vážný důvod dle § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, kterým by bylo možno nesplnění povinnosti dostavit se na ÚP ve stanoveném termínu ospravedlnit. S předmětným termínem stanoveným na den 16.11.2017 v 10:00 hodin byl žalobce řádně seznámen. Z doložené objednací kartičky najisto nevyplývá, že se tato skutečně týkala žalobce, když neobsahovala identifikaci pacienta. Současně lékařskou zprávu MUDr. A. ze dne 16.11.2017, která osvědčuje, že žalobce byl od 16.11.2017 do 30.11.2017 nemocen, uplatnil žalobce až poté, co byl již ÚP seznámen se skutečností, že s ním bude vedeno správní řízení.a tuto lékařskou zprávu doložil až poté, co byl ÚP po jeho předchozím vysvětlení, že se nedostavil proto, že si ve stresu spletl čas schůzky, seznámen s tím, že s ním bude vedeno správní řízení.

Žalobce tedy prokazatelně mařil součinnost s ÚP tím, že se nedostavil na ÚP ve stanoveném termínu dne 16.11.2017 v 10:00 hodin, aniž by byl prokázán zákonem o zaměstnanosti v ust. § 5 písm. c) vyjmenovaný vážný důvod, kterým by bylo možno jeho nedostavení se ospravedlnit. Uvedeným jednáním tedy žalobce prokazatelně naplnil skutkovou podstatu ust. § 30 odst. 2 písm. f) a ust. § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti, v důsledku čehož byl oprávněně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání.

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě dne 13.9.2018 v úvodu zrekapituloval průběh správního řízení, jeho skutkový stav a námitky uvedené v žalobě. K námitkám mimo jiné konstatoval, že žalobce byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, neboť tento prokazatelně nesplnil povinnost uchazeče o zaměstnání dostavit se ve stanoveném termínu dne 16.11.2017 v 10:00 hod na ÚP, aniž by byl prokázán relevantním důkazem zákonný vážný důvod, který by bylo možno zohlednit pro toto jeho nesplnění povinnosti uchazeče o zaměstnání.  Žalobce byl s předmětným termínem stanoveným na den 16.11.2017 v 10:00 hod. řádně seznámen, což osvědčil dne 14.11.2017 svým podpisem v prezenční listině, která je založena ve spisovém materiálu. K námitce žalobce, že mu byl stanoven termín, který mu kolidoval s termínem objednání u stomatoložky MUDr. J., když na ÚP ukázal objednací kartičku s termínem na týž den v 8:00 hod, žalovaný uvedl, že toto jeho tvrzení nemá oporu  v doložené spisové dokumentaci, na čemž ničeho nemění ani tvrzení žalobce, že tuto informaci odmítl ÚP zanést do spisu, neb uvedené nebylo prokázáno žádným důkazem. Žalobce v předmětném správním řízení výslovně neuvedl, že by mu ošetření u stomatologa zabránilo dostavit se na ÚP ve stanoveném termínu a tuto skutečnost taktéž nedoložil. Pakliže se tento nyní ve vztahu ke svému nedostavení se na ÚP ve stanoveném termínu dovolával, že nebylo ÚP přihlédnuto k objednací kartičce k MUDr. J., žalovaný poukázal na skutečnost, že tato neprokazuje, že by žalobci vyšetření u MUDr. J. zabránilo dostavit se na ÚP téhož dne v 10.00 hod. Žalobce výslovně neuvedl, že by mu ošetření u MUDr. J. zabránilo se dostavit na ÚP ve stanoveném termínu, navíc mínil-li by žalobce uplatnit zdravotní důvod, kterým ošetření u stomatologa bez pochyby je, který mu měl zabránit v součinnosti s ÚP formou dostavení se na ÚP ve stanoveném termínu, musel by uvedené prokázat relevantním lékařským posudkem. Objednací kartička MUDr. J. neprokazuje, že by žalobci předmětné ošetření zabránilo dostavit se na ÚP, pokud to tak bylo, měl žalobce toto prokázat relevantním lékařským posudkem, což však neučinil a navíc ani ve správním řízení neuvedl, že by tomu tak bylo. Posouzení dané věci nemůže dle názoru žalovaného změnit ani další tvrzení žalobce, a to, že mu byl MUDr. A. dne 16.11.2017 pro nemoc nařízen klid na lůžku a medikace a byly mu vystaveny dvě pracovní neschopnosti ode dne 16.11.2017. Byť dle žalobcem doložené lékařské zprávy byl tento v době ode dne 16.11.2017 do dne 30.11.2017 nemocen, přičemž jeho nemoc trvala, jak tento sám uvedl, až do dne 18.12.2017, je žalovaný toho názoru, že žalobci jeho zdravotní stav nepochybně nebránil v osobním dostavování se na ÚP, neb tento se i v době, kdy byl nemocen, dostavil na ÚP dne 16.11.2017 ve 14:00 hodin, kdy již byl zavřený, jak žalobce tvrdí, a rovněž tak tvrdí, že se na ÚP dostavil i dne 4.12.2017, kdy jednal s paní K. Žalovaný dovodil, že nebránila-li žalobci jeho nemoc osobně se dostavit ve 14:00 hodin dne 16.11.2017 na ÚP a rovněž tak dne 4.12.2017, tedy v době jeho nemoci, lze předpokládat, že mu jím doložená nemoc nebránila dostavit se na ÚP ani ve stanoveném termínu v 10:00 hodin dne 16.11.2017. Nadto žalovaný poukázal na skutečnost, že svou argumentaci ohledně nemoci osvědčené lékařskou zprávou MUDr. A. ze dne 16.11.2017, kterou žalobce zaslal ÚP dne 20.11.2017 v 9:04 hodin a následně v 9:11 hodin, tento uplatnil nepochybně až poté, co již byl úřadem práce seznámen se skutečností, že s ním bude vedeno správní řízení (viz e-mail žalobce ze dne 20.11.2017 v 9:04 a následně v 15:45 hodin, v nichž uvedené sám uvedl). Tuto lékařskou zprávu tedy žalobce doložil až poté, co byl ÚP po jeho předchozím vysvětlení, že se nedostavil proto, že si ve stresu spletl čas schůzky, seznámen s tím, že s ním bude vedeno správní řízení. Jednání žalobce se tedy jevilo zcela účelovým. Žalovaný nesdílel ani názor žalobce, že s ním ze strany úřednic ÚP nebylo jednáno korektně a na úrovni, neb tento nemá oporu v předložené spisové materii ani v jím doložených přílohách žaloby, tedy tento nebyl prokázán žádným relevantním důkazem. Závěrem žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

5. Žalobce replikou ze dne 28.10.2018 reagoval na vyjádření žalovaného, kdy se vyjádřil zejména k závěrečnému shrnutí žalovaného, který uvedl, že „nedoložené zubařské ošetření žalobce dne 16.11.2017 v 8:00 hodin, i kdyby se uskutečnilo, tak nebránilo žalobci dostavit se na úřad práce o 2 hodiny později, tedy v 10:00 hodin“. Žalobce doložil, že objednací kartička k MUDr. J. patřila jemu, kdy mu ji MUDr. J. k jeho žádosti opatřila razítkem a vlastnoručním podpisem. Žalobce namítal, proč si úřednice neověřila pravost této objednací kartičky a současně, zda byl skutečně toho data na stomatologickém zákroku. Žalovaný uvedl, že i kdyby se zubařské ošetření v 8.00 hodin uskutečnilo, nic nebránilo žalobci v tom, dostavit se na ÚP o 2 hodiny později, tj. v 10:00 hodin. K čemuž žalobce uvedl, že v dnešní době již téměř každý ošetřující lékař má v čekárně své ordinace ceduli s tím, že objednací časy jsou orientační. Dle mapy.cz je to od MUDr. J. na ÚP pěšky turistickou trasou 5,2 km – 1,29 hodin, krátkou trasou 4,5 km – 1,11 hodin. Zdravotní indispozice žalobce mu však nedovolují chodit svižnou a rychlou chůzí. Autobusy nevyužívá z důvodu, že jsou přeplněné, musel by 2x přestupovat a rovněž na autobus ani taxi nemá finanční prostředky. K argumentaci žalovaného, který uvedl, že pokud zdravotní stav žalobce mu umožnil dostavit se k ÚP ve 14:00 hodin, nebránilo mu nic dostavit se k ÚP ve stanovený termín v 10:00 hodin, žalobce opětovně konstatoval, že jednak by to časově nestihl a současně se mu po stomatologickém zákroku udělalo nevolno. K ÚP ho odvezla až manželka poté, co se vrátila ze zaměstnání, když se mu udělalo lépe, přičemž ani jeden z nich netušil, že na ÚP už nikdo nebude. Závěrem žalobce uvedl, že dle tvrzení žalovaného se jednalo o pouhé nedostavení se na pobočku ÚP, přičemž NSS již několikrát konstatoval, že toto pouhé nedostavení se, resp. vyhození z ÚP z důvodu nedostavení se, je v rozporu se zákonem zaměstnanosti. Současně považoval za nesmyslné se předem v čas a pouze lékařským posudkem omlouvat ÚP. S ohledem na uvedené trval na podané žalobce a současně nepožadoval nařízení ústního jednání.   

6. Poté žalovaný reagoval duplikou ze dne 28.11.2018 na repliku žalobce, v jejímž v úvodu shrnul argumenty žalobce uvedené v replice a setrval na svém vyjádření ze dne 13.9.2018, k čemuž zopakoval, že žalobce v předmětném správním řízení výslovně neuvedl, že by mu ošetření u stomatologa zabránilo dostavit se na ÚP ve stanoveném termínu a tuto skutečnost taktéž nedoložil. Pakliže se ve vztahu ke svému nedostavení se na ÚP ve stanoveném termínu dovolával, že nebylo ÚP přihlédnuto k objednací kartičce MUDr. J., žalovaný poukázal na skutečnost, že tato neprokazuje, že by žalobci vyšetření u MUDr. J. zabránilo dostavit se na ÚP téhož dne v 10:00 hod. Žalovaný opět zopakoval, že předmětnou objednací kartičku nelze považovat za relevantní důkaz. Subjektivní rozhodnutí žalobce, že nechce cestovat městskou hromadnou dopravou a taktéž, že nemá od ÚP finanční prostředky, tudíž nemá peníze na autobus, nelze ve prospěch žalobce nijak zohlednit. Pokud žalobce věděl, jak tvrdí, že má plánovaný stomatologický zákrok na osmou hodinu téhož dne, kdy se měl v 10:00 hodin dostavit na ÚP, měl tento zvolit tuto formu dopravy na ÚP, neboť by tak nepochybně stanovený termín na ÚP stihl. Nedostatek finančních prostředků na cestu na ÚP není zákonným důvodem, který by mohl jednání uchazeče o zaměstnání omluvit.

K tvrzení žalobce, že se mu po stomatologickém zákroku také udělalo nevolno a na ÚP jej odvezla manželka poté, co se vrátila ze zaměstnání, když se mu udělalo lépe, žalovaný uvedl, že toto tvrzení žalobce považuje za účelové, neb uvedené žalobce ve svém vyjádření až k vyjádření žalovaného uplatnil poprvé, přičemž dosud, konkrétně ve svém odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí, uváděl, že dne 16.11.2017 absolvoval ošetření u stomatoložky a poté navštívil praktického lékaře MUDr. A., který mu po zhlédnutí lékařské zprávy ze dne 12.11.2017 vystavil dvě pracovní neschopnosti. Tedy tento netvrdil, že by mu v dostavení se na ÚP zabránil jeho zdravotní stav v důsledku stomatologického zákroku, který absolvoval. Upravování vyjádření žalobce v průběhu řízení, když jednotlivá vyjádření spolu nekorespondují, zcela jistě nelze považovat za skutečnost, která by přidávala na věrohodnosti těchto vyjádření. Žalovaný se neztotožnil ani s názorem žalobce, že pouhé nedostavení se na ÚP, respektive vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nedostavení se na ÚP, je v rozporu se zákonem o zaměstnanosti, k čemuž poukázal shodně se žalobcem na judikaturu NSS, z níž vyplývá, že je nesporné, že veřejná správa a zejména pak činnost ÚP, je především službou veřejnosti, která by primárně měla směřovat k dalšímu uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce a nikoliv k jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, avšak je zároveň nesporné, že jedině v aktivním a kooperativním vztahu uchazeče o zaměstnání a ÚP lze dosáhnout skutečně rychlého a efektivního řešení nezaměstnanosti, přičemž povinnost dostavovat se ve stanovených termínech na ÚP je jednou ze základních povinností uchazeče o zaměstnání, která slouží právě k možnosti pravidelné spolupráce s uchazečem o zaměstnání a tedy k naplnění účelu činnosti ÚP. K tomuto závěru dospěl NSS např. v rozsudku ze dne 8.2.2012 č.j. 3 Ads 182/2011-93.

Závěrem žalovaný uvedl, že žádné zubařské ošetření, které by proběhlo dne 16.11.2017, dosud nebylo prokázáno, a údajný zdravotní stav, který měl být potvrzen MUDr. A., žalobci v plnění součinnosti s ÚP nebránil. Žalobce své verze, jak celý den 16.11.2017 proběhl, postupně upravoval vždy v reakci na vývoj řízení, aniž by však svá tvrzení, která si v řadě míst zcela odporují, dokázal objektivně prokázat. Proto žalovaný setrval na svém návrhu, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

7. Ze zaslaného správního spisu vedeného žalovaným v této věci vyplývá, že skutečnosti uvedené v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 16.5.2018, ve vyjádření žalovaného ze dne 13.9.2018 a duplice žalovaného ze dne 28.11.2018 odpovídají obsahu spisu; napadené rozhodnutí ze dne 16.5.2018 nabylo právní moci dne 23.5.2018.

8. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen správní orgán).  Dle § 78 odst. 7 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí je soud povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). Dle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech mezinárodní ochrany rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

9. Dle § 30 odst. 2 písm. f) zákona o zaměstnanosti „Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).“

10. Podle § 30 odst. 3 zákona o zaměstnanosti „Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost vyplývající z odstavce 1 písm. b).“

11. Dle § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti „Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce, jestliže se nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů [§ 5 písm. c)].“

12. Podle § 5 písm. c) bod 6 zákona o zaměstnanosti „Pro účely tohoto zákona se rozumí vážnými důvody důvody spočívající v zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání.“

13. Podanou žalobou se žalobce domáhal z důvodů v ní uvedených zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 16.5.2018, ale soud z níže uvedených důvodů shledal, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, jelikož žalobce ani žalovaný nařízení jednání nepožadovali (§ 51 odst. 1 s.ř.s.).

14. Předmětem sporu v dané věci je ta skutečnost, zda žalobci bránil vážný zdravotní důvod v dostavení se na kontaktní pracoviště ve stanovený termín dne 16.11.2017 a zda byl tento důvod prokázán lékařským posudkem.

15. Soud konstatuje, že jednou ze základních povinností uchazeče o zaměstnání přitom je plnění povinností stanovených ÚP ve stanovených termínech. Pokud uchazeč o zaměstnání nerespektuje a není schopen splnit ani tuto základní povinnost uloženou mu úřadem práce, která tvoří základ pro spolupráci mezi úřadem práce a nezaměstnaným a uplatňování státní politiky zaměstnanosti ve smyslu § 2 zákona o zaměstnanosti, a nedoloží žádný vážný důvod ve smyslu § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, pak je pochopitelné, že v souladu s § 30 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 31 písm. c) téhož zákona následuje sankce v podobě vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, k čemuž v posuzované věci také došlo.

16. Za maření součinnosti s ÚP bylo označeno jednání žalobce spočívající v neplnění individuálního akčního plánu, který ÚP vypracoval za účelem zvýšení možnosti uplatnění žalobce na trhu práce. Dohodou o jeho účasti v poradenském programu pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání se žalobce zavázal k respektování stanovených termínů za účelem zprostředkování zaměstnání v rámci poradenského programu. Žalobce byl současně poučen, že přestane-li bez vážných důvodů docházet na jednotlivé aktivity poradenského programu, bude s ním zahájeno správní řízení ve věci jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

17. Zákon o zaměstnanosti tak striktně stanoví ÚP povinnost vyřadit uchazeče o zaměstnání z evidence, jestliže se ke kontaktní schůzce nedostaví bez vážných důvodů. ÚP nemůže v rámci správního řízení uvážit, zda v případě nesplnění této podmínky vzhledem k jiným okolnostem přece jen uchazeče v evidenci ponechá, nýbrž zákon jednoznačně stanoví, že krajská pobočka ÚP uchazeče o zaměstnání z evidence rozhodnutím vyřadí. Danou situaci může překonat pouze prokázání existence legitimních vážných důvodů.

18. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce byl na základě písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání dne 19.7.2013 zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, v níž žalobce mimo jiné uvedl, že má zdravotní omezení, nemůže pracovat v prašném prostředí a vykonávat namáhavou ruční práci - zlomenina obratle. K žádosti ze dne 18.10.2017 obdržel ÚP dne 7.11.2017 sdělení MUDr. A., že žalobce je schopen plnit ÚP uvedené povinnosti uchazeče o zaměstnání.

Na základě výše uvedeného lze shrnout, že žalobce se řádně nedostavil na ÚP ve stanoveném termínu dne 16.11.2017 v 10:00 hod., přičemž nebyl prokázán vážný důvod, který by bylo možno zohlednit pro toto jeho nesplnění povinnosti uchazeče o zaměstnání. Žalobce své nedostavení se na ÚP v předmětném termínu téhož dne v 17:55 hod. ve svém e-mailu vysvětlil tím, že si zřejmě ve stresu spletl čas schůzky, na ÚP se dostavil téhož dne ve 14:00 hod. Uvedené nelze však zohlednit jako vážný důvod dle § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, kterým by bylo možno nesplnění povinnosti dostavit se na ÚP ve stanoveném termínu ospravedlnit. S předmětným termínem stanoveným na den 16.11.2017 v 10:00 hodin byl žalobce řádně seznámen, což osvědčil dne 14.11.2017 svým podpisem v prezenční listině. Také byl řádně poučen o povinnostech uchazeče o zaměstnání, výslovně i o povinnosti dostavovat se na ÚP ve stanoveném termínu, což rovněž osvědčil svým podpisem.

Dne 20.11.2017 žalobce za účelem omluvy z předmětného stanoveného termínu zaslal ÚP objednací kartičku k MUDr. J., v níž byl mimo jiné zaznamenán termín návštěvy na den 16.11.2017 v 8:00 hodin, avšak nebylo v ní vyplněno jméno pacienta. Rovněž ÚP zaslal lékařskou zprávu MUDr. A. ze dne 16.11.2017, osvědčující, že byl ode dne 16.11.2017 do dne 30.11.2017 nemocen. Z doložené objednací kartičky najisto nevyplývá, že se tato skutečně týkala žalobce, když neobsahovala identifikaci pacienta. Současně lze konstatovat, že pokud byl žalobce schopen i přes své zdravotní problémy osvědčené v lékařské zprávě MUDr. V. ze dne 12.11.2017 absolvovat v 8:00 hodin dne 16.11.2017 vyšetření u stomatologa, byl zcela jistě schopen se za 2 hodiny, tedy ve stanoveném termínu dne 16.11.2017 v 10:00 hodin, dostavit i k jednání na ÚP. Současně lékařskou zprávu MUDr. A. ze dne 16.11.2017, která osvědčuje, že žalobce byl od 16.11.2017 do 30.11.2017 nemocen, však uplatnil žalobce až poté, co byl již ÚP seznámen se skutečností, že s ním bude vedeno správní řízení a to po jeho předchozím vysvětlení, že se nedostavil proto, že si ve stresu spletl čas schůzky. Předložení uvedené lékařské zprávy ze dne 16.11.2017 se tedy již v tomto kontextu jeví účelovým. Navíc účelovým se jeví ve shodě s názorem žalovaného zejména pak s ohledem na skutečnost, že žalobce nedostavení se v předmětném stanoveném termínu dne 16.11.2017 v 10:00 hodin na ÚP předně vysvětlil dne 16.11.2017 v 17:55 hodin ve svém e-mailu tím, že si zřejmě ve stresu spletl čas schůzky, avšak žádnou zmínku o své nemoci neuvedl, proto se tedy jeví jím následně uplatněná nemoc, včetně lékařské zprávy MUDr. A. ze dne 16.11.2017, jako účelová, a to z důvodu odstranění důsledku jeho nedostavení se na ÚP v předmětném stanoveném termínu.

Je proto nepochybné, že pokud byl žalobce schopen poslat ÚP e-mail dne 16.11.2017 v 17:55 hod, určitě by informaci o jeho nepříznivém zdravotním stavu ÚP sdělil. Rovněž z ničeho není zjistitelné, co konkrétně způsobilo údajný stres žalobce, na který opakovaně poukazoval v souvislosti se stanoveným předmětným termínem ÚP.  Navíc nelze přehlédnout ani skutečnost, že pokud žalobce byl schopen komunikovat s ÚP pomocí e-mailové korespondence, nepochybně byl schopen si popřípadě najít i na internetových stránkách žalovaného úřední dobu příslušného ÚP, aby se tam dostavil v této době a nikoli v době, kdy již úřední doba skončila. Rovněž žalobci nic nebránilo v tom, aby ÚP předložil doklad od stomatoložky MUDr. J., kdy jí byl skutečně ošetřen, jelikož povinnost prokázat tyto skutečnosti spočívá na něm jako uchazeči o zaměstnání, nikoli na ÚP. Nad rámec soud podotýká, že je s podivem, že za celou dobu evidence u ÚP od 19.7.2013 si žalobce sám nezajistil žádné odpovídající zaměstnání s ohledem na jeho zdravotní stav vzhledem k současné situaci na pracovním trhu (nedostatek pracovníků v mnoha oborech), byť krátkodobé nepočítaje v to činnost jím vykonávanou na základě dohody o provedení práce v květnu až srpnu 2016 pro Společenství vlastníků Východní 5 a 7, Karlovy Vary (hrubá mzda měsíčně 2.353,-Kč), a nespoléhal toliko na součinnost s ÚP. Přitom dle žádosti o zprostředkování zaměstnání ze dne 17.7.2013 žalobce absolvoval střední odbornou školu (obor zámečník) a získal pracovní zkušenosti jako automechanik (13 let) a lodní mechanik (1.5 roku) a jeho jazyková znalost německého jazyka je aktivní.

19. Krajský soud na základě výše uvedeného shledal správným postup správní orgánů obou stupňů a ztotožnil se s odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalobce byl poučen o právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání, tedy zejména o povinnosti dostavit se na ÚP ve stanovených termínech a v případě nedostavení se na původně stanovený termín o povinnosti oznámit do 8 dnů vážný důvod, který mu v dostavení se bránil. Dne 14.11.2017 vzal žalobce svým podpisem při jednání na vědomí, že je povinen dostavit se na ÚP dne 16.11.2017 v 10:00 hod., avšak v předmětný termín se nedostavil. Žalobce tedy v průběhu správního řízení, avšak ani před jeho zahájením, neprokázal lékařským posudkem, že by mu dne 16.11.2017 ve stanovenou dobu v návštěvě úUP bránily vážné zdravotní či jiné vážné důvody.  

20. Zdejší soud nepovažuje za důvodné ani námitky žalobce o manipulaci se spisem, neboť takováto manipulace nebyla jakkoliv žalobcem přes jeho tvrzení prokázána. Všechny podklady shromážděné v průběhu správního řízení jsou součástí spisového materiálu a žalobce měl možnost se s nimi seznámit a vyjádřit se k nim, což také učinil. Současně lze konstatovat, že číslování spisu odpovídá skutečnosti a nelze mít za to, že bylo rozhodováno na základě zmanipulovaných podkladů.

21. Ohledně námitky týkající se podjatosti úřednic ÚP, soud uvádí, že ze spisového materiálu vyplývá, že tyto námitky byly přezkoumány nadřízenou pracovnicí pověřenou řízením ÚP, která dospěla k závěru, že nejsou důvodné, tedy konkrétní pracovnice ÚP nevyloučila z projednání a rozhodování v předmětném řízení. Pokud se týká doručení usnesení ze dne 9.4.2018 č.j. UPCR-KV-2018/13380-20140601 žalobci, kterým bylo rozhodnuto ohledně podjatosti úředních osob, soud uvádí, že k doručení předmětného usnesení došlo v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu, tedy tzv. fikcí doručení. Tudíž ani tyto námitky žalobce nejsou důvodné. 
22. Vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem soudu nezbylo, než žalobu zamítnout jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s., dle něhož soud zamítne žalobu, není-li důvodná (výrok I. rozsudku). Soud se omlouvá za délku řízení způsobenou objektivními skutečnostmi.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Plzeň 31. července 2019

JUDr. Alena Hocká v.r.

samosoudkyně