žalobce:

N.K.S.,  narozen …

státní příslušník Ghanské republiky,

toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, Balková 1,

zastoupený advokátem JUDr. Ing. Jakubem Backou, sídlem Šlejnická 1547/13, Praha,

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha,

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Jakubu Backovi se přiznává odměna za zastupování ve výši 4 114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Plzni do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku

1. Žalobce byl dne 29. 6. 2019 objeven na území České republiky. Následně Policie České republiky zjistila, že žalobce na území státu vstoupil a pobývá zde neoprávněně, a že již dne 7. 1. 2019 požádal o mezinárodní ochranu ve Spolkové republice Německo. Naříkaným rozhodnutím proto žalovaný rozhodl tak, že Spolková republika Německo je státem příslušným k přijetí žalobce zpět podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013. Současně zastavil řízení o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu pro její nepřípustnost. Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil tak, že nebyly zjištěny důvody pro užití čl. 8 až 15 nařízení č. 604/2013, státem příslušným k přijetí žalobce zpět je tedy první stát, kde byla podána žádost o mezinárodní ochranu. Předání žalobce do Spolkové republiky Německo nic nebrání, protože mu tam nehrozí kruté, nelidské či ponižující zacházení, a tamní azylové řízení netrpí systematickými nedostatky.
2. Proti rozhodnutí žalovaného žalobce brojil žalobou, v níž namítl, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Tuto vadu spatřoval v tom, že žalovaný konstatoval nemožnost užití čl. 8 až 15 nařízení č. 604/2013 aniž by tento závěr jakkoliv odůvodnil. Zejména u čl. 10 či 13 jde o extrémní nedostatek. Žalobce má právo na účinný opravný prostředek, sloužící ke skutkovému i právnímu přezkumu podmínek v přijímajícím členském státu. Tento přezkum musí učinit žalovaný, skutková zjištění nemohu být doplňována v řízení před soudem.
3. Žalovaný k žalobě sdělil, že shromáždil dostatečné podklady pro rozhodnutí. Závěr o příslušnosti Spolkové republiky Německo je po právu a správný je i závěr, že v ní nehrozí systematické nedostatky azylového řízení. Namítané čl. 8 až 15 nařízení č. 604/2013 dopadají na osoby ve zvláštní situaci či postavení, což není případ žalobce, který to ostatně ani v žalobě netvrdil.
4. Žaloba není důvodná.
5. Podrobnost a kvalita žaloby předurčují rozsah a intenzitu přezkumné činnosti soudu i nezbytný rozsah odůvodnění jeho rozhodnutí (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 4 As 3/2008-78 ze dne 24. 8. 2010, č. 2162/2011 Sb. NSS). Postačí tak uvést, že závěry žalovaného mají ve správním spisu dostatečnou oporu: žalobce v řízení před žalovaným a ani v žalobě netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly uplatnění čl. 8 až 15 nařízení č. 604/2013, a ty ani jinak nevyšly najevo (srov. rozsudek NSS čj. 9 Azs 102/2019-40 ze dne 8. 8. 2019). Ani žaloba neuvádí jedinou takovou skutečnost či konkrétní vadu nad rámec přesvědčení, že odůvodnění naříkaného rozhodnutí je lakonické; výstižná úsečnost odůvodnění ovšem vadou řízení není.
6. Nedošlo tedy k vadám řízení před žalovaným. Soud proto žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.).
7. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Jakubu Backovi náleží podle § 35 odst. 10 s. ř. s. odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 4 114 Kč.  Tato částka se skládá z 3 100 Kč za doplnění žaloby jako jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, z 300 Kč za jeden režijní paušál a ze 714 Kč představujících 21 % DPH. Tato částka mu bude vyplacena z účtu soudu do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
8. Za účtovaný úkon podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu soud odměnu nepřiznal, neboť je zásadně třeba, aby se po doručení usnesení o ustanovení zástupcem uskutečnila první porada s klientem (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 A 722/2000-35 ze dne 7. 6. 2002, č. 1024/2002 SJS, rozsudky NSS č. j. 4 Ads 306/2018 ze dne 6. 12. 2018, č. j. 8 Ads 271/2018-34 ze dne 25. 4. 2019 či usnesení ÚS sp. zn. IV. ÚS 22/19 ze dne 29. 1. 2019), ledaže je dán objektivní důvod, proč porada neproběhla (usnesení sp. zn. I. ÚS 1879/10 ze dne 1. 8. 2011). Poradu s klientem či důvody, proč porada neproběhla, ovšem advokát soudu nedoložil.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.