č. j. 6 A 82/2015 – 59
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci
žalobkyně: █████████████████
bytem ██████████████████████████
zastoupena advokátem █████████████████████
sídlem ██████████████████████
proti
žalovanému: Hlavní město Praha
sídlem ████████████████████████████
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.2.2015, č.j. MHMP 248819/2015,
takto:
Odůvodnění:
1 Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního a územního plánu (dále jen „žalovaný“, kterým je obecně označován i správní orgán 1. stupně, pokud rozlišení nemá význam pro samotný text odůvodnění) ze dne 17.2.2015, sp.zn. S-MHMP 149705/2014/SUP/So, č.j. MHMP 248819/2015 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti usnesení Úřadu městské části ███████, odboru stavebního a infrastruktury (dále též „stavební úřad“ nebo „správní orgán 1. stupně“) ze dne 21.8.2014 č.j. OSI.Sm.p. 2635-59554/2012-Pka-U (dále též „prvostupňové rozhodnutí“) o zastavení řízení o předběžném opatření.
2 Z tvrzení žalobkyně a ze správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemků č. parc. x a x a domu č.p. x a ve společném jmění manželů vlastní pozemek č. parc. x a x, vše v k. ú. x, obec x. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 10.2.2009 č.j. OÚR.Sm.p.2635-8574/08-Za-UR rozhodl o umístění stavby „Penzion Na Popelce“ na pozemcích ležících v bezprostředním sousedství pozemků patřících žalobkyni, rozhodnutí bylo potvrzeno žalovaným dne 8.9.2009 pod č.j. 385959/2009/OST/Če, avšak Městský soud v Praze jej na základě žaloby podané žalobkyní zrušil rozsudkem ze dne 17.9.2012 č.j. 9 Ca 369/2009-95 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V mezidobí stavebník doručil stavebnímu úřadu certifikát vydaný autorizovaným inspektorem a v režimu zkráceného stavebního řízení začal na dotčených pozemcích ležících v bezprostředním sousedství pozemků patřících žalobkyni realizovat stavbu „Penzion Na Popelce“.
3 Žalobkyně proti zkrácenému stavebnímu řízení brojila návrhem ze dne 15.10.2012 na určení, že stavebníkovi nevzniklo právo provést stavbu. Součástí návrhu žalobkyně ze dne 15.10.2012 byl návrh na předběžné opatření, kterým by stavební úřad stavebníkovi nařídil okamžitě zastavit provádění stavby. Návrh byl stavebnímu úřadu doručen dne 17.10.2012. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 28.11.2012 pod č.j. 2635-59554/2012-Za-R výrokem č. I určil, že stavebníku vzniklo právo provést stavbu „Penzion Na Popelce“, a výrokem č. II zamítl návrh na vydání předběžného opatření s odůvodněním, že stavba již byla realizována a to před datem podání návrhu. Citované rozhodnutí bylo žalovaným dne 21.3.2014 pod č.j. MHMP 402215/14 zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu 1. stupně k novému projednání (následné rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 25.5.2015 jakož i potvrzující rozhodnutí žalovaného ze dne 30.9.2015 zrušil Městský soud v Praze rozsudkem vyhlášeným dne 14.8.2019 pod sp.zn. 6 A 223/2015). K výroku č. II o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření žalovaný v rozhodnutí ze dne 21.3.2014 uvedl pouze to, aby stavební úřad zvážil aktuálnost žádosti v dané věci s ohledem na již zrealizovanou a zkolaudovanou stavbu.
4 Dne 16.4.2014 stavební úřad rozhodl o zastavení řízení o umístění stavby podle ust. § 94 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), neboť ke zrušení územního rozhodnutí došlo po povolení stavby. Rozhodnutí bylo potvrzeno žalovaným dne 14.1.2015 a též rozsudkem Městského soudu v Praze vyhlášeným dne 14.8.2019 pod sp.zn. 6 A 59/2015.
5 Dne 21.8.2014 vydal stavební úřad prvostupňové rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti žalobkyně o vydání předběžného opatření o nařízení okamžitého zastavení stavby „Penzion Na Popelce“, neboť bylo zjištěno, že stavba je již dokončena a kolaudačním souhlasem uvedena do užívání a žádost se tak stala bezpředmětnou.
6 Dne 17.2.2015 vydal žalovaný k odvolání žalobkyně napadené rozhodnutí, neboť z věcného hlediska neshledal v prvostupňovém rozhodnutí nesprávnost ani nezákonnost. Připustil nedodržení desetidenní lhůty stanovené zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), toto procesní pochybení však podle něj nic nemění na skutečnosti, že zastavení provádění stavby se stalo neaktuálním.
7 Ve všech správních řízeních žalobkyně vznášela zásadní námitku, že záměrem stavebníka byla od počátku realizace stavby obytného domu a nikoli stavby „Penzion Na Popelce“. Uváděla, že stavebník stavbu penzionu deklaroval pro své schůdnější procesní postavení při územním řízení. Jakmile dosáhl kolaudace, přistoupil ke změně stavby, prováděl další stavební činnost a následně dosáhl rekolaudace na obytný dům. Stavebník tak obcházel zákon, na což však správní orgány přes upozorňování žalobkyně nereflektovaly.
8 Žalobkyně v žalobě namítá nezákonnost napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Uvádí, že správní orgány nerespektovaly zásady správního řízení, jimiž jsou povinnost postupovat v souladu s právními předpisy (které chrání pokojné užívání majetku), povinnost přijímat řešení v souladu s veřejným zájmem, povinnost náležitě zjistit stav věci, povinnost s dostatečným předstihem uvědomit dotčené osoby o svých úkonech, a tím jim umožnit uplatňovat svá práva, povinnost vyřizovat věci bez zbytečných průtahů, povinnost dbát vzájemného souladu všech postupů, povinnost šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, kterých se činnost správních orgánů dotýká.
9 Konkrétněji žalobkyně namítla, že o předběžném opatření nebylo rozhodnuto do deseti dnů, jak správním orgánům ukládají právní předpisy. Návrh na vydání předběžného opatření byl podán dne 17.10.2012, mělo o něm být rozhodnuto do 27.10.2012, tedy před tím, než stavebník dne 29.10.2012 podal žádost o kolaudaci stavby. Rozhodnuto však bylo až dne 28.11.2012.
10 Dále namítla, že oprávněná úřední osoba žalovaného byla přítomna vyhlášení rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 9 Ca 369/2009-95 o zrušení rozhodnutí o umístění stavby. Rozsudek byl vyhlášen dne 17.9.2012, opět tedy před tím, než stavebník dne 29.10.2012 podal žádost o kolaudaci stavby. Žalovaný měl informovat stavební úřad a ten měl vyčkat na možnost seznámení se s argumenty soudu.
11 Dále žalobkyně namítla, že nebyla informována o žádosti stavebníka o kolaudační souhlas s předmětnou stavbou, nevěděla tedy, že může být vydán kolaudační souhlas k užívání stavby, k čemuž došlo dne 13.12.2012.
12 Nedodržením zákonných ustanovení správními orgány došlo podle žalobkyně k tomu, že stavba byla již dokončena. To umožnilo stavebnímu úřadu učinit závěr, že podnět na vydání předběžného opatření se stal bezpředmětným.
13 Následně se podle žalobkyně správní úřady odmítly zabývat podnětem k okamžitému zastavení provádění stavby v okamžiku, kdy stavebník přistoupil k realizaci změny stavby za účelem rekolaudace ze stavby „Penzion na Popelce“ na stavbu obytného domu. K tomuto tvrzení žalobkyně označila listinné důkazy, které jsou založené ve správním spisu žalovaného (stížnosti, podněty k prošetření úředních osob atd.).
14 Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že usnesení o zastavení řízení o žádosti o vydání předběžného opatření a rovněž napadené rozhodnutí byly vydány s argumentací, že dne 29.10.2012 byla stavebníkem podána žádost o vydání kolaudačního souhlasu a tento byl dne 13.12.2012 na základě závěrečné kontrolní prohlídky vydán. Žádost o nařízení okamžitého zastavení stavby se tak stala zjevně bezpředmětnou. Připustil, že stavební úřad nedodržel desetidenní lhůtu stanovenou v ust. § 61 odst. 2 správního řádu. Nicméně takový stav nic nemění na skutečnosti, že požadované zastavení provádění předmětné stavby bylo ke dni vydání usnesení neaktuální, neboť stavba již byla prokazatelně dokončena a na základě kolaudačního souhlasu užívána. Žalovaný tedy neshledal na postupu stavebního úřadu z hlediska věcného ani nezákonnost, ani nesprávnost.
15 Při jednání před soudem zástupce žalobkyně a žalovaný setrvali na svých stanoviscích, na která odkázali. Při jednání byl proveden důkaz spisem vedeným u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 6 A 223/2015, z tam připojeného správního spisu městský soud zjistil, že autorizovaný inspektor vydal dne 8.9.2011 Certifikát, v němž ověřil dokumentaci k změně stavby před dokončením a stvrdil, že změna stavby může být provedena.
16 Městský soud na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
17 K podstatným skutkovým okolnostem projednávaného případu soud stručně rekapituluje, že dne 22.2.2011 byl vydán Certifikát, jenž ověřil dokumentaci stavby, a dne 8.9.2011 byl vydán Certifikát, jenž ověřil dokumentaci k změně stavby před dokončením. Žalobkyně podáním došlým stavebnímu úřadu dne 17.10.2012 podala návrh na předběžné opatření, kterým by stavební úřad stavebníkovi stavby „Penzion na Popelce“ nařídil okamžitě zastavit provádění stavby. Dne 29.10.2012 požádal stavebník o vydání kolaudačního souhlasu pro uvedenou stavbu. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 28.11.2012 návrh na vydání předběžného opatření zamítl s odůvodněním, že stavba již byla realizována a to před datem podání návrhu. Dne 13.12.2012 stavební úřad vydal kolaudační souhlas pro užívání předmětné stavby. Žalovaný rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření dne 21.3.2014 zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Dne 21.8.2014 vydal stavební úřad prvostupňové rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti žalobkyně o vydání předběžného opatření, neboť bylo zjištěno, že stavba „Penzion na Popelce“ je již dokončena a kolaudačním souhlasem uvedena do užívání a žádost se tak stala bezpředmětnou. Dne 17.2.2015 žalovaný k odvolání žalobkyně prvostupňové rozhodnutí napadeným rozhodnutím potvrdil.
18 Podle ust. § 61 odst. 1 správního řádu může správní orgán z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.
19 Podle odst. 2 téhož ustanovení o požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje.
20 Podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu platí, že správní orgán řízení o žádosti zastaví usnesením, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
21 K výkladu neurčitého právního pojmu „zjevná bezpředmětnost“ a k zastavení řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu se již Městský soud v Praze vyjádřil v jiném svém rozhodnutí, a to v rozsudku ze dne 30.3.2009, č.j. 10 Ca 15/2009-49, v němž v souvislosti s žádostí o povolení k pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie konstatoval: „Soud dále přisvědčuje žalobkyni v tom, že správní orgány aplikovaly ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, aniž pro to byl v daném případě důvod. Výraz „žádost se stala zjevně bezpředmětnou“ znamená, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně skutkových nebo právních okolností, že žádost, která v době jejího podání nebyla bezpředmětná, se bezpředmětnou stane. „Bezpředmětnost“ je nutno vnímat jako stav, kdy jakýmkoli rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žalobkyně. V tomto případě by se mohlo jednat např. o situaci, kdy by se žalobkyně stala státní občankou České republiky, protože v takovém případě by mohla již na základě tohoto faktu na území ČR pobývat, ať už by správní orgány o její žádosti o povolení k přechodnému pobytu rozhodly jakkoli. … (I) kdyby skutečně bylo v průběhu řízení zjištěno, že dcera žalobkyně pozbyla oprávnění pobývat na území ČR (např. proto, že přestala být občanem EU), nestala by se tím žádost žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu zjevně bezpředmětnou. I za této situace by totiž byly správní orgány povinny žádost žalobkyně věcně projednat a výsledkem řízení by nejspíše bylo zamítnutí této žádosti pro nesplnění podmínek pro udělení povolení k přechodnému pobytu. Bezpředmětnost žádosti totiž nelze zaměňovat s její právní nepřípustností (§ 66 odst. 1 písm. b/ správního řádu), ani s nesplněním podmínek pro vyhovění žádosti.“
22 Rovněž Nejvyšší správní soud se k zastavení správního řízení pro zjevnou bezpředmětnost vyjádřil například v rozsudku ze dne 19.3.2012 č.j. 8 As 103/2011-92, kde uvedl: „Důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.”
23 Městský soud v Praze má za to, že i v nyní rozhodované věci byly splněny podmínky pro zastavení řízení. Právní úprava řízení o nařízení předběžného opatření vychází z toho, že ke splnění účelu správního řízení, kterým je zjednodušeně řečeno vydání meritorního rozhodnutí v oblasti veřejné správy (ust. § 9 správního řádu), není možné vždy vyčkávat až do právní moci rozhodnutí ve věci samé, k čemuž je i při řádném vedení řízení potřeba určité doby. Poměry mohou vyžadovat, aby byla co nejdříve ještě před právní mocí meritorního rozhodnutí výjimečně učiněna určitá, byť i jen dočasná opatření, jejichž účelem je jen prozatímní úprava poměrů účastníků nebo zajištění provedení exekuce.
24 Stavba, jejíž provádění žalobkyně požadovala zastavit do doby meritorního rozhodnutí ve věci, byla ke dni rozhodnutí správního orgánu 1. stupně (21.8.2014) již dokončená, byla řádně zkolaudovaná pro užívání (od 13.12.2012). Tato skutečnost brání tomu, aby správní orgán mohl uplatnit svou rozhodovací pravomoc a posoudit, zda jsou dány skutkové nebo právní důvody pro vyhovění či pro zamítnutí návrhu, tedy zda je třeba zatímně upravit poměry a provádění stavby dočasně stavebníkovi zakázat, či za taková potřeba v řízení nenastala. Proto žalovaný nemohl postupovat podle ust. § 61 odst. 1 správního řádu a správně využil postupu podle ust. § 66 odst. 1, jehož písmeno g) předvídá situaci, kdy v řízení nemůže být dále pokračováno pro zjevnou bezpředmětnost návrhu (žádosti).
25 Městský soud připomíná, že o žádosti o nařízení předběžného opatření správní orgán 1. stupně rozhoduje podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání, a žalovaný tedy nemůže přihlédnout k okolnostem případu, které nastanou po rozhodnutí správního orgánu 1. Stupně a které mohou být relevantní. V dané věci je zásadní, že v době rozhodování správního orgánu 1. stupně byla stavba, jejíž zastavení žalobkyně žádala, dokončena. O této skutečnosti není pochyb, ani žalobkyně skutkový stav v tomto směru nezpochybňuje.
26 Z důvodu, že již výše uvedené zakládalo nutnost zastavení řízení o žádosti o nařízení předběžného opatření, pokládá Městský soud v Praze za nadbytečné zabývat se podrobně (obecnými) námitkami žalobkyně mířícími do dalších důvodů nezákonnosti napadeného rozhodnutí, a vyjádří se k nim proto pouze ve stručnosti.
27 Námitky, že žalovaný svým postupem porušil zásady správního řízení, městský soud neshledává důvodnými. Postup správních orgánů v řízení o žádosti o nařízení předběžného opatření nelze hodnotit jako odporující zásadám správního procesu (ust. § 2 a násl. správního řádu). Správní orgány postupovaly v souladu se zásadou zákonnosti, přiměřenosti, náležitě zjistily skutečný stav věci a respektovaly i další zásady správního řízení. Městský soud v Praze neshledal ani žádnou jinou vadu či nezákonnost, pro kterou by bylo nutno rozhodnutí správních orgánů zrušit. Městský soud přitom podotýká, že dodržení zásad správního řízení mohl s ohledem na dikci ust. § 75 odst. 2 s.ř.s. hodnotit toliko z hlediska zákonnosti a věcné správnosti napadeného a prvostupňového rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti o nařízení předběžného opatření; soud si je vědom, že žalobkyně byla v souvislosti se stavbou „Penzion na Popelce“ účastnicí více správních řízení, předmětem soudního přezkumu je však pouze řízení o předběžném opatření.
28 Namítá-li žalobkyně, že o předběžném opatření nebylo rozhodnuto včas, pak jde o námitku oprávněnou, neboť v souladu s ust. § 61 odst. 2 správního řádu byl správní orgán 1. stupně povinen rozhodnout do deseti dnů od podání žádosti (tj. do 27.10.2012), své rozhodnutí o zamítnutí návrhu však vypravil až třicet čtyři dní po uplynutí této lhůty (30.11.2012). Tato námitka však nemá vliv na zákonnost pozdějšího rozhodnutí o zastavení řízení, neboť nemíří do důvodů, na kterých zastavení řízení stojí.
29 Soud se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že nedodržením zásad správního řízení v předmětném i v sousvisejících správních řízeních, včetně zásady součinnosti a zásady rychlosti, došlo k dokončení stavby, což umožnilo správním orgánům učinit závěr o bezpředmětnosti žádosti o vydání předběžného opatření. Je totiž třeba zdůraznit, že žalobkyně podala návrh na nařízení předběžného opatření pouhých dvanáct dní před tím, než stavebník pro uvedenou stavbu požádal o vydání kolaudačního souhlasu. Z takto krátkého časového rozmezí lze podle názoru soudu dovodit s pravděpodobností hraničící s jistotou, že již ke dni podání žádosti byla stavba dokončena a žádost tak zřejmě byla bezpředmětná od samého počátku.
30 Ze správního spisu nevyplývá, jak se správní úřady vypořádaly s námitkou žalobkyně, že označení stavby jako penzion bylo účelové, neboť stavebník od počátku zamýšel realizovat stavbu obytného domu. Ani tato námitka však není pro rozhodnutí městského soudu v této věci podstatná, neboť nemůže mít žádný vliv na posouzení zákonnosti postupu zastavení řízení o žádosti o nařízení předběžného opatření. Jak bylo uvedeno výše, vzhledem k dokončení stavby žalovanému nezbylo nic jiného, než vyhodnotit žádost žalobkyně na zastavení stavby jako bezpředmětnou ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu a z bezpředmětnosti návrhu vyvodit i důsledek pro vedené správní řízení, spočívající v jeho zastavení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
31 Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl jako nedůvodnou podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
32 O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem ████████████████████████. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 14. srpna 2019
JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: M. V.