[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a Mgr. Martina Lachmanna v právní věci

žalobkyně: Služby od A do Z, s.r.o.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  

  sídlem Okruhová 607/26, Praha 5

proti

žalovanému: Odvolací finanční ředitelství

  sídlem Masarykova 427/31, Brno

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2016, č. j. 7419/16/5300-22442-709739,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.                 Předmět sporu a dosavadní průběh řízení

1.                Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto její proti celkem pěti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, jimiž jí byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen až prosinec 2011 a současně bylo stanoveno penále. Daň byla doměřena v návaznosti na daňovou kontrolu, v jejímž rámci bylo zjištěno, že žalobkyně uplatňovala nadměrný odpočet DPH na vstupu na základě fiktivních faktur za stavební práce provedené jejím subdodavatelem.
2.                V žalobě je uvedeno, že žalobkyně odmítá nést důsledky trestné činnosti pravomocně odsouzených osob spojených s bývalým policistou Z. G. Dále žalobkyně uvedla, že je její pozice posílena o závěry blíže nespecifikovaného rozhodnutí Ústavního soudu, dle nějž stát odpovídá za škodu způsobenou pachatelem trestné činnosti v oblasti daní, kterou páchal za použití falešného občanského průkazu a falešného živnostenského oprávnění. Žalobkyně též uvedla, že byla obětí zločinného jednání organizované skupiny, při němž jeden z odsouzených používal falešný občanský průkaz a disponoval falešnými plnými mocemi jednat jménem existující společnosti, jejímž jménem byly vydávány i „legitimní faktury“, které byly součástí účetnictví žalobkyně. Pachatelé této trestné činnosti byli odsouzeni trestním soudem.
3.                Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně toho, že jí přijaté zdanitelné plnění skutečně pocházelo od dodavatelů, kteří měli vystavit daňové doklady, které byly v účetnictví žalobkyně. Za takových okolností nemohl vzniknout nárok na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu.
4.                Městský soud rozsudkem ze dne 28. 3. 2018, č. j. 10 Af 33/2016 - 46, napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud v žalobě identifikoval žalobní bod, v němž žalobkyně namítala, že byla obětí podvodu, jehož se neúčastnila, a že odpočet DPH uplatnila na základě faktur, o nichž se domnívala, že byly vydány dodavatelskou společností, za jejíž zástupce se vydávaly osoby, které se na žalobkyni podvodu dopustily. Na základě tohoto žalobního bodu soud dospěl k závěru, že žalovaný kladl na žalobkyni nezákonně široké důkazní břemeno a že své rozhodnutí zatížil nepřezkoumatelností pro nesrozumitelnost, když zároveň uváděl, že žalobkyně neprokázala nárok na odpočet DPH, a zároveň tvrdil, že byla vědomě účastna na daňovém podvodu.
5.                Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti žalovaného uvedený rozsudek zdejšího soudu zrušil svým rozsudkem ze dne 9. 7. 2019, č. j. 7 Afs 161/2018 - 28. Dospěl k závěru, že „[ž]alobní tvrzení jsou spíše než výčtem konkrétních tvrzených pochybení daňových orgánů, snahou žalobce se vyvinit z případné odpovědnosti, ať již v rovině trestněprávní či na poli daňovém. … Žalobce nepodrobil jednotlivé skutkové či právní závěry žalobou napadeného rozhodnutí polemice ohledně jejich správnosti a zákonnosti. Chybí jakékoliv provázání jednotlivých argumentů žalobou napadeného rozhodnutí s následně uplatněnými žalobními body.“ Zároveň však Nejvyšší správní soud měl za to, že argumentaci uplatněnou v žalobě lze považovat za žalobní bod: „Jakkoli byla podaná žaloba velmi obecná, nelze současně uzavřít, že zcela postrádala vymezení žalobních bodů. … Bylo však třeba rovněž v odpovídající míře obecnosti jednotlivé žalobní body vypořádat.“

2.              Posouzení věci Městským soudem v Praze

6.                Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (srov. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání tohoto rozhodnutí městský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (srov. § 75 odst. 1 s. ř. s.).
7.                V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně výslovně uvedla, že na nařízení jednání netrvá, a žalovaný se po poučení soudem ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
8.                Žaloba není důvodná.
9.                Zaprvé je třeba konstatovat, že právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným ve zrušujícím rozsudku v této věci je zdejší soud procesně vázán dle § 110 odst. 4 s. ř. s.
10.            Jak vyplývá z kasačního rozsudku Nejvyššího správního soudu, žalobkyně v žalobě neuplatnila žalobní body, kterými by polemizovala se skutkovými a právními závěry napadeného rozhodnutí. Zejména nezpochybnila závěr žalovaného, že neunesla důkazní břemeno, které ji jako osobu uplatňující nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty tížilo ohledně skutečností rozhodných pro vznik nároku na odpočet. Tím je předurčen neúspěch žalobkyně.
11.            Žalobní body, brány striktně doslovně, nejsou důvodné. Žalobkyně nenese přímou odpovědnost za trestnou činnost jiných osob, jež se podílely na daňovém podvodu, jehož byla žalobkyně, ať už vědomě, či nevědomě, součástí. Samotná skutečnost, že žalobkyně jednala s osobami, které se vydávaly za zástupce společnosti, již ve skutečnosti neměly oprávnění zastupovat, nevede k závěru, že žalobkyně splnila podmínky pro uplatnění nadměrného odpočtu. Pokud jde o nález Ústavního soudu, kterým žaloba argumentovala, odkaz na něj byl natolik obecný, že nelze zjistit, o které konkrétní rozhodnutí se má jednat, a tedy nelze ani posoudit, zda by toto rozhodnutí svědčilo argumentům žalobkyně.

3. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

12.            Protože žádný z uplatněných žalobních bodů nebyl důvodný, zamítl soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
13.            Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., dle nějž má právo na náhradu nákladů účastník, který byl v řízení úspěšný. Žalobkyně v řízení úspěšná nebyla, přičemž žalovanému, který úspěšný byl, žádné důvodně vynaložené náklady nevznikly. V souladu s § 110 odst. 3 s. ř. s. soud rozhodl též o nákladech řízení o kasační stížnosti, pro které platí totéž, co bylo uvedeno k nákladům řízení o žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení za níže uvedených podmínek. Kasační stížnost podle § 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. není přípustná v rozsahu otázek, které byly již vyřešeny předchozím rozhodnutím Nejvyššího správního soudu v této věci. V rozsahu, v němž není přípustná kasační stížnost, je přímo proti tomuto rozhodnutí přípustná ústavní stížnost (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. 7. 2019, sp. zn. III. ÚS 926/19).

Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.