USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci

žalobkyně: L. H., narozena X

 zastoupena obecným zmocněncem M. H.

oba bytem X

proti

žalovanému: Úřad práce České republiky

sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00  Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2019, č. j. 882727/19/AB,

takto:

1.  Žaloba se odmítá.
2.             Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 31. 7. 2019, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž jí žalovaný ode dne 1. 3. 2019 odejmul dávku státní sociální podpory – rodičovského příspěvku.
2. Soud se nejprve musel zabývat tím, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou věcně zabývat.
3. Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech dávek státní sociální podpory k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
4. Protože žalobkyně měla v okamžiku žaloby bydliště v X a protože podle bodu 9 přílohy č. 4 a bodu 1 přílohy č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů vykonává v místě bydliště žalobkyně (resp. v hlavním městě Praze jako takovém) působnost krajského soudu Městský soud v Praze, byl by k projednání žaloby místně příslušným Městský soud v Praze.
5. Soud nicméně z důvodu hospodárnosti žalobu místně příslušnému soudu nepostupoval, neboť je zřejmé, že žalobu nelze projednat a musela by být tak jako tak bez dalšího odmítnuta. Z tohoto důvodu soud pominul i skutečnost, že údajný zástupce žalobkyně nepředložil plnou moc k podání žaloby za žalobkyni, a nevyzýval zástupce k odstranění této vady jeho podání, neboť by to bylo nadbytečné (soud pouze doručí toto usnesení jak žalobkyni, tak údajnému zmocněnci).
6. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.
7. V žalobě se uvádí, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno již v den jeho vydání, tj. dne 30. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i její údajný zmocněnec disponují datovou schránkou, je toto tvrzení možné a soud si jeho pravdivost telefonicky ověřil i u žalovaného. Posledním dnem dvouměsíční lhůty podle § 72 odst. 1 s. ř. s. bylo tedy úterý dne 30. 7. 2019 (srov. též § 40 odst. 2 větu prvou s. ř. s.). Žaloba však byla odeslána až dne 31. 7. 2019, tedy opožděně.
8. Kromě toho, podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
9. V napadeném rozhodnutí byla žalobkyně (v souladu se zákonem) poučena o tom, že proti němu je možné podat odvolání, tuto možnost však, jak soud telefonicky ověřil u žalovaného, nevyužila. Nelze tudíž vycházet ani z toho, že se žaloba týká ve skutečnosti navazujícího rozhodnutí vydaného v odvolacím řízení a odstraňovat v tomto směru její vady. Přitom pouze proti správnímu rozhodnutí vydanému v posledním stupni je možné podat žalobu podle § 65 s. ř. s. Žaloba je tedy nepřípustná i z důvodu nevyčerpání opravných prostředků v řízení před správním orgánem.
10. Konečně podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Přitom podle § 71 odst. 2 věty druhé a třetí s. ř. s. může žalobce kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body však může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
11. Podání žalobkyně neobsahuje žádné žalobní body. V takovém případě by měl soud zpravidla žalobce vyzvat k odstranění vad a stanovit mu k tomu lhůtu (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). V tomto případě to však nebylo možné. V § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. vyjádřená koncentrační zásada totiž stanoví nepřekročitelný limit pro uplatnění žalobních bodů. Neuvedl-li tedy žalobce v žalobní lhůtě žádný žalobní bod, nemůže již tuto vadu účinně odstranit ani k výzvě soudu, neboť tou by mu soud nemohl stanovit lhůtu přesahující limit daný lhůtou pro podání žaloby. Tento závěr potvrzuje i rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, č. 3733/2018 Sb. NSS, včetně skutečnosti, že z žádného ustanovení s. ř. s. nelze dovodit oprávnění účastníka řízení stanovit si sám delší lhůtu pro uplatnění žalobních bodů, jako se žalobkyně pokusila učinit ve svém podání. Jakékoliv žalobní body mohla žalobkyně uplatnit pouze v dvouměsíční žalobní lhůtě, která těsně před podáním žaloby uběhla. I kdyby se tedy snad soud mýlil a žaloba byla podána v poslední den běhu žalobní lhůty, žalobkyně neponechala svým podáním soudu jakýkoliv prostor pro to, aby ji na vady jejího podání upozornil. V této situaci je tak zjevné, že žaloba postrádá jakýkoliv žalobní bod, nezbyl zde žádný prostor pro odstranění této vady žaloby, a žaloba je proto neprojednatelná.
12. Žaloba proto musí být soudem podle § 46 odst. 1 písm. b) a d), eventuálně též podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnuta.
13. Druhým výrokem bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 2. srpna 2019

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

samosoudce