[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci

žalobkyně:  V. Č.

zastoupená Mgr. Lukášem Kučerou, advokátem

se sídlem v Českých Budějovicích, Lipenská 869/17

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem v Praze 5, Křížová 25

o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 5. 12. 2018, čj. RN-726 109 3037-46091-VJ, o žádosti o přiznání invalidního důchodu

takto:

1. Rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 5. 12. 2018, čj. RN-726 109 3037-46091-VJ se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 7.319,-  Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1.                 Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodla o námitkách žalobkyně zamítavým rozhodnutím ze dne 5. 12. 2018, jímž zároveň potvrdila správnost dřívějšího rozhodnutí ve věci ze dne 10. 10. 2018, čj. R-10.10.2018-423/726 109 3037, kterým byla podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“), zamítnuta žádost o přiznání invalidního důchodu. Na základě posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně dospěl lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové k závěru, že žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. V rámci námitkového řízení pak oddělení lékařské posudkové služby pracoviště České správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové učinilo dle posudku ze dne 4. 12. 2018 závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení, uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b (bolestivý syndrom páteře s lehkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově tedy činí míra poklesu pracovní schopnosti 30 %.

2.              Žalobní argumentace

2. V žalobě žalobkyně poukazovala na to, že z doložených lékařských zpráv vyplývá, že její zdravotní stav přiznání invalidity odůvodňuje. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že trpí dlouhodobými zdravotními problémy s krční a bederní páteří, má bolesti zad, často se de facto nemůže ani obléct, necítí prsty na rukou, neudrží v ruce např. hrnek nebo sklenici, nemůže používat ruku k psaní. Dále trpí skoliózou páteře, má nález na míše, je nucena brát 15 prášků denně.
3. Žalovaná během námitkového řízení ani nevyčkala na aktuální lékařské zprávy žalobkyně, ačkoli ji žalobkyně upozornila, že na jednání dne 4. 12. 2018 nebude mít k dispozici nové lékařské zprávy od MUDr. R. Žalovaná námitky žalobkyně zamítla bez zhodnocení aktuálních lékařských zpráv.
4. Žalovaná v rozhodnutí konstatovala, že i přes subjektivní pocit zhoršení zdravotního stavu nedošlo u žalobkyně podle doložených objektivních nálezů k významnějšímu zhoršení jednotlivých onemocnění a jejich funkčních následků s tím, že dodatečně doložené odborné nálezy nepřinášejí žádnou novou posudkově významnou skutečnost, která by měnila posudkový závěr. Lékař žalované pak dle odůvodnění jejího rozhodnutí dospěl ke zjištění, že posouzení zdravotního stavu žalobkyně v prvostupňovém řízení bylo správné a lze ho potvrdit. Žalobkyně se s posouzením jejího zdravotního stavu žalovanou neztotožňuje a navrhla proto zrušení obou rozhodnutí žalované.

3.            Vyjádření žalované

5. Dne 20. 2. 2019 podala žalovaná písemné vyjádření k žalobě. Správní orgán uvedl, že své závěry vyvodil z podkladového posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2018, též z posudku vyhotoveného v námitkovém řízení Českou správou sociálního zabezpečení – pracoviště Hradec Králové ze dne 4. 12. 2018. Oba posudky shodně uváděly, že žalobkyně má sníženou pracovní schopnost o 30 %, tedy nedosahuje hranice invalidity. Žalovaná uvedla, že důvodem uznání invalidity není vlastní vyhodnocení zdravotních potíží a stavu, nýbrž jedině posudková rozvaha, vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři dle platné vyhlášky o invaliditě.
6. Žalovaná postupovala dle platných právních předpisů, posudkové řízení proběhlo zcela správně a objektivně. Napadené rozhodnutí tak nelze považovat za nesprávné a nezákonné.

4.           Posouzení věci krajským soudem

7. Krajský soud při jednání dne 7. 10. 2019 provedl důkaz posudkem věcně a místně příslušné (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění) Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové – dále jen PK. Tato vypracovala posudek dne 28. 8. 2019, a to po přešetření zdravotního stavu žalobkyně odborným neurologem a po projednání za účasti odborného lékaře oboru ORL. V posudku komise uvedla, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem považuje z posudkově medicínského hlediska karcinom orofaryngu s metastázami do krčních uzlin oboustranně st. IV A, stp. biopsii 3. 12. 2018 – histologicky invazivní rohovějící spinocelulární karcinom. Zdravotní postižení je uvedeno v kapitole II, oddílu A, položka 1), písm. e) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 70 %. Hranice procentního rozpětí byla PK volena vzhledem k funkčnímu postižení při základní diagnóze. Další zdravotní postižení nezpůsobují samostatně větší pokles pracovní schopnosti než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudková komise se usnesla na posudkovém závěru, že žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 ZDP do 2. 12. 2018. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla od data 3. 12. 2018 (kdy bylo jednoznačně zjištěno onkologické onemocnění) žalobkyně invalidní dle § 39 ZDP, a to s poklesem pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %, byla tedy invaĺidní v třetím stupni invalidity. Jako další zdravotní obtíže žalobkyně pak posudek konstatuje chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom páteře s výraznější myogenní složkou a mírnými degenerativními změnami, arthrosu karpálního skloubení vpravo, chronickou bronchitidu s asthma bronchiale III. stupně, polyvalentní alergii, hypochromní anemii, hemoragickou gastritidu. U žalobkyně je dále přítomen duodenogastrický reflux, recidivující pelvialgie a kolpitidy, degenerace rohovky oboustranně s počínajícím šedým zákalem a tupozrakostí vlevo, anxiozně depresivní syndrom zhoršený v důsledku onkologické léčby. Přítomen je i stav po operaci pro rozštěp patra, po operaci tříselné kýly oboustranně a po dilataci močové trubice opakovaně, všechna citovaná onemocnění a obtíže jsou však méně vážná, než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně.
8. Zástupce žalobkyně při jednání sdělil, že žalobkyně plně akceptuje skutečnosti uvedené v posudku a souhlasí i s datem vzniku své invalidity, který byl posudkem uveden a stanoven. Žalovaná se k posudku nevyjádřila.
9. Soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - s.ř.s.), ve svém rozhodnutí soud vyšel ze skutkového a právního stavu výše zjištěného, provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 77 odst. 2 s.ř.s.) a konstatoval, že žaloba byla důvodná.
10. Zákonná úprava invalidity je obsažena v ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, kde je v odst. 1 uvedeno, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. V odst. 2 se pak uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

11. Krajský soud po přezkoumání a projednání věci těžil ve svých závěrech zejména z posudku PK MPSV, který důsledně zkoumal zdravotní obtíže žalobkyně neurologickým vyšetřením a konzultací s odborníkem ORL. Přestože posudek vypočítává mnohé zdravotní obtíže žalované, za rozhodující zdravotní postižení označuje karcinom orofaryngu s metastázami do krčních uzlin oboustranně cT3 cNc2 M0, st. IV A, histologicky invazivní rohovějící spinocelulární karcinom, určený dle biopsie 3. 12. 2018. Toto datum proto posudková komise považuje za rozhodující při vzniku invalidity, přičemž s tímto zdravotním postižením shledává u žalobkyně pokles její pracovní schopnosti nejméně o 70 %.
12. Posouzení a posudkový závěr PK MPSV se krajskému soudu jeví jako objektivní, úplný a přesvědčivý, když reaguje na veškeré odborné nálezy zdravotních vyšetření žalobkyně a staví též na vlastním objektivním vyšetření žalobkyně. O existenci invalidity třetího stupně u žalobkyně tak po přezkoumání věci neměl krajský soud vážnějších pochybností a souhlasí s posudkovým závěrem PK. Žalovaná v napadeném rozhodnutí zcela pominula rozhodující příčinu zhoršení zdravotního stavu žalované, když označovala za rozhodující zdravotní obtíže mírnější postižení zdravotního stavu. Nutno však podotknout, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí z předložených lékařských zpráv nevyplývala existence karcinomu orofaryngu u žalobkyně. Vznik její invalidity je však vázán k vyšetření biopsie ze dne 3. 12. 2018, napadené rozhodnutí žalované nese datum 5. 12. 2018 a krajský soud je tak přesvědčen, že jeho rozhodnutí ve věci je po právu.
13. S ohledem na zjištění, učiněná v posudku PK MPSV, a vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí pak tedy soudu nezbylo, než žalobou napadené rozhodnutí žalované zrušit (§ 78 odst. 1 s.ř.s.) pro nesprávně zjištěný stav věci. Soud věc vrací žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.), v němž vezme žalovaná v úvahu skutečnosti zjištěné soudem a jím provedené důkazy (§ 78 odst. 5 a 6 s.ř.s.) a znovu ve věci rozhodne.

5.              Náklady řízení

14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšná žalobkyně účtovala náklady řízení, spočívající v právním zastoupení. Za 2 úkony právní služby náleží dle vyhlášky č. 177/1995 Sb., advokátní tarif, dle § 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 3 částka 2 000,- Kč, dle § 13 odst. 4 náleží 2 x 300,- Kč režijní paušál = 600,- Kč. Dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) náleží 10 x 100,- Kč (půlhodiny ztráty času na cestě) = 1.000,- Kč. Zástupce žalobkyně dále účtoval jízdné osobním automobilem Volkswagen s průměrnou spotřebou paliva na 100 km 5,4 l, při ceně paliva 33,60 Kč/l, a sazby náhrady za 1 km ve výši 4,10 Kč, celkem za dvě cesty k jednáním soudu z Chrástu u Plzně do Hradce Králové a zpět, celkem 414 km, celkem za cestovné částku 2.448,56 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení tedy činí 6.048,56 Kč + 21 % DPH, tedy 7.319,- Kč, kterou zaplatí žalovaná k rukám zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 7. října 2019

JUDr. Jana Kábrtová v. r.

samosoudkyně