[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka
a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové  a JUDr. Hany Kadaňové ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2017, č. j. 13223/2017-81,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[1]          Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 11. 4. 2017, č. j. 13223/2017-81 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“) zamítnuto odvolání žalobkyně proti usnesení vydanému Magistrátem hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“) ze dne 20. 2. 2017, č.j. MHMP 258479/2017, kterým byla odmítnuta žádost žalobce o povolení nahlížení do spisu vedeného ve věci návrhu na vydání územního plánu „Opatření obecné povahy – Metropolitní plán hl. m. Prahy“ podle ust. § 38 s. ř. a napadené usnesení bylo potvrzeno.

[2]          Žalobce v podané žalobě namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť postup MHMP a žalovaného je v rozporu se zásadou legality ve smyslu čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 2 odst. 3 Ústavy a zásadami vyjádřenými v ust. § 2 s. ř.

[3]          Žalobce uvedl, že podal dne 9. 2. 2017 žádost o povolení nahlížení do spisu vedeného ve věci návrhu na vydání územního plánu „Opatření obecné povahy – Metropolitní plán hl. m. Prahy“ podle ust. § 38 s. ř., přičemž žalobce žádal o povolení nahlížení do všech částí spisu, včetně např. obsahu komunikací proběhlých mezi různými dotčenými orgány, obsah vyjádření či podnětů různých dotčených orgánů apod. Žádost žalobce byla usnesením MHMP ze dne 20. 2. 2017, č.j. MHMP 258479/2017, odmítnuta, a to s odůvodněním, že požadovaný spis ve věci územního plánu neexistuje. Proti uvedenému usnesení MHMP podal žalobce odvolání k Ministerstvu pro místní rozvoj, které o odvolání žalobce rozhodlo tak, že jej rozhodnutím ze dne 11. 4. 2017, č.j. 13223/2017-81, zamítlo a napadené usnesení potvrdilo, přičemž svoje rozhodnutí odůvodnilo tak, že spis ve věci územního plánu je spisem otevřeným, co kterého nelze v současné době umožnit žalobci nahlížení.

[4]          Dále žalobce uvedl, že z rozhodnutí MHMP i žalovaného vyplývá nejasnost ohledně aplikace ust. § 17 s. ř., které upravuje vedení spisu ve správním řízení, v případě opatření obecné povahy, resp. územního plánu, kdy MHMP své usnesení odůvodnilo tím, že spis neexistuje. Žalobce má za to, že vzhledem k tomu, že se dle ust. § 43 odst. 4 věty čtvrté zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „s. z.“) vydává územní plán jako opatření obecné povahy podle správního řádu, a podle ust. § 174 odst. 1 s. ř. se na řízení o vydání opatření obecné povahy použijí obdobně ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé správního řádu, kde jsou upraveny otázky vedení spisu a možnosti nahlížet do něj, lze konstatovat, že není nepřiměřené použití ustanovení o tom, že se ve věci vydání opatření obecné povahy vede spis. Dále žalobce odkazuje na ust. § 168 odst. 1 věta první s. z., dle kterého se vedení spisové služby a nahlížení do spisu řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu, a dále na četná rozhodnutí Nejvyššího soudu, která existenci spisu v řízení o územním plánu zmiňují. Zvláštním zákonem dle ust. § 168 odst. 1 věta první s. z. je zák. č. 499/2004 S., o archivnictví a spisové službě (dále jen „a. z.“), přičemž žalobce uvádí, že dle doktrinálních závěrů nelze redukovat věcnou působnost tohoto zákona, jenž upravuje povinnost vést spis, tedy ust. § 17 s. ř. toliko na správní řízení, jejichž předmětem bývá zpravidla určitá věc, ale i na jiné správní věci, tedy i na řízení ve věci opatření obecné povahy. Na základě výše uvedených skutečností má žalobce za to, že MHMP má povinnost vést správní spis ve smyslu ust. § 17 s. ř., jehož součástí jsou všechny dokumenty týkající se návrhu na vydání opatření obecné povahy.

[5]          Podle žalobce se na řízení o vydání opatření obecné povahy, kterým se dle ust. § 43 odst. 4 in fine s. z. vydává i územní plán, podle ust. § 192 s. z. uplatní přiměřeně ustanovení části druhé správního řádu, tedy i ust. § 38 s. ř. o nahlížení do spisu. Jelikož v důsledku specifické povahy opatření obecné povahy spočívající v neurčitosti řízení o jeho vydání postrádá účastníky, uplatní se zde odstavec druhý ust. § 38 odst. 2 s. ř. Žalobce poukazuje na to, že je pobočným spolkem, jehož hlavním cílem je ochrana přírody a krajiny, čemuž se ve vztahu k územnímu plánování dlouhodobě v rámci své veřejně prospěšné společnosti věnuje. K tomu žalobce odkázal na několik webových stránek. S ohledem na uvedené má žalobce zájem znát podrobnosti, které se vztahují k projednávání přijetí územního plánu, kdy povědomí o obsahu spisu je pro žalobce nepostradatelnou podmínkou pro naplňování jeho cílů. V tak rozsáhlé věci jako je územní plán, je tedy klíčové, aby měl žalobce možnost se dopředu s obsahem spisu seznámit, nikoliv až po zveřejnění návrhu v rámci připomínkového řízení s měsíční prekluzivní lhůtou v případě námitkového řízení, které jsou vzhledem k rozsáhlosti územního plánu, jakým je Metropolitní plán Prahy, jehož nová metodika pořizování dosud nebyla prověřena, nedostatečné. Svůj právní zájem dovozuje žalobce ze skutečnosti, že mu přísluší podat připomínky k návrhu na vydání územního plánu dle ust. § 52 odst. 3 s. z., a za jistých okolností mu svědčí rovněž námitkové právo dle odst. 4 téhož ustanovení. Dále jej dovozuje ve vztahu k institutu zrušení opatření obecné povahy dle ust. § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kde aktivní legitimaci „ekologických spolků“ je třeba vyvozovat v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I ÚS 59/14, kdy závěry Ústavního soudu potvrdil ve svém navazující judikatuře i Nejvyšší správní soud a převzaly jej také krajské soudy. Z uvedeného dle žalobce vyplývá, že má žalobce právo nahlížet do spisu vedeného ve věci územního plánu, jakožto jiná osoba, která má na nahlížení právní zájem.

[6]          Žalobce považuje argumentaci žalovaného, že dle ust. § 68 odst. 2 a. z. lze nahlížet pouze do spisů tzv. uzavřených, tedy uložených ve spisovně, jako účelovou, když dle žalobce uvedené ustanovení upravuje toliko nahlížení do spisů uložených po skončení řízení na spisovně, nikoliv do spisů obecně. Správní řád, stavební zákon ani zákon o archivnictví a spisové dle žalobce nerozlišují otevřené a uzavřené spisy. Žalobce k tomu poukazuje na pojem dokumentu, který je vymezený v ust. § 2 písm. e) a. z.

[7]          Z ust. § 2 a. z. a ust. § 17 s. ř. dle žalobce plyne, že součástí spisu jsou také dokumenty obsahující „výměnu organizačních, odborných a konec konců technických názorů“, jak je uvedeno v usnesení MHMP. Umožňuje-li zákon žalobci nahlížet do spisu ve věci, na které má právní zájem, má právo nahlížet do všech jeho součástí, a to minimálně v rozsahu, jak je vymezil žalobce ve své žádosti k nahlížení do spisu ze dne 9. 2. 2017.

[8]          Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě shrnul průběh správního řízení i argumentaci žalobce a navrhl podanou žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Tvrzení MHMP uvedené v odůvodnění rozhodnutí, spočívající v tom, že odpovídající dokumentaci související s pořizováním Metropolitního plánu hl. města Prahy MHMP vede, avšak subsumovanou pod odlišnými spisovými značkami či názvy, považuje za nepřezkoumatelné. Upozorňuje však, že je na žalobci, aby předně specifikoval předmět své žádosti, neboť není povinností MHMP dohledávat požadované dokumenty. V žádosti se žalobce zaměřil na možnost nahlížení do interní komunikace mezi pořizovatelem, orgány hl. Města Prahy, příslušnými ministerstvy a dotčenými orgány, z níž však nelze ještě dovodit konkrétní podobu opatření obecné povahy. Každý pořizovatel v rámci svých interních předpisů ve smyslu ust. § 15 s. ř. shromažďuje dokumenty při pořizování opatření obecné povahy, nelze však učit, kdy budou tyto dokumenty sloučeny pod stejnou spisovou značku. Judikatura, na níž žalobce odkazuje na problematiku pouze obecně. Ve smyslu ust. § 17 s. ř. má MHMP povinnost vést spis pouze „přiměřeně“ a musí evidovat veškeré relevantní dokumenty týkající se etap pořizování, nikoliv však dokumenty podpůrného či operativně pracovního charakteru jako je běžná komunikace mezi pořizovatelem a zpracovatelem, kdy tyto nejsou součástí správního spisu o pořízení opatření obecné povahy a z povahy věci do spisu nepatří. Žalobce se dle žalované dlouhodobě snaží získat nehotové informace při pořizování uvedeného územního plánu, kde se v případě návrhu jedná o informaci podkladovou, která získá konečný význam až s ohledem na její výstup.

[9]          Žalovaný rozporuje aplikaci ust. § 38 odst. 2 s. ř., když toto ustanovení ve spojení
s ust. § 174 odst. 1 s. ř. lze aplikovat jen přiměřeně, když stavební zákon obsahuje speciální úpravu postupu při zveřejňování informací při projednávání návrhu opatření obecné povahy včetně možnosti nahlížet do dokumentů jednotlivých etap v rámci jejich doručování vyhláškou. Žalovaná odmítá, že by z ust. 38 odst. s. ř. vyplývalo, že jiným osobám, pokud prokáží právní zájem, musí být automaticky vyhověno. Oprávněnost zájmu navíc posoudí správní orgán, přičemž za takový důvod žalovaná nepovažuje předmět činnosti soukromého subjektu. Současně by nemělo dojít k porušení práv dotčených osob porušením rovného přístupu. Propagace žalobce jako společnosti s mimořádně ušlechtilými cíli má dle žalované manipulativní charakter. V právní úpravě stavebního zákona a správního řádu týkající se zveřejňování výsledku jednotlivých etap pořizování opatření obecné povahy, je požadavek žalobce uplatnit právo nahlížení do spisu „v předstihu“ nelegitimní a v rozporu se zásadou rovného přístupu k právům. Žalovaný má za to,
že zákon neumožňuje konkrétně žalobci nabýt prioritní právo před ostatními dotčenými osobami nahlížet do dokumentace, která má navíc funkci podkladu a ještě netvoří správní spis ve smyslu ust. 17 s. ř.

[10]          Žalovaný připouští, že složitost pořizování uvedeného územního plánu není zákonodárcem zohledněna úpravou lhůt pro podání připomínek, námitek či stanovisek. Podivuje se však, že takovou výjimku vyžaduje soukromý subjekt bez jakékoliv právní odpovědnosti na rozdíl např. od dotčených orgánů hájících veřejné zájmy stanovené zákonem. Poukaz žalovaného v napadeném rozhodnutí na ust. § 168 s. z. a ust. § 68 a. z. je standartním postupem, přičemž správní orgán nemůže rozvolňovat výklad zákonů, ale musí respektovat jejich dikci. Odkaz žalobce na ust. § 2 a. z. považuje žalovaný za irelevantní.

[11]          Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti:

[12]          Žalobce podal dne 9. 2. 2017 písemnou žádost, v níž požádal o povolení nahlížení do spisu označeného jako „Opatření obecné povahy – Metropolitní plán hl. m. Prahy“, v rozsahu specifikovaném v žádosti. MHMP vydal dne 20. 2. 2017 usnesení, kterým žádost žalobce odmítl s odůvodněním, že spis označený jako „Opatření obecné povahy – Metropolitní plán hl. m. Prahy“ jako takový neexistuje. MHMP jako pořizovatel územního plánu má k dispozici toliko návrh Metropolitního plánu, přičemž interní komunikace mezi pořizovatelem a zpracovatelem, dalšími orgány a institucemi není a nebude součástí spisu. Proti usnesení MHMP podal žalobce dne 2. 3. 2017 odvolání, o němž rozhodlo Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodnutím ze dne 11. 4. 2017, č. j. 13223/2017-81, tak, že odvolání zamítlo a napadené usnesení potvrdilo. Své rozhodnutí žalovaný odůvodnil tak, že pořizování opatření obecné povahy nemá žádné účastníky ve smyslu ust. § 27 s. ř. Do doby zveřejnění návrhu, resp. do uplynutí lhůty k podání připomínek (námitek) se nejedná o hotovou informaci a nelze tedy v tomto procesu připustit informační prioritu či poskytovat nehotové informace, které mohou doznat změny. Metropolitní plán
hl. m. Prahy je rozpracovaným, tedy nehotovým spisem, přičemž dle ust. § 168 a. z. pouze dokumenty uložené ve spisovně, tedy již ukončené rozhodnutím jsou určeny k nahlédnutí.

[13]          Jelikož žalobce i žalovaný s rozhodnutím o věci samé bez jednání výslovně souhlasili, soud postupoval podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. a rozhodl tedy o věci samé bez jednání.

[14]          Soud napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal
v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), přičemž podle ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. přitom vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

[15]          Dle ust. § 9 s. ř. je správní řízení postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.

[16]          Dle ust. § 17 odst. 1 s. ř. se v každé věci zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy.

[17]          Dle ust. § 38 odst. 1 s. ř. účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to
i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce. Dle odst. 2 téhož ustanovení jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

[18]          Dle ust. § 171 s. ř. podle této části postupují správní orgány v případech, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím.

[19]          Dle ust. § 172 odst. 1 s. ř. návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.

[20]          Dle ust. § 172 odst. 4 s. ř. může k návrhu opatření obecné povahy kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

[21]          Dle ust. § 172 odst. 5 s. ř. vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. Zmeškání úkonu nelze prominout. O námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává. Jestliže by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby jiným způsobem než návrh opatření obecné povahy, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy (§ 173 odst. 1). Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad. Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy.

[22]          Dle ust. § 174 odst. 1 s. ř. pro řízení podle této části platí obdobně ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé.

[23]          Dle ust. § 68 a. z. platí pro nahlížení do dokumentů uložených ve spisovně nebo ve správním archivu správního orgánu nebo soudu obecná ustanovení o nahlížení do spisů v řízení před správním orgánem nebo soudem; to neplatí, jestliže dokumenty před uložením ve spisovně nebo ve správním archivu byly veřejně přístupné. Nahlížení do dokumentů obsahujících utajované informace, poskytování jejich opisů, výpisů a kopií se řídí zvláštním právním předpisem.

[24]          Dle ust. § 43 odst. 4 věta poslední s. z. se územní plán vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu.

[25]          Dle ust. § 168 odst. 1 věta první s. z. se vedení spisové služby a nahlížení do spisu řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu.

[26]          Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že z právní úpravy nevyplývá povinnost správního orgánu vést spis ohledně řízení o návrhu opatření obecné povahy a právo žalobce do něj nahlížet.

[27]          Jak je uvedeno v ust. § 171 s. ř., opatření obecné povahy není právním předpisem ani rozhodnutím.

[28]          Správní řízení je ve smyslu ust. § 9 s. ř. postup správních orgánů, jehož účelem je vydání správního rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Naproti tomu opatření obecné povahy, co se týče procesu vzniku opatření obecné povahy, má ze své podstaty blíže k právnímu předpisu než k rozhodnutí ve správním řízení, přestože se dle ust. § 171 s. ř nejedná o právní předpis.

[29]          V případě opatření obecné povahy se nejedná o správní řízení, v němž by se rozhodovalo
o právech a povinnostech konkrétních osob. Opatření obecné povahy je určeno neurčitému okruhu adresátů, z nichž však každý, jehož práva nebo povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, má právo se k návrhu opatření obecné povahy vyjadřovat, a to buď v rámci připomínek, nebo prostřednictvím námitek, jedná-li se o osoby dotčené ve větší míře (vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny), kdy vymezení těchto osob v tom ust. § 172 odst. 5 s. ř. v zásadě nahrazuje vymezení účastníků řízení, typické pro správní řízení.

[30]          Řízení o návrhu opatření obecné povahy obsahuje v části VI. správního řádu speciální úpravu toho, jakým způsobem se může kdokoliv z řad veřejnost seznámit s jeho obsahem, resp. s jeho návrhem, a následně po jeho zveřejnění vznášet k němu připomínky, popřípadě námitky.

[31]          Vedení spisu je přitom z povahy věci typické pro správní řízení a vyplývá z ust. § 17 s. ř. Nahlížení do spisu pak představuje jedno ze stěžejních práv náležejících účastníkovi řízení
a je upraveno konkrétně v části II. správního řádu, označené jako Obecná ustanovení
o správním řízení, v hlavě III. v ust. § 38 v rámci dílu nazvaného Úkony účastníků, přičemž část II. správního řádu ust.  § 174 odst. 1 s. ř. se pro řízení o návrhu opatření obecné povahy pouze přiměřeně. 

[32]          Institut nahlížení do spisu ve správním řízení je zásadně výsadou účastníků řízení. Povolení nahlédnout do spisu jiným osobám má spíše výjimečný charakter a je podmíněno splněným určitých zákonných podmínek (prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem). Jak je již uvedeno výše, řízení o návrhu opatření obecné povahy nemá žádné účastníky řízení, přičemž tento institut je u tohoto řízení nahrazen tím, že se návrh opatření obecné povahy zveřejní, čímž se stane přístupným všem osobám, jež se k němu mohou vyjadřovat, a to prostřednictvím připomínek či námitek, které je povinen správní orgán následně vypořádat způsobem stanoveným zákonem.

[33]          Je třeba rovněž konstatovat, že pokud by zákonodárce zamýšlel založit povinnost správního orgánu vést spis a právo určitého okruhu osob do něj nahlížet, učinil by tak výslovně a nikoliv prostřednictvím velmi obecného odkazu na přiměřené použití celé části II. správního řádu, která navíc obsahuje řádu otázek (jako např. vymezení příslušnosti, účastníků řízení, lhůt a počítání času, průběhu řízení v prvním stupni a v odvolacím řízení apod.). Naproti tomu byla přijata značně konkrétní úprava zák. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která může být pro získání přístupu k dokumentům a informacím souvisejícím s návrhem územního plánu obecně použitelná.

[34]          S ohledem na výše uvedené ze zákona přímo nevyplývá povinnost správního orgánu vést spis, není však obecně vyloučeno si vyžádat ve vztahu k návrhu opatření obecné povahy
a procesu jeho vzniku dokumenty či informace postupem podle zák. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, a to za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem.

[35]          Ani stavební zákon neupravuje výslovnou úpravu povinnosti vést spis ohledně návrhu opatření obecné povahy. Pokud pak žalobce v rámci žalobních námitek odkazuje na znění ust. § 168 odst. 2 s. z., zde je nutno konstatovat, že ač se v odstavci prvním uvedeného ustanovení pojednává o opatření obecné povahy, odstavec druhý se vztahuje obecně k vedení spisu o projektové dokumentaci v rámci stavebního řízení a nikoliv k vedení spisu ohledně návrhu opatření obecné povahy.

[36]          Upozorňuje-li žalobce, že z citovaných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jejichž výčet uvedl v žalobních námitkách, vyplývá existence spisu v řízení o územním plánu, pak z uvedeného lze vyvozovat toliko, že v uvedených řízeních se tento spis vedl, nikoliv však konstatování povinnosti tento spis vést Nejvyšším správním soudem.

[37]          Pokud se týká námitek žalobce ohledně možnosti nahlížení do spisu dle ust. § 38 odst. 2
s. ř. a s tím související otázky posouzení právního zájmu žalobce, okamžiku, od kterého je možno nahlížet do spisu a obligatorního obsahu spisu, zde soud konstatuje, že je již nadbytečné se těmito námitkami věcně zabývat, neboť jak je již uvedeno výše, soud neshledal povinnost správního orgánu vést spis o návrhu opatření obecné povahy a existenci práva žalobce do něj nahlížet.

[38]          Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

[39]          Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 9. října 2019

      JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

                         předseda senátu