č. j. 25 A 178/2019 - 17

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci

 

žalobce:  K. D.

zastoupeného advokátem Mgr. Václavem Voříškem

sídlem Ledčická 649/15, 184 00  Praha 8

proti

žalovanému:  Magistrát města Ostravy

sídlem Prokešovo náměstí 8, 729 30  Ostrava

 

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem

 

takto:

 

 

I. Určuje se, že nedoručení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2018 č. j. SMO/614121/18/DSČ/Moh žalobci před 10. 9. 2019 bylo nezákonným zásahem.

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

I. Vymezení předmětu řízení

  1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 9. 2019 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem, který spatřoval v nedoručení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2018, č. j. SMO/614121/18/DSČ/Moh, o jehož existenci se dozvěděl tak, že mu bylo žalovaným doručeno vyrozumění o nedoplatku ze dne 30. 5. 2019, exekuční příkaz ze dne 25. 6. 2019 a informace poskytnutá na jeho žádost žalovaným ze dne 5. 8. 2019. Předmětným rozhodnutím mělo patrně být rozhodnutí o vině žalobce z přestupku ze dne 17. 4. 2018, o kterém bylo vedeno řízení pod sp. zn. S-SMO/19401/18/DSČ.

 

II. Žalobní body

  1. Žalobce tvrdí, že v plné moci, kterou udělil zmocněnci pro zastupování v řízení o přestupku, jednoznačně vyloučil doručování písemností. Rozhodnutí žalovaného tak bylo v rozporu se zněním plné moci doručeno zmocněnci žalobce. Takové pochybení zasáhlo do veřejných subjektivních práv žalobce, když na rozhodnutí byla vyznačena doložka právní moci, přestože žalobci nikdy doručeno nebylo a bylo rovněž přikročeno k vymáhání uložené pokuty. Žalobci nebylo umožněno se s předmětným rozhodnutím seznámit a bránit se proti němu odvoláním a správní žalobou, čímž byl žalobce zkrácen na právu na spravedlivý proces, právu na ochranu vlastnictví a právu na ochranu osobní integrity.
  2. Dále žalobce cituje judikaturu Nejvyššího správního soudu související s nezákonnými zásahy způsobenými nedoručením rozhodnutí.  Závěrem žaloby žalobce a jeho právní zástupce rozsáhle vyjadřují svůj nesouhlas s vyvěšením jejich osobních údajů na celosvětovou komunikační síť internet Nejvyšším správním soudem.
  3. Dne 2. 10. 2019 zaslal zástupce žalobce podání, ve kterém konstatuje, že rozhodnutí žalovaného mu bylo již doručeno, navrhuje změnu petitu na určení nezákonného zásahu a vyjadřuje souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání.

III. Vyjádření žalovaného

  1. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že společně s odporem proti příkazu obdržel plnou moc, kterou žalobce zmocnil Českou vzájemnou pojišťovnu motoristů, družstvo, k zastupování v řízení, konkrétně ke všem úkonům vyjma doručování písemností. Rozhodnutí bylo však z důvodu nedůslednosti doručeno zmocněnci a nikoliv žalobci.
  2. Předmětné rozhodnutí bylo dne 10. 9. 2019 žalobci doručeno, poté co odvolací orgán dospěl k závěru, že nebylo doručeno řádně a exekuce tak byla nezákonná. Tu žalovaný následně zastavil a žalobci vrátil exekuovanou částku 3 000 Kč.
  3. Dále žalovaný konstatuje, že vyloučení doručování je procesní taktikou České vzájemné pojišťovny, družstvo, směřující výhradně k obstrukčnímu jednání vedoucímu k procesnímu pochybení ze strany správního orgánu, v důsledku kterého má dojít k zániku odpovědnosti za přestupek. Tato osoba poskytující právní služby v oblasti dopravních přestupků je správním orgánům a soudům z úřední činnosti známa.

IV. Zjištěný skutkový stav

  1. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že Magistrát města Ostravy vydal dne 8. 10. 2018 rozhodnutí vedené pod č. j. SMO/614121/18/DSČ/Moh, ve kterém uznal žalobce vinným z přestupku podle ustanovení § 125f odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). V tomto řízení zmocnil žalobce Českou vzájemnou pojišťovnu motoristů, družstvo k zastupování. Na přiložené plné moci datované ke dni 24. 4. 2018 se uvádí: „Plná moc je udělena pro veškeré úkony, spojené s tímto správním řízení, tj. k podání odporu, podání vyjádření ke spisu, podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu, zastupování při jednání, nahlížení do spisu a žádostí o jejich kopie, podávání námitek podjatosti úředních osob, podnětů k uplatnění opatření proti nečinnosti, navrhování důkazů v řízení, podávání podnětů k přezkumnému řízení, návrhu na obnovení řízení, vyjma doručování písemností.“ Předmětné rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky České vzájemné pojišťovny motoristů, družstvo, dne 18. 10. 2018.
  2. Dne 21. 6. 2019 byla žalovanému doručena písemnost, ve které Česká vzájemná pojišťovna sděluje, že žalobci bylo doručeno rozhodnutí o nedoplatku, aniž by mu bylo napadené rozhodnutí doručeno, a dále činí odvolání do neznámého rozhodnutí. Dne 25. 7. 2019 byla žalovanému doručena žádost zmocněnce o uplatnění opatření proti nečinnosti.  Následně, dne 23. 8. 2019 postoupil zpět Krajský úřad Moravskoslezského kraje spisovou dokumentaci žalovanému s tím, že napadené rozhodnutí nebylo žalobci doručeno a upozornil na nezákonnost vedené exekuce. Žalobci tak bylo žalovaným rozhodnutí doručeno až dne 10. 9. 2019. Žalovaný vedenou exekuci zastavil a dne 19. 9. 2019 exekuovanou částku žalobci vrátil.

VI. Právní posouzení

  1.                      Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  2.                      Ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) vyplývá, že účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Ustanovení § 33 odst. 2 písm. a) téhož zákona pak stanoví, že zmocnění může být uděleno k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení.
  3.                      Z ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu pak vyplývá, že s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.
  4.                      Krajský soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2019, č. j. 9 As 390/2017-29, kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – Pobočka v Olomouci ze dne 6. 10. 2017, č. j. 59 A 17/2016-16. V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se k výše citovaným ustanovením správního řádu uvádí: „Ač to z ustanovení citovaného v předchozím odstavci výslovně nevyplývá, z jeho kontextu je zřejmé, že dopadá pouze na případy, kdy je adresát písemnosti zastoupen. To odpovídá i komentáři k citovanému paragrafu, ten totiž uvádí, že „[j]e-li adresát písemnosti v řízení zastoupen, doručuje správní orgán písemnosti pouze zástupci, s výjimkou případů, kdy má zastoupený v řízení něco osobně vykonat.“ (Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: Správní řád. Komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 193 – 195. Dostupné z: www.beck-online.cz). Ačkoli byl žalobce ve správním řízení zastoupen, podstatné je, že z plné moci … plyne omezený rozsah zástupčího oprávnění zástupkyně. Žalobce zde výslovně a nepochybně vyloučil doručování písemností, avšak právě doručováním písemností ve správním řízení se toto ustanovení zabývá. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že § 34 odst. 2 správního řádu se v nyní projednávaném případě neuplatní, jelikož toto ustanovení dopadá toliko na situace, kdy je účastník řízení zastoupen i pro účely doručování.“ (dostupné z webu www.nssoud.cz). Tento závěr byl potvrzen i rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2019, č. j. 9 As 184/2019-39.
  5.                      V nyní projednávané věci se jedná o situaci obdobnou jako ve výše uvedených případech projednávaných před Nejvyšším správním soudem, kdy plná moc pro zastupování zmocněncem byla žalobcem udělena zcela přehledně, srozumitelně a jednoznačně. Z citovaných ustanovení správního řádu vyplývá, že žalobce měl právo omezit rozsah plné moci tak, že z ní vyjme doručování písemností zmocněnci. Rovněž z vyjádření žalovaného je patrné, že si je této skutečnosti vědom a nijak ji nerozporuje.

VII. Závěr a náklady řízení

  1.                      Krajskému soudu tak nezbylo než konstatovat, že se žalovaný dopustil nezákonného zásahu ve smyslu ustanovení § 87 odst. 2 s. ř. s. spočívajícího v nedoručení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2018, č. j. SMO/614121/18/DSČ/Moh, žalobci.
  2.                      Pokud se jedná o výrok II. tohoto rozsudku, krajský soud konstatuje, že typově zcela shodnou věcí se zabýval již v řízení vedeném pod sp. zn. 78 A 1/2018 jiného žalobce. Stejně tak se krajský soud zabýval totožnou věcí (byť jiného žalobce) v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 64 A 9/2019. V těchto věcech, stejně jako ve věci nyní projednávané, byl žalobce zastoupen advokátem Mgr. Václavem Voříškem a v řízení vedeném před správním orgánem byl zastupován Českou vzájemnou pojišťovnou motoristů, družstvo.
  3.                      Tento procesní postup žalobců zastupovaných Českou vzájemnou pojišťovnou motoristů a Mgr. Václavem Voříškem je tedy jen další z obstrukčních metod „profesionálního pojištění ochrany před pokutami v oblasti dopravních předpisů“, kde se procesní postup zmocněnců při jednání se správními orgány soustředí na vytváření „procesních pastí“ za účelem znepřehlednění správního řízení (k tomu srov. též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018 č. j. 6 As 223/2017-36, ze dne 27. 9. 2017 č. j. 6 As 37/2017-31, ze dne 15. 12. 2017 č. j. 4 As 199/2017-30 a ze dne 2. 8. 2018 č. j. 6 As 125/2018-32, všechny www.nssoud.cz) a generování nákladů soudního řízení na účet správních orgánů.
  4.                      Krajský soud proto dospívá k závěru, že okolnost, že totožnému postupu zmocněnců přiznal již opakovaně ochranu včetně přiznání náhrady nákladů řízení, kdy v nyní posuzované věci je tento „osvědčený postup“ toliko zopakován, aniž by tu bylo třeba nové invence v poskytování právní pomoci, představuje ve spojení s osobami zmocněnců a jejich postupy v dalších věcech důvod hodný zvláštního zřetele, pro který podle § 60 odst. 7 s. ř. s. rozhodl tak, že procesně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

 

Ostrava 9. října 2019

 

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje