[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci

žalobce:  P. K.

  trvale bytem ………………………

 t. č. pobytem ……………………..

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 6. 2018, č.j. 640 629 0660/44091-HS

takto:

I.  Žaloba s e  z a m í t á.

II.  Žalobce n e m á  p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované s e  n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[OBRÁZEK]

I. Vymezení věci

1.         Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) brojil žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 6. 2018, č.j. 640 629 0660/44091-HS (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 3. 2018, č.j. R-19.3.2018-429/640 629 0660 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto o snížení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 6465 Kč měsíčně.

2.         Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-město (dále jen „OSSZ Plzeň-město“) ze dne 31. 1. 2018 byla žalobci uznána od tohoto dne invalidita druhého stupně s poklesem pracovní schopnosti o 50%.     

II. Napadené rozhodnutí

3.         V napadeném rozhodnutí žalovaná přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu s přihlédnutím k uplatněným námitkám žalobce. V námitkovém řízení před žalovanou byl vypracován nový posudek o invaliditě ze dne 15. 6. 2018, jímž bylo zjištěno, že žalobce je od 31. 1. 2018 invalidní pro invaliditu druhého stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II. (onkologie), oddílu A (Zhoubné novotvary), položce 1c (novotvary, středně těžké postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“).

4.         Pokles pracovní schopnosti byl stanoven na horní hranici daného rozpětí, tj. 45 %, a to s ohledem na stupeň zdravotního postižení s provedeným chirurgickým výkonem. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu o 5 procentních bodů na výsledných 50 %. Zdravotní stav nebylo možno hodnotit vyšším stupněm invalidity, neboť nebylo doloženo, že se jedná o těžké postižení. V současné době se u žalobce již nejedná o zvlášť těžké postižení charakterizované maligními nádory lokalizovanými (stadia I, II, III) během onkologické léčby a zpravidla do 6 měsíců po jejím ukončení, pokud trvá kompletní remise, nebo maligními nádory generalizovanými (stadium IV), nádory primárně diseminované, zpravidla do jednoho roku po ukončení onkologické léčby atd.

5.         Vzhlede k tomu, že v námitkovém řízení byly zcela potvrzeny závěry lékaře OSSZ Plzeň-město ze dne 31. 1. 2018, žalovaná námitky zamítla a prvostupňové rozhodnutí o snížení invalidního důchodu potvrdila.

III. Žaloba a vyjádření žalované

6.         V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce především uvedl, že posudkový lékař nemá specializaci ani zkušenosti v daném oboru, a tak nemůže rozpoznat ani určit přesnou míru postižení.

7.         Konkrétně ve svém doplnění žaloby uvedl, že mu měl být ponechán III. stupeň invalidity. Při operaci mu byly odebrány některé vnitřní orgány (celý žlučník, dvanáctník, žaludek, tlusté střevo, tenké střevo a část lymfatických uzlin). Dále žalobce poukázal na poslední vývoj zdravotního stavu (uvolněná a posunutá ploténka). Chce, aby věc posoudil specialista v oboru (nejlépe operatér). Z uvedených důvodů žalobce navrhl navrácení III. stupně invalidity.

8.         Žalovaná ve svém stručném vyjádření odkázala na závěry napadeného rozhodnutí a navrhla provedení důkazu posudkem Posudkové komise MPSV.

IV. Řízení před krajským soudem

9.         V průběhu řízení krajský soud vyžádal správní spis žalované a také posudek Posudkové komise MPSV.

10.     Ze správního spisu žalované vyplývají následující skutečnosti. Žalobce byl uznán invalidním ve třetím stupni invalidity na základě posudku OSSZ Jičín ze dne 29. 11. 2016 (pokles pracovní schopnosti 70 procent), a to ode dne 16. 6. 2016. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla kvalifikována podle kapitoly II, odd. A, položky 1e přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity.  Na základě toho mu byl žalovanou přiznán invalidní důchod rozhodnutím  žalované ze dne 23. 2. 2017, č.j. R-23.2.2017-429/640 629 0660. Prvostupňové rozhodnutí ze dne 19. 3. 2018, č.j. R-19. 3. 2018 – 429/640 629 0660  o snížení invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně bylo založeno na posudku OSSZ Plzeň-město ze dne 31. 1. 2018, jehož závěry byly zcela potvrzeny posudkem lékařky žalované z námitkového řízení ze dne 15. 6. 2018.

11.     Krajský soud dále nechal vypracovat posudek Posudkové komise MPSV, pracoviště v Brně (dále jen „PK MPSV“) ze dne 26. 6. 2019, z něhož vyplývají následující zjištění. PK MPSV zasedala ve složení předsedkyně komise a dalšího lékaře s odborností neurologie, jakož i tajemnice komise. Žalobce nebyl jednání komise přítomen a nebyl tak vyšetřen členy komise. Z hlediska podkladů je posudek založen na zdravotní dokumentaci, zejm. propouštěcí zprávě z hospitalizace na operaci provedenou dne 17. 10. 2016  histologických vyšetřeních z období podzimu 2016, lékařském nálezu lékaře Vězeňské služby                      ze dne 15. 1. 2018.  Žalobce byl posuzován jako kvalifikovaný dělník – zedník.

12.     Podle posudkového hodnocení PK MPSV je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce přeléčené onkologické onemocnění v roce 2016 (lokalizovaný nález radikální operace, které je bez známek recidivy). Posuzovaný byl léčen pro tubulární adenokarcinom, je po endoskopické papilotomii pro dilataci žlučových cest a pankreatického vývodu. Absolvoval Whippleovu operaci dne 17. 10. 2016 a je bez známek recidivy (hemipancreatuduodenectomie, cholecystektomie a lymfadenektomie). Jednalo se o dobře diferencovaný adenokarcionom Vaterské papily s postižením stěny Vaterské papily s přiléhajícího choleduchu, omezený pouze na žlučové cesty. Hemangioinvaze, nádorová lymfangoiopatie ani perineurální šíření nebyly prokázány. Zdravotní stav žalobce je stabilizovaný a bez známek recidivy, nádor byl operativně odstraněn a další k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o středně těžké funkční postižení se stavem v kompletní remisi po více než šesti měsících od ukončení aktivní léčby, stabilizovaný stav bez recidivy procesu. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o středně těžké funkční postižení se stavem v kompletní remisi po více než šesti měsících od ukončení aktivní léčby, stabilizovaný stav bez recidivy procesu. Nešlo o postižení těžké nebo zvlášť těžké.

13.     PK MPSV se ztotožnila s názorem lékaře žalované z námitkového řízení, rovněž ohledně data vzniku invalidity ke dni 31. 1. 2018, tj. dnem jednání, kdy byla na základě doložených odborných zpráv hodnověrně doložena trvající dlouhodobá remise onemocnění a stabilizace zdravotního stavu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo postižení uvedené v kapitole II, oddílu A položce 1 písm. c) přílohy k vyhl. o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti 45 %. Dále bylo aplikováno zvýšení o 5 % z důvodu profese posuzovaného a celkový pokles pracovní schopnosti byl vyčíslen na 50 %. PK MPSV uvedla, že je předpokládáno při další stabilizaci zdravotního stavu snížení či oduznání invalidity. Stran pracovní rekomandace PK MPSV uvedla, že žalobce je schopen výkonu prací lehčího charakteru s využitím dosažené kvalifikace s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti.

14.     Žalobce ve svém přípisu ze dne 28. 7. 2019 uvedl, že se nechce účastnit soudního jednání. Podle jeho názoru posudek PK MPSV čerpá ze všech zastaralých lékařských vyšetření a kontrol, z nichž nejaktuálnější lékařská zpráva je z února 2019. Od data vypracování posudku se již mnohé změnilo. Ráno se po probuzení nemůže posadit v posteli a následně má problém stoupnout. V srpnu 2009 má také navštívit gastroenterologické vyšetření. Žalobce vyzval soud, aby se zeptal lékaře specialisty. Navrhl proto odročení jednání.

15.     Krajský soud nařídil jednání, které se uskutečnilo dne 13. 8. 2019 za přítomnosti zástupkyně žalované a v ohlášené nepřítomnosti žalobce. Krajský soud při jednání krajský soud shrnul obsah soudního a správního spisu žalované a dále provedl důkaz posudkem PK MPSV ze dne 26. 6. 2019. Po vyjádření žalované k provedenému důkazu a k navrhovanému dalšímu doplnění dokazování krajský soud důkazní návrhy žalobce na další lékařské vyšetření zamítl, ukončil dokazování ve věci a po slyšení konečného návrhu žalované po přerušení jednání vyhlásil rozsudek.

V. Posouzení věci krajským soudem

16.     Žaloba není důvodná.

17.     Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném            po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

18.     Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení.  Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených         v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak  s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011-43, přístupný na www.nssoud.cz). Jsou-li v posudkových hodnoceních zdravotního stavu rozpory, může je krajský soud v rámci doplňování zjišťování skutkového stavu řešit i pořízením tzv. srovnávacího posudku PK MPSV (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, čj. 6 Ads 12/2013-22, přístupný na www.nssoud.cz).

19.     Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Rozhoduje-li pak žalovaná o odnětí či snížení důchodové dávky, musí v odůvodnění svého rozhodnutí jednoznačně vysvětlit, proč příjemce dávky již nesplňuje podmínky, na základě kterých mu byla dávka přiznána (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, čj. 4 Ads 14/2009-37, přístupný na www.nssoud.cz).

20.     Krajský soud hodnotil spornou otázku invalidity žalobce v kontextu zjištění skutkových okolností ze správního spisu a dále z provedeného doplnění dokazování posudkem PK MPSV ze dne 26. 6. 2019. Pro posouzení věci je zcela klíčové, že posudkové hodnocení předloženého posudku PK MPSV příslovečně „do poslední tečky“ potvrzuje předcházející posudkové závěry orgánů lékařské posudkové služby (lékaře OSSZ Plzeň-město a lékařky žalované v námitkovém řízení). Jakkoliv žalobce nebyl vyšetřen při jednání PK MPSV, nepovažuje to krajský soud vzhledem k charakteru jeho dominantního zdravotního postižení (st. p. operaci onkologického onemocnění) za nezbytné.  Za této situace považuje krajský soud závěr o sníženém stupni invalidity žalobce (II. stupeň) ode dne 31. 1. 2018 za řádně prokázaný. PK MPSV přiměřeně zdůvodnila závěr o stabilizaci zdravotního stavu žalobce v důsledku rozhodujícího zdravotního postižení, což je klíčová premisa pro zdůvodnění poklesu stupně invalidity oproti posudkovému hodnocení z listopadu 2016, kdy byla po prodělané operaci přiznána žalobci invalidita třetího stupně.

21.     Co se týká námitek žalobce týkajících se odbornosti posudkových lékařů, krajský soud se neztotožňuje s tím, že by v tomto případě byl posudek PK MPSV či lékařky žalované z námitkového řízení stižen sníženou věrohodností či nedostatečnou odbornou erudicí. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vyšetření žalobce při jednání komise, nemohla se ani nepřítomnosti lékaře onkologa či chirurga (operatéra), po níž žalobce zjevně volal, zásadní vliv na posudkové hodnocení ani posudkový závěr.

22.     Ohledně namítaných potíží neurologického charakteru (problémy se vstáváním, uskočená ploténka lze uvést, že podle žalobce samotného ho tyto potíže začaly pronásledovat až po vypracování posudku PK MPSV, tedy po vydání napadeného rozhodnutí. K těmto skutkovým novotám krajský soud nemůže při přezkumu napadeného rozhodnutí zásadně přihlížet (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Totéž platí pro plánovanou návštěvu gastroentrologa v srpnu 2019, ani toto vyšetření by ke zjištění skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí nemohlo přinést zohlednitelná skutková zjištění.

VI. Závěr a náhrada nákladů řízení

23.         Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

24.         O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované nelze náhradu nákladů řízení přiznat ve smyslu    § 60 odst. 2 s. ř. s. (výrok II. tohoto rozsudku). 

P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne                             jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení                             o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li                             stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,                             vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno                             pro výkon advokacie.

V Brně dne 13. srpna 2019

         JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D., v.r.  

                                                                                                                            samosoudce

Za správnost vyhotovení:

K. M.